Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dvouletý tyran??
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
19.2.07 11:03
Dvouletý tyran??
Ahojte,
mám jenom takový rychlý dotaz: máme doma dvouletého kluka a na vánoce se nám narodila holčička. Už delší dobu (ještě před porodem) pozoruju na Matějovi, že je moc protivný, ukňouraný a jakoby všechno dělal naschvál. Myslela jsem, že to přejde, že je venku hnusně, že se nevyspal a milion dalších výmluv, ale už to trvá moc dlouho (snad pět měsíců) a vzhledem k tomu, že se musím starat o malou, takže starostí rapidně přibylo a možnost vyspání ubyla, jsem z toho už hodně nervozní, čímž se situace nebezpečně stupňuje. Stačí, aby mi jenom trochu brnknul na nerv a už v sobě cítím, jak za minutu vybouchnu jak sopka - což už se bohužel i dvakrát stalo. Jakoby mi to přerůstalo přes hlavu, nevím, co dělám špatně a hlavně nevím, jak z toho začarovaného kruhu ven. Poradíte? Jsem v tom sama nebo jsou i jiné maminky s podobnými starostmi? Přejde to někdy? Mám se z toho už definitivně zbláznit, prásknout dveřma a jít se projít do lesa a už se nikdy nevráti?
Kamila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.2.07 12:05
Ahoj,
tohle asi k tomu veku patri. Kazdy den je par kolizi, kdy mam sto chuti Charlie placnout, ale nevim jak to vypada u vas. Poslechne aspon obcas? Zhorsilo se to s prichodem sourozence? Jak se k male jinak chova? Zlobi jen urcite lidi nebo jen tebe?
Srovna se to az casem…u nekoho driv, a u jinych pozdeji. Zezacatku jsem to taky psychicky nezvladala, ale u nas dost zabrala duslednost a pevny rezim. Bohuzel obcas i vyhrozuju, ze kdyz neposlechne a neprestane knourat, tak vecer nebude koupacka nebo vecernicek. Celkem to zabira.
Terik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.07 13:26
Kakamilo,
u nás bývá někdy situace podobná. Po tomto víkendu asi definitivně manžel přestal chtít 3.dítě 
.
Já si myslím, že je to kombinace nových starostí, nevyspání, z toho nervozity a to všechno se přenáší na starší dítko, které to cítí a nějak se snaží „urvat“ maminu pro sebe a své potřeby. A dělá to podvědomě. Za chvíli se to určitě spraví. U nás to bylo mnohem lepší asi po 2 týdnech a dá se říct pohodička tak po 6. týdnu věku mladšího. Teď se stane tak 2 -3× do týdne, že starší vyloženě zlobí. Ale už to neřeším, když dělá blbosti u jídla, tak jde spát s prázdným bříškem, když zlobí odpoledne po spaní, tak říkám, že si s ní nemůžu (ne nechci) hrát, protože to s křičením a rozhazováním věcí nejde. Spíš jí něco nakecám, aby si to rozmyslela.
Jsme celý den sami 3, manžel chodí domů až večer, tak je pro nás důležité mít naplánovaný celý den. Chodíme pravidelně ve stejnou dobu (+-1/4 hod.) ven, jednou jdeme do lesa, jindy jdeme do Zverimexu okouknout zvířátka, do parku, drandit na motorce, na hřiště na houpačky apod. takže na procházky se vždycky těší, potkáme spoustu dětí, takže bývá spokojená a dopoledne je vyřešené. Odpoledne si většinou hrajeme nebo spolu něco děláme - umýváme boty, přesazujeme kvítka, pečeme apod. Prostě se jí snažím zabavit různými činnostmi tak, aby jsme pořád nedělali stejné věci. Protože, když nemá mladší dobrou náladu a je ukňouraný, tak se prostě musím věnovat hlavně jemu, tak ta starší dohání „klasické“ hraní, na které neměla čas, protože jsme dělaly něco jiného.
A taky vím, že jsem já nervóznější a protivnější, tím zlobivější jsou i dítka.
Držím palce, ať je to lepší.
