Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Assynkaa píše:
Znám jednu rodinu, kde Danielu přejmenovali na Danu Elu. Byla to dvouletá holčička, kterou všichni oslovovali Elinka. Maminka Elinky se totiž odstěhovala od přítele - tatínek Elinky. Nastěhovala se k jinému, kde bylo jméno Daniela velký problém. Ale jelikož jméno Daniela bylo vybráno kvůli oslovování Danča, nechali aspoň tu Danu. A Ela, protože ji tak všichni už říkali. Nyní je Elče deset a říkala mi, že se v dospělosti chce přejmenovat na tu Elu, nebo Danielu. Ale myslím že to neprojde přes maminku, nebo tatínka, jelikož by jim to zlomilo srdíčko. I když prohození jmen by ji asi prošloStejně je pro maminku často Danielka. A myslím si, že se přidáním jména nic nezmění. Stejnak ti ASPOŇ půlka lidí bude říkat postaru. Já jsem Alena a v dětství - cca 8 let - jsem si říkala Ála. No a pak se mi to přestalo líbit, takže hned Alča, Ali. Stejně mi dalších pět let dost lidí říkalo Ála.
![]()
Počkej, to jako že novému chlapovi se nelíbilo jméno dítěte, tak matka šla a přejmenovala ho? A otec s tím souhlasil? To je dobrej oddíl tyjo
Takové krásné jméno zprznit… Tak hlavně aby to mamince s pánem vydrželo aspoň do plnoletosti holčičky, aby nemusela s novým strejdou znovu na matriku ![]()
Nechat se prejmenovat nebo si pridat jmeno je samozrejme pravo kazdeho z nas. Ja se s tim setkala v pracovnim prostredi, jedna lektorka to zminila, ze si kompletne zmenila jmeno asi ve 35 letech. Byla to pani, ktera byla lektorkou takovych tech teambuildingovych aktivit - ne nutne outdoorovych, ale takovych, kde opravdu jde o budovani/narovnani vztahu v tymu, byl tam potreba i presah do psychologie… A popravde receno, ve svetle te informace ta lektorka v mych ocich hodne ztratila na duveryhodnosti, zacala jsem pochybovat, zda clovek, ktery si az v dospelem veku prosel tak zasadni krizi identity, je vubec vhodny na takovou praci, ktera misty uz hodne hranici s terapii… Neni mym cilem rozpoutat tu diskusi, zda ta moje uvaha byla spravna ci nikoli, ale jen to pridavam jako postreh, s cim je treba pocitat, jak na to okoli muze take pohlizet a co vse to muze ovlivnit…
Jinak se priklanim k @p.Zv. Urcite je dobre se neunahlit. Osobne mam pomerne nezvykle jmeno ruskeho puvodu, cca do tech 20ti let jsem litovala, ze nejsem obycejna Lucka, jako kazda druha v me generaci, ale pak se to otocilo a ja jsem naopak rada, ze nejsem jen jedna z davu, vsude jsem jedina a kazdy si me diky tomu zapamatuje… ![]()
@Anonymní píše:
Nechat se prejmenovat nebo si pridat jmeno je samozrejme pravo kazdeho z nas. Ja se s tim setkala v pracovnim prostredi, jedna lektorka to zminila, ze si kompletne zmenila jmeno asi ve 35 letech. Byla to pani, ktera byla lektorkou takovych tech teambuildingovych aktivit - ne nutne outdoorovych, ale takovych, kde opravdu jde o budovani/narovnani vztahu v tymu, byl tam potreba i presah do psychologie… A popravde receno, ve svetle te informace ta lektorka v mych ocich hodne ztratila na duveryhodnosti, zacala jsem pochybovat, zda clovek, ktery si az v dospelem veku prosel tak zasadni krizi identity, je vubec vhodny na takovou praci, ktera misty uz hodne hranici s terapii… Neni mym cilem rozpoutat tu diskusi, zda ta moje uvaha byla spravna ci nikoli, ale jen to pridavam jako postreh, s cim je treba pocitat, jak na to okoli muze take pohlizet a co vse to muze ovlivnit…
Jinak se priklanim k @p.Zv. Urcite je dobre se neunahlit. Osobne mam pomerne nezvykle jmeno ruskeho puvodu, cca do tech 20ti let jsem litovala, ze nejsem obycejna Lucka, jako kazda druha v me generaci, ale pak se to otocilo a ja jsem naopak rada, ze nejsem jen jedna z davu, vsude jsem jedina a kazdy si me diky tomu zapamatuje…
Proč krize identity v dospělém věku? Třeba se jí to jméno nelíbilo nikdy, ale až v dospělosti dostatečně dozrála a našla odvahu (třeba navzdory nepochopení a ťukáním si okolím na čelo) s tím něco udělat. Za mě by měla bod navíc.
