Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Prakticky od prvního zářijového týdne jsem nebyla pořádně venku. Nejdřív jsem byla 3 týdny nemocná já, pak další skoro 3 týdny malá a když se to začalo lepšit, tak jsem chytla parádní chřipajznu, se kterou jsem ležela dalších 14 dní. Za celou tu dobu jsem byla venku možná 3×. Manžel je v práci od 6 do 6, někdy dýl a hlídání nemám, takže když byla malá nemocná, nedostala jsem se nikam (nákupy mi vozil manžel cestou z práce). Teď je mi od včera konečně líp, ale malá je totál protivná a furt jsme ještě nebyly venku. Chtěla bych zajít aspoň do pekárny pro čerstvé pečivo nebo do parku, podívat se mezi lidi. Ale jakmile ji naložím do kočáru, spustí se hysterický řev, takže nikam nejdem. Malé je rok a měsíc. Fakt už mi z toho hrabe. Máte to někdo podobně? Jak se nezbláznit z dlouhodobého pobytu v bytě? Jo a kamarádky, rodinu nebo známé tady nemám. :-/
Mně by jistě doma takhle dlouho hráblo. Pokud neleje jako blázen nebo nemá kluk horečku, jsme 2× denně aspoñ na chvíli venku. Teď jsem měla virózu, tak se mi ven moc nechtělo, ale šla jsem.
Když kluk po obědě spí, dělám adventní kalendář. Pohádky pořád dokola, knížky, malování, blbnutí na zemi, stavění vláčkodráhy a pomáhání mi se vším, co doma dělám, ho spolehlivě zabaví, když nejdem ven. Teď i sezení na nočníku ![]()
Jo no a doma to nějak moc v pohodě není, ale to jsem teď rozebírat nechtěla. Manžel od nás chce odejít. Ale to fakt nechci rozepisovat. Snažím se maximálně, aby to dcera nepociťovala. Muž funguje, pomáhá (v rámci možností, protože moc není doma), snažíme se to řešit především v klidu.
Bobkovi asi roste zub, protože slintá, nechce jíst a má teplotu, takže jsme opět doma
No aspoň dám prát další pračku - dneska už čtvrtou a vrhnu se na žehlení. Ostatně jako každý den
Ne, asi fakt nejsem typ na MD. Potřebuju kontakt s lidmi.
Přestat se litovat a stěžovat si. Me muž nenakupuje, nevaří, neuklízí (proč, když ma náročnou praci od rána do večera) a proste tyhle základní věci jsem zvládla i s teplotou 41,5 a po coldrexu nebo paralenu 38,5. Proste musela.. i základní úklid, neboť bych neměla do čeho dávat jídlo a v čem vařit. A ze se to prckovi zrovna nehodí jít ven, šlo stranou. Obliknu, aby nebyla zima, jestli ma energii sebou mlátit v kočáru, tak ji asi tak blbě nebude a brzy se na vzduchu unaví. Ven jsme nechodili jen při nestovicich, jinak patnactiminutovky kdykoli bylo potřeba.
Zakladatelko, soucítím. Moje dítě (2,5 roku) taky celý den proječí. Jak mu není dobře, tak je jak přísavka. Mám nosítko a když je nejhůř, tak si ho tam dám, abych aspoň mohla uvařit. Jinak ho mám klidně celé dopoledne na rukách.
Můj chlap mi teda musí pomáhat, protože já musím denně k mámě. Dělíme se o noční vstávání, abychom oba mohli fungovat. O víkendu mě nechal jeden den ležet, což mi pomohlo od mé nemoci.
Loni to u nás vypadalo stejně a zlepšení nastalo na konci května. Ale na jaře se to už dá přežít. Je déle vidět, takže se může chodit ven aspoň večer. Dítě se nemusí tolik nabalovat a i se dá lépe chodit ven.
