Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Změna nebo blázen?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.7.17 11:13
Temperament nikdo nezmění. Je třeba se s ním naučit pracovat. Řvaní po lidech není cesta k respektu, to ho chápu, ale nemůže očekávat, že se z tebe ze dne na den stane jiná osoba. Snad tě má rád takovou jaká jsi ne? A že jsi vzteklá taky musel vědět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.17 11:14
A chlap si stojí za tím, co ti řekl? Už teda víš, že se odstěhuje? Nebo si myslíš, že nato zapoměl?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.17 11:18
Mě je divné, že příteli nevadilo celých 5 let, že jsi cholerik, promiň je mi divné, že s tebou chce mít děti a vzít si tě, když tě neakceptuje. Vím, že je to těžké, ale osobně bych se s ním rozešla.
- Citovat
- Upravit
19.7.17 11:19
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím zachovat anonym. Jsem s přítelem 5 let. Je mi 32. Jsem cholerik a občas řvu. Přítel mi řekl, že mám 5 let na to, abych se změnila a chovala se jinak, že když to neudelám, odstěhuje se ode mě. Prý si mě vezme, budeme mít děti, brzy v řádu půl roku… Dlouho vše odkládal… Bojím se měnit partnera vzhledem k mému věku a biologickým hodinám, které tlačí. Mám ho moc ráda a vím, že je mé chování občas přes čáru, i to jeho. Nechci podstoupit riziko jiného vztahu, když se jen tak nezamiluji a zůstat sama. Ale co když mě pak opravdu opustí? Rozchod si neumím představit, dostávala bych se z něj klidně 4 roky. Mám ho moc ráda, byla to láska jako trám. On je na mě moc hodný, ale občas si mě neváží. Vztah z rozumu by mě ničil a hrozně by se mi stýskalo.
Jeho ultimátum je podivné, ale fakt je že s cholerikem je soužití šílené, sama jsem to zažila a nikdy více, ale obávám se, že temperament je daný a moc se změnit nedá, jedině sehnat někoho, kdo je totálně splachovací a tvé vybuchy ho nedrtí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.17 11:20
A řveš na něj nebo je to vztek když se třeba něco jen něco nepovede? Kdyby někdo po mě řval tak s ním nevydržím ani 5 minut natož ještě 5 let. Co třeba psycholog, tím bych asi začala, partner aspoň uvidí, že se snažíš na tom pracovat. Ale na druhou stránku si tě takhle našel tak se teďka nemůže dožadovat nějaké zásadní změny, to podle mě ani nejde…já teda taky někdy ječím, ale to spíš po dětech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.17 11:28
@ančapepča píše:
A řveš na něj nebo je to vztek když se třeba něco jen něco nepovede? Kdyby někdo po mě řval tak s ním nevydržím ani 5 minut natož ještě 5 let. Co třeba psycholog, tím bych asi začala, partner aspoň uvidí, že se snažíš na tom pracovat. Ale na druhou stránku si tě takhle našel tak se teďka nemůže dožadovat nějaké zásadní změny, to podle mě ani nejde…já teda taky někdy ječím, ale to spíš po dětech
Občas potřebuju chvíli klid a on na mě pořád mluví a mluví, nejde zastavit. Mám toho plnou hlavu a k věcem co potřebuji udělat se nahromadí spousta jeho věcí, jsem pak úplne zničená nebo přesycená a začnu i na běžné věci reagovat nepřiměřeně. Pak se třeba něco stane a já už to neunesu a vybuchnu . Třeba z auta pak nejde na dálnici vystoupit a jít se uklidnit. Když bych ho přestala vnímat, tak vybuchne on, že na něj kašlu. Teď se moc snaží a je na mě hodný a já jsem v klidu a je pohoda…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.7.17 11:30
@Patricia89 píše:
Nejak to nechapu.
To chci hlavně já, chci mít děti. Tlačí me biologické hodiny . A vím, že děti chci s ním… i manželství. Jen se bojím, abychom pak třeba jednou za x let nežili odděleně. To by mě ničilo.
- Citovat
- Upravit
19.7.17 11:33
5 let na změnu? Jinak rozchod? Oznámil ti i datum? 