Míša
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.07 13:45
Ahoj,
tak tohle znám moc dobře. Kája měla dva roky v lednu, na začátku prosince se nám narodil chlapeček. Kája je taky velmi ukňouraná, snad nic neumí říct „normálně“, na spoustu věcí jakoby „neslyší“, dělá naschvály, vzteká se. Nezdá se mi ale, že by to úplně souviselo s narozením brášky. Spíše mi připadá, že zkouší, co vydržíme, kde jsou mantinely. Myslím, že to patří k tomuto období. Navíc mi přestala úplně spát po obědě, takže za celý den mívám opravdu nervy na pochodu, někdy na Káju „ujedu“, ale snažím se to eliminovat, někdy mi to opravdu nejde, pak si vyčítám, že na ni jsem zlá a večer nad tím přemýšlím a hledám oporu u manžela.
Takže neboj, nejsi v tom sama 
P.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.07 18:42
Ahoj holky,
já to mám (naštěstí) jenom v jednom vydání. Ale právě jsme objevili kouzelné slůvko NEEE, které používáme na všechno, co by maminka chtěla 
Myslím, že je to zkrátka vývoj a my rodiče si tím pilujeme trpělivost. Pravda pohár trpělivosti přeteče rychleji nevyspáním, únavou a péčí o malého sourozence, to je jasné.
Přeju ať se vše co nejdřív upraví!
Jitka + Luky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.07 20:14
Ahoj holky,
zrovna dneska jsem si tak rikala, ze se asi zblaznim az se mi z toho vseho chtelo brecet. Od doby co se dceri (2 a pul roku) narodila sestricka taky desne zlobi. Myslim, ze mi vraci, ze Klarku mame. Pritom je na ni hodna, ne ze by ji nejak ublizovala, ale jakmile usne (chodi spat driv) je jak nevinatko. Dneska mi zase pro zmenu vracela, ze jsem sla pryc. Nemuzu skoro nikam jit (chodim i tak), dela sceny, ze i sousedi otviraji dvere a kdyz uz jsme pryc, dela jako ze nic. Zitra jdeme s manzelem na veceri (mame vyroci), tak to zase bude neco. Nikdy tohle nedelala, vzdycky naopak rikala „maminka nepujde“ a sla s tatou, tchyni… bez problemu, ale od doby, co ma setricku, des bes 
Dneska mi dokonce zacala mlatit, kdyz nebylo po jejim a delala sceny. Dostala na zadek, sla do kouta, ale nic nezabiralo. Snad je to jen obdobi, ale je to sila. K tomu vsemu jsme uz tyden nebyly venku, protoze je nemocna. Proste je to obcas na hlavu 
ale ze je mam (i manzela) je stejne to nejkrasnejsi co me mohlo potkat 
Drzme se, vsechny
Simona
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
19.2.07 22:43
Ahoj Kamilo,
chci tě jen podpořit. Asi se cítíš na dně a nevíš, co udělat, aby se to zlepšilo…
Ber to tak, že to hlavní stejně změnit nemůžeš.. že je to období.. a jen se můžeš pokusit to někam směřovat.. ale pustit z hlavy myšlenku, že bude něco zcela po tvém To ti usnadní situaci… prostě toho malého tyrana zkoušej pacifikovat, ale nebuď příliš náročná.. ono toho to dítě ma nyní v té hlavičce taky až moc… Klidně už za 3 týdny může být vše jinak…
Jak diametrální rozdíl v chování u dcery pozoruji v porovnání měsíce leden 2007 a únor 207…
Žádné další myšlenky na procházku vlese přeje
přihlášená ale nezobrazovaná Efina a 2,5 Eliška
- Citovat
- Upravit
23.2.07 12:48
Ahojky Kamilo. Tak u nás je to podobné. Ale Simča je na brášku hnusná jen když je ospalá nebo hladová, no a taky když má svůj den D. To už se vzbudí ukňouraná a nic ji nebaví. Když chodíme po venku, tak to docela jde. Problém je v tom, že je pořád jeden z nich nemocný, takže se ven moc nedostaneme. Doma se ji snažím hodně věnovat a zapřahám ji do mých věcí, to ji hodně baví. Jsou ale dny, kdy potřebuji udělat všechno rychle a do toho kňourá malej, když mu lezou zuby a malá je za mým zadkem a to jsou nervy na pochodu. Už jsem si chtěla minimálně 3× zabalit věci a odejít. Vždycky když je nejhůře, tak si vezmu mobil a zavolám někomu, vykecám se a je mi líp. Teď byly hrozně náročné dvě noci. Malej měl horečky ze zubů a byl hrozně uplakanej a malá začla další večer sípat a já byla na ně sama. Asi nejhorší noc v mým životě. 
