" Ekologická domácnost "

Zdravím všechny maminky, které si, stejně jako já, oblíbily tyto stránky. Objevila jsem je teprve nedávno, přesto jsem tu už našla spoustu novinek, rad a tipů, které se hodily a budou hodit. Asi nejvíc mě oslovila diskuze EKOLOGICKÁ DOMÁCNOST. I proto jsem se rozhodla, přestože nejsem stálicí na těchto stránkách, pokusit se napsat článek.

Musím říct, že mě příjemně překvapilo jak se zajímáte o ekologii a jak se kdo snaží ušetřit alespoň něco málo z té naší přírody. Vždycky jsem měla k tomuto tématu blízko a teprve nyní, když jsem se konečně dopracovala také k internetu vidím, že můj zájem není ojedinělý. Na vysvětlení uvádím, že bydlím na vesnici, blízko menšího města a zatím jsem měla pocit, že lidé na vesnici nejsou zrovna přeborníci v ekologických postupech :-( Tím nechci urazit ty z vás které taky bydlíte na vesnici. Ale faktem je, že mě přivádí k šílenství, když vidím jak se ze zahrady nedaleko našeho domu valí pestrobarevný silně zapáchající kouř z pálených pet lahví, nebo hustý, štiplavý kouř z komínů. Je to dost paradox, člověk si řekne že když žije na vesnici, je blíž přírodě a má lepší životní podmínky než lidé ve městě. A mělo by to tak i být, vždyť je tolik možností jak žít spokojeně, vyuřívat vymožeností tohoto světa a přitom neničit životní prostředí kolem sebe. Ale to je zatím zřejmě utopie. Na druhou stranu je pravda, že ještě nedávno více méně platilo to, že kdo žije ve městě dostane s k věcem a informacím, které člověk na vesnici těžko shání a získává. Ovšem dnes, v době kdy internet už má opravdu téměř každý a není podmínkou žít ve městě, mají lidé mnohem větší možnosti a přesto je zatím příliš nevyužívají. Škoda.

Proč jsem se ale pustila do tohoto článku? Asi proto, že bych ráda věděla o účastnicích již zmiňované diskuze trochu víc. Ono se to v té diskuzi tak nějak časem ztratí a mě by zajímalo, jak tyto " eko-mámy" žijí i jinak. Co pro ně vlastně pojem ekologie vůbec znamená, jak žijí ekologicky i jinak, než tím že perou ve „slizu“ (už se na něj taky chystám) a používají eko přípravky. Jestli třídí odpad, kolik mají na domácnost aut, jak často létají na dovolenou letadlem, apod. Proč se zmiňuji právě o těchto věcech? Nedávno opakovali na Čt 2 zajímavé dokumenty o ekologii, ekologickém bydlení a žití a hlavně o tzv. ekologické stopě. Moc mě to zaujalo a spousta věcí mě překvapila. Nepamatuji si to všechno dopodrobna, ale hlavní věcí v celém dokumentu pro mě byl právě výpočet té ekologické stopy. Vždycky jsem snila o tom, že budu žít někde na samotě nebo alespoň polosamotě, ve staré chalupě nebo statku, vypěstuji a odchovám vše pro potřebu celé rodiny, budu žít v souladu s přírodou, děti vyrostou ve zdravém prostředí atd, atd. Jenže chalupu nevlastníme ani my, ani nikdo z rodiny, tudíž pokud se budu chtít přestěhovat, musím ji koupit. Peníze v hotovosti nemáme, tak si musíme půjčit. A když si půjčíme, musíme splácet, tedy vydělávat, vydělávat a vydělávat. Navíc z takové samoty bychom museli nějak dojíždět do práce, tedy alespoň manžel, a děti pak do škol. Takže bychom nejspíš jezdili autem. A je po ideálech. Život na chalupě ano, ale pokud chci žít ekologicky musím mít to štěstí a mít buď peníze a nebo ji zdědit a pak být opravdu co nejvíc soběstační. Naproti tomu takový panelák. Řekneme si fuj, králíkárna. Jenže pokud v něm žijí lidé, kteří nelétají do ciziny, pracují v místě bydliště, snaží se třídit odpad, používají ekologicky šetrné přípravky, auto nevlastní vůbec nebo max. jedno na rodinu a ještě ho používají co nejméně, žijí vlastně poměrně ekologicky.

