Daň za úplnou rodinu?

Dlouho už se trápím, rozhodla jsem se !vyplakat se veřejně. Třeba se najde někdo kdo zažil podobné, třeba mi poradí. I kdyby ne, alespoň se mi uleví. Na chvíli...

Pár let jsem žila vztah „na dálku". Manžel je profesionální voják, a místo určení ma jinde, než je bydliště mé,jeho, i jeho rodiny. Oba jsme ze stejného města, ale seznámili jsme se když byl úplně někde jinde. Do narození naší dcerky pravidelně dojížděl na víkendy, na dovolené.. Po narození jsme si řekli,že takto dítě vychovávat nechceme, aby nemělo tátu celý týden(dva,tři…) doma. Proto jsem se i s dcerkou přestěhovala za společnou domácností a úplnou rodinou na druhý konec republiky, daleko od obou našich rodin, známých.
A pak to začalo. Jeden lehčí zdravotní problém střídal druhý, až jsem jednu noc v březnu zkolabovala u postýlky. Malé bylo tehdy 5 měsíců. Manžel(tehdy ještě přítel) mě odvezl k rodičům, stále jsem si myslela že mám chřipku. Za pár dní mi bylo líp,a už jsem na to nemyslela. Jednou večer me u notebooku začal bolet palec. Chtěla jsem ho rozcvičit,a v tu ránu mi začalo brnět celé tělo, ztuhla mi čelist. Odvezla mě rychlá, po pár dnech mě propustili s diagnozou ustrašená hysterka. Tak asi.

Začalo se vše zhoršovat, motala se mi hlava,podlamovaly kolena,bolelo za krkem. Nebyla jsem schopna normálního provozu,natož se starat o dítě.
Měli jsme před svatbou, každý to připisoval stresu a na větu „Až se vdáš…" jsem byla alergická. Špatně se mi dýchalo, často jsem se v noci budila s tím,že se nenadechnu. Až to jednu noc vygradovalo,a já měla dojem že mám na hrudi cihlu,a když zavřu oči, přestanu dýchat,a oči už neotevřu. Usnula jsem v pět ráno po prášcích a u rozsvíceného světla. Svatbu jsem protrpěla a na druhý den jsem jela rychlou opět do nemocnice. Nemohla jsem se postavit,nefungovalo mi nic. Následovalo EEG,CT,magnetická rezonance. Vše bez nálezu.Po peti dnech me poslali domů, že jsem zdravá a kdo ví, co si vymýšlím. Naštěstí mi brali krev,a tak tři dny po propuštění mě volala lékařka, že mam boreliozu. Sedla mi na nervy. Následovala lumbální punkce, antibiotika…po dvou měsících jsem se byla schopná zase starat o malou,a vrátit zpět domů k manželovi. Celou dobu jsem ale brala antidepresiva. Za ty jsem se příšerně styděla, a vědělo o nich jen minimum lidí,nejsem přeci blázen,tak proč AD?
29.září jsem je přestala brát. Cítila jsem se výborně, měla znovu energii, začala cvičit, měli jsme plno aktivit s malou. Testy na borelie dopadly vyborně, byly negativní. Odběry byly 15.října.

Dnes je 12.listopadu, a já? Opět jsem u rodičů, opět se mi motá hlava,podlamují kolena, neskutečně bolí lýtka,hrudní pateř a za krkem. Opět obíhám kolečko lékařů, měla jsem holter EKG,jdu na zátěžový test na srdce, na RTG páteře…posílají mě opět od čerta k ďáblu s tím, že mi přeci nic není.

Tak si říkám, je toto daň za touhu po úplné rodině? Za to, že jsem chtěla to nejlepší pro své dítě, i přes to, že já sama jsem v novém bydlišti i přes kamarády nešťastná a zvykám si strašně pomalu? Odepsala jsem si tím zdraví? Nevím. Vím jen, že už mě opouští síla to přeprat,postavit se, a jít dál. Už to prostě nejde. Soustavně nad svým zdravím přemýšlím, bojím se,co bude dál,bojím se cokoliv plánovat. Stejně se to vždy pokazí.
Važte si zdraví,není to samozřejmost.Já si asi vážila málo.

