Květňátka 2005 - Takový porod přeju všem...
- Rodičovství
- stania
- 19.04.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj Kvetnatkove a vsichni ostatni priznivci, mam pro vas male vypraveni o uterni noci. Jak uz jsem v utery psala, podle doktora jsem byla v utery rano na kontrole otevrena na 2 cm. Udelal mi Hamiltona a objednal na stredu na UZ, protoze ve stredu 18.4. jsem mela oficialni termin porodu. Odpoledne jsme se sli s Erikem projit na postu a po okoli, doufala jsem, ze ho trosku utaham, aby v noci dobre spal a nezlobil, v pripade, ze budu muset pozvat nekoho na hlidani. A taky ze mi ta prochazka ten porod trosku popozene.
Kolem pate jsme prisli domu a ja zacala varit veceri, obcas me braly krece do bricha, ale kontrakce zadne. Tak jsem se vesele nacpala veceri a zmrzlinou a doufala, ze toho pozdeji nebudu litovat. Jeste jsem radsi upekla strudl, aby tady hlidani a manza meli neco na zakousnuti. To uz me braly docela silne krece jako pred MS, tak jsem mela tuso, ze budu rodit opet v noci, jako s Erikem. Kolem 8 jsme ulozili synatora a zasedli pred telku, a kolem 9 jsem zjistila, ze mi nejak pravidelne tvrdne bricho. Vetsinou tak po 7 minutach. No ale zadna katastrofa. Kolem 10 jsem radsi vstala a sla prebalit a dobalit tasku do porodnice a ujistila manzu, ze garaz na noc zavirat nemusi. Kontrakce byly mezi 2 a 7 minutama, nic silneho ani pravidelneho.
O pul 11 ovsem najednou zacaly byt pravidelne po 2 minutach. Volala jsem kamaradce, ze je v noci urcite budeme potrebovat, jenom nevim kdy. Dohodly jsme se, ze jim dam vedet az budeme odjizdet a jeji manzel, ktereho Erik zboznuje, k nam prijede na noc a ona dorazi s jejich synem rano. Za pulhodiny jsem volala znova, at radsi prijede, kontrakce byly porad po 2 minutach a zacinaly silit. Kdyz prijel, ukazala jsem mu, kde co Erik ma, napsala plan, kdy co ji, v pripade, ze se domu delsi dobu nedostaneme a vyrazili jsme. V triagi me napojili na monitor, ale i bez neho jsem citila, ze to fakt zacina nabirat grady, o pulnoci me prohlidla doktorka a byla jsem na 4 cm. Bohuzel jsem se take zbavila te skvele vecere, ale nastesti jsem zvracela jenom jednou. Takze me prijali na oddeleni, napichli infuzi a za chvili prisla anesteziolozka a dala mi epidural. Nejlepsi rozhodnuti cele noci.:)
Pak uz jsem bolest necitila, jenom tlak, ktery stale silil, kdyz me doktorka pred 2 prohlizela znova, byla jsem na 7 cm a tak mi s mym souhlasem protrhla vodu. Byla trochu zkalena od hovinek.:( Potom uz jsem mela co delat prodejchat ty tlaky, citila jsem, jak se bambino snazi natlacit do nejuzsiho mista meho tela, ale nebyla to ostra bolest. O pul 3 me zkontrolovala PA a k nasemu udivu jsem byla na 10 cm. Takze PA sla pripravit veci na porod a my se s manzelem zacali dohadovat o tom, jak se ten kluk bude jmenovat.
Atmosfera byla uplne jinaci nez s Erikem, v mistnosti jsme meli rozsvicenou jenom nocni lampicku misto vsech ostrych svetel, byla tam jenom PA a manzel, misto celeho resuscitacniho tymu, ja jsem byla schopna normalne komunikovat a soustredit se na to, co delam, misto abych jenom vyla bolesti a modlila se za to, aby ze me to dite uz vytahli.
No a pak jsme sli tlacit a misto hodinoveho tlaceni a klestoveho porodu trvalo jenom asi 5 kontrakci, nez jsem citila, ze hlavicka je skoro venku. Celou dobu mi manzel drzel levou nohu, PA druhou nohu a ja si je pridrzovala pod koleny. No a pak jsem citila /a manzel barvite komentoval/, jak se vyklubala hlavicka, raminko a pak cely zbytek telicka. Bambino mi polozili hned na bricho a manzel nadsene hlasil, ze je to ANNA. A tak nase ANNA JOSEPHINE se narodila ve 2.53 rano 18.4.2007, presne na planovany termin porodu. Doktorka se objevila ve chvili, kdy mi ji pokladali na bricho, tak porodila placentu a zkonstatovala, ze nepotrebuju ani jeden steh a pogratulovala nam. A pak jsme jenom s manzelem sedeli, obdivovali nasi krasku a nemohli uverit tomu, ze to je vsechno, ze uz je narozena, ze to slo tak jednoduse a bez komplikaci.
Srovnat ten cely zazitek s porodem Erika snad ani nejde, protoze nevim, kde bych zacala.:) Zadna zlomena kostrc, zadny nefungujici epidural, zadny pretekajici mocak, hned za tri hodky jsem si v klidku dosla na zachod a zjistila, ze me absolutne nic neboli a muzu se pohybovat uplne normalne. No a k tomu jmenu - kluk mel byt Tony Frederik /nebo Fredrik, nebo Frederick nebo Fredrick, na tom jsme se nikdy nedohodli/, ale nakonec to nebylo potreba.:) Ono staci, ze jsme se nemohli dohodnout, jestli ji budeme rikat Anna nebo Josi, ale nakonec jsem ustoupila manzelovi a mame Anicku. Zatim je to uzasne ditko, ktere vetsinu casu prospi, k jidlu ji musim trosku povzbuzovat, protoze si parkrat cucne a zase to zalomi, ale jinak je zdrava, hodna a jak jinak - nejkrasnejsi ze vsech.:) No a nad tim, co nas teprve ceka, nevyspani, bolave bradavky, uprdene vecery a hormonalni nerovnovaha zatim nepremyslim a nechavam se unaset auforii, nez dosedne realita.:)
A tak vsem, co to maji pred sebou preju porod podobny memu, rychly, bezbolestny a nekomplikovany a uzasna ditka, jako mam ja.
Stana, Erik 23 m a Anna Josephine 2 dny
Přečtěte si také
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 1043
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 1203
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 1710
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 518
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 636
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 4822
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 4796
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 983
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 1077
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 994
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...