Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Už teď nebo ještě počkat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
17.9.05 08:30
- Citovat
- Upravit
Anonymni
17.9.05 08:47
Bože, v jakých novinách jsi pracovala, takových hrubek nenapíše ani uklízečka se základním vzděláním.
- Citovat
- Upravit
17.9.05 09:13
Myslím, že hodně záleží, jaké máš mimi, což se dopředu bohužel nedá odhadnout.
Znám maminky, které dostudovaly s miminkem úplně v pohodě. Taky jsem dítě chtěla už na VŠ a povedlo se, jenže jsem potratila. Druhý pokus nám vyšel tak, že jsem rodila měsíc po státnicích.
Byla jsem pak opravdu ráda, že jsem to stihla, protože malá byla typické dráždivé miminko, přes den vůbec nespala a celý- opravdu celý den plakala. Při tom by se učit nedalo a ani hlídání by nefungovalo. Babička by psychicky nevydržela hlídat dítě, které jenom řve. I na matku je to příliš. Večer jsem padla do postele a na duševní činnost mi nezbývalo sil.
Ale těhotenství mi v posledním ročníku naprosto vyhovovalo. Aspoň jsem tu školu nebrala příliš vážně a k státnicím jsem se příliš nestresovala.
Nejsem proti mimi na VŠ, jen je třeba vzít v úvahu riziko, že všechno nevyjde podle představ a dokončit studium pak může být hodně náročné.
Anka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.05 11:42
Ahoj,
pokud opravdu chceš miminko ty i tvůj přítel, tak jděte do toho. Mě je 22, mám za sebou první rok VŠ dálkově a za 7 týdnů se mi narodí prcek, a to jsem zůstala bez tatínka, který nemá absolutně žádný zájem. Nejdřív jsem měla strašný strach a nevěděla jsem, co si počnu, ale stávají se i horší věci a teď už se moc těším, ani trochu nelituju.
Verča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
17.9.05 14:11
Zdravím Kytku,ale i ostatní maminy a čekatelky.Myslím si že otázka mít v mladém věku dítě nebo nemít není ta pravá,spíš by ses měla zeptat sama sebe- Mám dostatečné zázemí,finance,partnera,kde bydlet…Podle mě je hodně sobecké pořídit si dítě(myslím tím chtěné a plánované) pokud je člověk závislý na péči a financích rodičů.Člověk si pak náležitě váží to co má,o co se sámzaložil,ne jako když mu sposta věcí spadne do klína bez práce.Co pak dyž se osamostatní?
- Citovat
- Upravit
19.9.05 10:43
Kytka - to vážně záleží jen a jen na Tobě. Mě je 25, po SŠ jsem nastoupila do práce a teď jsem ve 2. roč. VŠ (stále při zaměstnání) a taky jsem se s manžou rozhodli že bez ohledu na vše je teď ten pravý čas, protože déle už se nám to nechce odkládat. Ještě bych ráda stihla v zimě zkoušky a pak uvidím. Buď zkusím předtermíny, nebo září a nebo na rok přeruším a pak to dodělám, ale chci si VŠ udělat, takže se budu snažit to vše nějak uplácat. Mám výhodu, manže je na mě pyšný (ikdyž to neřekne - všude se chlubí) a pořád mě honí ve zkouškovém do učení 
Takže to zvaž a pokud chceš jdi do toho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 11:50
kytka, myslim ze na veku nezalezi. taky chtic som mala aj ja hned po gympli, uz som chodila s mojim terajisim manzelom. v 20 som sa vydala a zacala brat HA (dobry postup, co 
) a som rada, aj ked mozno mimi nie je az take obmedzenie, zazili sme spustu veci, ktore by sa sice s miminkom dali zazit tiez ale nie tak „free“ a bezstzarostne. potom to doslo na mna 2.x. teraz sa snazime vyse 2 rokov (mam 25). mame za sebou 1 nezdarile tehu (to je ina story). a tak som sa tento rok prihlasila do skoly a zaroven do CAR.
pre mna je miminko prvoradou zalezitostou, ak by som musela obetovat skolu tak to urobim, ale samoska ze najradsej by som ju dokoncila. musis byt pripravena na vsetko, mozno nebudes moct pocas tehu chodit do skoly, mozno sa ti narodi chore miminko, je toho spustu co sa moze stat(nic z toho ti neprajem) a preto si myslim ze by si mala mat v hlave jasno co chces/ chcete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 13:30
Ahoj,
na věku až tak nezáleží, ale určitě záleží na tom, jak jsou budoucí rodiče finančně zajištěni, jestli mají hlídání a jestli mají oba stejný názor na to, že je už ta správná doba na miminko. Moje spolubydlící na koleji otěhotněla v posledním ročníku. Bylo jí zle skoro celé těhotenství a v tomto stavu chodit do laborky, psát diplomku a učit se na státnice jsme jí teda nezáviděly. Školu dokončila, miminko je taky v pohodě, má už i sourozence, jen nejsme v kontaktu tak nevím, jak se dvěma malými dětmi a bez praxe sháněla místo.
