Dva měsíce na světě
- O životě
- derunka
- 02.06.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak jak bychom to shrnuli? V porodnici jsme si pobyli pro mě neuvěřitelných 17 dní, kde mi to už hrozně moc lezlo na mozek. A ne nadarmo se říká doma je doma! Jak se může taková amatérka jako já sžít s takovým úžasným drobečkem?
Jak mám dělat tohle, co když bude potřebovat tohle atd.? Nedokázala jsem být s miminkem sama doma přes den ani v noci. Hrozně jsem se bála, že něco zkazím, že mu ublížím a jako novopečená maminka jsem nedokázala Adámka nechat plakat. Bála jsem se, že ho něco bolí, že se něco zlého stane. Mé myšlenky byly šílené. Nedokázala jsem ani uvařit - co když se vzbudí a já budu mít jídlo jen na půl hotové? Přeci ho nenechám pláčícího v postýlce. Koukám na ty začátky s úsměvem.
Postupem času jsem opravdu zjišťovala, proč pláče a musím říct, že je z něj herec. Nejčastěji jednoduše brečí jen tak. Chce se chovat a dokud toho nedosáhne, tak nepřestane. Občas na mě dopadne splín, jestli nedělám něco špatně a trochu si zařvu, ale jsou to jen okamžiky. Také se už začíná smát, ale na mě opravdu NE. Na všechny okolo, jen mě dosud vynechává. Když mi někdo řekne: „hele, on se směje“ a já přijdu, abych ho viděla, tak přestane a naopak se začne mračit. Nechápu, co jsem mu tak zlého udělala ![]()
Ale to nejdůležitější - ten bezbranný tvoreček, na kterého jsem se pomalu bála i sáhnout, je neuvěřitelně snaživý. Z porodní váhy 1750 g se dokázal za 2 měsíce a pár dní vyhrabat na 4 kg.
Miluju tě zlatíčko a přeji si, ať už i mně konečně věnuješ svůj zářivý úsměv.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1817
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1069
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1920
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 785
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 460
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21820
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2958
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2669
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....