Zodpovědná středoškolačka

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Azeretereza

7188

2671

3.9.15 00:53

načítám...

Vlastne jsem jeste chtela rict, ze pedant jsem svym zpusobem taky. Vsechno ma svy misto a beda, jak mi chlap da sklenicky jeho stylem dnem vzhuru. Jenze ja si to vypestovala az tady v garsone, vsechno musi mit svy misto, jinak bysme se tu nehnuli.

načítám...
Citovat
Zmínit

Quinn7

3172

1225

3.9.15 01:01

načítám...

@LeniczkaK píše:
A já se musím taky přidat.. Je mi 25 a jako puberťák jsem byla šílená.. Chování spíš na kluka a puberta se mnou opravdu třásla, s učením jsem ale problém neměla a nikdy jsem se teda moc neučila, ale na základce jsem měla spíš skoro samé dvojky. Na střední už i trojky, ale pastelky jsem taky vždy musela mít ořezané a HLAVNĚ srovnané podle barev, vždycky jsem musela mít všechny pomůcky svoje a nesnášela jsem když chtěl někdo něco půjčit srovnaná školní taška a sešity na lavici priorita! Na sešitech jsem si taky dávala záležet a o prázdninách třeba po prváku jsem u některých předmětů koupila větší sešit, aby se tam vešlo i víc ročníků a celý sešit jsem přepsala..potom ve třeťáku jsem začala zpracovávat maturitní okruhy do PC, takže jsem to zase přepisovala a musela jsem mít všechny nadpisy stejně písmo i velikost, mezery mezi odstavci(na to jsem úchyl dodnes) a než abych řekla nějakou blbost, tak jsem raději neřekla nic když jsem si nebyla jistá a taky mám své úchylky jako spoustu ženských, třeba neustále utírám kuchyňskou linku od kapek, nesnáším zacákané zrcadlo v koupelně, a nesnáším zbytečnosti válející se různě po bytě a ty skleničky mám taky rozdělené podle velikostí a lžičky dávám stejným směrem a květináče mi taky musí ladit atd atd a myslím že jsem taky normální , kamarády jsem měla vždy a troufám si říct, že si spíš naopak myslím, že bude takto pečlivá i pak v práci a bude na ní spolehnutí a dneska je problém najít i spolehlivou asistentku, takže se určitě neztratí a můžeš být na svou dceru pyšná.. A co se týče kluků, tak ti mě sice zajímali, ale o to pečlivěji jsem vybírala, takže i v tomhle ohledu je to myslím velké plus A závist je pěkná mrcha, s kolegyní bych to dál nerozebírala..

ježiši tohle mi nedá :mrgreen: . Já byla na škole úplně stejná. A když si chtěl někdo něco půjčit, tak to jsem zuřila, že si ten jedinec neni schopný třeba koupit blbou propisku. Většinou sem taky řekla že danou věc nemám, jsem se bála, že mi to už nevrátí :oops: . No doma taky chci mít všechno pěkně srovnaný, hrníčky srovnaný, proč to mít rozházený, když to může být hezky srovnaný ne? Když píšu ve wordu, nebo i do toho sešitu, tak taky všechny nadpisy musí být stejný, všechno stejný. Naopak nechápu jak někdo může mít ve wordu deset druhů písma a každej nadpis jinej . Já teda myslím, že posílat jí k psychiatrovi je hodně přes čáru, holce se to prostě jen líbí mít všechno pěkný a upravený.

načítám...
Citovat
Zmínit

Quinn7

3172

1225

3.9.15 01:03

načítám...

