Zaměstnání - být mámou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Pokud nebudeš anonymní tak s tebou klidně řeč hodím. Sice jsem pracovala jako zdrv, sestra, ale po dětech už se vrátit nechci sice mě ta práce baví, ale ty směny, svátky, víkendy,.. nene chci být s holkama. Zároen přiznávám, že doma jak v klícce nemám, pečivo nepeču a jsem ráda když je teplý jídlo. Chlap je věčně pryč (teď dokonce bydlíme rozděleně) a holky nic moc nesní, takže udělám jen nějakou rychlovku z který se najíme a jdeme na zahradu, nebo krmit losy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A proč ten anonym, nemáš se zač stydět, ne? 
Já jsem na tom podobně. Přítel by nás klidně uživil, ale úplně být doma a nechodit nikam do práce - to bych zase nezvládla já. Musím aspoň na pár hodin mezi dospělé svéprávné lidi 
Nicméně žádnou kariéru taky už nehoním, prioritou jsou pro mne děti a pracovní doba uzpůsobená mně, nikoli že já se přizpůsobuji zaměstnavateli (muehehe, teď asi personalistky upadly do mdlob ). No jako není úplně lehký něco takovýho sehnat, ale dá se to. Zas chci mít nějakou, byť malou finanční nezávislost a pocit, že kdyby se něco stalo, tak zas lehce naskočím do plnýho prac. procesu, nebudu úplně vyřazená a nějak že nás v nejhorším uživím. Jo a domácnost vyšperkovanou nemám, nebo asi mám, ale ne mou zásluhou - uklízet mě neba, chodí k nám uklizečka, ale vařím a občas i peču, to mě docela baví. Ale takový ty růčně dělaný pičičandičky alá bydlenky z MMB, na to mne moc neužije to radši nějaký to dobrý žrádýlko, vychytaný recept nebo přírodní kosmetiku, to ráda tvořím. Hlavně se ale starám o děti, teď jsem tak na poloviční úvazek taxikář chůvu pro děti bych asi momentálně nevydejchala, i když nikdy neříkám nikdy. Občas je tedy vyzvedne moje kamarádka nebo hlídá babička, ale není to moc často.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Řeším/řešila jsem něco podobného. Manžel pracovně vytížen, hlídací babičky nemáme, starší v 1 třídě, mladší syn nastupuje od ledna do školky, do prace na HPP se vracet nebudu, manžel mi nabídl to co tvůj, ale já bych jen tak být doma nemohla, takže se od ledna vracím do bráce jako brigádník na 3-4 dny v týdnu na 6 hodin. Chci být s klukama co nejvíc, dokud jsou malí, pracovat na HPP můžu za pár let, až je moje péče už tolik bavit nebude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Díky holky za Vaše „životy“. Anonymně raději, jelikož tu mám pár známých kamarádek a tak nemusí vše vědět 
- Citovat
- Upravit
Velmi zajímavé téma, dle mého názoru je dnes práce v domácnosti hrozně nedoceněna, hlavně u nás v Česku. V zahraničí třeba musí muž, když jde do důchodu část svého důchodu odevzdat ženě za to, že byla doma a starala se o něho a jeho děti. To se mi třeba moc líbí. Jinak já osobně bych doma být nemohla. Nejsem ten typ hospodyňky, co peče, zavařuje, háčkuje a tak. Nebaví mě to a i teď co jsem na RD a „nic“ nedělám mám blbý pocit, že jsem si ještě mohla dodělat školu, pracovat na částečný úvazek nebo tak něco. Ale neodsuzuju ženy v domácnosti, pokud je partner zabezpečí a hlavně ony samy s tím dokáží žít, tak proč ne? Otázkou zůstává, jestli si jich partner dokáže i tak vážit. Z toho bych měla docela strach. Nic není 100% a zůstat třeba v 50 bez stálého příjmu není nic moc. Docela by mě zajímalo jak to mají tyto ženy ošetřeny, případy, kdyby jim manželství nevyšlo, co důchod apod?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já se denně starám o svůj kšeft, to mě vytíží dokonale, jelikož zaměstnávám já, a buď do práce nepřijde vůbec, nebo má lékaře, apod. 
Takže ještě HPP si nedovedu představit.
