Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Asi ti dá příchod miminka trochu sežrat. Není to pro ne lehký.
@Anonymní píše:
Dobrý večer, nějak nevím co se sebou.. jsem těhotná a mám doma dvou a půl letou dcerou… Dcera je celkem ufňukaná, uvztekana.. než aby přišla a neco mi v klidu řekla (mluví opravdu krásně a vše říká bez problémů) začne první ječet a až pak z ní pacim co ji je.. do toho začala bejt šíleně drzkata ale šíleně.. no a ja… Ja si nevím rady, s výchovou a tak celkově… Pořád na ní jecim (docela to pomáhá) ale nejde to přeci, je mi to pak líto.. občas i placnu po zadku ( klasické plácnutí) když už to fakt přehání.. ale dělá hrozné naschvály… No asi jsem udelala nekde chybu ze je taková a ja to teď řeším jen ječením.. občas se i oklepe.. kdyz se na to snažím soustředit a mluvit v klidu, normálně ale důrazně má mě na háku… Zajecim a tak nějak poslechne… Nevím co se sebou.. budu ráda za každou radu a taky bych byla ráda abyste moc nerypaly a nepsaly jak siza to můžu sama a jak jsem hrozná atd.. děkuji vám
Jo a ještě vlastně dcera spí s náma c posteli a usíná.. myslíte ze s příchodem miminka s eto zlepší a budou spolu v pokojíčku? Nebo ni naučit usnout samotnou ještě pred narozením? A hlavně jak? Rve mi srdce už ted ta oredstavar jak tam křičí a brečí ze nechxe spát v pokojíčku ale s náma
Dcera občas dělá to samé. Z toho kňučení by mě šlak trefil. Pokud dělá tohle a neřekne to normálně, tak prostě ignoruju a dělám, že jí neslyším. Párkrát se kvůli toho povztekala, ale nakonec jí došlo, že takhle ne a ví, že když to řekne normálně reaguji hned, pokud kňučí nebudu na ní reagovat.
To sem ráda ,že v tom nejsem sama.Mám úplně stejný problém ,akorát dcera nemá ještě dva.Takže si počkám co ti kdo poradi
Řadu nemam ,ale nejsi v tom sama.
Hlavní je si uvědomit,že dceři je 2,5 roku,je malá!!! Vztekaní,ječení je v tomto věku běžné a vzhledem k tomu jaký má v tobě příklad vůbec není divu,že je uječená. Nejlepší je brát dítě takové jaké je,nežít v představách a iluzích,nesrovnávat s jinými dětmi,nebrat jako samozřejmost,že se bude chovat podle tvých představ… Spát samotnou bych ji nenutila a kvůli miminku už vůbec ne,jen bude zbytečně žárlit.
Tak tohle malá zkusí jednou,a dostává na pr.del.Pak pochopí,že dělá scény úplně zbytečně a nejsem tu pro srandu kralikum.
Ja treba spani neresim, spime i s prichodem mimina vsichni loznici. K velkemu letisti mame jeste postylky.Mame spatne dispozicne reseny byt, takze jsem rada, ze loznici muzu zavrit a mame zbytek bytu bez omezovani se. Jedinou radu, co ti dam, rekni neco male jednou, max. zopakuj a pak fyzicky zamez. Nepovolavej. Napr. Volas pojd sem, obleceme. Dcera zacne nee ee a utika ode me.Zopakuju.Dite zdrha dal, smeje se, uz neopakuji, bez dalsich reci vstanu, chytim, jsem vazna, nedelam z toho ani srandu ani nenadavam. Stejne tak pro zdrhackach venku, brani veci, ktere nema apod. Nenechej rozjet svoje nervy a jeji nadseni z toho, jak te pekne vytaci.
je dobré si uvědomit, že děti se tak většinou chovají, když si vynucují pozornost.. a to dělají většinou, když jí mají málo… prostě jsou to náročná mláďátka… spaní s rodiči… dokud to potřebují, tak bych vyhověla. Syn se mnou spal do pěti let. Mě to nevadilo… však jednou vyroste.
@Dojcanis kdyby se manzelovi nelibil tvuj nazor a tvoje chovani a jednu ti vrazil, to uz by ti asi tak dobry neprislo, ze. Ale nekdy bych to zenskym s temahle vychovnejma „metodama“ prala.
Spaní u nás - starší spala s námi v posteli… po narození miminka měla svoji postel z boku přiraženou ke mě a miminko uprostřed… pak jsme jí dali postel kousek dále… miminko mezitím povyrostlo… a mělo přiraženou svoji postýlku se sundanou postranicí u mojí postele.. všechno se nějak dá. Takto pět let. Pokojíček měli jen na hraní.
@misuled píše:
@Dojcanis kdyby se manzelovi nelibil tvuj nazor a tvoje chovani a jednu ti vrazil, to uz by ti asi tak dobry neprislo, ze. Ale nekdy bych to zenskym s temahle vychovnejma „metodama“ prala.