Je docela zajímavé se nad tím zamyslet a sáhnout si do svědomí, jestli se opravdu snažíme žít šetrně vůči životnímu prostředí, nebo jen podléháme módním trendům. Já sama musím přiznat, že se teprve začínám zapojovat. Bydlíme v domě mých rodičů, takže náklady na bydlení nám nezasáhly do rozpočtu tak jako kdybychom pořizovali byt nebo dům třeba na hypotéku. Ale do práce jsme oba dojížděli, teď už jen manžel, protože jsem na mateřské. Auto máme na plyn. Na obě děti jsem tak do čtyř měsíců používala klasické látkové pleny, pak už jednorázovky. Donedávna jsem prala v „komerci“. Pokud je to možné a seženu je, kupuji dostupné biopotraviny a snažím se zavádět zdravější stravu. V cizině jsem byla nejdál autobusem ve Francii, letecky nikdy nikde. Odpad netřídím úplně do detailů, ale určitě vozíme petky do kontejneru, papír pálíme doma v krbových kamnech, kterými vytápíme celý byt a zbytky z kuchyně zužitkují rodiče pro slepice. Vařím prakticky každý den, peču, snažím se nekupovat polotovary a také koukám na to, odkud jsou potraviny dovezené a dávám přednost českým výrobkům a potravinám. Takže také máme co vylepšovat. Ocenila jsem teď větší dostupnost ekologicky šetrných prostředků díky zavedenému internetu, protože jinak máme nejbližší obchůdek se zdravou výživou a trochou té drogerie až 15 km daleko, takže se tam člověk nedostane tak často. Navíc nemají zatím tak velký sortiment co se týká prostředků na praní, čištění a tak. Ale určitě je to i pohodlnost, co lidi vede k neekologickému způsobu života. Vlastně až když přišly děti, začala jsem se tímto mnohem více zabývat a přemýšlet.

A jak je to u vás? Ráda si přečtu i názory jiných a jejich pohled na věc a zkušenosti. Takže se těším na odpovědi, pokud budete mít chuť napsat sem také.

Lucka.