Já měla na VŠ spolužáka, kterému se jeho jméno nelíbilo a tak se představoval jiným - nenapíšu sem jeho skutečná jména, ale původní nebylo žádná hrůza, v podstatě jako kdyby se jmenoval Antonín a nechal si říkat Tomáš. Já jsem respektovala jeho přání a oslovovala jej jménem Tomáš.
@Freesia píše:
Proč krize identity v dospělém věku? Třeba se jí to jméno nelíbilo nikdy, ale až v dospělosti dostatečně dozrála a našla odvahu (třeba navzdory nepochopení a ťukáním si okolím na čelo) s tím něco udělat. Za mě by měla bod navíc.
Já měla na VŠ spolužáka, kterému se jeho jméno nelíbilo a tak se představoval jiným - nenapíšu sem jeho skutečná jména, ale původní nebylo žádná hrůza, v podstatě jako kdyby se jmenoval Antonín a nechal si říkat Tomáš. Já jsem respektovala jeho přání a oslovovala jej jménem Tomáš.
Za mě taky. Měla problém a dokázala ho vyřešit. Dobře, ne hned v osmnácti, ale pro to mohla být celá řada důvodů - včetně obav z odsouzení okolím, co tak hezky předvedla anonymní konvalinka. Člověk k tomu prostě musí dozrát. Taky znám lidi, co si jméno měnili až poté, co zemřel někdo, o kom věděli, že by mu to bylo líto.
@Anonymní píše:
My máme kolegyni, co si přidala druhé jméno Liz, že prý kvůli numerologii. No, co si budeme, všichni si ťukali na čeloa nikdo jí tak neříká.
Radši anonym, není to tak časté jméno..
A proč jste si ťukali na čelo. Někdo věří na numerologii, někdo na astrologii, na znamení zvěrokruhu, na UFO, na minulé životy, na posmrtné životy, na Boha… To jste pěkný káči teda. Bych vás chtěla za kolegyně, houf neempatických a rádoby všeznalých ženských. Si ťukám z vás na čelo.
@JenTyna
Leni, dej si Elišku nebo Annu, nebo oboje, co sama chceš. Tady pochopení nehledej. Je to tvoje věc, když to chceš, směle do toho, zákonné to je, nikomu do toho nic není. Všechna tři jména jsou krásná.
Líbí se mi, že respektuješ výběr jména od rodičů, a proto si chceš původní jméno ponechat
Z mého pohledu je přidání druhého jména, se kterým budeš spokojená, výborným kompromisem. Že si někdo bude ťukat na čelo, je jen a jen jeho problém a zřejmě má tak nudný život, že nemá na práci nic lepšího, než řešit cizí jména ![]()
Z tvého výběru bych volila Lenka Anna ![]()
@Anonymní píše:
Nechat se prejmenovat nebo si pridat jmeno je samozrejme pravo kazdeho z nas. Ja se s tim setkala v pracovnim prostredi, jedna lektorka to zminila, ze si kompletne zmenila jmeno asi ve 35 letech. Byla to pani, ktera byla lektorkou takovych tech teambuildingovych aktivit - ne nutne outdoorovych, ale takovych, kde opravdu jde o budovani/narovnani vztahu v tymu, byl tam potreba i presah do psychologie… A popravde receno, ve svetle te informace ta lektorka v mych ocich hodne ztratila na duveryhodnosti, zacala jsem pochybovat, zda clovek, ktery si az v dospelem veku prosel tak zasadni krizi identity, je vubec vhodny na takovou praci, ktera misty uz hodne hranici s terapii… Neni mym cilem rozpoutat tu diskusi, zda ta moje uvaha byla spravna ci nikoli, ale jen to pridavam jako postreh, s cim je treba pocitat, jak na to okoli muze take pohlizet a co vse to muze ovlivnit…
Jinak se priklanim k @p.Zv. Urcite je dobre se neunahlit. Osobne mam pomerne nezvykle jmeno ruskeho puvodu, cca do tech 20ti let jsem litovala, ze nejsem obycejna Lucka, jako kazda druha v me generaci, ale pak se to otocilo a ja jsem naopak rada, ze nejsem jen jedna z davu, vsude jsem jedina a kazdy si me diky tomu zapamatuje…
Ano, bohuzel to citim take tak. Kdyby si jmeno zmenila ucetni, vubec bych nad tim nepremyslela. Ale kdyz si ho zmeni guru osobniho rozvoje, ktery by mel byt nad veci, mel by si vazit sebe sama takoveho, jaky je, nepusobi to na me dobre. Jeste samozrejme zalezi na tom, jake bylo jeji puvodni jmeno. Pokud se jmenovala Kunigunda, byla bych za vsech okolnosti na jeji strane. Ale pokud to byla Petra… (Jinak skutecne znam Petru, ktera se nechala prejmenovat, protoze ji jeji jmeno prislo naprosto neprijatelne.)
