Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojte. Jdu si pro radu. Syn bude mít v prosinci 3 roky. Poslední měsíc až dva je šílený. Kvůli každé prkotine neskutečná scéna a křik. Já se snažím vše vysvětlovat v klidu, pak teda občas i křičím a když je nejhůř dostane přes ruku.
Babičky by to hned vše řešily „dej na zadek“
Mne jen přijde hloupé malého bít kvůli tomu, že brečí a dav si schválně boty naopak atd. Prostě se mu to snažím vysvětlit. Mám pocit, že když dostane přes ruku, tak to vůbec ničemu nepomůže.
Myslíte, že to je špatná výchova a bude rozmazlený?
Já si vždy myslela, že je to období vzdoru a že je nejlepší vysvětlovat a vysvětlovat a přečkat tyhle scény.
Ještě bych dodala, že je opravdu křik u všeho. Jdeme ráno na zahradu je křik, že nechce. Jdeme pak vařit oběd a je scéna, že nechce prozmenu domu.
Pak ho dotlačím domů a nechce si umýt ruce. Pak si zase nechce sednou do židličky atd. Někdy se nechce dokonce sprchovat. Prostě každý den několik zbytečných scén. Ale šílených, kdy vyloženě malý zuří
Období vzdoru. Půjde do školky? Třeba se to tam upraví. Nebila bych ho, na druhou stranu někdy jedna přes zadek je lepší než dvě hodiny neúčinného vysvětlování.:-) Taky můžeš zkusit ignor. Nebo mu zkus dávat na výběr, chceš dělat tohle nebo tohle, v rámci možností, ať si vybere sám, ať necítí, že o něm pořád někdo rozhoduje. Když ukončujete nějakou činnost, říkej mu to s předstihem - tak ještě si pohraj, za čtvrt hodiny půjdeme domu. Za deset minut půjdeme domu, uklidíme spolu hračky a ještě se jednou zhoupni… něco v tomhle duchu.
Učí se zvládat svoje emoce, je to úplně normální. Doma bych ho nechala vyvztekat, pokud nefunguje vysvětlovani nebo odvedení pozornosti.ja osobně bych mu i v necem vyhověla. Jestli si vezme modré nebo červené tričko, to nic není a proc mu nevyhovet.
A ne nemyslím si, že by byl kvůli tomu rozmazlený.
Přejde to. Hlavne zůstat v klidu ![]()
No jestli ho chceš učit, že se situace řeší násilím a řevem, tak používej násilí a řev…
To že ho nebiješ roznodně není špatná výchova a nebude rozmazlený.
Jedinné co musíš reálně zvládnout je přežít to, nezabít ho a nestat se alkoholičkou. To bohatě stačí, ono to časem přejde. ještě se teda dost hodí ho nenaučit, že si vzteklou scénou zařídí co chce, to pak je ta rozmazlenost.
Mimochodem po kom má takhle výrazný temperament - je spíš po tobě, nebo po manželovi?
A případné tchyně a jiné dobráky co ti mejou záda, že to nezvládáš pošli do háje. Klidně s pořádnou vzteklou scénou ![]()
Je to období vzdoru - úplně učebnicové. Vysvětlování je celkem zbytečné, zejména pokud už je chycený v emoci. Pokud tvůj syn není extrémně zdatný co se týče mluvení, tak ti dlouhá souvětí stejně nerozumí. Pokud ty si v němčině maximálně tak domluvíš o základních věcech, tak když k tobě přijde nějaký bavorák a začne ti složitě vysvětlovat co máš dělat, tak to taky nechytneš.
Zároveň prostě je to dítě, kterému se teprve teď začaly pořádně vylejvat neurohormony nesoucí sebou emoce a opravdu neví jak je zvládat -je naprostý nesmysl si myslet, že to dělá schválně, nebo že nad tím má nějakou kontrolu a může se rozhodnout to nedělat. Prostě se mu to děje a on sám neví co s tím. Ty jsi ten dospělý, který ho tím má provést.