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 1591

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Kakamila
76
26.1.08 16:12

Ahoj Lucko,

přečetla jsem si tvůj článek a abych pravdu řekla, jsem trochu na rozpacích........Máš v hlavě plno ideálů a plánů, ale bojíš se toho zá:,–(ního - začít si je plnit. Ono totiž to, že budeme žít ekologicky není jenom o biopotravinách, prášku na praní a neúplném třízení odpadu.......
My, na té tvé vysněné samotě u lesa, žijeme. Zadlužili jsme se, vzali jsme hypo, změnili jsme zaměstnání, odstěhovali se 150 kilometrů od rodičů a začali si žít svůj život v souladu s tím, že nekoukáme sousedům do oken, s tím, že nejsme napojeni na vodovodní řád a čerpáme vodu ze studny, s tím, že nejsme napojeni na kanalizaci, ale využíváme septik a ten vyvážíme, s tím, že topíme dřevem, které si ale přes celé léto připravujeme, s tím, že je to někdy kurva těžké (moc, moc se omlouvám za ten výraz, ale jiný slušný ekvivalent na to není). Každý druhý měsíc mám sto chutí tady s tím prásknout a odstěhovat se do paneláku - mít popelnice pod oknem (my je máme 100 metrů od baráku a museli jsme popeláře přemlouvat, aby k nám jednou za čtrnáct dní zajeli. Pak jsem udělala vítr na místním obecním úřadě a poté, co jsem paní starostce připomněla, že platím stejné poplatky za popelnice jako lidé z paneláků, jezdí k nám už každý týden - jaký to ale úspěch), mít obchod za rohem, školka, škola v nístě, MHD dostupná, doktoři kousek od obchodu a práce v místě.......Nic z toho nemáme, všechno zařizujeme všelijak různě. Auta máme dvě, ale to proto, že autobusy tady jezdí jednou dopoledne a odpoledne, což je na chod domácnosti se dvěmi dětmi a manželem celý den v práci opravdu málo. Odpad třídíme a jednou za čas  ho manžel naloží do jednoho z těch aut a doveze ho do nejbližší vesnice na místo, kde se tento odpad shromažďuje a odváží. Samozřejmě to nemůže být kdykoliv by se nám to hodilo, ale pouze jednou za dva měsíce jezdí auta a sbírají plasty, jednou za tři měsíce sbírají sklo a jednou za tři měsíce sbírají papír.
No a myslím, že po těchto peripetiích se mi už opravdu nechce uvažovat nad tím, že bych kupovala biopotraviny, dávala dětem látkové pleny (když totiž žiješ se studnou, tak musíš myslet na to, jestli v ní je i voda, což v letních měsících, kdy přes celé prázdniny nespadne ani kapka, je někdy opravdu pomálu. kamarádky z paneláků mi vykládají o tom, že se po práci postaví na půl hodiny pod vlažnou sprchu a pak se jim udělá opravdu dobře a já uvažuju nad tím, jestli můžu vyprat plnou pračku prádla, jestli náhodou nevyčerpám studnu - a to jsme kupovali pračku, která si sama váží prádlo a podle toho dávkuje vodu), nebo jestli na dovolenou poletím nebo pojedu. Opravdu je mi to jedno - nechci tady chcípat, chci tady žít a tak se obklopuji věcmi, které mi usnadní život, protože vím, že na druhé straně čeká zástup těch věcí, které mi ten živo ztrpčí.
Omlouvám se, jestli jsem nenaplnila tvé očekávání toho, že bych ti tady vyjmenovávala, co všechno dělám, abych přírodě ulehčila i za cenu toho, že sousedi kolem nedělají ani polovinu, takže veškerá má snaha je více méně neviditelná. Omlouvám se, jestli jsem se tě nějak dotkla, nebo tě urazila. Omlouvám se, jestli jsem tě naštvala. nechtěla jsem ani jedno. jenom jsem ti chtěla říct, že žít ekologicky je věc krásná. zkus si to ale někdy na vlastní triko se všim všudy - od ranního otevření očí až po večerní usnutí. Zkus si uvědomit, co všechno přes den děláš, jaké využíváš služby, jaké věci bereš do ruky, co všechno používáš. zkus si to ne na jeden den, ne na týden, ne na práýzdniny, zkus si to na pět let. A pak mi řekni, co všechno jsi přehodnotila, čeho všeho ses vzdala. Já osobně jsem se vzdala milionu věcí, ale to podstatné mi zůstalo - snažím se každý den vstát s úsměvem (samozřejmě ne vždy to jde…)  a snažím se, aby moje děti tady byly s náma šťastné, protože budou celý život doplácet na to, že jsme se s manželem rozhodli pro tento způsob života a ony by chtěly žít na sídlišti, chodit s kamarádama na diskotéky a nebýt závislé na tom, kdy jede autobus, nebo kdy rodiče pro ně budou ochotni přijet.
Kamila a spol.
P.S: opravdu se omlouvám, že jsem nepsala nic, co bys zřejmě chtěla čist. Ale znám kolem sebe spoustu lidí, kteří mi říkají, jak na tu přírodu myslí a pak vidíš přesně to, co jsi psala - barevné kouře z jejich komínů, vozový park tří auzt pro dvoučlenou domácnost, velikánské zahradní bazény, které se třikrát za sezonu vypouštějí a znovu napouštějí a podobné věci. Taky mám těch pokryteckých lidí plné zuby, takže jsem tě chtěla jenom uvést do svého pohledu věc.