Ne nevrazil,doma Itálii opravdu nemáme.A nervy mam jen jedny,a on taky.Skakat po hlavě si nenecháme ani jeden. ![]()
@Dojcanis vidis, my taky ne a deti k tomu placat nepotrebujem. Ale to ti tezko budu vysvetlovat, kdyz jsi ani nepochopila muj prispevek.
@anupati haha to je presny
jeji nadšení z toho jak mě vytáčí ![]()
Ale jinak tohle se teď snažím dělat dřív jsem věci řekla stopadesatkrat a pak ječela ze bych sama sebe zavřela do blázince.. ted se snažím zavést metodu počítání do tří.. něco řeknu, neposlechne, řeknu znova a pak počítám.. zatím bud nechápe nebo nechce chápat a tak jak píšeš ji capnu a jdem ale co ji capnu tak Hysterak… Hysterak že když jsem to jako bezdětná viděla u jiných „smradu“ říkala jaem si ze tu mamu nechápu, ze MOJE dítě si tohne nikdy nedovolí protože by dostalo tak na prdl… No co vám všem budu povídat… Na tu prel jaem taky dala, pomáhá vyhrožovat a ječet nekdy ani to ne.. někdy zavřu do pokojíčku a až se vyvzteka ať přijde.. no už jsem z toho na prášky… Alw jinak dcera je vcelku zlatá, hrozně šikovná, pomáhá, dokáže si i sama hrat.. ale většinou jak není po jejím je zle…
A třeba se i snažím si uvědomit ze je malá a ue je to normální ale když to idelat dvacetkrát za den už jen slyším fnuknuti a stojej mi vlasy.. co budi proboha dělat až tu bude řvoucí miminko? ![]()
Jinak snažím se že když se neco povede hidner chválím, učím ji, umí několik písniček, rikanekz, hrajem si, delame i blbosti, obcas se ji i zastanu trsba před tátou at ví že má i ve mě oporu, mazlime se…
Ale to řvaní… A nejlepší jsou hlaskyt nedělej to! Ale budu to dělat!!!
Dej to prosím na stůl.. nedám to na stůl!!! A to je taky několikrát za to i dostávala ale efekt nula… ![]()
@Anonymní píše:
Dobrý večer, nějak nevím co se sebou.. jsem těhotná a mám doma dvou a půl letou dcerou… Dcera je celkem ufňukaná, uvztekana.. než aby přišla a neco mi v klidu řekla (mluví opravdu krásně a vše říká bez problémů) začne první ječet a až pak z ní pacim co ji je.. do toho začala bejt šíleně drzkata ale šíleně.. no a ja… Ja si nevím rady, s výchovou a tak celkově… Pořád na ní jecim (docela to pomáhá) ale nejde to přeci, je mi to pak líto.. občas i placnu po zadku ( klasické plácnutí) když už to fakt přehání.. ale dělá hrozné naschvály… No asi jsem udelala nekde chybu ze je taková a ja to teď řeším jen ječením.. občas se i oklepe.. kdyz se na to snažím soustředit a mluvit v klidu, normálně ale důrazně má mě na háku… Zajecim a tak nějak poslechne… Nevím co se sebou.. budu ráda za každou radu a taky bych byla ráda abyste moc nerypaly a nepsaly jak siza to můžu sama a jak jsem hrozná atd.. děkuji vám
Jo a ještě vlastně dcera spí s náma c posteli a usíná.. myslíte ze s příchodem miminka s eto zlepší a budou spolu v pokojíčku? Nebo ni naučit usnout samotnou ještě pred narozením? A hlavně jak? Rve mi srdce už ted ta oredstavar jak tam křičí a brečí ze nechxe spát v pokojíčku ale s náma
Já taky ječím
Většina matek ječí. ![]()
Tady je to vysvětlený moc hezky.
Dobrý večer, nějak nevím co se sebou.. jsem těhotná a mám doma dvou a půl letou dcerou… Dcera je celkem ufňukaná, uvztekana.. než aby přišla a neco mi v klidu řekla (mluví opravdu krásně a vše říká bez problémů) začne první ječet a až pak z ní pacim co ji je.. do toho začala bejt šíleně drzkata ale šíleně.. no a ja… Ja si nevím rady, s výchovou a tak celkově… Pořád na ní jecim (docela to pomáhá) ale nejde to přeci, je mi to pak líto.. občas i placnu po zadku ( klasické plácnutí) když už to fakt přehání.. ale dělá hrozné naschvály… No asi jsem udelala nekde chybu ze je taková a ja to teď řeším jen ječením.. občas se i oklepe.. kdyz se na to snažím soustředit a mluvit v klidu, normálně ale důrazně má mě na háku… Zajecim a tak nějak poslechne… Nevím co se sebou.. budu ráda za každou radu a taky bych byla ráda abyste moc nerypaly a nepsaly jak siza to můžu sama a jak jsem hrozná atd.. děkuji vám
Jo a ještě vlastně dcera spí s náma c posteli a usíná.. myslíte ze s příchodem miminka s eto zlepší a budou spolu v pokojíčku? Nebo ni naučit usnout samotnou ještě pred narozením? A hlavně jak? Rve mi srdce už ted ta oredstavar jak tam křičí a brečí ze nechxe spát v pokojíčku ale s náma