Já jsem měla první dítě ve 28, nemyslím si, že by to bylo pozdě jak tu někdo psal. Mám i starší kamarádky, které měly první dítě ve 34 a 36 letech. Někdy to prostě z různých důvodů dřív nejde. Já jsem chtěla dítě hned po VŠ, můj tehdejší přítel byl proti a tak jsem nakonec ve 25 letech zůstala sama. Bylo to hrozné období, ale dík za něj! Neměla bych totiž mého manžela!
Miminko není jen sladký uzlík v kočárku. Stojí spoustu peněz, času a nervů! A kdo k tomu zvládne ještě VŠ tak hurá na to 
Katka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 14:01
Já bych asi počkala po škole a možná by bylo dobré najít si i nějakou práci a vydržet tam zkušební dobu, aby se člověk teoreticky měl kam vrátit. Já jsem mimčo taky chtěla někdy od 20, ale když se teď kouknu zpátky, udělala bych pitomost. Mimčo je přeci jen závazek na celý život. Teď je mi 25, máme zařízený byt i nějaké ty penízky a mimčo na cestě a i když jsem ho tak dlouho chtěla, teď si říkám, že to mohlo ještě rok, dva počkat. Taky nevíš, jestli ti nebude špatně a jestli vůbec budeš mít sílu tu školu bez přerušení dodělat. Nicméně rozhodnutí je na Vás dvou, tak ať bude jakékoliv, hodně štěstí.
Gejby
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 14:30
Ahojky,
tak se hlasim k mensine, jak psala Mroe a Sara. I ja jsem VS nejdriv dostudovala a pak, protoze jsem nemela vubec nic, zacala pracovat a pracovat, ale take jsem si uzivala za sve prvni uspory cestovani a hledala sampiona sveho srdce. Jeho jsem nasla v 26 letech a vzali jsme se o rok pozdeji. Ted je mi 30, manzelovi 34 a narodilo se nam prvni detatko. A taky citim, ze je to spravny cas, protoze jsem si sve odpracovala a tesila se, ze si od prace odpocinu. To, ze jsem si poridila mimi az dnes mi umoznilo se plne osamostatnit, ziskat praxi (coz je po absolvovani VS dost dulezite, jelikoz samotny diplom pro zamestnavatele nic neznamena, zvlaste v mem oboru -finance, ekon.) a praci, kam se pripadne muzu vratit. Az kdyz jsme si byli jisti, ze manzel bez problemu zvladne financovat sam hypoteku a nas s miminkem, padlo rozhodnuti. Takhle me to vyhovuje. Nakonec ja nemela na VS takove stesti, ze by si me nekdo chtel vzit. Na kolejich prevladaly za:,–(ne nezavazne vztahy 
Vis, ja proste potrebovala mit jistotu, ze budeme zajisteni a ze se nemusim obavat o budoucnost nikoho z nas.
Pokud nekdo nabyde tuto jistotu drive, pak je to pro nej asi ten spravny cas. Zvaz to se vsim vsudy. Miminko je hezke v kocarku u kamaradek, ale pocitej s tim ze, je to prace spise na 100% uvazek. Neboj se, ze s casem musi prijit neplodnost. Ja jsem v porodnici potkavala vetsinou zeny kolem a nad 30 let. Tak jak to tedy je?
Ahoj, Marki
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 16:40
Dítě?