  • načítám...
  • Zmínit
LuciaM
505
26.1.08 20:48

kedysi moja starká a teraz moja teta žije naozaj ekologicky, starý drevený dom s pecou na drevo kde sa aj varí, voda v studni na dvore, drevený záchod, záhrada v ktorej sa dopestuje všetka zelenina, kedysi aj chov sliepok, zajacov, prasiat a kráv, všetko posteľné prádlo a obrusy tkané doma z dopestovaného ľanu… mohla by som pokračovať
elektrinu má (kedysi petrolejky), ale používa dve žiarovky jednu v kuchyni a druhú v spálni, televízor ani rádio nemá, spávať chodí keď sa zotmie
cestuje raz za mesiac k lekárovi autobusom, nakupuje minimálne…  

moja mama z toho domu zutekala keď mala 15 rokov :-) a ostatné deti ihneď ako boli dospelí  

ja tam nechodím veľmi rada, lebo v zime prefukuje cez steny, aj v lete je tam chladno a ja vždy celú návštevu presedím pri peci :-) toto mi vadí najviac no a potom tá kadibudka, ono ísť na veľkú keď je vonku mínus nie je ktoviečo, umývať sa v lavóre je veľká zábava ale len raz za čas a prať a pláchať v studenej vode no comment
nepotrebuje ani chladničku, lebo v jednej miestnosti sa nekúri (netopí) a slúži na odkladanie potravín  

neviem si predstaviť vstávať stále do takej zimy, ono keď sa zakúri je fajn, ale dovtedy človek zmrzne…  

no a na „ekologických“ domácnostiach mne najviac vadí, že pália smeti v záhrade, teplo si vyrábajú plynom alebo elektrinou, majú dve tri autá, kopu elektrických spotrebičov, majú veľkú záhradu ale prádlo sušia v sušičke…

  • načítám...
  • Zmínit
Fifik
1966
26.1.08 21:29

Ahoj Lucko - pěkný článek :-) Za nás můžu napsat, že žijeme v paneláku a jsme, řekla bych, průměrně ekologická domácnost…Odpad třídíme (papír, plast, nápojové kartony, sklo + zbytek), teda musím se přiznat, že občas mrsknu kelímek od jogurtu do normálního odpadu a ne plastu :-D …když už nám ty popeláky stojí před domem, no některé trošku dál, bylo by mi opravdu blbé rvát všechno do jedné popelnice. Používáme jednorázovky, auto máme jedno, po městě jezdíme většinou MHD, peru a myju v normálních prostředcích. Takže asi tak.  

Ten pořad na ČT2 sledoval manžel, já jsem z pracovny jedním uchem poslouchala…no a vůbec mě teda nenadchl. Šlo v podstatě o to, jakou ekologickou stopu za sebou člověk s určitým životním stylem zanechá…ok…ale úplně mě dostalo, když jsem se dozvěděla, že tím, že jsem už někdy použila leteckou dopravu, zanechala jsem za sebou takovou megaťápotu, že nějakým bezvýznamným tříděním odpadu se už prostě nespasím :-)))   

Máme chalupu na samotě u lesa, se vším všudy, voda z potoka, bez elektřiny, idylka :-) Trávíme tam víkendy, skoro celé prázdniny, je to paráda, že máme kam vypadnout, kluci jsou na čerstvém vzduchu (a že je to třeba o těch prázdninách znát…to jim zmizí i ekzém…). Ale představa, že bych tam měla bydlet, mě teda ani trochu neláká. Zas tak odříznutá od světa bych být nechtěla, ani za cenu, že bych žila ekologicky :-))) Určitě si umíš představit, jak po týdnu stráveném na chalupě doma ocením, že otočím kohoutkem a teče mi z něho teplá voda :-)  

Takže za sebe bych řekla všeho s mírou ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
hromix
2185
26.1.08 22:15

Ahoj Lucko.
Tvuj clanek se mi moc libil a da se rict, ze z nej citim to nadseni, jak jsem vlastne citila z toho dokumentu v TV take. Uprimne obdivuji vsechny, kdo se snazi ekologicky zit. Ja se snazim aspon trochu take :-), ale rozhodne nerecykluji hlinik, nemam doma 10 druhu tasek s tridenim odpadem jako v dokumentu, protoze proste na tohle nejsem.
Proc ale pisu. Jak tu bylo zmineno - dopad na deti. Prijde mi hrozne, ze vlastne deti se MUSI prizpusobit a zit s takovymi rodici a neni to pritom jejich rozhodnuti. Urcite jim to hodne da, ale co jim to vezme? Toho bych se asi ja bala…  