Zuzaa

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Noggie
1667
12.11.07 15:44

Zuzi, je mi moc líto, jak to prožíváš. Vím, že nejsi žádný uplakánek a „postěžuješ“ si jen v legraci… Nikdy mi nebylo tak, jako tobě, ale věřím, že to musí být hrozné - chceš to nejlepší pro Amálku, chceš být bezva manželka a kamarádka svému muži a jsi naštvaná sama na sebe, že to nejde. Já si myslím, že to je všechno následek té borelky, doktoři tvrdí, že už je to pryč, tak snad to pomalu odezní samo… Moc bych ti to přála, protože vím, jak jsi fajn holka ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
lasička1
8935
12.11.07 16:57

Zuzaa-naprosto chápu,co právě prožíváš.Je to hrozné,kdo nezažil,nikdy nemůže pochopit,jako jsem donedávna nechápala já.Měla jsem obdobný problém-v únoru jsem prodělala zánět průdušek,bohužel jsem chodila do práce,jak se říká infekci přechodila.Dlouho jsem se nemohla zbavit kašle,únavy-ale tu jsem přisuzovala frmolu v práci.V dubnu jsem odlétli na velký okruh Egyptem,kde jsem dostala průjem,který s přestávkami trval 6 týdnů.Takže únava,která se stále prohlubovala byla svedena na tuto skutečnost.Jenomže vše se horšilo,najednou jsem nebyla schopná běžných aktivit,musela jsem několikrát do týdne odpoledne 3 hodiny spát,večer jsem padala únavou a v práci jsem měla pocit že to nezvládnu.Jízda na kole byla utrpením-nezvládla jsem ani 15 km,ač jsem běžně jezdila 50 -70 km.Na dovolené v Tatrách jsem trrpěla,vyjít kousek do kopečka ke Spišskému hradu byl problém,cestou jsem stále zastavovala,nemohla dýchat,vše se se mnou točilo,bolely mě nohy a celé tělo.A přitom 10 měsícú předtím jsem v Tatrách zvládla veškeré tůry.Jelikož jsem trošku silnější postavy,bylo mě hloupé chodit za lékařem a vysvětlovat,že jsem unavená,protože by to přisuzoval mojí postavě.Až jsem si řekla,že to není možné a zašla jsem za lékařem,kde jsem konkrétně vylíčila situaci-co jsem zvládala předtím,že jsem byla dosti aktivní a že nyní nezvládnu nic,dokonce ani běžný chod domácnosti.Nakonec se zjistila infekce chlamydii,odléčila se antibiotiky a mě je naprosto úžasně.Takže dnes chápu,když je někdo unavený,nezvládá běžné věci a horozně ho lituji.To se člověku chce brečet nad sebou,že je odepsaný,že toto není život…Takže neztrácej hlavu a zajdi za lékařem-neuroborelioza se často vrací,tak ať se s léčbou začne co nejdříve.

  • načítám...
  • Zmínit
MataP
2619
12.11.07 17:39

Ahojky,  

mam kamaradku, co ma taky boreliozu. Nez ji na to prisli, tak mela nekolik atak, nekolikrat skoncila na naurologii. Strasili ji roztrousenou sklerozou.  Co jsem z jejiho vypraveni pochopila, tak je to nemoc, ktere se nikdy nezbavis. Zoje v latentni forme v tobe a jakykoliv stres, oslabeni imunity, dlouhodoba unava ji muze zase vyvolat :-( Kamaradce hladinu pravidelne sleduji a kdyz se zvysi, na:,–(i lecbu.  

Drzim palce, at vsechno zvladnes!!!!  

Mata

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzaa
17675
12.11.07 18:13

Mela jsem akutni formu,ktera lecitelna je. Ale stejne se necham testovat znova… díky.

  • načítám...
  • Zmínit
Len-til-kah
14015
12.11.07 20:39

Ahoj Zuzoo, (naštěstí) tedy nevím, jaké je tohle prožívat, ale mám v rodině případ po doktorech od narození a neustálé lítání, jak jsi psala, od čerta k ďáblu. Když to nejsou nohy, jsou to zuby, když to nejsou zuby, jsou to uši, když to nejsou uši, je to páteř, když to není páteř, jsou to nohy a tak pořád dokola, s mírnými variacemi (a hlavně permanentní bolestí). Tím chci jenom říct, že člověk vydrží daleko daleko víc, než si sám myslí, tím spíš, že to nejhorší, jak všechny doufáme, máš ty už za sebou. Věř tomu, pořád máš svoji krásnou rodinu a to znamená strašně moc, v nemoci obzvlášť. Musela jsem obdivovat, s jakou zodpovědností ses postavila neplánovanému těhotenství, a musím tě obdivovat i teď, jak hodně uneseš, i když se ti to třeba zrovna v tuhle chvíli nezdá. Nenapadá mě nic chytřejšího než ti popřát, ať se tvůj zdravotní stav stále jen lepší a ať se máš pořád o koho opřít.