- Citovat
- Upravit
@JanulaM píše:
Velmi zajímavé téma, dle mého názoru je dnes práce v domácnosti hrozně nedoceněna, hlavně u nás v Česku. V zahraničí třeba musí muž, když jde do důchodu část svého důchodu odevzdat ženě za to, že byla doma a starala se o něho a jeho děti. To se mi třeba moc líbí. Jinak já osobně bych doma být nemohla. Nejsem ten typ hospodyňky, co peče, zavařuje, háčkuje a tak. Nebaví mě to a i teď co jsem na RD a „nic“ nedělám mám blbý pocit, že jsem si ještě mohla dodělat školu, pracovat na částečný úvazek nebo tak něco. Ale neodsuzuju ženy v domácnosti, pokud je partner zabezpečí a hlavně ony samy s tím dokáží žít, tak proč ne? Otázkou zůstává, jestli si jich partner dokáže i tak vážit. Z toho bych měla docela strach. Nic není 100% a zůstat třeba v 50 bez stálého příjmu není nic moc. Docela by mě zajímalo jak to mají tyto ženy ošetřeny, případy, kdyby jim manželství nevyšlo, co důchod apod?
Tak to víš, že mě napadlo i tohle. Já nemůžu říct, že zabezpečena nejsem, ale ne prací
Důchod mi asi moc neklapne no, to je pravda.
Jinak běžně ve světe jsou ženy doma, to máš pravdu.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Tak to víš, že mě napadlo i tohle. Já nemůžu říct, že zabezpečena nejsem, ale ne prací
Důchod mi asi moc neklapne no, to je pravda.
Jinak běžně ve světe jsou ženy doma, to máš pravdu.
a můžeš být konkrétnější ohledně toho zabezpečení, stejně si anonymní. Jsem zvědavá co , pokud nechceš odpovídat, chápu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nevím jak ostatní, ale firmu co má drahý máme na půl, zakládali jsme ji spolu a i když jsem v tu dobu studovala taky jsem se dost namakala. Takže v případě problému, půlka výdelku jde mě. Což není špatný, našetřeno jsme něco měli, ale teď děláme dům takže hodně peněz padlo tam. Dále mám já sama 3 nemovitosti, které v případě problému mohu prodat, dům v případě rozchodu zůstává mě a dětem - stěhuje se partner + účet s veškerými penězi zůstává mě. Takhle to máme domluvený mezi sebou. Mám v plánu jít do práce cca až bude holkám 15 - do té doby mě potřebují minimálně jako taxíka. Kariéru nehoním a ani honit nechci. Vím, že kdybych chtěla tak bych asi nějakou udělala, ale na úkor času s rodinou a to nechci, vidím jak to ničí partnera, že s námi netráví tolik času, dovolené trávíme pouze tam kde je signál a internet. A tohle nechci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@JanulaM píše:
a můžeš být konkrétnější ohledně toho zabezpečení, stejně si anonymní. Jsem zvědavá co
Jsem jedináček a zdědila jsem po prarodičích dva byty, které pronajímám.
Nic víc v tom není 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Jsem jedináček a zdědila jsem po prarodičích dva byty, které pronajímám.
Nic víc v tom není
díky za odpověď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nemáš zač. Taky mě napadlo, zda manžela neomrzím, že nebudu důležitá..jakože kariérně.
Ale víceméně jsme se na tom dohodli.
- Citovat
- Upravit
Navíc ve zdravotnictví bude práce vždycky, takže toho se nebojím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, moc nevím, kam to zařadit a jak to sepsat, aby jsem napsala vše skutečně jak to cítím..
Abych upřesnila, jsme s manželem šest let, máme čtyřletou princeznu, malého psíka a vysněný byteček skoro v centru. Od školy jsem se šmrdlala po pracích, mám veliký problém bych řekla se šéfama a obecně s někým nadřízeným a tak jsem si otevřela svůj podnik před rokem, a klape.
Poslední dobou přemýšlím spíš o tom, zda i v dnešní době existují mamči v domácnosti, třeba mají nějaký přivýdělek, ale nic stálého a jsou stoprocentní pro děti.
„Probudí dítě, udělají snídani, odvezou ho do školy.
Po tréninku ošetří rány a vyperou.
Bdí nad ním, když běhá venku, doprovázejí ho na tréninky.
Ta nejtěžší práce je pro ně zároveň tou nejlepší: Být mámou.“
Něco takovéhohleho…
Opravdu mám domácnost vyšperkovanou, peču domácí pečivo, starám se řekla bych na jedničku, i když samochvála smrdí.
Manžel mi sám nabídl, abych byla doma, a věnovala se zájmům, nebo si dodělala školu, nebo cokoli. Sám vydělá dost pro nás všechny.
Ráda bych s Vámi popovídala o tomhle stylu života, bez zaměstnání na HPP a štvaní se za kariérou.