Presto bych chtela ukoncit svuj kratky komentar tim, ze opakovane obdivuji vsechny, kdo se snazi ekologicky zit. Fakt klobouk dolu - stopa nestopa (kvuli letu v letadle prece nehodim vsechny sve snahy za hlavu…)  

Hromix

  • načítám...
  • Zmínit
Mandarinka01
817
27.1.08 10:50

Ahoj Lucko, me se clanek libil a jsem na tom asi tak stejne jako ty. Taky se snazim zit ekologicky, alespon co to jde. Podle meho nazoru musi kazdy zacit sam u sebe a kazda i malickost se pocita. A takova ta tvrzeni, ze ja to nevytrhnu, tak co bych se snazila, jsou spatna. S manzelem zijeme v Londyne a vidim tuhletu problematiku z druhe strany. Bydleli jsme v nekolika podnajmech a s dalsimi lidmi, poznali jsme jich za tech par let, co jsme tady, dost. A muzu rict, ze u zadneho z nich jsem se nesetkala s trosku logickym uvazovanim, co se tyka setreni energii. Kdyz se sprchuju, namocim se, vypnu vodu, namydlim, nasamponuju, a pak zase oplachnu. Cela sprcha mi trva 5 minut. Moje spolubydlici se sprchuje 30 - 40 minut, celou dobu ji crci voda, ona si holi nohy, ale vodu nevypne. A to neni jedina, ktera to takhle praktikuje. Je sama, ale pere 8 pracek tydne, jedna varka ponozky, druha varka spodni pradlo, treti varka par tricek, pracka je neustale poloprazdna, pak jeste kazdou varku strci na hodinu a pul do susicky. Me to trha srdce, podotykam, ze to takhle dela i v lete, kdyz by pradlo mohla povesit na snuru ven a mit ho za hodinku suche. Kdyz jsem se s ni o tom snazila promluvit, servala me, jak si dovoluju se ji takhle motat do zivota. Za:,–(ne nezhasina, i kdyz v mistnosti neni, pusti si topeni, odejde z bytu a topeni bezi zbytecne cely den. A takhle bych mohla pokracovat dal a dal. Neni s ni rec a bohuzel neni jedina. Ja za sebe muzu rict, ze se snazim setrit elektrinou, plynem, vodou, auto nemame, jezdime do prace MHD, nepouzivam avivaze, peru ve slizu. Jenze letam! Jsem proto spatna? Ziju v Anglii a rodinu mam v Cechach. Znamena to, ze kdyz chci zit ekologicky, nesmim je uz nikdy videt? To je preci nesmysl. I kdybuch jela autobusem, ekologicke by to nebylo. Myslim si, ze kazda malickost se pocita, hlavne si lide musi uvedomit, ze je to jen a jen na nich, na kazdem jednotlivci, jak se k tomu postavi. A mimochodem, vedelas, ze hormonalni antikoncepce je smejd, kterej se moci dostava do vody? V prirode potom meni pohlavi ryb a zab.

  • načítám...
  • Zmínit
LuckaJ
6358
27.1.08 21:59

Takhle ještě někdo žije? myslela jsem že čtu román z předminulého století. :-)). Ale teď vážně. Naprosto tě chápu, i když přiznávám, že mě by to asi tak moc nevadilo (myslím být tam na návštěvě, prázdninách a tak). Ale ono to dnes takhle už asi fakt nejde. Nejde o to, že by to člověk nezvládl, určitě je spousta i mladých kteří by to snášeli dobře a nevadilo by jim to. Ale jak píšeš, děti utečou, pokud se nezvrhnou po rodičích. To je právě to co třeba nás tak nějak (kromě peněz, ale ty se dají sehnat) odradilo od radikálního kroku. ( nemyslím tedy uplně doslova to co popisuješ ty)  Protože pro děti je podobný způsob života určitě neškodný, ale jen do té doby, dokud nezačnou mít své názory a nároky. Fakt je že mě se taky nikdo neptal, když jsme se stěhovali z města na vesnici, ale v dnešní rize konzumní společnosti se člověk chtě nechtě na ty děti alespoň částěčně ohlížet musí. Na druhou stranu, pokud se někdo rozhodne takto podobně žít i s dětmi, rozhodně ho neodsuzuji, spíš obdivuji za odvahu, protože soud vlastních dětí je velmi nekompromisní a většinou nezná slitování, hlavně v pubertě. Jde prostě o priority a ty má každý jiné. Ale to smetí pálené na zahradě je fakt svinstvo, elektrické spotřebiče většinou stejně leží nepoužité, takže zbytečně vyhozené peníze. A co se prádla týká, není nad provoněné cíchy z venku ( teda nesmí to být na podzim, když soused zatopí a vzhledem k předimenzovanému kotli se mu z komína tak hodinu valí hnědý těžký kouř, spíš popílek. To si pak člověk spíš připadá že spí v komíně).
Moc díky za reakci.
 Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
LuckaJ
6358
27.1.08 22:09