Já si myslím, že se to zlepší i u vás. Malá byla první měsíce hrozná, když jsem kojila, tak mi skákala po zádech, škubala za vlasy a dál ani už nebudu psát. Teď když malej leze po zemi a směje se pořád na ni, tak je i malá lepší a snaží se mu nosit hračky. Tak vydrž, určitě se to zlepší, až si spolu budou trochu rozumět. Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.07 18:00
Hezky vecer,
take mame doma dvouleteho tyranka a ctyrmesicni miminko, ktere take zrovna neni andilek. Nejhorsi jsou u nas noci, protoze starsi syn spi strasne spatne a budi se za noc az 8× a place. Ten mladsi doted spal celkem dobre, jen se budil na jidlo, ale posledni dny je to v noci katastrofa. Vcera jsem byla celou noc v obyvaku a behala od jednoho k druhemu. Takze totalne nevyspala a pak cely den zvladat, uklizet, varit a hrat si s detma. A k tomu pak jeste nalady naseho starsiho. Myslim, ze je to u dvouleteho normalni, ze zkousi nase hranice a jeste k tomu mladsi braska, neni uz stredem pozornosti. Tak se pokousim to brat s klidem, ale obcas mi ujedou nervy a jsem nastvana na cely svet. Nas mladsi vyzaduje take hodne pozornosti, je moc aktivni a pres den spi maximalne pul hodinky. Takze mam nekdy pocit, ze se musim dat naklonovat, abych to vse zvladala a mela na oba dostatek casu. Manzel mi moc pomahat nemuze, protoze dela jenom nocni, v noci tu neni a pres den spi. Jenom si rikam, jak dlouho to muzu vse vydrzet. Bojim se, ze to jednoho dne psychicky a hlavne fyzicky nezvladnu. Nejdulezitejsi je ten spanek a to je u nas krize. Uz jsem byla u mnoha doktoru, obehala ruzna centra, zkusila ruzne homeopaticke veci, vyzkousela spoustu rad, ale nic nezabira.
Co tim vsim chci rict, ze nejsi sama a ze jsou nekteri na tom jeste hur.
Snad se nam to vrati, az budou nase ratolesti vetsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.07 10:01
Dvouletý tyran
Ahoj maminy,obnovuju diskusi na téma malej tyran.
Někdy už vážně nevím co mám dělat.Malej je už dobrý 4 měsíce jak vymněněnej.Vždycky byl živjejší dítě a dával mi pěkně zabrat ale co dělá poslední dobou to už je na mě moc.Máme stejně starou kamarádku se kterou se vidíme každý den a děcka spolu vyrůstají od narození.Vždycky byla na Lukáška nějak vysazená,co měla po ruce tím ho bácla po hlavě atd.Lukáš se spíš vždycky bál a chodil za mnou brečet.Říkali sme mu aby jí to třeba vrátil,že asi malá neví co to je tak ať to taky zjistí ale nic se nedělo.Udělal tak akorát tytyty Báro a to bylo vše.Najednou ale hrozná změna,začal si dovolovat na všechny děti a nejhorší je že i třeba na roční 
Žádný vysvětlení nepomáhá,pořád chodí a dělá do všeho baci,baci.Nejhorší je že začal zkoušet i na nás.Prostě kolem mě projde a jen tak zkusí bouchnout.Ikdyž se mu to vrátí tak vydrží dost dlouho.Nevím co mám dělat,doma máme klid takže to nemůže vidět u nás.Oba s manžou sme z toho vedle,malej je bytej od rána do večera.Myslím tím jako přez zadek plácnout ale vůbec nic nepomáhá.Spí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.07 10:05
