Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Třetí rodič - střídavá výchova
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.8.18 13:53
To si musí sednout matka s otcem a dohodnout se na společné strategii. Rodiče se střídavou či společnou péčí by měli být schopni spolu konstruktivně komunikovat, jinak je celé střídání jen stres pro dítě.
Jinak určitý neklid a podrážděnost po příchodu k druhému rodiči je normální, je pravděpodobné, že to zažívá i matka.
Ty bys do výchovy měla zasahovat tak, že budeš respektovat výchovné postupy otce a případně se vymezis vůči dítěti s ohledem na svou osobu, tj. dáš najevo, že k tobě si nemůže dovolit něco, co ti vadí, i když mu to u jiných osob prochází. Neboj se být důsledná, neznamená to, že tě pak dítě nebude mít rádo, naopak, bude na tebe spoleh, že s tebou má dítě jednoznačná pravidla, o to se dítě může opřít.
A dobře si vsimej toho, jak otec vychovává dítě, jednou tak bude přistupovat i k vašemu společnému.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
3.8.18 14:38
Hlavně neházej všechny problémy na střídanou péči, protože to jen na to dítě přenášíš. Taky mám vzteklou tříleťačku, co si momentálně prosazuje svou podobným způsobem a fakt má oba rodiče doma. Nastav dítěti mantinely a nedělejte z předávání kovbojku.
- Citovat
- Upravit
3.8.18 14:39
Zbytecne bych do toho aktivne nevstupovala. Drzela si sve hranice a nechala to na rodicich a nepasovala se do role rodice, byt tretiho. Uvidis casem, jaky budete mit vztah a zda na nej budes mit nejaky vetso vychovny vliv.
Jinak my s ex vychzime dobre, nasi predani vicemene neprozivaj. Respektive vnimaj to uplne stejne jako kdyz jsme si je predavali v uplne rodine.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.18 14:44
@Anonymní píše:
Ahoj všem! Dostala jsem se v životě do komplikované situace.Našla jsem si super partnera, který má z předchozího vztahu syna. Vztah se rozpadl z důvodu odchodu matky od dítěte v jeho věku cca 7 měsíců - po několika měsících kdy byl prcek s tátou matka patrně pod tlakem okolí a toho jak by před lidmi „vypadala“ začala o syna bojovat, aby ho měla ve výhradní péči, s čímž otec nesouhlasil, po pár letech soudních tahanic si partner díky bohu vymohl střídavou péči. Klučina k mamině moc nechtěl, vždy hodně plakal, když mělo ještě při její výhradní péči dojít na předávku jejím směrem, bylo patrné, že mu táta chybí. Když byly malýmu 2 roky, vstoupila jsem do jeho života já, máme se navzájem rádi, hrajeme si, je se mnou rád i sám, nemáme problém, nevnucuju se být náhradní matkou, jsme spíše kámoši, má tendence se mi svěřovat. Nyní mu jsou skoro 4 roky a je vidět, že ho daná věc zasáhla a že ho ovlivňuje, je dle mého agresivnější než jiné děti ve stejném věku (sama děti nemám, aktuálně se snažíme, ale soudím to dle dětí mého bratra, kamarádek apod.), je stále v opozici, téměř na všechno říká ne, zakazuje a přikazuje nám co smíme nebo ne a vzteká se, když ho neposlechneme, špatně snáší změny. Vůbec netušíme, jakým způsobem se k němu matka v jejím týdnu chová nebo jaké má výchovné postupy. Každopádně já jsem mezi tím vším poněkud v pasti. Nevím, zda se do výchovy angažovat, jak mu pomoct jako jeden z „jeho“ lidí ty předávky zvládat? Vždy je smutný, když jde od nás a první den až dva když je u nás je protivnější než po zbytek týdne. Zkrátka to na něj má vliv. Jakožto nevlastní rodič bych mu ráda pomohla, aby pro něj byl svět veselejším místem, ale nevím jak na to. Co byste radily za postup, aby ta situace pro něj byla snazší?
Nemáme dítě ve střídavce a kluk je taky někdy dost svéhlavý. Co má dělat čtyřleťák, kterého si dospělí střídají jako balík. Sama bych to nechtěla. Já bych byla dál trpělivá a hodná „teta“, výchovu by měl zajišťovat tatínek a maminka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.18 14:50
@Helileli píše:
To si musí sednout matka s otcem a dohodnout se na společné strategii. Rodiče se střídavou či společnou péčí by měli být schopni spolu konstruktivně komunikovat, jinak je celé střídání jen stres pro dítě.