Tak ona ta „samota u lesa“ je spíš takové přirovnání, není to myšlené doslova. Ale s tou leteckou dopravou je to bohužel fakt, a neoddiskutovatelný. Což ovšem neznamená, že by měl člověk, který už letadlem cestoval, kašlat i na to ostatní. Ale za sebe musím říct, že se mi moc nezamlouvají jedinci, kteří se tváří bůhví jak nežijí ekologicky, a přitom vesele létají přes půl světa. To si myslím je trošku pokrytectví. Protože pokud se zajímám o ekologii, přemýšlím nejen o pracích prášcích a třídění odpadu. A to hlavně proto, že o tom co je ekologické vím, a tak „neekologické“ postupy v životě minimalizuji ( samozřejmě dle svých možností, protože nejde všechno naráz a ne ve všech případech). Tak to je můj názor. Doufám že jsem to napsala tak, aby to nevyznělo nijak útočně, to opravdu nechci. Jen vyjadřuji svůj názor.
Ale moc díky za reakci.
 Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
LuckaJ
6358
27.1.08 22:22

Já je taky obdivuji. Ale právě i za tu odvahu vzít do toho i děti. Když se nad tím zamyslím víc, taky jsme couvli, jak jsem tu už psala. Ale na druhou stranu, rodiče děti vychovávají, snaží se jim předat své myšlenky a každý to dělá se svým nejlepším vědomím a svědomím. A každý rodič doufá, že to jeho dítko to časem pochopí a bude vděčné. Od puberťáka těžko můžeme čekat velký obdiv a vděk. Ale zase je fakt, že v hlavě ty poznatky už bude mít, ty mu nikdo nevezme a třeba se mu to jednou může hodit. Třeba si ve třiceti vzpomene, jak bylo fajn když žil s mámou a tátou a sourozencema, sešli se například u večeře, vzpomene si jak krásně voněla domácí pohoda třeba o vánocích …
Chci tím říct, že samozřejmě může na tento způsob života i zanevřít, ale třeba taky ne. Navíc pokud budeme žít v paneláku, může nám za čas dítko vyčíst, že jsme to neriskli a na tu „samotu“ se neodstěhovali. Ale asi pokud děti cítí lásku, pohodu doma, podporu rodičů, tak se má vždycky k čemu vracet a to je důležité.
 Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
LuckaJ
6358
27.1.08 22:46