Promiň, to se nedá brát vážně. A ještě k tomu s tebou vzápětí plánuje děti? Hlavně na sobě zapracuj, ideálně s dobrým psychologem, protože jestli ječíš na něj, tak co teprve chudáci děti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.17 11:33
@kdochcekam píše:
Já bych taky nemohla žít s někým kdo řve. Když takové lidi potkám nebo slyším od sousedů, tak je to příšerný zážitek. Za ty lidi je mi hanba a je to prostě strašně nedůstojné, takto dávat najevo, že se nedokážeš ovládat. Na děcka někdy zvýším hlas, když něco na popáté nechtějí akceptovat, ale řev mezi dospělýma je teda opravdu známka jistého „pračlovětství“. Moje švagrová je taky uřvaná agresorka. Myslí si jakou má moc nad ostatními. Zřejmě. Ve skutečnosti jí jde každý raději z cesty, protože je každému z ní hanba. Ani se kvůli ní s bráchou nestýkám. A jít s ní kamkoliv mezi lidi by pro mě bylo nezkousnutelné. Takže ultimátum bych nedávala, ale s takovou uřvanou krávou bych ani nežila.
Dělám to jen v soukromí, venku to raději v sobě udržím, ale on je nespokojený páč vidí, že jsem napučená a prá se proč… To mu říct nemůžu, jinak bychom se pohádali a já se hádat venku nechci. Už stačí sousedi, kteří to slyší přes zeď.
- Citovat
- Upravit
19.7.17 11:34
@Anonymní píše:
To chci hlavně já, chci mít děti. Tlačí me biologické hodiny
Tak jestli se tak bojíš o vztah (oprávněně), měla by ses naučit zvládat svoji agresivitu, ne po něm ječet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.17 11:37
@Imamother píše:
5 let na změnu? Jinak rozchod? Oznámil ti i datum?
Datum naštěstí ne… Na nikoho jiného neječím. Jen 3 x za posledních 15 let jsme se trošku chytli s kamarádkou, jsme obě choleričky, ale nijaká výrazná hádka, jen prudčí výměna nátorů. Často hlídám zvířata - psy, kočky, pomáhám u koní a vše bez problémů… Myslím, že budu dobrá máma.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.7.17 11:42
@Patricia89 píše:
Vzdyt si psala v uvodu, ze si te vezme. A ne ze to chces ty.
Takze pokud to dobre chapu. On ocividne nechce. To chces hlavne ty.
A dal ti ultimatum. Vis, pokud by chtel, tak uz si te treba po dvou letech vezme. A ne, ze po peti chces ty.Podle me ti naznacil, ze s tebou byt nechce. Ale zaobalil to do prijemnejsi formy.
Jinak u vas chybi komunikace. Tak snad te po peti letech zna, a vi, ze treba vybuchnes. Tak bych te nechala byt. A ne jak on. Jako by to i vyhledaval a mel zaminku se s tebou rozejit.
říká mi, že mě má moc rád, že se mnou chce žít, mít děti a rodinu, ale že mám být normální. Pak dodá, že to s ním není jednoduchý, že by se sebou nevydržel a jak mě obdivuje, že to zvládám. Vybírá a navrhuje mi místa svatby a jména pro děti máme taky připravená. Nechce abych odcházela, ale zase chce abych se změnila a nebyla občas ječivá.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, prosím zachovat anonym. Jsem s přítelem 5 let. Je mi 32. Jsem cholerik a občas řvu. Přítel mi řekl, že mám 5 let na to, abych se změnila a chovala se jinak, že když to neudelám, odstěhuje se ode mě. Prý si mě vezme, budeme mít děti, brzy v řádu půl roku… Dlouho vše odkládal… Bojím se měnit partnera vzhledem k mému věku a biologickým hodinám, které tlačí. Mám ho moc ráda a vím, že je mé chování občas přes čáru, i to jeho
. Nechci podstoupit riziko jiného vztahu, když se jen tak nezamiluji a zůstat sama. Ale co když mě pak opravdu opustí? Rozchod si neumím představit, dostávala bych se z něj klidně 4 roky. Mám ho moc ráda, byla to láska jako trám. On je na mě moc hodný, ale občas si mě neváží. Vztah z rozumu by mě ničil a hrozně by se mi stýskalo.