Potřebuješ jednak předcházet tomu, aby se do ní chytil - tedy minimalizovat siutace kdy je unavený, hladový, přetažený, žíznivý a podobně. Necpat ho nezbytně do toho, aby se choval tak jak potřebuješ ty, ale nechat mu nějaký prostor.
Když už se chytne do emoce, tak mu pomoci se zní dostat a primárně zabránit aby ublížil sám sobě, okolí a nebo něco zničil. To bohatě stačí.
Mrkni třeba sem, to jsou celkem praktické články
https://blog.linkabezpeci.cz/…jeho-rodicu/
https://blog.linkabezpeci.cz/…ekle-batole/
https://blog.linkabezpeci.cz/…u-potrebuje/
https://blog.linkabezpeci.cz/…pravidlo-3z/
https://blog.linkabezpeci.cz/…pravidlo-3p/
https://blog.linkabezpeci.cz/…-neposluchy/
@ametyst
Moc děkuji za příspěvek
Prostě mi přijde zbytečné ho za to trestat. Když já vydržím tu scénu, tak nevidím důvod ho nějak bit.
Manžel a babičky to vidí tak, že to na mne zkouší. Já mám pocit, že prostě to je takové období. Opravdu je takový kvůli každé prkotine. Někdy mu spadne třeba knížka a hned brečí a vzteká se.
Jinak do školky jde až příští rok. Je i chyba to, že nemáme v okolí žádné děti v jeho věku. Kamarádky jsou zatím bezdětné
Taky říkám s předstihem, jaký je plán + dávám čas se přeorientovat z jedné činnosti na druhou. Plus když něco nechce, zeptám se tak, aby chtěl. Np. nechce domů a má hlad, nejdeme domů ale něco sníst, nejlépe, co má rád. Když nemá hlad, tak se jdeme podívat na auta - což je po cestě domů. Nechce na poschodí, zeptám se, jestli chce jít po těch schodech sám nebo za ručku. Zaručeně hned půjde sám. Takhle se dá spoustě scénám předejít. A když dělá něco, co vysloveně nesmí, tak řeknu co bude, jestli to udělá ještě jednou, povím mu to tak jednou 2×, ale ujistím se, že mě vnímá. Pak následuje hrubá síla, vemu hračku, odnesu jinam… tohle nám funguje super, následky chápe docela dobře. Když mu dáš na zadek/přes ruku, jenom v něm upevníš vzdor.
Trestat za vztekani? Nesmysl..nicemu to nepomuze, bude se vztekat dal a jeste bez podpory maminky…ty ho mas emocemi provest, ne je nasilim potlacovat…co muzes udelat, je zkusit scenam predchazet, upozornit ho dopredu, co se bude dit, klidne vickrat…az se nasnidas, pujdem na zahradu, az prijdeme domu, pujdem si umyt ruce..delejte to spolu, ne, ze si musi jit umyt ruce…u nas nejlip pomaha prevest cinnosti do srandy, do vany neco zabavneho atd…jinak ja davam dceri rybi tuk a cteme knizky o emocich, dcera uz chape, ze ma vztek, neumi ho jeste korigovat, ale uz se snazi pouzivat i nejakou domluvu a mluvime pak o tom, co se stalo a proc a co priste zkusit jinak..jsou ji 3 roky…deti se proste vztekaji..syn musi vedet, ze ho milujes, i kdyz se vzteka..
První, co mi máma řekla, když jsem jí říkala, že malá se vzteká a má období vzdoru, bylo, ať jí dám pořádně na zadek, že příště si to už nedovolí
na nás to prý fungovalo
![]()
Na zadek určitě nedávám, občas mi cuká ruka, ne že ne, ale ovládám se, tohle není řešení a přineslo by to “úlevu” akorát mně. Dítě se vzteká, protože neumí ovládat svoje emoce, a rodič dítě plácne úplně ze stejného důvodu - protože neumí ovládat své emoce.
