Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Za vysvětlení čeho? Myslíš, že by ti bylo líp, kdyby tenhle rozhovor proběhl naživo?
Mě tedy nepřijde úplně normální 2 roky po rozchodu se tímto užírat, navíc když to byl rozchod oboustranný a odůvodněný. Možná bys svoje úzkosti měl/a probrat s psychologem.
Mozna prave v tom uzavreni, zda se, ze neco bylo nevyrceno, kdyz te to i po dvou letech strasi ve snech ![]()
Jinak vyghostovani nebo sms a konec, to je pitomý, ale jestli probehl dlouhý hovor, ktery vyustil v konec dlouhodobe spatneho, nebylo na cem se dale domlouvat (rozdeleni majetku, děti), tak asi neni velky rozdil mezi telefonatem a osobnim vyrikanim.
Prosím tě, to nemáš žádné jiné starosti? Po dvou letech tohle fakt není normální. ![]()
@unuděná píše: Více
No na to jsem se právě ptal
Mně to přišlo zbytečný už tenkrát, ale všude se píše, že prej se “to” má.
Rozchodem se neužírám, už jsem si delší dobu myslel, že mám klid. Nicméně poslední dobou občas nedospím a pak o tom přemýšlím. Čistě o tomto, nepřemýšlím o touze po návratu atp. Jestli je to signál něčeho, netuším. Zkrátka proto jsem se ptal.
Doporučení psychologa je dobré, nicméně hledat ho neplánuji, to je běh na dlouhou trať, tak trochu vím od lidí z okolí…
Přesto dík za radu.
@Anonymní píše: Více
a toto tě budí ze spaní?
možná bych na tvém místě zvážila odbornou pomoc, toto není normální…
Podle mě je rozchod po telefonu špatně. Zažila jsem kdysi a bylo to špatně.
Měla jsem pocit něčeho neuzavřeného. Dnes lidi spolu vůbec málo mluví osobně. Včera jsem to zrovna probírala s jedním klientem, že je to jen samé spisování a domluva žádná.
Já se ti tu fakt posmívat nebudu jako ostatní. S manželem jsme si vše vyříkali face to face, cokoliv řešit přes telefon v té době jsme naprosto eliminovali. A bYlo to dobře. Strávili jsme spolu 19 let, přišlo by mi trapné se rozcházet a rešit to po telefonu či zprávách… Díky tomu je náš vztah uzavřen slušně a dnes komunikujeme všemi způsoby. Jsme jen rozdělený rodičovský tým.. cesta k tomu byla trnitá, to ano. Ale dnes v pohodě. Díky tomu nejsou žádné státě křivdy a nevyslovené věci. Řeší se organizace dětí, financí a logistika. V klidu.
Jak dlouho jste spolu byli?
Mám podobný zážitek.
U nás to tedy bylo dlouholeté manželství.
Dvě děti. A tu jeho zbabělost rozchod po telefonu jsem nevstřebala.
Je to tedy pár měsíců. Manželství víc jak dvacet let.
Poslední tři měsíce to mám neustále ve snu.
Pocit, že se chce vrátit, že mu mám naznačit že může. (Náznaky jsou i v reálu)
A netuším co si o tom myslet.
A smát se někomu, že dva roky po rozchodu nad tím ještě uvažuje je velmi hloupé.
Každý jsme jiný, někomu to srovnání může trvat déle.
Zakladatel nepíše, že se v tom utápí.
Trochu empatie
@alisekR píše: Více
Dekuju! Podobnou odpoved v podobe pochopeni proziteho a nejaky nazor, to jsem cekal.
Ono se to fakt nejak semlelo, jinak by ten konec asi pribehl konvencne. Stane se.
Naopak nepochopim rady typu jdi se lecit. Ale cemu se tu vlastne divim, kdyz si clovek neni ani schopen precist text a spravne ho interpretovat.
@Anonymní píše: Více
Píše, že ho to budí ze spaní. To není „občas si na ní vzpomenu a mám pocit něčeho neuzavřeného“ - tohle zní jako hlubší problém. Možná pramenící ze současných vztahů. Zakladateli, měl jsi za ty dva roky už nějaký další vztah?
Aby se dva lidi, kteří spolu žijí, rozešli po telefonu a pak uz se neviděli, je teda dost zvláštní. Ale po dvou letech bych to už opravdu neřešila.
@Anonymní píše: Více
To neni nase situace, byli jsme spolu dlouho a rozesli jsme se jako lide, bez nejakeho zasadniho emocionalniho vylevu a nasledneho poraneni. Spis byl pech, ze to prislo na pretres v dobe, kdy jsem byl proste daleko. Ani uz nevim, jestli ja ci ona vyuzil situace. Mozna. Je to jedno.
Prekvapilo me i to, ze po x mesicich, kdy se citim pomerne spokojene a zase ziju v pohode zivot, se to najednou ozve a jeste tato konkretni zalezitost v dobe krapet nestastne koncovky.
Po par mesicich je to nic moc. Mne trvalo dat se dohromady neco pres rok. Ale to si myslim, je vcelku bezne po dlouhodobem vztahu. Neboj, bude lip. Tohle popohnat nejde a podle me to ani neni rozumne.
@Anonymní píše: VíceČetla jsme tvůj text 2× a pořád nevím jak si to mám teda interpretovat. Asi si sedím dnes na vedení.
@unuděná píše: Více
Nic podobneho jsem nenapsal, napdal jsem, cituji: “ Nicméně poslední dobou občas nedospím a pak o tom přemýšlím.”
Nestava se mi to porad, nestava se mi to uprostřed noci, jen proste obcas nedospim, tedy me to vzbudi mimo mou beznou hodinu.
Vztah jsem mel, ale ukoncil jsem to. Ted ziju spokojene sam a uz nehledam, ted chci mit klid a cas pro sebe.
Poslední dobou mne tohle téma budí ze spaní a přemýšlím o něm.
Od rozchodu již uplynula docela dlouhá doba, za pár měsíců dva roky. Rozchod proběhl po telefonu a nebyl překvapením - vyústění dlouhého tel. hovoru. Nebo možná byl, spíš oboustranná nespokojenost visela ve vzduchu dlouho a náprava nebyla možná. To jen na okraj.
V čem vlastně tkví, že se máme rozejít z očí do očí? Chápu, že ne po sms. U nás se jednalo o to, že v jistou chvíli při tom rozhovoru bylo jasné, že game over, už mi přišlo zbytečné se vidět, jen by to rozšiřovalo už tak velkou bolest. Bydleli jsme spolu, ale v tu chvíli jsem byl mimo domácnost. Pak už jsem si jen dojel pro věci, když nebyla doma.
V kontaktu nejsme, jen jsme si jednou něco ve velké rychlosti předali ve stylu čau - ahoj - dík.
Dík za kloudné vysvětlení.