Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
tak zase než být ve vztahu neštastná je lepší být sama
. Víš proč ty vztahy nikdy nevyšly? nemáš moc vysoké nároky? V tom sportu by jsi mohla potkat někoho, měli by jste stejné zájmy
Nebo víš sama co děláš špatně?Zase až někoho potkáš tak to může jít hodně rychle a máš ve svém věku větší šanci že už potkáš partnera co bude chtít děti ![]()
souhlas s výše uvedeným. Dej okolí vědět, že jsi sama a že někoho hledáš.
Náš kamarád nemohl asi 4 roky nikoho najít. Vystudovaný Mgr., výbornou práci, úplně normální, pěkný chlap. Seznamky zkoušel a hrůza. Takže to takhle v „zoufalství“ rozhlásil. V práci jeho kolegyně měla kamarádku a ta měla sestřenici (nebo tak nějak) a ta taky sama… pozvali je dohromady na společnou rodinnou oslavu a bylo!
jsou pár a krásně si sednou.
Zkus něco takového, třeba v tvém okolí je někdo kdy zná někoho kdo má stejný „problém“. ![]()
@Anonymní píše:
Trueisfalse: Jak výš, že jsem nesebevědomá šedá myš? Sport není pasivní, 4× týdně se hýbu, takže nejsem šeda velryba. A z výplaty jsem schopná vyjít tak, že zaplatím hypotéku, jídlo, své věci a ještě si vytvořím finanční rezervu.
No vidíš, šikovná
Tak dej fotku, my se o tebe poperem
![]()
Četla jsem tvůj příspěvek a je z něho opravdu cítit zoufalost. Ano, můžeš mít pěknou postavu a být hezká, ale muži z tebe vycítí, že nejsi v pohodě. Já to beru podle své vlastní zkušenosti. Ty bys chtěla muže, který se cítí podobně jako ty? Nebo to má být muž, který je sebevědomý a není smutný z toho, že zrovna nikoho nemá? Flirtuješ vůbec s muži? A líbí se ti nekdo momentálně? Já skoro každý den potkávám pohledné muže. Kdybych nebyla zadaná, tak nevím koho dřív ulovit. ![]()
Jako já to chápu, jak všichni radí. Ale prostě jsem si něčím takovým taky prošla. Takhle jako zakladatelka jsem se necítila 100 % času, jen když to na mě „padlo“, případně jsem si to logicky zhrnula… tak úplně stejně. A přesně tyhle rady mě vždycky štvaly. To je jak když někdo „snažilce“ řekne, že na to nemá myslet. ![]()
A jinak si myslím, že člověk nemusí být dokonalý, aby někoho potkal, že až to budeš mít zpracovaný, tak hned se někdo objeví, takže si za to vlastně můžeš sama, že si blokuješ…a kruh zoufalství se roztáčí. Balancuj..nevyčítej si to, ty pocity jsou normální, jen se snaž v nich nezabřednou, živit to pozitivní, tu víru v lepší zítřky. Pracuj na sobě. Mě hodně pomohly třeba rodinné konstelace a další práce na osobním rozvoji. A až to teda dosáhlo přípustné úrovně, objevil se manžel a sním pracuji na dalších metách, které už si teda „zpracováváme“ společně, které si pěkně zrcadlíme…člověk se holt učí celý život ![]()
Tak já asi taky zůstanu sama (je mi 27 let). Do svých cca 25 roků jsem pořád doufala, že to nějak půjde, pak jsem se na to vykašlala. Prostě hlavou zeď neprorazíš.
Ale co jsem se naposledy bavila s jedním ženatým kamarádem, co je (a byl vždycky) hrozně na ženský, tak mi řekl, že působím hodně nedostupně a že by do toho taky nešel. Tak třeba působíš taky nedostupně.
@tzipora píše: Četla jsem tvůj příspěvek a je z něho opravdu cítit zoufalost. Ano, můžeš mít pěknou postavu a být hezká, ale muži z tebe vycítí, že nejsi v pohodě. Já to beru podle své vlastní zkušenosti. Ty bys chtěla muže, který se cítí podobně jako ty? Nebo to má být muž, který je sebevědomý a není smutný z toho, že zrovna nikoho nemá? Flirtuješ vůbec s muži? A líbí se ti nekdo momentálně? Já skoro každý den potkávám pohledné muže. Kdybych nebyla zadaná, tak nevím koho dřív ulovit.
No tohle se sice strašně snadno řekne, jenže tak jednoduché to není. Člověku, co je dlouho sám, a přitom sám být nechce, prostě ten neúspěch do hlavy leze a sráží ho. A dělá se s tím něco dost těžko…
Přesně vzpomínám na svých pár období po rozchodu. Člověka napadaj ty pitomosti, jak už si nikoho nenajde, a i když rozumem ví, že je to fakt iracionální pitomost, stejně ty myšlenky v hlavě furt strašej. A nutěj křečovitě hledat, přitom ta křeč odpuzuje… prostě začarovanej kruh.