Tyhle hysteráčky máme doma dennodenně asi 100×. Snažím se na ní při tom mluvit klidně, pokud nezabírá, snažím se odejít z místnosti a nedělat jí publikum. Ale to jí ještě víc rozčílí a jde samozřejmě za mnou
no, je to sranda…
@saphir píše:
@ametyst
Moc děkuji za příspěvek
Prostě mi přijde zbytečné ho za to trestat. Když já vydržím tu scénu, tak nevidím důvod ho nějak bit.
Manžel a babičky to vidí tak, že to na mne zkouší. Já mám pocit, že prostě to je takové období. Opravdu je takový kvůli každé prkotine. Někdy mu spadne třeba knížka a hned brečí a vzteká se.
Jinak do školky jde až příští rok. Je i chyba to, že nemáme v okolí žádné děti v jeho věku. Kamarádky jsou zatím bezdětné
Mamka a babička jsou že „staré školy“.Já jsem pro to to dělat jak to děláš ty. Dát na zadek pomůže hlavně rodiči, ale dítě se bude vztekat ještě víc. ![]()
Dělal by to i kdyby jste měli víc kamarádů v něho věku, věř mi
.Prostě ví co chce a jen tak se nevzdava
. To jsou dobre vlastnosti do budoucna ne
. Já upřímně mám takové děti radši, než utaple
-casto právě kvůli rodičům co je bijí nebo křičí kvůli každé prkotine.
@Thomassss píše:
První, co mi máma řekla, když jsem jí říkala, že malá se vzteká a má období vzdoru, bylo, ať jí dám pořádně na zadek, že příště si to už nedovolína nás to prý fungovalo
![]()
Na zadek určitě nedávám, občas mi cuká ruka, ne že ne, ale ovládám se, tohle není řešení a přineslo by to “úlevu” akorát mně. Dítě se vzteká, protože neumí ovládat svoje emoce, a rodič dítě plácne úplně ze stejného důvodu - protože neumí ovládat své emoce.
Tyhle hysteráčky máme doma dennodenně asi 100×. Snažím se na ní při tom mluvit klidně, pokud nezabírá, snažím se odejít z místnosti a nedělat jí publikum. Ale to jí ještě víc rozčílí a jde samozřejmě za mnouno, je to sranda…
Ulevu na vteřinu, výčitky minimálně na zbytek dne.
@saphir píše:
Ještě bych dodala, že je opravdu křik u všeho. Jdeme ráno na zahradu je křik, že nechce. Jdeme pak vařit oběd a je scéna, že nechce prozmenu domu.
Pak ho dotlačím domů a nechce si umýt ruce. Pak si zase nechce sednou do židličky atd. Někdy se nechce dokonce sprchovat. Prostě každý den několik zbytečných scén. Ale šílených, kdy vyloženě malý zuří
Jezis, ted jsem si vzpomnela, jak jsme bojovali s vyzouvanim bot doma, s umyvanim rukou zvenku, to byly sceny
jeste, ze uz je to obdobi za nami, byla jsem zrala na Bohnice
pak to nejak samo preslo. Mladsi nedela sceny vubec nastesti
Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Jako snažím se malého v tu chvíli ignorovat a nebo ho od sebe odstrkuji, protože má tendenci se vztekat a různě se na mne věšet.
Jinak začal poslední dobou házet jídlo na zem a nebo když dojí, tak hodí plastový talíř na zem. Ani za nic mu to nejde vysvětlit. Zažila jste to některá?
@saphir co jde dělat podle něho, co ne, tak prostě vysvětlit…slibit, ze kdyz ted pujde domu, muzete pak treba delat, co on chce…život je o kompromisech a toleranci, ale ty děti se to musí nejdřiv naucit..
Boucháním do zadku ho vzteku neodnaučíš. Babičky klepnout přes ruku, aby neradily blbosti.