Boty, boty, botičky
- Zdraví
- Andreika
- 15.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak a kdy kupovat dětem botičky. Špatná dětská obuv může způsobit deformaci páteře. Nákup obuvi nepatří mezi oblíbené činnosti dětí. Děti nám neřeknou, zdali je pro ně zvolená obuv pohodlná a nebo je někde tlačí. Je tedy na nás, abychom jim vybrali tu správnou. Výběr obuvi rozhodně nepodceňujte! Nevhodně zvolená obuv může dítěti způsobit nejen otlaky a puchýře, ale také s postupem času problémy s páteří nebo klouby.
Kupujeme dítěti první botičky
První boty dítěti kupujte až ve chvíli, kdy začne chodit ven. Botičky by měly být z textilu a nebo měkké kůže, podrážka by měla mít dostatečně pružný podešev. Také by dítě mělo mít v botičkách dostatečný prostor v prstní části. Vhodný je kotníčkový typ bot, který nohu dostatečně zafixuje.
Není vhodné, pokud dítě obouváte do zděděných bot od staršího sourozence a nebo jiného dítěte. Nevyplatí se to z hygienických ani zdravotních důvodů - hrozí možnost nákazy plísňovými nebo kožními chorobami!
Další rady pro úspěšný nákup dětské obuvi
Boty kupujte pouze ve speciálních prodejnách s dětskou obuví. V tomto případě se rozhodně nevyplatí šetřit!
Velikost nohy dítěte můžete změřit s pomocí speciální měřící pomůcky, na kterou se jednoduše postaví. Tato pomůcka by měla být ve všech prodejnách, které se specializují na dětskou obuv.
Při měření zkontrolujte vzdálenost mezi nejzazším bodem oblouku paty a koncem nejdelšího prstu. Obuv musí být v přední části o 10 až 15 milimetrů delší, než je noha. Šířka obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů. Nevhodná je příliš úzká i příliš široká obuv.
Při výběru vhodného typu obuvi se poraďte s prodavačem či prodavačkou. Měla by vám poradit, jaká velikost bot a také jaký materiál (nejvhodnější jsou přírodní materiály), bude pro vaše dítě nejvhodnější.
Kdy začít
Většina dětí nepotřebuje boty v okamžiku, kdy se učí chodit. Pro to, aby byly schopné naučit se dobře chodit, jim nejlépe prospěje kontakt chodidla s pevnou podložkou. Poté, co dítě udělá prvních několik samostatných krůčků, vyčkejte ještě s nákupem botiček šest až osm týdnů. Navíc botičky poskytují ochranu před všemi předměty, které se nacházejí na zemi. Dítě by mělo mít možnost zakusit, jaké to je, když například bosou nohou šlápne na hračku a podobně. Je to pro něj zkušenost, která mu pomůže v budoucím rozvoji chůze.
Vybírání bot
Ještě předtím, než dítěti pořídíte opravdové botičky s pevnou podrážkou, poohlédněte se nejprve po ponožkách s koženou protiskluzovou podrážkou, které dětskou nohu nijak neomezují a dokonale se přizpůsobí pohybu chodidla. Teprve, když je dítě schopné chodit venku, kupte mu první opravdové boty. Neustále si opakujte, že v prvních pěti až šesti letech dítěte jsou botičky extrémně důležité a je je lepší koupit jeden kvalitní pár než dva levnější v horší kvalitě.
Na co si dát pozor
Pokud dítěti boty sedí, a jsou mu pohodlné, máte napůl vyhráno. Noha se do šesti let dítěte stále vyvíjí. Kosti jsou měkké a šlachy a úpony se snadno natáhnou. Špatně padnoucí bota (zejména, pokud je příliš malá), může dětskou nohu nenávratně poškodit. Boty zásadně zkoušejte stojícímu dítěti. Když posune palec do špičky boty, za jeho patu byste měli být schopni vsunout ještě svůj prst.
Pokud je to možné, kupujte vždy celokoženou botu, ve které má dětská noha víc pohodlí než v umělých materiálech. Bota by měla být lehká, aby zbytečně dětskou nohu nezatěžovala, ale zároveň dostatečně pevná, aby jí poskytovala potřebnou oporu. Dítě potřebuje mít zafixovanou a pevnou patu. Pokud pá pata vůli se v při chůzi vychylovat do stran, opět dochází k poškození dětských nohou. Zcela nevhodné jsou proto pro děti například plážové žabky a další podobné typy bot. I sandály by měly mít dostatečně pevnou patu a poskytovat jí oporu U pevných bot platí poučka, že byste neměli být schopni zmáčknout strany zadní části boty tak, aby se navzájem dotkly.
Při nákupu botu otočte a prozkoumejte podrážku. Ta by měla být u dětí rovná a nikoli formovaná jako u dospělých.
Boty z druhé ruky
Pokud je to možné, samozřejmě je vždy lepší kupovat dítěti nové boty. Jestliže musíte vybírat boty z druhé ruku, dávejte si pozor na to, aby nebyly sešlapané nebo jinak nošením deformované. Nesmí být sešlapaný ani opatek a podpatek. Jedinou tolerovatelnou vadou dětských bot z druhé ruky jsou odřeniny na vnější straně bot.
Proč je důležité vybrat správné botičky?
Dětská nožička je ve vývinu. Kosti bývají ještě chrupavčité, nejsou tudíž dostatečně pevné a snadno se tedy v nevhodné obuvi deformují. Děti mívají sníženou citlivost vůči bolesti, nemusí si tedy vůbec uvědomit, že je botička tlačí. Nejmenší děti, které ještě nemluví, by vám tak jako tak tuto informaci nebyly schopné říct.