Vzpomínám na jeden takovej rozchod, proběhl nějak po létě, asi koncem září, začátkem října? A přesně období, depresivní podzim, samota… křečovitý hledání, aby aspoň nějaká byla, no stálo to za ho… Asi v půlce prosince jsem to zasek, říkám si, tohle nemá cenu se takhle drásat, a vůbec, ještě bych nějaký můře musel kupovat narychlo vánoční dárek, kašlu na to, hodim se do klidu a hledat začnu až v lednu nejdřív. Pětadvacátůho jdu v klidu na koncert, náhodou z davu zachytim nějakej pohled, podruhý, potřetí, to už asi nebude náhoda, po koncertě jdem na sklenku a…
Stačilo chvilku neřešit, ale chápu, že to člověku nedá.
V dnešní době to není jednoduché najít někoho, s kým si člověk rozumí a navíc ještě se mu dá věřit. Já byla ještě před ani ne třemi lety přesvědčená, že nenajdu nikoho, kdo by se mnou chtěl být a choval se ke mě hezky, měla jsem chlapa, který mě chtěl vídat jen kvůli sexu a já ho měla ráda. Pak jsem si řekla, že takhle to dál nejde, že ne on mě, ale to já nechci takového chlapa. Sice jsme se dál vídali, ale já si začala budovat svůj život a své zájmy, věnovala se škole, přátelům, začala chodit cvičit a užívat si různých akcí a nakonec jsem se po opravdu dlouhém přesvědčování dala dohromady s kamarádem, kterého znám snad už 8, 9 let nebo tak nějak a i když jsem si neuměla představit, že bych zrovna s ním byla, teď máme před svatbou a je to ten nejpozornější přítel, i když taky má své chyby, doufám, že je to ten pravý, se kterým už zůstanu a že všechno těžké spolu vyřešíme. Tím chci říct, že někdy se opravdu vyplatí přestat se bát, že člověk zůstane sám (já si to pak začala tak užívat, až jsem se někdy sama lekla, když mě napadlo, že já vlastně ani žádného chlapa nechci, že jsem spokojená a mám se dobře i bez nich..), začne si užívat života a on se pak třeba ten pravý objeví ![]()
@TrueIsFalse píše:
31 let, z výplaty sotva vyjdeš, sebevědomí nula, šedá myš, docela je z tebe cítit zoufalost…proc by tě vlastně někdo měl chtít?
na mne zoufale nepůsobí. jako taky introvert vím, že to bývá složitější. alespoň odfiltruje chytráky, jako jste vy a najde si někoho, kdo nesoudí lidi dle toho, kolik jim je let, kolik vydělávají a pod. jenže těch je strašně málo…
@Pidlák Povidlový píše:
na mne zoufale nepůsobí. jako taky introvert vím, že to bývá složitější. alespoň odfiltruje chytráky, jako jste vy a najde si někoho, kdo nesoudí lidi dle toho, kolik jim je let, kolik vydělávají a pod. jenže těch je strašně málo…
@Anonymní píše:
Trueisfalse: Jak výš, že jsem nesebevědomá šedá myš? Sport není pasivní, 4× týdně se hýbu, takže nejsem šeda velryba. A z výplaty jsem schopná vyjít tak, že zaplatím hypotéku, jídlo, své věci a ještě si vytvořím finanční rezervu.
Ja se malokdy vyjadruju, ale kristepane jak muze zena v 31 letech napsat vÝš??!! Mi uplne beha mraz po zadech z takovych hrubek
![]()
@Hroznej puberťák píše:
Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná… zestárneš tam bez povšimnutí sama![]()
Tak jsem to nemyslela
Je treba aktivne vyhledavat prilezitosti, ale ne za ucelem seznameni se a vztahu. To vyplyne samo.
@SweetS píše:
Ja se malokdy vyjadruju, ale kristepane jak muze zena v 31 letech napsat vÝš??!! Mi uplne beha mraz po zadech z takovych hrubek![]()
jestli je někde na seznamce tak i to je možná důvod jestli píše chyby ![]()
@SweetS píše:
Ja se malokdy vyjadruju, ale kristepane jak muze zena v 31 letech napsat vÝš??!! Mi uplne beha mraz po zadech z takovych hrubek![]()
Od tebe to sedí ![]()
Sama určitě nezůstaneš, pokud si to nestanovíš jako svůj životní cíl, postoj. Jsi určitě hezká a šikovná, když umíš hospodařit s penězi a sportuješ a máš spoustu dalších zájmů. Najít opravdu kvalitního životního partnera ale není snadné. Spolehni se, že to tak trochu přijde samo, když se tím přestaneš zabývat a trápit. Teď máš čas pro sebe! Važ si toho, budeš později vzpomínat, jak to bylo fajn! A nekoukej se na svůj věk jako na něco limitujícího. Pro mne jsi mláďátko! Mně je 67 a cítím se často, jakoby pro mne ta zajímavější část života teprve začínala (doufám, že si to nevyložíš jako tu část po smrti
). Vzpomínám, jak jsem někdy ve 30 myslel, že už mne nic moc nečeká… To je vždycky relativní. Ty máš celý život před sebou, a dokonce teď ho máš jen pro sebe! Važ si toho!