Ono se krásně napíše - pokud nemá horečku, jdi ven, ale my tu teď máme 2°C, což mi na dítě, co je tak dlouho doma marod, přijde dost málo…
Inko2
Inko2: Jsem ráda, že mě někdo chápe. Ono je jedna věc pobýt si 2-3 dny v klidu doma, stihnout si udělat nějaké domácí práce, navařit, pohodička. Ale moje holčička je totéž, co píšeš ty. Nosit a nosit. A nosítko moc nemusí, používám ho, jen když je to nezbytně nutné. K tomu já mám po operaci páteře, takže se kolikrát nejsem schopná vůbec narovnat, hrozně mě bolí záda. Taky toho moc nenaspí, v noci taky nosím. Sama spím většinou tak 3 hoďky přerušovaně a nedostatek spánku na psychice taky moc nepřidá.
Jako nějaká představa, že si napeču dorty nebo udělám k večeři 3chodové menu fakt nepřipadá v úvahu. Když malá usne, tak se snažím spát též.
A přesně - celé zimní období před námi. Takže 4 vrstvy oblečení, fusak, řev a řev. U nás je navíc ještě smog. Kdybych byla aspoň 100% zdravá já, jenže to vypadá, že se mi nemoc vrací, protože mám opět horečku přes 38.
Fakt mě to neba.
2,5 roku, to už se hošík pěkně pronese. Nezávidím ![]()
@Marbella myslím, že tohle není o sebelítosti, ale o velkém psychickém vyčerpání. Únava ze stereotypu, kdy člověk nevidí konec. Řešit tak dlouho nemoci dítěte je o nervy. Pokud to někdo zvládá v klidu, tak prosím o návod.
Inko2
@Marbella
teda, tak to jsi šikulka. Jestli ty nebudeš jedna z těch, které přežijí nahé při teplotě -100 stupňů, když mají 40 horečku a k tomu ještě upečou 4poschoďový dort ![]()
Ne, nechci rýpat. Jen ti musím napsat: I já jsem přecházela horečky, přece nebudu prosit o pomoc, do sámošky si dojdu. Ten kočár do 3. patra vytáhnu. Jen tak nějaká angína mě neskolí. Výsledek: Trvalé následky, poškozené srdce i imunita. Kdybych mohla vrátit čas, tak si nafackuju a nakážu si ležet v posteli s paralenem. Holt za blbost se platí ![]()
Příspěvek upraven 09.11.16 v 12:38
Zakladatelko: Zkušenost je nepřenosná. Pár let přede mnou řešila podobný problém sestřenka. Celá rodina ji neustále poučovala jak a co dělá špatně a všichni jsme přesně věděli, jak se cítí a jak moc přehání. Teď bych si za to nafackovala. Už jsem se jí i omlouvala. Je pravda, že teď si jsme i bližší, protože ona je jediná, kdo mě chápe. Kolikrát se jen staví, když jde okolo. I mi nabízela nákupy a další pomoc.
Mně je od pondělí konečně lépe a svět je hned o dost snesitelnější a i to ječení leze méně na nervy.
Naštěstí má prcek 12 kg, což se ještě celkem nosit dá.
A nejvíc mě nad vodou drží to, že už v září 2017 nastupuju do práce.
@jittu píše:
Taky nechapu, co mela mala za silenou nemoc, ze 3 tydny marodila a nemohla ven? Kdyz nema horecku tak ven s nejakym nachlazenim muze, urcite ji to prospeje vic nez byt furt v byte.
Souhlasím s tebou ![]()
Pro zakladatelku. Jedinej problém vidím v tobe. Tvůj problém mas v hlavě. Pokud je ji lip a nema horečku
Pak nevidím duvod proč sedět doma a mit chmury. Malou navlekni, sup s ni do kočárku a trada na procházku. Ať si ječi. Probůh, přeci kvůli ni nebudete celou zimu doma. Třeba u nas se každy den jezdí na kole. Dnes rano pršelo a zima a 7st. A malá uz tahala helmu. Navliknu, pretahnu plastenkou a trada do města. A všichni jsme šťastný. Přece jen kvůli tomu, ze je zima a prší nebudu sedět doma a čekat na jaro. Takže nemyslim to nijak zle, ale tvůj problém mas v hlavě. Hlavu vzhůru..
