Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím, proč bych se měla cítit méněcenná, protože zažijí srážku s blbcem. ![]()
Měj se ráda a nebudes mít potřebu se nějak srovnávat s takovými lidmi (nebo tím, co vypouští z pusy). ![]()
Několikrát jsem byla svědkem
Já udělal, já koupil, já zaplatil, já mám, já, já, já. Ten dotyčný neudělal nic z toho, jen si vzal zásluhy jiných a tak trošku se svezl. Ale potkala jsem i lidi co se chlubili tím co maji a nemají, člověk by řekl, že kecaj. Říkali to takovým zvláštním tónem a ono ne. Nelhali, jen na to nevypadali.
Takových věcí si nevšímám a jdou zcela mimo mě. Stejně jako to, že třeba mám dovču v dostupné destinaci u moře a kolegyně na druhé straně zeměkoule v luxusním resortu, kam se nepodívám.
Kdo má potřebu se chlubit, ten u mě není důvodem k tomu, abych se cítila na nižším stupni společenského žebříčku. Kdo se chlubí, je taky obyčejný člověk. Jen to o sobě neví.
Příspěvek upraven 25.06.24 v 21:47
Aha a další diskuse o závisti. Poněkud blízko sebe. Dneska mají trollové nebo copyrighti aktivní pracovní večer?
@Kelsey Nejsem troll, o tom, že je tady diskuze o závisti vůbec nevím. Rozumím tomu, že se zde objevují diskuze, kde lidé neuvádí pravé informace a dělají si tady z toho legraci. Ale můžu Vás ubezpečit, že tohle není můj případ. Já sama ráda chodím na emimino, pročtu si diskuze, pomůžu, poradím. Tudíž nemám důvod trollit a dělat si tady z toho legraci. Přeji hezký večer.
Já bych z toho asi měla srandu. Dvacetiletý kluk sedící v čekárně u doktora s maminkou
Někdo takový tě rozhodí?
@Anonymní píše: Více
bych si řekla, že syn doprovází bláznivou matku 😀
To delaji vetsinou duchodci, ze si chteji pokecat a pochlubit se detmi a vnoucaty. Ja se akorat usmivam a prikyvuju nebo delam, ze tam nejsem, kdyz maji jineho posluchace.
Osobne si to neberu.
Z toho bych spíš měla srandu, možná by mi bylo za paní i trapně.
Ale jinak je mi jedno co kdo, však můj život za mě nikdo nežije, tak co je mi po nich a co jim je po mě ![]()
Ale já to mám tak nějak „vrozené“, že jsou mě celkem jedno ty hmotné statky a jakési společenské postavení. A tak dále…
Já se sama pro sebe směju… No, přiznávám, že mi to někdy ujede a směju se i nahlas. Že bych měla mít pocit méněcennosti při srážce s debi.lem, mě nikdy nenapadlo.
@Grizelda02 píše: Více
nebo matka nesvéprávného syna, normální 20letý s matkou k lékaři nechodí
@Anonymní píše: Více
„Neřeš, co si myslí ostatní o tobě. Protože oni mají zpravidla spoustu starostí s tím, co si myslíš ty o nich.“ ![]()
Zdravím, již delší dobu si všímám lidí, které ani neznám, avšak mají tendenci se povyšovat nad ostatními. Tak uvedu příklad, dnes jsem seděla v čekárně u lékařky a byla tam paní kolem padesáti let s asi dvacetiletým synem. Jakmile jsme přišli do čekárny a sedli si tam, paní začala značně nahlas řešit to, jak její syn studuje medicínu. Jaké značky bot jsou pro ně podřadné a ostatní věci. Tak trochu se mě to dotklo, cítila jsem se méněcenná, poníženě, jako bych já sama nikdy nic vlastně nedokázala. Sama si teď prožívám nedařící se období a tady to vychloubání se a povyšování mi jednoduše vadí. Jak to máte vy? Zažili jste taky někdy?