Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Lenka395 píše:
@Bytsamsebou A to mě na tom právě mrzí. Neskutečně mě zklamala.
Tak před ní vytlač slzu a řekni jí to. Pak ti zaručuju, že budeš bez dcery. Volala o pomoc přes svoje chování, ty jsi zareagovala, jak jsi zareagovala. Moje máma to občas zkouší na moje děti, dostala jasnou stopku. Nebude je mrzačit jako mě a segru. Můžeš sedět a fňukat, ale netahej do toho děti.
Lže protože se ji nelíbí způsob jakým reaguješ. Snažit se ji víc pochopit a domluvit se s ni, především nedavej najevo takové zklamání. Řeči, ze už nevíš jestli je to tvá dcera nechapu, prehanis, děláš jak kdyby provedlo kdovico. Trochu tolerance by to chtělo, je to pubertacka.
@Alušáček Ano,provedla. Tohle mi u 14 letého ditete nepřijde normální.
Pokud ma decko v tomhle veku potrebu delat ti neco za zady, tak to dela proto, ze k tobe nema duveru. A to, ze k tobe nema duveru, je probem u tebe.
Asi se tu všichni shodneme na tom, že se boji reakce rodičů. Řvaním do telefonu tomu nepřidá nic dobrého. Znova to rande ututlá.
Myslím, teď bude řešit, jak to vidí ten její kluk.
@Lenka395 Ahoj,
také mě štvalo, když děti někdy zalhaly, z pohledu dospělého v banální věci, ale pro ty děti to bylo třeba důležité.
Bavil jsem se o tom s odbornicí a vysvětlila mi, že 1) všichni někdy zalžeme, 2) dítě si i tímto způsobem formuje svoji osobnost. Pro rodiče neradostné, ale je to tak.
Také jsem přemýšlel, proč má dítě důvod lhát. Jestli je to obava, a jestli ta obava třeba nemá nějaký reálný základ v mé možné reakci.
Na tvém místě bych s dcerou mluvil narovinu o tom, co píšeš tady - že je důležité mít vzájemnou důvěru a ta trpí tím, když se neříká pravda. A z tvé strany také ta důvěra musí být, tzn. domluvit se, co má dovoleno, do kolika být doma, že telefon se prostě zvedá, že kdykoliv něco potřebuje - s někým jít ven, nějaké peníze atd., že může přijít a budete hledat, jak se dohodnout.
@Anonymní píše:
Asi se tu všichni shodneme na tom, že se boji reakce rodičů. Řvaním do telefonu tomu nepřidá nic dobrého. Znova to rande ututlá.
Myslím, teď bude řešit, jak to vidí ten její kluk.
A co jsem měla dělat, byla jsem vystredovaná a vystrašená z toho, kde je..
@Lenka395 píše:
@Alušáček Ano,provedla. Tohle mi u 14 letého ditete nepřijde normální.
Je to reakce na tebe a tvůj způsob výchovy. Dcera vyhodnotila, že je pro ni mnohem jednodušší lhát a neříkat ti něco dopředu, protože stejně bude průšvih tak jako tak, protože s tebou není „rozumná“ domluva.
@Lenka395 píše:
@medvidka Teď už mi přijde, že po tolika zklamání, se už ani nemusím snažit.Čte se to naprosto hrozně co o své dceři píšeš. Zní to jako by jsi ji vůbec neměla ráda. Doufám, že jen trolíš.
@Premek_Orac Formuje svoji osobnost? To znamená, že se z ní stane lhářka?:/
@Lenka395 píše:
@Neilika Co s tím mám ale dělat?🤷🏼♀️
Hele na druhou stranu, ty jsi vždy rodičům říkala pravdu o tom s kým jdeš a kam? Asi těžko
děláš jak kdyby někoho zabila, jí bylo jasný, že bys ji ven s klukem nepustila, tak prostě neřekla pravdu
promluv si s ní na rovinu, ne že tě zklamala, ale že je to taky otázka její bezpečnosti abys věděla kde a s kým je. Že se vždy dá nějak domluvit. To, že ukradla pádě v 8, to ti evidentně taky leží pořád v žaludku, jsou to děti ![]()
@Anonymní píše:
Asi se tu všichni shodneme na tom, že se boji reakce rodičů. Řvaním do telefonu tomu nepřidá nic dobrého. Znova to rande ututlá.
Myslím, teď bude řešit, jak to vidí ten její kluk.
Ten kluk je nejmenší problém. Holka by nelhala, kdyby rodičům věřila. Matka i otec selhali na plné čáře, dospívající dcera jim mà potřebu lhát a tady se mají odpíchnout.
@Lenka395 píše:
@Premek_Orac Formuje svoji osobnost? To znamená, že se z ní stane lhářka?:/
Ne. Vůbec. Je to přirozené každému tvorovi, že si vymezuje,,pole působnosti," ve smyslu stavění si hranic,,přípustnosti." Jestli máš kočku, psa, tak to znáš i z jejich chování. A to samé je vlastní lidem, ve všech intenzivních vztazích.
Přesně tenhle problém se mnou měla moje máma. Ona to dodnes vidí jako problém a jak jsem jako dcera jen velké zklamání. A je to přesně jak píšou holky, děti lžou protože se bojí reakce rodičů. S těmi penězi v 8 letech to byl přesně začátek, dělala jsem totéž. Máma měla stejné vysvětlení jako ty, proč by mi dávala kapesné, když pokud si řeknu, koupí mi nebo peníze dá na konkrétní věc. A to je přesně ten kámen úrazu. O tom co si chci koupit za drobnost bych s ní musela vést sáhodlouhé diskuze s velkou pravděpodobností velmi laskavého vysvětlení, že to co bych chtěla vůbec nepotřebuju a dostanu místo toho z mého pohledu nějaký úplný nesmysl. Tak jsem kradla desetikoruny. Naopak možnost si o peníze říct jsem skoro nikdy nevyužila. Později v pubertě chci jít někam, pokud bych to řekla, dostalo by se mi vysvětlení, že to není vhodné, raději mám jít někam kam o to vůbec nestojím. Takže jsem lhala a utíkala za školu. Tvoje dcera asi dobře ví, co bys jí na rande s klukem řekla. Jenže zákaz v tomhle věku už tak úplně nemá smysl, rozumné by bylo si s ní o tom že kluka má promluvit a dát tomu nějaký přijatelný rámec. Ano, choď s ním, ale budeš brát telefon, budeme vědět kde jsi, nebudeš se s ním potulovat po nocích a do 15 s ním nespi. A to citové vydírání o tom zklamání a jak nevíš jestli je to ještě tvoje dcera si prosím tě nech od cesty a hlavně to neříkej jí. Mě to na psychice nechalo nevratné škody na celý život. Asi 20 let jsem strávila přemýšlením, co je na mě tak hrozného, když jiní lidé udělají opravdové životní přešlapy, někomu třeba ublíží, a jejich rodiče nepochybují o tom, že to stále jejich děti jsou, a já byla tak snadno odepsaná za v podstatě puberťácké kraviny. Aby pak dcera tak snadno neodepsala tebe, že už její máma nejsi když ses ji nikdy nesnažila pochopit.