" Ekologická domácnost "
- Ostatní
- LuckaJ
- 25.01.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechny maminky, které si, stejně jako já, oblíbily tyto stránky. Objevila jsem je teprve nedávno, přesto jsem tu už našla spoustu novinek, rad a tipů, které se hodily a budou hodit. Asi nejvíc mě oslovila diskuze EKOLOGICKÁ DOMÁCNOST. I proto jsem se rozhodla, přestože nejsem stálicí na těchto stránkách, pokusit se napsat článek.
Musím říct, že mě příjemně překvapilo jak se zajímáte o ekologii a jak se kdo snaží ušetřit alespoň něco málo z té naší přírody. Vždycky jsem měla k tomuto tématu blízko a teprve nyní, když jsem se konečně dopracovala také k internetu vidím, že můj zájem není ojedinělý. Na vysvětlení uvádím, že bydlím na vesnici, blízko menšího města a zatím jsem měla pocit, že lidé na vesnici nejsou zrovna přeborníci v ekologických postupech
Tím nechci urazit ty z vás které taky bydlíte na vesnici. Ale faktem je, že mě přivádí k šílenství, když vidím jak se ze zahrady nedaleko našeho domu valí pestrobarevný silně zapáchající kouř z pálených pet lahví, nebo hustý, štiplavý kouř z komínů. Je to dost paradox, člověk si řekne že když žije na vesnici, je blíž přírodě a má lepší životní podmínky než lidé ve městě. A mělo by to tak i být, vždyť je tolik možností jak žít spokojeně, vyuřívat vymožeností tohoto světa a přitom neničit životní prostředí kolem sebe. Ale to je zatím zřejmě utopie. Na druhou stranu je pravda, že ještě nedávno více méně platilo to, že kdo žije ve městě dostane s k věcem a informacím, které člověk na vesnici těžko shání a získává. Ovšem dnes, v době kdy internet už má opravdu téměř každý a není podmínkou žít ve městě, mají lidé mnohem větší možnosti a přesto je zatím příliš nevyužívají. Škoda.
Proč jsem se ale pustila do tohoto článku? Asi proto, že bych ráda věděla o účastnicích již zmiňované diskuze trochu víc. Ono se to v té diskuzi tak nějak časem ztratí a mě by zajímalo, jak tyto " eko-mámy" žijí i jinak. Co pro ně vlastně pojem ekologie vůbec znamená, jak žijí ekologicky i jinak, než tím že perou ve „slizu“ (už se na něj taky chystám) a používají eko přípravky. Jestli třídí odpad, kolik mají na domácnost aut, jak často létají na dovolenou letadlem, apod. Proč se zmiňuji právě o těchto věcech? Nedávno opakovali na Čt 2 zajímavé dokumenty o ekologii, ekologickém bydlení a žití a hlavně o tzv. ekologické stopě. Moc mě to zaujalo a spousta věcí mě překvapila. Nepamatuji si to všechno dopodrobna, ale hlavní věcí v celém dokumentu pro mě byl právě výpočet té ekologické stopy. Vždycky jsem snila o tom, že budu žít někde na samotě nebo alespoň polosamotě, ve staré chalupě nebo statku, vypěstuji a odchovám vše pro potřebu celé rodiny, budu žít v souladu s přírodou, děti vyrostou ve zdravém prostředí atd, atd. Jenže chalupu nevlastníme ani my, ani nikdo z rodiny, tudíž pokud se budu chtít přestěhovat, musím ji koupit. Peníze v hotovosti nemáme, tak si musíme půjčit. A když si půjčíme, musíme splácet, tedy vydělávat, vydělávat a vydělávat. Navíc z takové samoty bychom museli nějak dojíždět do práce, tedy alespoň manžel, a děti pak do škol. Takže bychom nejspíš jezdili autem. A je po ideálech. Život na chalupě ano, ale pokud chci žít ekologicky musím mít to štěstí a mít buď peníze a nebo ji zdědit a pak být opravdu co nejvíc soběstační. Naproti tomu takový panelák. Řekneme si fuj, králíkárna. Jenže pokud v něm žijí lidé, kteří nelétají do ciziny, pracují v místě bydliště, snaží se třídit odpad, používají ekologicky šetrné přípravky, auto nevlastní vůbec nebo max. jedno na rodinu a ještě ho používají co nejméně, žijí vlastně poměrně ekologicky.
Je docela zajímavé se nad tím zamyslet a sáhnout si do svědomí, jestli se opravdu snažíme žít šetrně vůči životnímu prostředí, nebo jen podléháme módním trendům. Já sama musím přiznat, že se teprve začínám zapojovat. Bydlíme v domě mých rodičů, takže náklady na bydlení nám nezasáhly do rozpočtu tak jako kdybychom pořizovali byt nebo dům třeba na hypotéku. Ale do práce jsme oba dojížděli, teď už jen manžel, protože jsem na mateřské. Auto máme na plyn. Na obě děti jsem tak do čtyř měsíců používala klasické látkové pleny, pak už jednorázovky. Donedávna jsem prala v „komerci“. Pokud je to možné a seženu je, kupuji dostupné biopotraviny a snažím se zavádět zdravější stravu. V cizině jsem byla nejdál autobusem ve Francii, letecky nikdy nikde. Odpad netřídím úplně do detailů, ale určitě vozíme petky do kontejneru, papír pálíme doma v krbových kamnech, kterými vytápíme celý byt a zbytky z kuchyně zužitkují rodiče pro slepice. Vařím prakticky každý den, peču, snažím se nekupovat polotovary a také koukám na to, odkud jsou potraviny dovezené a dávám přednost českým výrobkům a potravinám. Takže také máme co vylepšovat. Ocenila jsem teď větší dostupnost ekologicky šetrných prostředků díky zavedenému internetu, protože jinak máme nejbližší obchůdek se zdravou výživou a trochou té drogerie až 15 km daleko, takže se tam člověk nedostane tak často. Navíc nemají zatím tak velký sortiment co se týká prostředků na praní, čištění a tak. Ale určitě je to i pohodlnost, co lidi vede k neekologickému způsobu života. Vlastně až když přišly děti, začala jsem se tímto mnohem více zabývat a přemýšlet.
A jak je to u vás? Ráda si přečtu i názory jiných a jejich pohled na věc a zkušenosti. Takže se těším na odpovědi, pokud budete mít chuť napsat sem také.
Lucka.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1837
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1079
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1943
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 795
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 470
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21908
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2680
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2963
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2678
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1800
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....