Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Týrání přítelkyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.11.12 08:42
Můžeš chodit do práce a přitom dodělat školu - tj. dálkově. Je to trochu dřina a odříkání, ale zvládnout se to bez dětí dá v pohodě. Nebudeš první ani poslední, kdo to takhle bude mít.
Víš, ono v životě skutečně není nic zadarmo. On tě živí, tak má nějaká očekávání - úklid, pořádek, teplá jídla, dobrý sex - jsou různé modely rodin, nejtypičtější je - chlap vydělává a nosí domů peníze, tj. zajišťuje existenčně ženu a žena pečuje o něj a jednou i o děti. Také chce mít 100% jistotu, že za to, že tě živí, mu nepláchneš s jiným - proto tolik kontroly. Skoro se mi zdá, že bude starší než ty, takže pocit nejistoty může pramenit i z obavy, že jsi příliš mladá, máš kamarády, kteří ti radí, abys od něj zdrhla…
Proč bys měla jet do Prahy sama - proč tam nemůžete zajet spolu na výlet? Co se týká pořádku - každý má o něm jinou představu, ale musí být. Kolik je příteli? a jak dlouho takhle spolu žijete? Bydlíte i s matkou v jednom bytě? Nebo baráku a každý v jiné domácnosti?
Některý způsob chování může vyplývat z dané situace. To ovšem neznamená, že nemůže být psychouš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.11.12 18:23
Nemáš doma náhodou toho mýho? To je ten samý psychouš jak ten tvůj
- Citovat
- Upravit
4.11.12 18:31
Myslím, že já sama moc dobře vím, že v životě není nic zadarmo. Sama jsem se o sebe starala od 17 a není to žádný med, takže model rodiny, kde chlap sice domů nosí peníze, ale to chování rozhodně není nijak milé. Já se mlžu ve všem přetrhnout, ale i kalich jednou přeteče. Sice bydlíme v horním patře, ale kuchyň máme zatím společnou. Já se ho neprosila o nic defakto, ale on sám řekl, že jsem jeho přítelkyně a, že mi ve všem pomůže. Já to vše chápu, vše respektuji, ale zneužívat toho, že tady nikoho nemám. Jen slyším negativní věci. Není to moc fajn se pak v klidu učit. On Prahu rád nemá, takže proto…navrhovala jsem spousty společných výletů, snažím se zachraňovat vztah, ale dost mi přijde, že marně, že pokaždé, když něco na sobě změním, tak se mu to nelíbí, takže zase to změním a za chvíli je to to samé. Já vím, že zde uvádím jen jednostranný pohled 
Chápu, že někdo to může vidět tak, že platím něco očekávám. Ano i to beru, ale nejsem pes na vodítku bez vlastního názoru, nejsem slepá ovce a rozhodně nemám po tom všem chuť se milovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 18:37
Je to všechno vážně složité, nevím proč se tak změnil. Jednou koukáme třeba na dětský kočárek, pak zase tot a pak zase ono 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 18:38
@Ivana007
Je to všechno vážně složité, nevím proč se tak změnil. Jednou koukáme třeba na dětský kočárek, pak zase tot a pak zase ono
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 18:40
@LadyLada
mimochodem přítel je o půl roku mladší než já. Vždy měl všechno na stříbrném podnose a nikdo mu nikdy neříkal ne, až já
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 18:40
@LadyLada Já s tebou nesouhlasím. K přítelovi jsem se přistěhovala s holým zadkem, ale aby mi kontroloval telefon, maily nebo mi zakazoval určité věci, to teda ne. A je starší o 17let, je teda fakt, že máme spolu rodinu, ale i tak. Jsou určité hranice, které se neporušujou. A co se týče jeho matky, tak na to by měl také reagovat. Pokud se mu něco nelíbí, měli by to spolu probrat a najít řešení a ne věty typu „já vydělávám-já rozhoduju“. A nechápu větu, že když tě živí, tak že mu nepláchneš. Pokud je to s prominutím blb, tak jí muže živit jak chce, ale pravděpodobně by mu utekla už jen z toho důvodu, že je to blb.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 19:09