Dokončení:Spíš si myslím že už je mu to jedno.Prosím poraďte co mám dělat.Plánujeme další mimi ale v takové situaci mám obavy že to nepůjde.Mám pořád dost nervy,nikdy nevím co udělá.Neposlechne ani když mu třeba něco řeknu 10×.Pořád říká ne a na dědině už si připadám jak hysterka.Pořád někde ječím protože mi někam utíká,na silnicu,do potoka atd a já už fakt nevím co dělat.Mockrát děkuju za rady,vím že každý dítě je jiný a je to dost častý problém ale potřebuju něco slyšet.Díky moc a pěkný den.Zuzka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.07 12:11
dvoulety tyran
Ahoj Zuzanko,
mam sice holcicku (za 3m ji budou 3roky), ale resim stejny problem. Vcera jsem zalozila tema „nechce se myt a cistit si zuby“..ale ono to vlastne souvisi celkove s tim „zlobenim“ a v posledni dobe mam pocit, ze i s celkovym negativismem. Cokoliv navrhnu „pojd pujdeme, pojd udelame..“ slysim hned „NE!“. Kdyz neco chce a ja to zakazu, jde a bouchne me, hodi neco na zem nebo bezi do pokojiku, prasti sebou do postele a breci do polstare. Trva to uz asi mesic, porad neco nechce a hlavne, jak uz jsem predeslala, kazdy vecer je v koupelne divadelni predstaveni. Nikdy se vody nebala a ted jeci jak pominuta, jako bych ji myla v ledove vode
Vcera jsem mela nervy uz tak na dranc, ze jsem to tady vsechno precetla a dosla jsem k nazoru, ze to patri asi k tomuto veku. Nektery prcek si tu svou osobnost prosazuje jen „lehce“ a nektery tou drsnejsi formou..(to pak prijde jeste jednou v podobe puberty a na tohle budeme s laskou vzpominat )
Nekdy mi taky samozrejme vytecou nervy a zarvu nebo ji placnu, ale rekla jsem si, ze na negace a hystericke sceny nebudu reagovat. Co jineho delat? Nevim.
Pevne nervy vsem 
Rina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.07 13:57
Ahoj Zuzanko…řekla bych, že se tomu říká období vzdoru…u nás to probíhá etapově a každá etepa má svoje. Buď jen odmlouvá a na všechno říká ne a nebo se vším hází a všechno bije (ikdyž většinou je to všechno dohromady), jenom teda doma…plyšáky a nás 
A co jsem teda vysledovala u našeho malého, tak čím větší zájem, tím horší. Konkrétně u házení s věcma je to tak, že s něčím švihne, ty mu řekneš ne, že se to nedělá, malý se usměje a švihne s tím znova, v horším případě po mně… pak dostane přes ruku a teď už mě trefí cíleně…takže…poprvé řeknu ne, pak ho plácnu a potřetí mu seberu tu věc, on začne samo řvat, následuje moje ignorace, do 2 minut je klid. A to samé u bití. Když mě bouchne, dostane po ruce, zkusí to znova, ale to už su ve střehu chytnu mu ručku (pevně, ale jemně 
) a vysvětlím, že udělal mamce bobino a ju to moc bolí… U nás toto naštěstí funguje, ale jak říkáš, každé dítko je jiné. Při vztekání u nás asi nejvíc funguje ignorace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.07 17:51
To bysme se LadkaH asi ignorovali navzájem.Pročetla jsem tady co se dalo ale právě ta ignorace ve většině případů jde z jeho strany.Prostě když na něho mluvím,nebo mu něco zakazuju,prostě když mu chcu něco říct tak ignoruje on mě.Prostě dělá jak kdybych tam ani nebyla,ůplně mě přehlíží a tak prostě zvyšuju hlas až zjistím že zase křičím.Já nechcu pořád jen řvát,mě to hrozně unavuje ale někdy to prostě nejde.Zkusím tu ignoraci aspoň stím předváděním se a házením.Třeba aspoň tam bude ůspěch a já budu mít víc klidu.Mockrát děkuju za rady,potřebovala jsem už dostat to ze sebe.Tak dětím zdar a pevný nervy.Z.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