Edit.: Pridani jmena ale nepovazuji za totez jako zmenu jmena. Pridani druheho jmena na me nepusobi negativne.
Příspěvek upraven 14.04.23 v 23:28
@Michelle_M píše:
Počkej, to jako že novému chlapovi se nelíbilo jméno dítěte, tak matka šla a přejmenovala ho? A otec s tím souhlasil? To je dobrej oddíl tyjoTakové krásné jméno zprznit… Tak hlavně aby to mamince s pánem vydrželo aspoň do plnoletosti holčičky, aby nemusela s novým strejdou znovu na matriku
Taky si nejak nejsem jista, jestli tomu rozumim spravne. Predstavuju si to nejak takhle: „Podivej, Jarus, jsi bezva holka, v posteli nam to klape, ale nezlob se… tvoje dite ma fakt pitomy jmeno. Nektery veci proste nejdou dohromady“ ![]()
@Alušáček píše:
Dej si rovnou obě Lenka Eliška Anna když te to udělá spokojenější. Osobně neznám nikoho kdo si přidal jméno, ale znám par lidi co si změnili jméno.
A jaké jméno si změnili? Mě by jen tak ze zvědavosti zajímalo, jaké jméno někdo považuje jako hrozné. Já znám Pavlínu, co se přejmenovala. Taky se mi to jméno nelíbí.
@p.Zv. píše:
Taky si nejak nejsem jista, jestli tomu rozumim spravne. Predstavuju si to nejak takhle: „Podivej, Jarus, jsi bezva holka, v posteli nam to klape, ale nezlob se… tvoje dite ma fakt pitomy jmeno. Nektery veci proste nejdou dohromady“
@Psylocke píše:
A jaké jméno si změnili? Mě by jen tak ze zvědavosti zajímalo, jaké jméno někdo považuje jako hrozné. Já znám Pavlínu, co se přejmenovala. Taky se mi to jméno nelíbí.
Ta, o které jsem psala já, se jmenovala původně Štěpánka. Změnila si jméno na obyčejné české typu Marie, Jana, Petra… hlavně aby bylo jednoduché a bez diakritiky. To totiž byl jeden z důvodů pro změnu, pracovně byla často v kontaktu se zahraničím a s jejím jménem měli občas problém, navíc jí nepřipadalo úplně vhodné pro uměleckou branži a v neposlední řadě se jí extra moc nelíbilo prostě samo o sobě
Můj favorit to teda taky není a musím říct, že nové jméno mi k ní, k její osobnosti, sedí lépe.
@Michelle_M píše:![]()
Nebo mě napadlo, že měl chlap v péči taky dceru Danielu a v domácnosti by byly dvě, ale ani tak nechápu myšlenkové pochody všech zúčastněných. Navíc pokud by se jedné běžně říkalo Ela, Elinka a druhé třeba Dani, Danča, Danielka, což bývá asi u toho jména běžnější, tak nevidím problém, příjmení by měly každá jiné… No je to fakt divný příběh
Ale občas zoufalé ženy dělají zoufalé věci
A kdyby to holka chtěla vrátit zpátky na Danielu, tak to bude rodičům lámat srdíčka, to prostě nepochopíš
Ale rikam si, ze kdyby uz Danielu mel, tak by se mu to libilo a spis by se zasmali, nez aby to chtel zmenit ![]()
Presne tak - proc by je to tak ranilo, kdyz uz se tak jednou jmenovala?? Vubec nicemu na tom nerozumim
![]()
@Psylocke píše:
A jaké jméno si změnili? Mě by jen tak ze zvědavosti zajímalo, jaké jméno někdo považuje jako hrozné. Já znám Pavlínu, co se přejmenovala. Taky se mi to jméno nelíbí.
Ja znam jenom Petru, ktera se skutecne prejmenovala. Pak znam Martinu, ktera se neprejmenovala, ale rika si jinak. A vlastne jeste Alenu, ktera si rika jinak. Uplne normalni jmena, no ![]()