Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky…
Mému synovi bude příští týden 22. měsíců. Před 3-4 dny nastala u něj náhlá změna v chování a to v tom smyslu, že je celý den takový nevrlý, protivný - myslela jsem nejdříve, že je jen trochu unavený a otrávený, máme všichni rýmu, pořád ho honím s kapesníkem…ale kromě té „blbé“ nálady je najednou zničehonic hrozně vzteklý…když něco není po jeho, začne se rozčilovat, křičí, háže s věcmi kolem sebe !!!…tohle nikdy nedělal a vidět ho v tomto „amoku“ je pro mě šok! Dnes už vím, jak se asi cítily matky, na které jsem třeba v obchodě pohrdaně koukala, když jejich dítě „předvedlo“ podobnou scénu, a o kterých jsem si já husa říkala, co to mají doma za spratky…
Tímto se všem takovým omlouvám… ![]()
Jinak je syn hrozně šikovný, umí spoustu říkanek, pozná skoro všechny barvy, umí počítat do dvaceti, krásně mluví, sám se nají.....
Potřebovala bych vědět, zda-li je to jen nějaký další „vývojový“ stupeň
, nebo jestli třeba se něco podobného má nějak řešit, přes lékaře, nebo tak…
Myslím, že se tomu říká „období vzdoru“ a jak píšeš - je to vývojový stupeň. Ono to přejde, neboj…Nás to teprve čeká, malým je necelých 7měsíců, ale taky se dočkám ![]()
Teda musim rict ,ze mas opravdu velkeho sikulku co uz vse umi.Jinak ja si myslim ,ze je to opravdu jen takovy jak rikas vyvojovy stupen.Ono ted asi taky zalezi na tobe jak budes reagovat.Aby se vztek u neho jeste vice nestupnoval nereagovat vztekle nebo kricenim.Zkus ho zabavit.Pises jak je sikovny mozna se i nudi potreboval by nejakou aktivitu.I s te rymy muze byt protivny.Jinak drzim palecky aby vse bylo zas oki ![]()
Lesuom náš malý má tohle chování od zhruba 1. roku. Vzteká se, háže hračkama, kouše se do ruky, tahá se za vlasy a uši. Lehne si na zem a vřeští.
Jj,Lesuom, přesně v téhle chvíli to,co popisuješ,probíhá u nás.Nedostal ,co chtěl a je z toho šílená scéna.Také jsem si dlouho myslela své o takových dětech
Navíc Vítek byl do nějakého roku a půl maximálně pohodový,vyrovnaný,věčně vysmátý, že jsme o něm téměř nevěděli,ani nebrečel.No, a před 2.rokem zlom..ječí,vzteká se,kope a já se s ním bojím vůbec někam chodit, páč se za tyhle scény úplně stydím.
Přes lékaře není řešení..ten tak maximálně s úsměvem poradí počkat,až to přejde.Nezbývá než vydržet,nejste v tom sami ![]()
Moc díky, dneska jsem byla mírně zoufalá… ![]()
Ale asi hlavně, že jsou děti zdravé, nějaké vztekání je vlastně úplná banalitka.
![]()
Tak přeji pevné nervy všem, i sobě… ![]()
Ahoj, nám jsou skoro 2 roky a máme taky hezké scénky co se týče, když se nám něco nedovolí či není po našem, ale chtěla jsem se spíše zeptat jak se chovat či ho nechat vyztekat nebo utišovat co je lepší a říkám si zda nežárlí na svého mladšího bráchu, ale snažíme se mu věnovat co to jen jde, tak nevím. Prosím o pomoc ![]()
Ahoj holky.Taky sem přidám svou troškou do mlýna. Máme doma ročního chlapečka. To že se opčas vztekal když něco nedostal.Tak na to jsme si tak nějak zvykli. Nebylo to moc často. Jenže dneska, už od rána…no to bylo rodeo u nás doma, to vám teda řeknu. Malej se vztekal úplně kvůli všemu. A to že se vztekal u toho, že mu padala flaška z ruky, tak na to jsme zůstali oba zírat
Věděl moc dobře, že jednou rukou tu flašku prostě nevezme a stejně se oto snažil a čím víc mu to nešlo tím víc se vztekal.Rval se za vlasy, tahal se za uši tak že jsem dneska po koupání přišla na to že je má vzádu popraskaný. Kopal kolem sebe a štípal a škrábal nás do nohou
Vztekal se když se vzal do ruky, chodit nechtěl, pít nechtěl, ani jíst. A takhle to bylo od samího rána až do odložení k spánku. Tam se vztekal tak, že jsem ho musela vzít. Slzy jako hrachy ale jakmile byl v ruce, tak přestal. Po 15 min.kdy si začal mnout oči a pokládat hlavičku na všechno co šlo. Jsem ho opět vzala a uložila do postýlky. Opět řev. Brečel ještě asi 10 min. a pak konečně usnul. Brečení v postýlce, máme po nějaké té pauze každý večer. Ale to vztekání přes den je fakt síla. Jsem ráda, že jsem dneska vůbec uvařila. Jak vůbec řešíte takový vzteklounky? Četla jsem, že pokud se dítě vzteká. Nemámesi ho vůbec všímat. A nebo odnýst do místnosti a tam ho zavřít a nechat ho vybrečet-to jsem zkusila jednou ale přišlo mi to hodně drsný
U prvního případu, to občas zabere, jenže fakt nemám takoovu výdrž, abych stála hodinu vedle dítěte kterýmu se koulí slzy jako hrachy po tváři a nechalo mě to klidnou ![]()
Ahojte maminky, ráda bych vás uklidnila, ale můj synáček měl v září 3roky a jsme na tom bohužel stejně. Někdy je to s ním šílené, nevím co s ním dělat. Občas mu dám za to na zadek, ale zdá se mi, že to k ničemu nevede. Mám starší ceru a ta mi tohle nikdy nedělala. Když uvážím to že mě můžou pomalu zavřít za to že dám vlastnímu děcku na zadek!!!PROBOHA co s těch dětí bude!!!Nejsem zrovna zastáncem vařechy, ale někdy k tomu bohužel dojde.
