Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojky,
muzete me poradit, jak uspavate maleho, kdyz si uz sam vyleze z postalky. Odpoledne to jde usne budto v aute nebo na kocaru, nekdy i po obede u tv, jen ho prenesu. Ale mame problem s vecernim chozenim spat. Nevim jestli ma cenu vysvetlovat ze tak po vecernicku je cas jit do postylky ale mysli si ze je na to jeste maly.
Nechame ho tedy u tv a usina , kazdy den jinak . Nekdy uz v 8 a nekdy teda kolem 22.
Lezet v postely a cist pohadku chce jen vyjimecne.
děkuji za rady Elen
ahoj
tak my už neuspáváme od 10 měsíců… Položím do postýlky a odcházím… každý večer, večerníček, koupačka, sunar, pohdáka, písnička… odchod mámy…:o))) stejný rituál… Ukládám v 20 hodin.. někdy usne hned, někdy ještě hodinu vykládá:o) spí už ve velké postýlce, ale ve spacáku, takže nevylézá.
Myslím že 2 leté dítě rozhodně pochopí, že po včerníčku se jde spát… z mé zkušenosti vidím, že pochopí dost věcí, ale ne všechno CHCE pochopit…
zkus zavést pravidelný režim, udělejte si rituál, při nebo po uložení… ale to jak čekáš až usne se mi zdá trošku otročení… Vždyť máš určitě co na práci. Já bych to ani dělat nemohla, protože od 20:00 nastupuju na druhou směnu a uspávám mimino:o) to zatím usnout samo neumí:o)))
Pokud by ti vylézel z postele, tak dej důrazně najevo, že tudy cesta nevede, uvidíš že to určitě bude zkoušet, ale časem se k samotnému usínání určitě dostanete:o)
Jen v tomto věku to bude zřejmě chtít pevné nervy.
Ahoj,
já tedy myslím, že ve dvou letech už dobře rozumí, co znamená jít spát po večerníčku, že by měl v tomto věku mít jasný řád. Prostě každý večer stejně - večeře, večerníček, koupání a spát. Nebo jiné pořadí, ale pořád stejně. Tak se nejlíp připraví na spinkání.
My jsme toto zavedli kolem roku. První dva dny sice v postýlce plakal, ale od té doby je klid. Pokud mu nezavedete nějaký řád, budete muset večer vždycky přizpůsobit jeho náladě, kdy se mu zachce spinkat.
Matýsek sice z postýlky vylézt mohl a doteď může, ale i když se mu nechce spát, tak nevyleze. Občas zavolá, já ho přijdu utišit, pohladit, ale zase jdu pryč.
Nevím, pokud by mi z postýlky pořád lezl ven, prostě bych ho zase pořád do té postýlky chodila dávat zpět, dokud ho to pnepřestane bavit. Ale těžko říct, kdo z nás dvou bude mít větší trpělivost.
M.
2l dítě už chápe ale někdy prostě jen nechce chápat. Zavedla bych pravidelný režim a rozhodně bez usínání u TV. Já malou prostě položím do postýlky rozloučím se odcházim, bez problému usne. Nikdy sem neuspávala. Jinak z postýlky vylízt umí taky ale má to zakázaný takže lezení do postýlky si praktikuje jen v rámci hry ale jak jde spát tak už si to nedovolí ani ráno.
Jsem rada, ze u holek mame stejny rezim uz od tri mesicu. Dame do postylky a odchazime. Kdyz sla starsi do velke postele, tak jsem zavrela dvere. Obcas si chvilku hrala a pak sla sama do postylky.
Pokud si v pokojicku sam nemuze ublizit, tak bych proste nechala zavreno a odesla. Samozrejme ma pri tom zapnutou lampicku, aby se nebala. Pripadny problem, jako zizen a ze se mi cela vyslikla, hlasi pres vysilacku.
Terik
Bohužel ne vždy jde praktikovat - uložit. pohádka a odejít. moje už skoro 4letá dcera usíná po večerníčku, já přečtu pohádku a ona usne jedině když tam ležím já. Pokud bych odešla má záchvat breku a někdy se i pozvracela. Mladší dcera je jí 1 roku od malinka usíná sama v postýlce, jen jí řeknu dobrou noc a ona usne a nebo si povídá a pak usne. Teď jsou naučené, že usínají ve stejnou dobu, ale u té starší musím ležet. Zatím to nechci hrotit, protože kdyby začla řvát, tak probudí tu mladší. Naštěstí usíná, tak do 5 minut, tak si alespon poležím
každé dítě je jiné a i my jsme dřív uspávali u televize......