@Anonymní píše:
@Marbella myslím, že tohle není o sebelítosti, ale o velkém psychickém vyčerpání. Únava ze stereotypu, kdy člověk nevidí konec. Řešit tak dlouho nemoci dítěte je o nervy. Pokud to někdo zvládá v klidu, tak prosím o návod.
Inko2
Napsala jsem to asi moc tvrdě. Návod nemám, ja jsem zdrbnutá uz rok rok a pul a jediný, co me kdy nakoplo bylo, když jsem si byť jen povzdechla, ze mám dost a dostala jsem ťafku v podobě „co si stezujes, vždyť jsi doma, kolik lidi je na tom mnohem hůř“. Moje holka byla za loňský rok ve školce sotva 2 měsíce a tenhle začal stejne. Do ted tam byla 4 dny. Na palici jsme z toho obě. Jsem rada, když proste ven musíme ať k dr nebo pro citrony, ze došly nebo do lékárny s receptem ![]()
Jinak znám to od segry, která ma děti dvě, mladší od pul roka každou chvilku na pohotovosti s horeckama a pak leží všichni 4. To ani ja nechápu, jak zvládne po půlnoci všechny nahazet (sama taky marod) do auta a čekat s dvěma nemocnyma detma někde, druhy den obstarat dům a v noci znova tohle absolvovat, protože je malej alergik snad na všechno.
Vím jak to myslíš. Jsem asi ta většina, co si říká, me se to nestane a i ted doufám. Nevim samozřejmě, jak to ma zakladatelka, ale kočár jsem nemusela tahat, měli jsme v přízemí kocarkarnu a nákupy taky žádná dřina. Jak jsem psala, asi jsem to podala nejaksi tvrdě, ale mela jsem namysli, ze určitě jde najít způsob, jak změnit prostředí, byť na chvilicku…
@kdochcekam píše: Óóóó, jak jsi úúúúžasná.![]()
![]()
![]()
![]()
Spis pěkná trubka, když si nedovede zařídit manželovu pomoc ani při horeckach
ale tak klad se asi dá udělat ze všeho, pročež se přidávám s potleskem ![]()
Jánečetla reakce, možná je tak něco doplněno, ale prostě bych ven šla..
Nemyslím nemocné dítě, ale já… taková půl hodinka, si mylsím, že se nic nestane
Nechodím teda v horečkách, ale před dům, teple se obleču a jsme chvilku před domem a nebo se projdu s dětmi…
Já jsem doma první dva, tři dny, až zaberou natib. a nebo prostě neležím v horečce a motáku hlavy, pak prostě jdu…
Nevím, co je pro koho nemoc, ale třeba mám kamarádku, co mi taky říkala, že nebyla venku skoro měsíc. Že nejdřív měl rýmu kluk- bez teplot a pak ona s kašlem, bez teplot, takže nevím, každý to vnímá jinak..
Smaozřejmě nemyslím, někde běhat s horečkou a motákem hlavy…
Holky, já vám k tomu dám klidně naše 2,5leté nemocné batole a buďte s ním doma.
Ono to je totiž opravdu na budku. Pokud dítě opravdu marodí, do toho jsem byla nemocná 4 týdny i já. V noci nespíme, protože se dusí. Přes den je ukňouranej, protože je unavenej a má hlad, protože nejí a když něco sní, letí to ven.
Ono je krásné být doma, ale ne 2,5 měsíce nonstop, kdy člověk ani nemůže nakoupit. My nenakupujeme. 1× týdně vyšlu chlapa a jinak jedeme na zásoby. Když bude nejhůř, jistí to Tesco online.
Píšete v klidu - po takové době už není klid. Dítě je otrávené a i dítě, co se jinak chová normálně, je na „přestlamu“.
Naprosto chápu, jak to člověka psychicky vydeptá, když je první půlka listopadu, jaro v nedohlednu a takto to vypadá…
Inko2