Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj maminka teda nejsem ale nevim kde jinde se už poradit. Před měsícem a půl jsem jela s přítelem na motorce a srazilo nás auto z protisměru. Oba jsme utrpěli vážná zranění a letěli vrtulníkem… Já mám zlomeninu obou stehenních kostí a kotníku, takže sešroubované a učím se znovu chodit… Teprve se tedy zvládnu postavit do chodítka s nadlehčováním obou nohou, takže to není žádná paráda, ale hlavní otázka je, jak to mám zvládat. Že ze dne na den jsem ležák a už to psychicky nezvládám. Jsem na pokoji jen se starými babičkami a s některými je to vážně hrozné. Už nevím, co se sebou. Všechno mě dokáže hned rozbrečet…dekuju za jakoukoliv radu L.
@Lin349 píše: Více
zeptej se doktora při vizitě, jestli má nemocnice svého psychologa, že potřebuješ pomoci, jinak návštěvy rodiny, kamarádek, knížky, filmy na tabletu
Pokud nebude mít nemocnice psychologa, zkus kaplana taky vyslechne a popovídá si s tebou, jo a za mě pletení a háčkování nebo cokoliv u čeho musíš přemýšlet
Požádej o psychologickou pomoc a popros, zda bys nemohla na jiný pokoj, třeba by ti změna prospěla. Já jsem byla v nemocnici nejdéle 15 dní v kuse a byl to vopruz, soucítím velmi.
Musis vydrzet, kousnout se a hl.na sobe makat a rehabilitovat; asi budes mlada a mlady organismus je schopen se rychle uzdravit; jak je na tom pritel?
@stinga psycholozka za mnou chodil ale vůbec mi to nepomáhá jen ji řeknu co je nového vybrecim se a tím to končí 😌
@Ahep píše: Více
@Ahep 10.srpna mi bude 26. Což doufám že neoslavim v nemocnici…už mě chtěli pustit domu jako lezaka ale na to nemáme prostředky. Přítel má nohy v lepším stavu ten má spatnou levou ruku ale už se učí chodit
@lucad77 do včerejška sem byla na pokoji sama ale museli mě dát na jinej kvůli nějaký paní s infekcí a udělat z něj samotku
Tak máš alespoň nějakou představu, kdy tě pustí domů. To už vydržíš a i když to nebude žádná hitparáda, zase bude o trochu líp. To je důležité. Že teď už to bude pořád jen lepší. To si pořád opakuj. A, holka, buď ráda, že jste to oba přežili. Sice polámaní, ale co už, kosti srostou. Jsi mladá, máš vysokou šanci, že to bude i bez následků. Zatím zkus číst, poslouchat hudbu, cokoliv, co tě na chvíli rozptýlí.
@Lin349 píše: Více
Příbuzný měl v mládí vážnou autonehodu. Taky byl ze dne na den ležák. Dnes po 20 letech na něm nikdo nic nepozná. Tenkrát po stabilizaci odjel do rehabilitačního sanatoria, kde byly případy jako on, ne staří lidé. Byl tam několik měsíců.
Vím, že v dnešní době je problém vysoká obsazenost těchto zařízení. Ale o tom jste neuvažovali?
Jinak vyplňuj čas čímkoliv, co Tě zaměstná a je Ti blízké. Čtení, beletrie i odborná literatura, sledování TV, ruční práce. Špatné by nebylo naučit se další cizí jazyk nebo se zdokonalovat v tom, co umíš. Je někdo, kdo by Ti mohl přinést potřebné věci a knihy?
Dále by nebylo od věci poprosit přátele o návštěvu.
Přeji, ať je brzy líp ![]()
Chodí za tebou návštěvy? Můžou tě vzít třeba na vozíčku chvíli ven do parku kolem nemocnice? Kamarádky dceru srazilo na přechodu auto a byla taky chvíli úplný ležák. Ze začátku i v nemocnici zakázané návštěvy, takže děs. Ale ty už tomu vidíš skoro konec, že půjdeš za chvíli domů. Chápu, že tě všechno rozbrečí, je to úmorné a nekonečné. Ale přežila si, to je důležité, to vydržíš, musíš ![]()
@Monchichik ano návštěvy chodí ale to je jen na pár hodin a pak zase se to vrátí. Mela sem i prasklý obratel takže si nemůžu ani sednout dokud mi neroste.Domu bohužel nemůžu dokud si nedojdu aspoň nějakým způsobem na toaletu coz bude buh ví kdy
@Lin349 Jo měla to podobně jako ty, prasklou pánev a taky se nesměla vůbec pohnout. Byla tedy na dvoulůžáku a pak tam zůstala sama, což bylo lepší. Taky mohla domů až když byla schopná si dojít na wc, dřív to prostě nejde, bohužel. Upni se na dobu, kdy půjdeš domů, plánuj, něco se třeba uč…věřím, že je to strašné, neutíká to ![]()
@Lin349 píše: Více
@Lin349 moc mě mrzí, co se vám stalo. Jsem vášnivá a letitá motorkářka, sama jsem už jednu nehodu měla, naštěstí jen otevřená zlomenina ruky, šrouby a železa taky mám… A rozdejchávali mě. Kdyby mi nikdo nepomohl, už bych asi nebyla… A chci ti jen říct, že máte obrovské štěstí, že jste přežili, protože spousta nejen kamarádů motorkářů, ale celkově motorkářů tohle štěstí nemělo a vinou bezohledných a nepozorných řidičů už se nikdy nevrátili ke svým rodinám. A ač ti zůstane pár jizev na těle i duši, tak ses podruhý narodila stejně jako já a jsem neuvěřitelně šťastná, že můžu žít a být se svými nejbližšími. A ač jsem byla taky ve stavu, kdy jsem se jen litovala a brečela, otočí se to. Věř tomu. Poporos nemocnici o pomoc psychologa a hlavně… Nedívej se na sebe jako na oběť, ale jako na člověka, co dostal druhou šanci. Moc vám oboum držím palce a drž se ♥️
@Asta135 psycholožka za ní chodí, to už tady zakladatelka psala, ale nepomáhá jí to - každý psycholog každému nesedne nebo není dobrý