Bubina
Ahoj Elen.
souhlasím s tím, co psala Bubina - že každé dítě je jiné, některé usne samo, jiné potřebuje „asistenci“. I já jsem s Aničkou, dokud neusne, ale nevadí mi to, protože to trvá tak 10 minut. Ale rozhodně bych nenavykala na usínání u TV a následné přenášení - takhle to měla má exšvagrová a bylo to opravdu odstrašující. Anička ví, že jde po obědě spinkat, se všemi se rozloučí, nakojím ji a položím do postýlky, za chvíli usne. Totéž večer. A když jsem v práci a je s ní moje mamka, tak ji po obědě jen položí do postýlky a odchází a Anička usne sama. Takže jsem taky pro pevný režim (s tím, že nikde není psáno - když to dítěti nevyhovuje - že musí jít spát po Večerníčku - Anička chodí denně kolem 21 hod a vyhovuje nám to všem, ale tuhle dobu dodržujeme) a rozhodně pro usínání V POSTÝLCE!
Světlana
Jsem přesvědčená, že 2l dítě moc dobře rozumí. Vyhradila bych si týden kdy není moc úkolů, zavedla režim a byla důsledná. To je asi to nej. U nás to funguje už opravdu dlouho, vlastně jsme nikdy neuspávali. Večeře, večerníček, umýt, pohrát a jdeme do postele. Pohádka, pusa a jdem. Já i manža to děláme stejně. Na začátku jsme jí řekli, že nemusí spát, ale že už nebude vylézat(Od 16m je na velké posteli). Tak to zkusila, my vrátili a ona pochopila. Smí vylézt jen na nočník a zas rychle zpátky. Když to pochopilo dítě v 16m, ve 24 to pochopí určitě každé. Držím palce a já osobně si myslím, že čím dřív, tím líp. Po obědě nám malá už téměř nespí, ale je naučená vždy kolem 13h „jít odpočívat“, takže je v posteli, hraje si a někdy usne, někdy ji za hodinu propustím. Nějaké usínání u tv by mi vadilo. Hlavně když se rozhodnete, tak vydržet!
Zavidim tem, ktere nikdy neuspavaly, u nas to byl dlouho boj, taky u nas vyrvani a rezim dlouho nefungovaly, klidne se pozvracela, nebo pokadila v hysteraku a vydrzela rvat klidne 3 hodiny a na to ja nemela nervy. V roce a pul jsme zavedli velkou postel po prestehovani do noveho bytu, prijala ji v pohode, ale maraton desneho uspavani dvakrat denne neprestal. Tak vecer nastoupil tatinek, zavedl striktni rezim a J. zacala usinat bez revu, postupne jsme presli od tatkovi pritomnosti az k soucasnemu stavu, kdy usina po prectene pohadce sama. Pokud manzel neni doma a uspavam ja, je situace o neco horsi, drive vyzadovala mou pritomnost v posteli, ale usinala rychle, ted uz zacinem taky odchazet po pohadce, zatim to ale nefunguje stopro, obcas musim zustat v pokoji, ale uz ne v posteli. V poledne uz to funguje skoro taky, kazdopadne to chce vydrzet a pevne nervy.
Mroe
PS: Moc dobre vim, jak otravne a psychicky deptajici je dvouhodinove uspavani dvakrat denne, takze za soucasny stav jsem strasne rada.
Ahoj,
taky si komfortu zvanému „dítě usíná samo“ užívám až tak poslední měsíc. Chodíme sice už od 3 měsíců v půl osmé do postýlky a máme každodenní rituály, ale musela jsem u Matyáše zůstávat. Metoda vyřvání u nás naprost selhala. Máťa prostě vydržel řvát několik hodin, až jsem nakonec vyměkla já a zůstala jsem u něj (občas jsem tam byla i přes hodinu
) Až teď jsme ho to nenásilnou metodou naučili - nejdřív jsem si od jeho postýlky přešla na svoji postel (a občas tam vytuhla
), pak jsem začala odcházet ve chvíli, kdy usínal. Teď to máme tak, že přečtu pohádku, pustím Matyášovi písničky a odcházím. Občas usne hned, občas až za hodinu, sem tam mě zavolá, ale nemusím i něj sedět! Takže jsem blahem bez sebe.
Cca za 2 měsíce bude mít Máťa svůj pokojíček, kam dostane i velkou postel. Tak uvidím, jestli z ní bude zdrhat. Ale mám ozkoušeno z výletů k dědovi, že mi z velký postele nezdrhá, spíš mě zavolá. Tak snad to bude klapat i doma.