Deformování nohou v důsledku špatné obuvi se neprojeví hned, ale až za několik let! Někdy dokonce až v dospělosti. Odbýt obouvání dítěte s tím, že mu to asi sedí a že to jsou asi dobré botičky, také může znamenat, že dítěti zaděláváte na zdravotní problémy v budoucnu. Zhroucená nožní klenba a ploché nohy jsou jen „špičkou ledovce", jen těmi nejviditelnějšími a nejznámějšími zdravotními problémy způsobenými nevhodnou obuví. Dalšími problémy mohou být například plísňová onemocnění, vbočené palce či malíky a jiné deformity prstů, otlaky, mozoly či puchýře…
Certifikát „Žirafa“
Česká obuvnická a kožedělná asociace (ČOKA) v roce 1997 zavedla dobrovolnou certifikaci dětských bot pro děti až do 15 let, tzv. „žirafku“. Celý název zní „Zdravotně nezávadná obuv - bota pro Vaše dítě“. Na logu s modrým pozadím je (jak jinak) žirafa.
Certifikát může získat každý výrobce dětské obuvi, který splní dané podmínky. Ze zákona má každý výrobce výrobků pro děti do tří let povinnost zaručit zdravotní nezávadnost materiálů, ze kterých jsou hračky či boty vyrobeny. O tom, jaké další parametry (tvar špičky, opatek, ohebnost…) musí správná dětská botička splňovat, se již nemluví. Certifikát „Žirafa“ by měl zaručit, že svému dítěti kupujete opravdu zdravotně nezávadné botičky, tedy obuv, která splňuje všechny podmínky.
Jaké podmínky to jsou?
- Správná velikost. Bota má mít nadměrek (tj. to, o kolik je delší než noha dítěte) 1-1,5 cm
- Prostorná, kulatá špička. Prsty se v jinak tvarované špičce mohou křížit přes sebe, a tím pádem se deformují
- Vhodný materiál. Mnoha dětem se nožičky hodně potí. Materiál by tedy mě být savý, prodyšný a lehký (kvůli váze) - např. useň či textil
- Tvrdý, vysoký opatek. Obzvláště u nejmenších dětí je důležité, aby se jim nožka v botičce nevyvracela do stran, aby pata byla držena kolmo k podložce. Což zajistí pevný opatek
- Dobrá ohebnost. Bota musí být při ohýbání „měkká“, „poddajná“. Nejde-li vám, dospělým, bota v rukou lehce ohnout, dítě si s tím při chůzi dozajista neporadí.
- Nízká hmotnost. Těžké botičky by děti zbytečně namáhaly a ztěžovaly by jim chůzi
- Tlumení dopadu kroků. Při chůzi po tvrdém povrchu (asfalt, beton, dlažba…) tlumí speciální stélky či pěnové vložky dopad. Bez tohoto tlumícího účinku by mohlo docházet k poškození nožiček (opotřebení kostí, chrupavek…)
- Nízký, široký podpatek. Podpatek by u botiček neměl být žádný nebo jen nepatrný a široký. Rozhodně není žádoucí, aby malé slečny chodily na vysokých a úzkých, tj. vratkých podpatcích
Fakt, že malé děti spotřebují i několik párů obuvi za rok, zkrátka nezměníte. Růst dětských nožiček je nekompromisní! Nezapomeňte proto pravidelně měřit jejich velikost, doporučuje se minimálně jednou za měsíc. Zdravý vývoj dětské nohy za to stojí.
Přečtěte si také
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 2529
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 4195
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1109
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 829
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 850
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...
Kolegyně přebírá moje nápady a tváří se, že mi pomáhá. Zvažuju výpověď!
- Anonymní
- 21.09.26
- 3962
Když k nám do práce nastoupila nová kolegyně, všichni ji okamžitě přijali. A vlastně se tomu ani nedivím. Je přesně ten typ člověka, který umí během pár dní zapadnout.
Chtěla jsem, aby moje dítě bylo ve škole nejlepší. Dnes už tolik netlačím
- Anonymní
- 21.09.26
- 2705
Ani nevím, kde se to ve mě vzalo, ale od malička jsem chtěla, aby můj syn byl ve třídě mezi jedničkáři a navíc ten nejoblíbenější. Možná je to kvůli tomu, že je jedináček a já jsem matka...
„Ten kluk nemůže být můj,“ oznámil mi manžel a požaduje test otcovství
- Anonymní
- 21.09.26
- 3055
O miminko jsme se s manželem snažili několik let. Když už jsme se chystali na kliniku, otěhotněla jsem. Byli jsme oba moc šťastní. A pak se Vojtíšek narodil, všichni říkali, že je celý já, po...
Syn nejí maso. Učitelka ho nutí ochutnat a říká mu, že nebude dost silný
- Anonymní
- 21.09.26
- 1815
Doma maso nejíme a synovi jsme nikdy neříkali, že je kvůli tomu lepší než ostatní. Ve školce ale začal slýchat, že když nebude jíst maso, nebude silný, neporoste a ostatní kluci ho předběhnou....
„Martin se vrací domů.“ Tchyně nás chtěla i s dětmi do měsíce vystěhovat z bytu
- Anonymní
- 21.09.26
- 7422
Když nám tchyně před lety nabídla podkrovní byt nad svým domem, měli jsme pocit, že jsme vyhráli. Měli jsme dvě malé děti, na vlastní bydlení jsme neměli dost peněz a nájem v okolí byl šíleně...
jen mi to trošku přijde jako reklama určitých značek..... co třeba Peddy, Protetika…? Tuším, že oboje mají také „žirafu“ 
a za rozumnou cenu 
.
Jenom by mě to zajímalo,my žádnou vyhraněnou značku nemáme,tak bych třeba objevila něco nového 
