Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Myslím, že je to fakt krávovina a máš být ráda, že vám pomáhá(vaření, uklízení) a má to zvíře ráda, vždyť to je pěkný, asi nemá potřebu řešit v 6.měsíci těhotenství, no a co, já vím, že člověk první těhotenství strašně řeší, připadá si děsně výjimečně a je pro něho pupík prostě nejdůležitější, ale přece se nemůžeš zlobit na někoho, že to s tebou tak neprožívá. Myslím, že až se miminko narodí, bude to pro ni středobod světa a pejsek půjde trochu stranou. Hlavně se uklidni a zkus se na to podívat trochu s nadhledem!
Premyslim, jak to napsat citlive…
Pro znacnou cast lidi nenarozene dite proste jeste neni a nemuzes od kohokoli ocekavat, ze to bude citit tak, jako ty. mozna ti nejake penize daji, az se narodi, mozna zadne. v kazde rodine se obdarovavavi novorozenat a jejich matek nenosi. nekde se davaji symbolicke darky, jinde zadne.
V rodine me a meho manzela je to taky diametralne odlisne. Proste se s tim musis smirit a snaztit se s tchyni vychazet i tak - proste predpokladej, ze nemas absolutne zadny narok na darky a jakoukoli pomoc, potom budes za kazdou drobnost vdecna. urcite je to lepsi strategie - pro tebe - nez byt zbytek zivota naprdnuta na tchyni.
Pokud se tyce zarleni na psa, chapu - mamka to ma zrovna tak. Pockej, az nekdy tchyni povis, co udelalo mimino a ona ti stejne hrde povi, co udelal pes, jakoby to bylo srovnatelne. Pejskareni je nekdy proste uchylka. Ale s tim taky nic nenadelas, jestli nechces byt cely zivot nasrana, tak se proste smir se statem quo a mej ji rada takovou, jaka je. A nepochybuj o tom, ze ona bude mit podobnout mentalni praci akceptovat tebe.
@black95 A vy bydlíte s tchyní? Přispíváte na domácnost a jídlo rovným dílem? Pracuješ, nebo jsi pracovala, máš nějaký příjem? Může to být i tak-samozřejmě že nemusí-že bydlíte u tchyně, něco málo přispějete a ona vás „dotuje“ ze svého. A potom jí samozřejně peníze nezbývají, aby něco kupovala.
A každopádně NIKDO kromě vás nemá povinnost cokoli kupovat. A pokud koupí tvoji rodiče, tak to neznemená, že musí koupit i tchyně. Je to čistě věc tvých rodičů-chtěli, koupili, ale tím neznemená, že tchyně v tu chvíli musí také začít něco kupovat.
V šestém měsíci bych výbavičku nekupovala.
Kdybys radši byla ráda, že ti pomáhá a že máš klid. Já jsem teď ve 13. týdnu!!! a mám s tchýní teda problém trochu opačnej. Co jsme jí řekli, že jsem těhotná, tak ona hned přišla s tím, co od ní budeme teda potřebovat. Jezdí sem k nám každou sobotu a vždycky mi povídá, co všechno pro to malý už koupila (to jsou bodýčka, tričánka, polštářky, peřinky, povlaky) a co kde v jakým letáku viděla a jestli to má teda koupit. Já jsem prtě včera poprvé pořádně uviděla a fakt nikde nic nenakupuju. Sem tam kouknu po nějakým kočárku, když se mi chce, ale to je asi tak všechno. To její věčný nakupování už je šílený. Já mám takovej pocit, že budu ráda, když budu moct koupit aspoň cumel. Tak trochu si už teď připadám jako náhradní matka, která odnosí a porodí dítě a pak ho asi odevzdám tchýni a budu ráda, když mi ho půjčí. Takže se, prosím tě, hoď do klidu.