Tereza
Ahoj, tak mi máme také rituál, platí od měsíce, ale začal plně fungovat v pěti měsících (tím, že začal usínat sám v postýlce bez pomoci). Syn jde do postele nejpozději do osmé hodiny, ale pořád spí v té postýlce se šprušlema, tak neutíká (ale vylézat umí). Dám pusu, dudlíka, zapnem chůvu a spát, odejdu. Pak už jen malého přikryji, pokud je potřeba.
Ahoj Elen,
náš Marťa šel až ve dvou letech do vlastního pokojíčku (dřív jsme ho bohužel neměli). Měla jsem z toho hrůzu, ale naučila jsem ho spát v malé postýlce bez bočnic. Ze začátku utíkal, ale po pár týdnech pochopil, že to se mamince nelíbí a zlobí se (když jsem se zlobila, tak jsem četla jen hooodně krátkou pohádku), takže se naučil z postele nevylézat.
Rozhodně bych hodně rychle zrušila usínání u televize, u tak malého dítěte by to nemuselo dělat dobrotu. U nás to funguje tak, že se prcek vykoupe, koukne na večerníček (ale nekouká vždycky - některé pohádky ho nebaví
), potom večeře, zoubky a nejpozději v osm hodin je v postely. Přečtu pohádku a odcházím z pokojíčku. On si ještě chvíli hraje s autíčkem nebo s plyšákama, které má v postýlce, nebo si povídá a za chvíli usne. Z postele neutíká nikdy (vlastně asi před půl rokem měl období, kdy pořád chodil, že chce čůrat, kakat, nebo pití - ale to byl rozhozený od babičky u které byl na prázdninách a tam na ní zkoušel všelijaké nesmysly, což mu babička tolerovala
, ale naštěstí jsem ho to zase rychle odnaučila)
Ahojky, tak poradit asi neporadím a momentálně jsme na tom stéjně.
Režim u nás od návratu z nemocnice skončil a zatím se nesnažím to předělat.
Počkám až malej bude spát celou noc, aby mohli být spolu v pokojíčku. Ale kdybych malýho neměla, tak bych se o to snažila hned.
Malá byla zvykla na svůj rituál a v osm byla v posteli. Občas něco ještě zkoušela, ale nakonec to vzdala. Já jsem ji nikdy nenechala plakat dlouho, protože u nás se to mění v záchvat pláče, a z toho ji dostat dá pěkně zabrat. No a malý se hned přidá, takže to zatím sama s tím usínáním nelámu přes koleno. Tak uspávání a režimu zdar.
Jana
Ahojky,tak mi musíme uspávat.Jinak je záchvat breku a stejně pokaždé dojde.Zrovna slyším jak se manža rozčiluje,už šli ležet před půl hodinou a pořád nic.Taky mi dost vadí že se musí uspávat,dopoledne jde sám,protože musím uvařit atd.To celkem chápe a když ne tak je to stejně jedno protože já sem tvrdá a nepolevím,ale večer už chce uspávat a ví že když bude brečet a bude za náma chodit tak to manža nevydží a půjde za ním.Taky pořád stává v noci,brečí tak asi 4 krát za noc,musím tam jít a utišit ho.Někdy už mi jde naproti do ložnice.Doufám že se to brzo zlepší,nechtěla sem to lámat protože teď bylo hodně změn,šli sme do novýho,on do svýho pokoje,přišel o dudlík,o postýlku(pořád z ní vylézal a já měla strach že někdy spadne blbě a bude zle) ale doufám že bude brzo dobře.Tak přeju hodně zdaru ![]()
ahojka, tak nam je 22.mesicu a taky uspavam, vyrvani jsem zkousela nekolikrat, ale kdyz jsem maleho videla jak se trese, vydrzi plakat i 4hodiny,vyleza z postylky tak ze by se potloukl a ve finale z toho nemuze usnout, vzdala jsem to, napsala jsem na Netu chuve a ta mi poradila, ze porad stejny rad, ale ze mam precist pohadku, a treba i pohladit a pockat az bude spinkat, hlavne aby usinal v klidku, takze jsem to tak zacala praktikovat a nez doctu malej spinka tak ho pohladim prikreju a odchazim, taky jsem ze zacatku zavidela tem co polozi a jdou, ale ted jsem si zvykla a tech 15minut me opravdu nezabije,malej je v pohode a do postylky se tesi. Takze asi tak, opravdu kazde dite je jine a zalezi na tobe co jsi ochotna delat.