@LeniczkaK píše:
A já se musím taky přidat.. Je mi 25 a jako puberťák jsem byla šílená.. Chování spíš na kluka a puberta se mnou opravdu třásla, s učením jsem ale problém neměla a nikdy jsem se teda moc neučila, ale na základce jsem měla spíš skoro samé dvojky. Na střední už i trojky, ale pastelky jsem taky vždy musela mít ořezané a HLAVNĚ srovnané podle barev, vždycky jsem musela mít všechny pomůcky svoje a nesnášela jsem když chtěl někdo něco půjčit srovnaná školní taška a sešity na lavici priorita! Na sešitech jsem si taky dávala záležet a o prázdninách třeba po prváku jsem u některých předmětů koupila větší sešit, aby se tam vešlo i víc ročníků a celý sešit jsem přepsala..potom ve třeťáku jsem začala zpracovávat maturitní okruhy do PC, takže jsem to zase přepisovala a musela jsem mít všechny nadpisy stejně písmo i velikost, mezery mezi odstavci(na to jsem úchyl dodnes) a než abych řekla nějakou blbost, tak jsem raději neřekla nic když jsem si nebyla jistá a taky mám své úchylky jako spoustu ženských, třeba neustále utírám kuchyňskou linku od kapek, nesnáším zacákané zrcadlo v koupelně, a nesnáším zbytečnosti válející se různě po bytě a ty skleničky mám taky rozdělené podle velikostí a lžičky dávám stejným směrem a květináče mi taky musí ladit atd atd a myslím že jsem taky normální , kamarády jsem měla vždy a troufám si říct, že si spíš naopak myslím, že bude takto pečlivá i pak v práci a bude na ní spolehnutí a dneska je problém najít i spolehlivou asistentku, takže se určitě neztratí a můžeš být na svou dceru pyšná.. A co se týče kluků, tak ti mě sice zajímali, ale o to pečlivěji jsem vybírala, takže i v tomhle ohledu je to myslím velké plus A závist je pěkná mrcha, s kolegyní bych to dál nerozebírala..

ježiši tohle mi nedá :mrgreen: . Já byla na škole úplně stejná. A když si chtěl někdo něco půjčit, tak to jsem v duchu zuřila, že si ten jedinec neni schopný třeba koupit blbou propisku. Většinou sem taky řekla že danou věc nemám, jsem se bála, že mi to už nevrátí :oops: . No doma taky chci mít všechno pěkně srovnaný, hrníčky srovnaný, proč to mít rozházený, když to může být hezky srovnaný ne? Když píšu ve wordu, nebo i do toho sešitu, tak taky všechny nadpisy musí být stejný, všechno stejný. Naopak nechápu jak někdo může mít ve wordu deset druhů písma a každej nadpis jinej . Já teda myslím, že posílat jí k psychiatrovi je hodně přes čáru, holce se to prostě jen líbí mít všechno pěkný a upravený.

načítám...
Citovat
Zmínit

ixule

35029

3.9.15 08:13

načítám...

@Maddlen píše:
Píšu z pozice učitelky na psychiatrii, takže snad alespoň minimálně erudovaně.
Může to být jen zvýrazněný povahový rys, v tom případě je vše v pořádku a máš šikovnou dcerku.
Trochu mi tam „vadí“ ale jakási urputnost a to, žes napsala, že „má obavy, aby neřekla něco špatně, aby se jí ostatní nesmáli“. To není moc dobré - přijde ti jako sebevědomá, nebo se naopak podceňuje a má obavy z toho, že selže? To musíš vypozorovat ty, jestli je nebo není v psychickém napětí. Ona se může takto projevovat, mít všechno tip top a být uvolněná a spokojená - v tom případě OK a neřešila bych to. Nebo taky může být nervózní, cítit vnitřní napětí a mít ten perfekcionismus jako jakousi berličku, ochranu. A to bych řešila s psychologem, protože to už by v pořádku nebylo.

EDIT: Jak je na tom s volným časem a přáteli? Spí dobře? Jak se projevuje doma, je taky takový puntičkář? Nebo jen na věci ohledně školy?
Příspěvek upraven 02.09.15 v 21:45

nejsem odborník, ale s tímhle souhlasím. Je pravda, že se trochu vymyká „průměru“, ale není to na tu špatnou stranu. Také mě právě zaujalo to, že se bojí, aby se jí ostatní nesmály, možná ten perfekcionalismus právě pramení z nízkého sebevědomí a obav z posměchu nebo neúspěchu, nebo taky ne a prostě to jen chce mít takhle uspořádáné. Třeba právě i ty dotazy k materiálům k maturitě pramení z obavy, aby ji zvládla a ne z pečlivosti, pak by bylo asi dobré s tím něco dělat, aby holka nebyla další 3 roky v přehnaném stresu z maturity a výsledků vůbec, jsou důležitější věci. V tomhle by jí třeba mohl pomoci jen osobní kouč, mohl by to i zhodnotit, jestli je to v pohodě, nebo se dostat k jádru pudla.