Jinak určitý neklid a podrážděnost po příchodu k druhému rodiči je normální, je pravděpodobné, že to zažívá i matka.
Ty bys do výchovy měla zasahovat tak, že budeš respektovat výchovné postupy otce a případně se vymezis vůči dítěti s ohledem na svou osobu, tj. dáš najevo, že k tobě si nemůže dovolit něco, co ti vadí, i když mu to u jiných osob prochází. Neboj se být důsledná, neznamená to, že tě pak dítě nebude mít rádo, naopak, bude na tebe spoleh, že s tebou má dítě jednoznačná pravidla, o to se dítě může opřít.
A dobře si vsimej toho, jak otec vychovává dítě, jednou tak bude přistupovat i k vašemu společnému.
Souhlas. Hlídat si svéa zbytek nechat na rodičích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.8.18 16:28
Moc díky za reakce 
Z předávek kovbojku neděláme, zažívá to od ani ne ročního miminka, takže vlastně ani nic jiného nezná a bylo by spíš kontraproduktivní z toho dělat kovbojku. Stavíme se k tomu tak, že to tak je v pořádku, aby byl malej co nejvíc v klidu, ale stejně to s ním cvičí, což chápu, že je normální, ale mrzí mě to. Výchovné postupy otce jsou super, je hodnej, milující, spravedlivej nerozmazlující rodič. Nevíme, jak na předávku připravuje syna matka a je to bohužel takový charakter, s kterým nelze se domluvit, neboť všechno podá podle toho co by se „správně“ mělo dělat a ne podle toho, jaká je realita. Nicméně mi ani tak nejde o to měnit nějaký zažitý postupy, jako o to mu trochu odlehčit v té jeho hlavičce - je vidět, že mu to tam šrotuje a začíná řešit, že by chtěl, abychom bydleli všichni spolu. Což je ovšem taky na rodičích, aby to spolu domluvili, jak budou tyto situace zvládat a co mu řeknou. I tak díky, snad to bude dobrý 
- Citovat
- Upravit
3.8.18 16:43
A co je při předávání za problém? Jak často vlastně střídáte? co na to kluk? jak by to chtěl on?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Ahoj všem! Dostala jsem se v životě do komplikované situace.
Našla jsem si super partnera, který má z předchozího vztahu syna. Vztah se rozpadl z důvodu odchodu matky od dítěte v jeho věku cca 7 měsíců - po několika měsících kdy byl prcek s tátou matka patrně pod tlakem okolí a toho jak by před lidmi „vypadala“ začala o syna bojovat, aby ho měla ve výhradní péči, s čímž otec nesouhlasil, po pár letech soudních tahanic si partner díky bohu vymohl střídavou péči. Klučina k mamině moc nechtěl, vždy hodně plakal, když mělo ještě při její výhradní péči dojít na předávku jejím směrem, bylo patrné, že mu táta chybí. Když byly malýmu 2 roky, vstoupila jsem do jeho života já, máme se navzájem rádi, hrajeme si, je se mnou rád i sám, nemáme problém, nevnucuju se být náhradní matkou, jsme spíše kámoši, má tendence se mi svěřovat. Nyní mu jsou skoro 4 roky a je vidět, že ho daná věc zasáhla a že ho ovlivňuje, je dle mého agresivnější než jiné děti ve stejném věku (sama děti nemám, aktuálně se snažíme, ale soudím to dle dětí mého bratra, kamarádek apod.), je stále v opozici, téměř na všechno říká ne, zakazuje a přikazuje nám co smíme nebo ne a vzteká se, když ho neposlechneme, špatně snáší změny. Vůbec netušíme, jakým způsobem se k němu matka v jejím týdnu chová nebo jaké má výchovné postupy. Každopádně já jsem mezi tím vším poněkud v pasti. Nevím, zda se do výchovy angažovat, jak mu pomoct jako jeden z „jeho“ lidí ty předávky zvládat? Vždy je smutný, když jde od nás a první den až dva když je u nás je protivnější než po zbytek týdne. Zkrátka to na něj má vliv. Jakožto nevlastní rodič bych mu ráda pomohla, aby pro něj byl svět veselejším místem, ale nevím jak na to. Co byste radily za postup, aby ta situace pro něj byla snazší? 
Jak zvládají vaše děti v případné střídavce předávky? Začíná to mít vliv i na mě, protože moc nevím co a jak a nerada bych, aby dítko zbytečně žilo se zlobou v mysli… Předem díky za přínosné reakce 