Docela se za to stydím, ale nevím jak mu dát najevo že se některé věci nedělají.
Tak vám se chce zvracet jo!? Milej pane, Vy si asi myslíte že ženy na MD mají vícetery nervy! Tak za 1 Váš odkaz mi nenačítá a za 2 Tohle nejsou rady na výchovu, ale jen diskuze Maminek, které jsou NA DNĚ, když už si opravdu neví rady co dál! A já například u starší cery nikdy nic takového nezažila a u syna, to už jste asi četl, jsem to zažívala dost často! A jelikož mi to nedalo, zkoušela jsem potulení a nic nezabralo, až teď. Ono ho to opravdu přešlo a já už jsem ráda že mám klid.Jen by mně zajímalo kolik dětí máte vy?! A jak jste to řešil, když k něčemu takovému došlo, pokud k tomu vůbec došlo! Víte vy pane vůbec jaké to je, když se váš drobek takto projeví a vy jen koukáte jak pláče, nebo rovnou pláčete s ním?? ![]()
Zdravim holky, taky mam podobny provlem se svoji dcerou 2,4 roku. s otcem neco pres pul roku nebydlim a kdyz jsme spolu bydleli byl to porad stres a nervy. kazdopadne jsem se snazila byt v klidu jelikoz se rika ze dite vse vyciti. jenze moje holka me proste ma na haku uz od malicka (omlouvam se za vytaz, "haku "nevim jak jinac to rict) vzdycky mela radsi a ma rada chlapy a i sveho otce i kdyz on se k ni kolulrat moc hezku nechoval a vsechno zakazoval od malicka.ted bydlim u rodicu a je to des.muj tatka malou rozmazluje jak jen fo jde tak pak mala na me vubec nereaguje a jde za dedou bo vi ze ji vsechno dovoli.ja uz nekdy nenavidim sebe za to ze to nezvladam atd.uz sem zkousela resif vsechno po dobrem to se mi akorat mala smeje nebo ignoruje a davaf ji na zadek delamnerada. samajsem byla v detstvi bita a rikala jsem ze sve dite nikdy bit nebudu ale nekdy to uz nezvladnu. nekdy se fakt tesim ze pojede na vikend za tatkou a ja budu mit klid. i kdyz je to odemne hnusne uz fo proste nekdy nezvladam.doma posloucha moje rodice a me dela jen nazlost.
![]()
@aldaskikou píše:
Ahojte maminky, ráda bych vás uklidnila, ale můj synáček měl v září 3roky a jsme na tom bohužel stejně. Někdy je to s ním šílené, nevím co s ním dělat. Občas mu dám za to na zadek, ale zdá se mi, že to k ničemu nevede. Mám starší ceru a ta mi tohle nikdy nedělala. Když uvážím to že mě můžou pomalu zavřít za to že dám vlastnímu děcku na zadek!!!PROBOHA co s těch dětí bude!!!Nejsem zrovna zastáncem vařechy, ale někdy k tomu bohužel dojde.Docela se za to stydím, ale nevím jak mu dát najevo že se některé věci nedělají.
mí rodiče mě tloukli jako mokré žito - a) protože si nevěděli rady, jak mi dát najevo, že se některé věci nedělají b) aby ze mě vyrostl slušný člověk
oba tvé důvody že by to mělo jakýkoli kladný výsledek pro kteréhokoli ze zúčastněných, to nemůžu říct
Jinak můj recept je respektující přístup
děti bojují o hranice - někdy je testují, protože jsou nejasné, neví, kdy platí a tak „zlobí“
někdy potřebuji rozšířit - někdy si nevšimneme, že dítě roste a už může víc a ono potřebuje kompetence - chce víc důvěry, že to zvládne (naopak my při vzteku uděláme pravý opak, že)
a hlavně s nimi mluvit - děti si velice brzy dokáží „říct“ o co jde..nechat je ukázat - oni se totiž někdy vztekají o věc, která je úplně v pohodě a pochopitelná - jen nám to v první fázi necvakne
prostě jediná možná cesta je zpacifikovat sebe samu a důvěřovat jim (bez důvěry v sebe to ale moc nefunguje) - my se zlobíme a zlobíme se, že nás dítě zrcadlí
@Eva100 píše:
Vše co potřebujete k výchově dětí je zde: https://www.facebook.com/…06725324910/
Ostatní poradny nefungují, jedou podle starých modelů a konceptů
ooo - jediná správná cesta?
netuším, jak jste přišla na to, že nikde jinde se ndozvíte o respektu a bezpodmínečné lásce
bezpodmínečnou láskou tady, ymslím, trpíme všechny. to je totiž příznak mateřství
To znamená, že podmínka lásky je splněna, ale ouha - v záchvatu vzteku, kdy dítě prožívá neúspěch či nelibost takovým ciátrem… je potřeba myslet na náhradní plán. Protože vězte, že na začátku si většina myslíme, že láska a respekt postačí. NEDÁ se nic vysvětlovat 1,5 letému dítěti při scéně, která vás unaví na celý zbylý den.
Zdravím Vás Hupe a přeji vám, abyste nemusel opravdu vědět, o čem mluvíte