Plně chápu tvé rozhořčení co se týká tvé spolubydlící. Z takové bych asi taky vyrostla. Ale když se nechce, je to horší než když se nemůže, jak říkala moje babička. Co se týká toho, že létáš domů za rodinou, je to prostě tak v dnešní době. Ale určitě je spousta lidí, kteří by létat skutečně nemuseli. Je mi jasné, že letadlem je to mnohem kratší doba než se dostaneš domů. Ale jak jsem už psala je to o prioritách. Já vzhledem k tomu že mám panickou hrůzu z letadla, nejspíš bych se trmácela vlakem, lodí a tak. Něco z toho je víc ekologické, něco míň, a hlavně je to dlouhá cesta. Ale já bych ji asi přesto zvolila a nejen proto, že je letadlo neekologické :-))
A co se týká antikoncepce, to samozřejmě vím a proto ji taky nepoužívám. A nejen proto, ale taky proto, že věřím že není dobrá ani pro mě. Mám to tak trochu vyzkoušené, ale to jsem psala v nějaké diskuzi o těhotenství po potratu, myslím. Takže od té doby co mám „dvorní“ lékařku, která praktikuje čínskou medicímu, nepoužívám nejen antikoncepci, ale také se vyhýbám i ostatním lékům co to jde. A podobně to praktikuju i s dětmi. Když je teplota, srážíme až když je přes 38,5. Neběhám s nima kvůli každému zakašlání k doktorovi. Poradím se po telefonu, zkusím zaléčit doma čajem, teplem a tak. Přes zimu doplňujeme vitamíny jablky, kyselím zelím, používám občas zázvor. Co se týká citrusů, prakticky až na vyjímky jako je Mikuláš je nekupuji. Jednak si myslím že vzhledem k tomu že rostou uplně v jiných podmínkách nejsou pro náš organismus vhodné, přestože mají dost „céčka“. Zatím nám nechybí a starší holčička se po nich stejně osypala. A navíc se musí dovážet z pěkné dálky, což taky není zrovna ekologické. Samozřejmě když místo kašle „štěkají“, tak je to na doktora. Ale starší dcera měla první antibiotika ve třech letech. Ta mladší byla od malička slabší, ale vydržela bez antibiotik do roka. Tak snad to na ně bude mít trochu dobrý vliv. No to jsem trochu odbočila, pardon.
Tak díky moc za názor.
 Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
LuckaJ
6358
27.1.08 22:47

No, my jsme si to už všechno pověděly, ale píšu taky odpověď, aby to nevypadalo že jsem se urazila :-)))
 Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
Bambi
86
14.8.08 15:34

Chtěla bych reagovat hlavně na příspěvek Kakamily. Já nejsem nějak zvlášť ekoložka, ale snažím se i svým málem přispívat naší planetě. Z tvého příspěvku cítím hrozně moc ukřivděnosti, naštvanosti, negace, … Já nevím, ale pokud je to fakt tak hrozné tak nedokážu pochopit proč tak žiješ. Ta naštvanost na všechno a všechny mě zaskočila. Ten kdo ještě žije na samotě nemusí žít ekologicky, to že žije dál od lidí o ničem nevypovídá (teď tím nemyslím tebe nebo že bys nežila ekologicky nebo tak něco-ekologicky se dá žít i v paneláku - menší spotřeba el. energie, menší počet lidí na m2, menší využívání dopravních prostředků, lepší možnosti třídění odpadu…
Takto to dělám já-potraviny-co má srovnatelnou cenu s běžnými výrobky koupím v kvalitě bio bohužel dostupnost a cena u všech výrobků nejsou jak bych si představovala, většina co koupíme je nebio. Bio vajíčka a občas nějakou zeleninu máme od přítelových rodičů, ale ne tolik abych to nemusela vůbec kupovat, spíš nárazově. Jednou bych moc chtěla vlastní zahrádku a přítel by rád slepice. Mléčné výrobky kupuji od českých výrobců. Bylinky si pěstuji doma.

  • kosmetika-používám přírodní. 
  • spotřebiče-zařizovali jsme domácnost takže jsme je nedávno řešili-kupovali jsme v energetické třídě A. Nádobí myju ve „stojaté" vodě, ne pod tekoucí vodou. Vysavač jsme koupili takový, že se dají dokupovat i sáčky, ale může být i s pytlíkem, který byl k němu přiložen a ten budeme nejspíš používat stále-ušetříme přírodu o pár sáčků a nás o nějakou tu korunu. Jinak elektriku a voduse snažíme šetřit celkově i kvůli financím. Okna máme nové tak snad budou těsnit dobře před zbytečným únikem tepla. Doprava-máme jedno auto. Po městě chodím, ale všude pěšky, takže ho nijak zvlášť nevyužíváme. Já ani přítel jsme nikdy neletěli letadlem.
  • všechny čistící/prací prostředkymáme ekologické + sliz a velká spokojenost.  Odpad třídím na plasty, papír a smíšený odpad.
    Já vím jsou to drobnosti, nic moc, ale snad časem přibudou další věci které budu praktikovat v tomto směru.
  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář