už nevím kudy kam

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Vene

12.10.09 10:13

načítám...

děkuji moc moc za vaše názory, opravdu dokáží hodně podpořit. Jistě chápete, že se s tímto „problémem“ nemůžu nikomu moc svěřit, jelikož tady zná opravdu každý každého a stihla jsem se několikrát přesvědčit, že informace vždy tečou směrem k osobě, ke které by se dostat neměly. Takže v závěru: zuby nehty se budu snažit udržet své city pod kontrolou, odprostit se a říkat si, že mě oblbujou těhu hormony a to po dobu, po kterou tu budu (cca 3,5měsíce). Odejít na nemocenskou nemůžu. Finanční soběstatčnost je pro mě hodně důležitá a peníze, které mám tady jinde nedostanu a navíc se musím zbavit dluhu než odejdu na mateřskou. Jinak můj nástup je jistý, ten už si tu vyškoluji a je to přítelkyně mého kamaráda, takže situace se opravdu opakovat nemůže ;-)

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymni

12.10.09 12:43

načítám...

Vene, promiň, ale musím se smát tvé poslední větě - proč by se situace opakovat nemohla? Protože je nová pracovnice zadaná? Na to si asi sama dokážeš odpovědět…
Mnoho „zamilovaností“ do šéfa pramení z našeho (mnohdy nevědomého) obdivu k moci, k autoritě. Chlap už nemá moc šanci vytáhnout se před námi s tím, že ulovil pořádného mamuta, takže obdivujeme to, jak je úspěšný v práci, jak dokáže vést tým, jak si ho ostatní váží. Princip je pořád stejný už od pravěku.
Přišla jsem tě podpořit v rozhodnutí držet si šéfa pokud možno od těla. Je to to nejrozumnější, co můžeš udělat - přitom ti to radí ženská, která si prošla něčím podobným a svého šéfa si dokonce vzala. Jo, je to tak - zamilovali jsme se do sebe s mým šéfem, oba jsme byli zadaní, on měl dokonce dítě. Prošli jsme si takovým menším peklem, ale na konci nás čekal happyend - vzali jsme se, máme dítě, jsme šťastní. Jedna věc mi ale stále hlodá (a to myslím, že svému muži opravdu můžu věřit) já jsem teď ta manželka, která je na mateřské, která je někdy protivná, nevyspalá a se kterou je nutné mimo jiné řešit věci typu vynášení koše apod. A kolem něj jsou zase nějaké podřízené a další kolegyně, mladé a svobodné holky, které se taky zamilovávají do svých šéfů. Ty pocity jsou ale hodně jiné, když ten pro někoho jiného úžasný šéf je zároveň můj manžel. Takže - pokud jsi ještě schopná s tou zamilovaností něco udělat, zaměř se na svého přítele a na své dítě a na šéfa se vyprdni. On by časem také ztratil svůj lesk a možná bys zjistila, že není o co stát.

Citovat
Upravit

Denulenka

1702

12.10.09 15:44

načítám...

Vene, jestli maš opravdu takove penize,ktere jinde nedostaneš,tak budeš mít určtě i slušnou nemocenskou, zkus si to spočítat a pelaš odtamtud pryč,všechny ty citové vlny,které prožíváš cítí i miminko,jednou se to může projevit a může to mít vliv na jeho emoční vnímání.Nechci to nějak přehánět,ale i sebemnší stres dokáže divy.A jinak samozřejmě hlasuju pro vátězství rozumu nad city, protože tady je to s citama stejně nějaké všelijaké a tak jak už tu někdo napsal.....jednou by jsi mohla být v kůži té druhé maminy s ročním dítětem a to se pak teprve může člověk mlátit do hlavy a nezabírá to…ale je dobře,že to ventiluješ,takové věci musí ven

načítám...
Citovat
Zmínit

zulok

9217

12.10.09 22:04

načítám...