Je to individuální. Já jsem po vejšce chodila ještě 2,5 roku do práce, malá se narodila, když mi bylo 26. Dcera je postižená, takže práce s ní mám určitě víc, než je se zdravým, přesto nemám pocit, že jsme nějak zá:,–(ně omezení. Dítě dá tvému životu nový rozměr. Říkám si, jak jsme někdy mohli být bez ní… Pokud máš pocit, že jsi na dítě připravená, jdi do toho. Hodně štěstí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 19:10
Asi je to opravdu hodně individuální, já jsem nejdřív vystudovala VŠ, pak 5 let chodila do práce, vydělala slušné peníze, užívala si a doufala, že do 30 stihnu 1. dítě. Teď v 29 letech jsem na mateřské se skoro ročním chlapečkem a vím, že až budu po nějaké době hledat práci bude to sice problém, ale snad budu mít na co navázat. To, že naše mámy měly děti ve 20, myslím, nebylo tak úplně jejich rozhodnutí - absence antikoncepce, novomanželské půjčky, nulové šance na jinou seberealizaci apod. Kolem mě mám 8 kamarádek stejně starých, momentálně těhotných nebo s mímama a pěkně si notujeme, jak nám to krásně vyšlo 
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 20:50
já jsem měla taky rok na dodělání školy.Ale střední!Bylo mi 18.V zimě budou malýmu 2 roky a nelituju ničeho.Je super,když to na tebe přišlo tak to zkus.Ono se to sice zkomplikuje,ale zvládnout se to dá.Hlavně si rpomysli jak by to nbylo s hlídáním a tak.Třeba se to taky nepovede hned a dochodíš s bříškem.mimochodem teď chodíš poslední rok nebo předposlední?Kdyby poslední tak je to v poho:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 23:19
Kytko, bojím se, že to za tebe nikdo nerozhodne: nejlepší bude, udělat to, jak to většinou cítíš (ale ze zkušenosti své i kamarádek dodávám, že když s tebou klepou hormony a lezeš lidem do kočárků, nejsi momentálně tak úplně při smyslech a tím pádem ani schopná objektivního rozhodování… naštěstí to vetšinou na čásek zase odezní, a rozmyslet by ses měla pak; no aspoň předpokládám, že to u tebe bude fungovat stejně).
Já jsem měla takové stavy už někdy od devatenácti , jenže nebyli po ruce vhodní tatínkové 
a pak, taky jsem si říkala, jako kdekdo, že je potřeba to zázemí, finance, byt, dokončená škola…
No vida: ve třiceti, čtyři roky po svatbě, jsem pořád bez financí, bez bytu, částečně bez zázemí a teď i bez práce, zato s původně neplánovaným miminkem. A, kupodivu, jde to taky. Není to sice, jak jsem si to představovala, ale za to čekání to nestálo (vždyť kdo ví, kdy to všechno, na co se čeká, přijde… a přijde to vůbec někdy?).
Jediné plus, které vidím v „poodloženém mateřství“ bylo to, že jsem měla čas sama pro sebe (vzdělávat se, pracovat, cestovat) - na druhou stranu, v době, kdy budou z některých mých vrstevnic čtyřicetileté sexy maminky pařící se svými dvacetiletými sexy dcerami a syny (či bez nich) , budu já vyzvedávat děti z družiny a případně utírat zadečky dalším, a o deset patnáct let později bojovat s větším generačním rozdílem mezi mnou a mými dětmi.
Každopádně si myslím, že tahle diskuse je zajímavá jako anketa, ale univerzální návod neexistuje; rozhodnout se musí každý sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.05 23:31
Ahoj,
já po VŠ rok pracovala, pak jsem přišla do jiného stavu, vdala jsem se a za těch cca 8 měsíců šla na mateřskou. Pro mě je toto optimální, byla jsem na dítě psychicky i materiálně připravená, mám se po mateřské kam vrátit, nemusím se klepat, že budu bez práce (i když, kdo dneska ví…!)
Pro mě je nemyslitelné dělat věci „napůl“. Ale tak to cítím já, každý jsme jiný, někdo zvládne (nebo potřebuje) dělat víc věcí najednou.
Baghira a Eliška
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Záznam v dokumentaci z miniinterrupce
- 22.10.26
- Anonymní
Prodloužená menstruace
- 21.10.26
- PZV921
Salám herkules
- 17.10.26
- Anonymní
Tělísko Mirena a krvácení
- 15.10.26
- Anonymní
Ahoj maminky i nemaminky,
Je mi 25 let,tento rok jsem dodělala vysokou školu a štastně jsem se vdala po téměř sedmiletém vztahu. Máme vlastní, zařízený byt, ale budeme se kvůli pracovní nabídce mého muže stěhovat do jiného města, kde budeme prozatím v podnájmu. Už poměrně dlouhou dobu, asi rok, pokukuju po maminách s kočárkama a říkám jaké by to asi bylo, mít vlastní miminko. Můj muž by miminko už chtěl.Bude určitě báječnej táta.Já teď jen zkrátka nevím, jestli si mám ještě udělat praxi
( samozřejmě se teď snažím sehnat práci, ale není to tak jednoduché. Všude chtějí právě tu praxi) nebo tomu všemu nechat volný průběh a kdyby mimi přišlo, tak by přišlo… Nebo zda ještě počkat, přeci jenom 25 let ještě není tak moc.Jestli napíšete váš názor budu moc ráda