@mischelinmisa
To je můj názor. Hlavně, když tam chybí úcta a respektování toho druhého… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 21:24
@mischelinmisa
No, tak chodím do školy, starám se o psa, uklízím a čekám jako poslušná žena na přítele až přijde z práce, to se se mnou stejně dokáže bavit jen o práci. Na diskotéky nepřijde v úvahu nejlepšího přítele mám na druhé straně republiky, nepřipadá v úvahu, abych tam jela sama. Nikam prostě! Jsem defakto rok odříznutá od světa. Nekouřím, nepiji, tak nevím co je takovým problémem. Ano, že si píši s pár přáteli na sociální síti. Ale tam ho deptá, že neví co si píšu atd. Vím, že bych mu měla být vděčná, to taky jsem, ale přeci nejsem otrok, kterého si zaplatil, takže si s ním může dělat co chce. Takhle to podle mě nefunguje. Také jsem měla bývalého 5 let a kupovala jsem mu všechno možné, když jsem mohla, nájem jsem po něm nechtěla a nikdy jsem si nedovolila mu vyčíst korunu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 22:00
Tak ono to tady především není o penězích, vztahy mezi lidmi nejsou o penězích, to už se mu asi podařilo vtlouct ti do hlavy (to by v podobné situaci byla polovina žen ma rodičovské dovolené). Píšeš tady, že koukáte na kočárky… hlavně si s ním nepořizuj dítě, vím co píšu. Taky jsem byla v podobné situaci, i když závislý co se týká peněz na mě byl přítel… nechci to řešit tady, když tak napiš soukromou zprávu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 22:36
@ivana
Já chápu, že se ve vztazích lidé dohadují i, když s bývalým jsme v vše řešili v klidu. On prostě, něco mi koupí, protože mi chce udělat radost, ale v dalších hádkách mi to vyčte. Přitom jestli se ty věci pohybují do 500set, tak to přeháním. Teď je zase ticho po pěšině, ale pořád pusinky a ťuťu ňuňu, jenže moje tělo se brání 
Teď vidím, jak je hodný a najednou zapomenu na to, co se dělo. Mě nebude vadit, když mi někdo dá jinou zkušenost ze života, taky toho mám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.11.15 16:46
Nevěra a co dál..
Chci se vypsat ze svého smutku - vím, že jsou v životě horší věci, co nejenom zde čtu, ale přece. Před pár dny jsem zjistila, že mi manžel byl „asi“nevěrný. Po 11ti letech hezkého manželství (především materiálně se postará o rodinu, je pracovitý, nepije, měl/má nás rád…)zároveň má trochu dominantní sklony a je náročný, perfekcionalista. To jsem ale vše celkem zvládala, časem soužitím se mnou se změnil k lepšímu. Je nervák a má náročnou práci, s dětmi se doma učím a starám já…prostě teď to nějak z ničeho nic vygradovalo, poznala jsem, že se něco děje - pozdní příchody, podrážděnost na mé otázky(kde má mobil, proč přišel pozdě, kde byli na školení…i přes noc)Udeřila jsem na něj a přiznal, že se do něčeho zamotal, je to kolegyně, ale že NIC nebylo. Zhroutil se mi svět, hádali jsme se, odešel na noc PRÝ ke známému, že si potřebuje něco rozmyslet. Večer ještě psal, zda má přijet, já - až se rozmyslí. 
Přijel druhý den, řekl, že má jasno. Vypáčila jsem z něj, že kolegyně odletěla s přítelem stejně k moři, vrátí se snad za týden. Ale co teď já? Co děti? Snažím se odpustit, nepátrat, nevyčítat. Ale bojím se, že až se kolegyně opálená vrátí, začne to znovu.Ze mě je troska, udržuju si stále své koníčky, sport a pod.,ale nic mě nebaví. Teď jsme byli víkend s dětma na různých vyžitích, aby jsme byli víc spolu. Ujistí mne vždy jen, že mě má rád. Já si ale nejsem jistá, co se mu honí hlavou. Kdysi se kvůli nevěře opakovaně s jistou slečnou musel rozvést, má z 1.manželství hodnou dceru. Teď by přišel o 2 děti? Vydržely by jste to? Máme společný majetek, děti…zvažuji, co do budoucna, pro případ…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