ja by som sa tiez priklonila z rozumu ako citom…taka zamilovanost do sefa…ono clovek tazko zisti..aky je doma a mozno casom by skoncilo to ohurenie z neho a mohla by si lutovat, ze si nezostala s priatelom..
navyse on ma dieta..ty budes mat dietatko tiez…budes stale s nim..mnohokrat nebudes mat ani cas na seba..a teraz akoby sis a stretavala so svojim sefom. ked on ma rodinu??? myslis..zeby sa ti venoval mimo svojej prace, ked musi ist aj zas vojou rodinou domov??
mozno mu aj vyhovuje, ze ma niekoho v praci..s kym zdiela nejake prijemne chvile..ale mozno by v konecnom dosledku nechcel nic viac..iba take nieco pekne v praci a vlastne ty by si zostala „uvaznena“ ..priatela by si stratila a vztah so sefom by ta nemusel uspokojovat kvoli nedostatocnej pozornosti..
ono vztahy so zenatymi byvaju mnohokrat veeelmi zlozite a naco sa do toho montovat..ak si este schopna vyhnut sa tomu..
drziiim ti palce, aby si to vsetko zvladla a PN by bola dobra volba..naco riskovat nejake to zvplanutie..ktore by mohlo vyjst na povrch ..este k tomu.ak tam ma byt zamestnana aj ta..tkoru zaucas..
prajem kraasny zivot :wink:

načítám...
Citovat
Zmínit

Mufina

13.10.09 08:21

načítám...

Vene , nemám moc co dodat, ostatní už vše napsaly. Jen jsem chtěla poznamenat, že znám z mého pracoviště muže, který sice momentálně není vedoucí, ale je velmi charismatický a skoro všechny ženské jsou z něj hotové (krom mě ). Je ženatý a myslím si, že do své ženy velmi zamilovaný, ale v práci prostě potřebuje mít nějaké povyražení. Asi to zvyšuje jeho pracovní výkony, nebo nevím. Každopádně loni si začal s kolegyní, co se mnou byla v kanclu (ona vdaná). Tak jsem si říkala, že si prostě nemůžou pomoct, že tam asi „něco“ je, že se nedokážou ovládnout. Došlo teda jen několikrát na líbání a pak on měl takové ty kecy, které chlapi říkají a ženské hrozně rády poslouchají. No a letos se kolegyně odstěhovala, místo ní nastoupila jiná a sotva ta první zaklapla dveře, už si začal s tou novou. Fakt mezi tím uběhl snad jen týden :roll: Tak jen, že i takoví chlapi jsou :wink:

Citovat
Upravit

pandora 2x

28.11.09 22:41

načítám...

Už nevím kudy kam

Zdravim o hormonech v těhotenství bych mohla psát romány. Měla jsem to samé člověk prostě není objektivní a ani to nejde.Jsem ve 34 týdnu a ted už je to ok. Ale byla jsem asi dost nesnesitelná.Ber to tak že to co se šéfem prožíváš je ještě silněji právě kvuli hormonům . Nic si nevyčítej proti citům je člověk bezmocný a co se má stát se stane. Jen si pamatuj že to co vyřkneš a uděláš už nepůjde vzít zpátky tak si to dobře rozmysli . Tyhle věci chlapi neodpouštěj a nebo je pak vyčítaj celej život takže ten vztah jde stejně do kopru. Budeš mít mimčo a uvidíš že tě to úplně pohltí a uchvátí ale ted ještě nejsi schopná tomu uvěřit = hormony . To rozhodnutí za tebe nikdo neudělá ale udělej ho až budeš objektivní po porodu a 6 nedělí. Nemůžeš mít 2 chlapy a trápit se taky nemůžeš odneslo by to mimčo. Bude to dobrý neboj moc dobře ti rozumím zažila jsem něco podobného a vyřešila to. Ted jsem už konečně opravdu štastná. Přeju ti krásnýho a zdravího prcka a hodně štěstí i v té druhé věci. Zdraví D.