Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobré ráno, dneska to tu asi zahltím
Zajímalo by mě, jak jsou na tom vaše batolata s trpělivostí? Mám na mysli konkrétně schopnost dělat něco, co jim příliš nejde. Naše malá se totiž hned vztekne a jde pryč. Třeba: má navlíkací korále, ví, jak na to, ale neumí prováek prostrčit tolik, aby na druhé straně vylezl. Takže prohlásí: „Maminka to udělá“ A jde pryč ![]()
Dcera dělávala úplně totéž - a zůstalo jí to. Je zbrklá, netrpělivá povaha, pokud se něco jednou nepovede, podruhé to dlouho nezkusí (nebo pokud ano, tak se vztekem a pláčem).
Syn je v tomhle úplně jiný, klidný, rozvážný - kostičku prostrkuje pět minut špatnou dírkou, zjistí, že to nejde, dalších pět minut zkouší tu správnou, až dokud se to nepovede, pak si zatleská a jde mi to ukázat.
NAši jsou taky úplně jiní…
Tobík od mala udělá jeden pokus, zjistí, že to nejde, začne řvát a třískne s tím o zem ![]()
Aňula od malinka tak dlouho zkouší, dokud se jí to nepovede. S úžasem jsem zírala na rok a kousek staré „mimino“ (no skoro
), co 10min. nacvakávalo kostky z dupla, dokud se mu to nepovedlo.
NA rozdíl od svého bratra se ani jednou nevztekla kvůli tomu, že jí něco nejde. U toho je to na denním pořádku - ano stále pořád, i ve 4 letech
Pořád doufám, že ho to ještě přejde.
To samé.. jakmile se mu něco nedaří, začne se vztekat a pak s tím flákne a jde pryč
![]()
Díky za reakce. Třeba duplo jí baví, i když jí to hned nejde. Ale asi bude problém u věcí, který jí tolik nenadchnou…
Co batolat, ale máš vidět mě když mi něco nejde ![]()
Jinak Tomas je něco mezi, chvíli zkouší, pak s tím praští. Ale poslední dobou nezkouší, vždycky pro mě přijde do obýváku a táhne mě do pokojíku se slovy: maminko, pojď, mám velký problém ![]()
Když mu něco nejde,tak s tím mrskne a to hlavně s legem
Ale teď zrovna postavil z lega krásný komín a vůbec se nevzteknul,ale čekám kdy to přijde,co nevidět mu to spadne ![]()
Tak u nás napůl. Něco mu nejde, ale snaží se, ale když mu nejde ani za těch pět deset minut, nechá toho. Nejvíc se vzteká, když přidřepnu a chci mu pomáhat ![]()
Jája projevuje tuhle netrpělivost, jenom když ji hračka zaujme, ale zároveň ještě pořádně neví, jak na ni, to ji vytáčí.
U nás je to už tak nějak dané - ať se jedná o cokoliv nového, průběh je vždycky stejný:
1. fáze: nejdřív se do hračky zamiluje, ale ještě s ní neumí zacházet - celé dny obejduje kolem maminky, ať tato ukazuje, jak se to dělá
2. fáze: zamilovanost trvá a začíná se učit, jak na to - celé dny obejduje kolem maminky, aby se tato jednak dívala, jak už to Jája umí, a hlasitě chválila, druhak aby byla okamžitě k dispozici pro případ nouze (tady se občas vyskytne to vztekání - „Nedetoooo!!!“ a „Samaaaa!!!“)
3. fáze: už hračku perfektně zvládá - nejen že celé dny obejduje kolem maminky, aby se tato dívala a chválila, navíc za tím samým účelem vyžaduje sezvání širšího příbuzenstva
4. fáze: zamilovanost pomíjí - po krátém období, kdy obejduje kolem maminky, aby tato ukazovala znovu a znovu, jak se to dělá (co kdyby se jí podařilo vymyslet něco nového?), je hračka odložena (nikoliv zapomenuta)
Veronika to zkusí 3× sama a pak přijde chci pomoct. Je opatrná i venku když si myslí,že to sama nezvládne nežene se do ničeho bezhlavě zůstane na místě a volá chci pomoct. Takže koupila jsem jí nové PUZZLE A5
a 5× za den mami poď mi pomoc kam to patří a druhý den už to složila asi 3× sama pak přestal o nové PUZZLE zájem
.