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzaa
17675
12.11.07 20:50

Díky,teta :-)

  • načítám...
  • Zmínit
harpyje
10848
12.11.07 21:05

Zuzoo, nazdar (prave jsem se kvuli tobe naucila jak se vkladaji komentare do denicku.)
Jsi velka bojovnice, kterou skoli jedine poloha lezmo - v bezvedomi, často na tebe myslim, a pokazde znovu vidim jak se oklepeš a zvládáš tu vaši tryskomyš Amelku. (mne by popravde uz davno odvezli do jineho typu nemocnice nez tebe :-)

A užívej si Čech! přestože Morava je pro tebe asi nejlepší, tak i v Čechách se dá žít ;-)

h.

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzaa
17675
12.11.07 21:16

Díky Bonbone,od tebe si toho obzvlast cenim…

  • načítám...
  • Zmínit
Anavi2
427
12.11.07 23:12

Ahoj Zuzoo, čtu Tvůj článek a teprve teď si uvědomuji, jaké všechny zdravotní peripetie máš v poslední době za sebou. Takhle shrnuto to vypadá vážně děsivě. Asi je toho na tebe opravdu moc - těhotenství, porod, stěhování, strach o Amel, aby si při svém tryskovém pohybu neublížila… Moc Ti přeju, aby to byly opravdu dozvuky borélie a zlobící páteř, abys v novém bydlišti zakořenila, našla pár spřízněných duší a všechno se začalo obracet k dobrému. Musí.

  • načítám...
  • Zmínit
noemmi
7366
13.11.07 08:44

Ahoj zuzoo,

tyjo, takovej deníček, je mi to fakt líto. Občas na tebe myslím, asi proto, že bydlím taky jinde než moje rodina a chlapovo rodina a kamarádi a vůbec, všichni. Tady nikoho nemám, ale nemám to k někomu tak daleko jako ty, já to mám cca hodinu cesty autobusama. Ale stejnak ti v tomhle asi krapet rozumím.
Co se týče zdraví, je to hodně o psychice, to asi všici víme, proto musíš bojovat. Máme v nejužší rodině (to je ta, co bydlí s náma doma) ne zrovna lehkou nemoc, která je lékaři a vůbec tak obecně považována za nevyléčitelnou, ale o tom se mi nechce psát - jen že i s tím zdravím ti trochu rozumím…
Vydrželas hodně a vydržíš i tohle. Doktoři někdy neví co, a Dr. House je jen seriálová postava, škoda, co? Jen ti přeju, aby to bylo co nejdřív za váma…
Možná by stálo za to zkusit, co by udělalo s tvým zdravím, kdyby jste všichni bydleli tam na Moravě. Jenže to asi nejde. Škoda…

  • načítám...
  • Zmínit
Aneke
1
13.11.07 09:58

Ahoj Zuzoo, nechodím k Vám do deníčku, ale přečetla jsem si tvůj článek a chtěla jsem ti napsat, že jsem prožila asi hodně podobné stavy. Taky to není tak dlouho…v podstatě mi začala borelioza loni kolem Vánoc. Taky jsem měla pocit, že nic nezvládnu - dítě nemám, ale představa mít dítě byla nemožná. Taky jsem měla deprese a v nových a nových projevech boreliozy jsem se čím dál víc utápěla. Nevím, co mi přesně pomohlo - dostala jsem antibiotika, ale naprosto mě negativně překvapil přístup klasických lékařů. Nikoho nezajímalo, co prožívám. V červnu jsem navštívila homeopatku - věřím jí a konečně po takové dlouhé době mi začalo být dobře - „normálně“ … hlavně psychicky se mi ohromně ulevilo. Taky jsem četla o dobrých výsledcích při léčbě boreliozy pomocí tinktur z pupenů bylin od Mgr. Podhorné - firma Naděje - http://www.nadeje-byliny.eu/…relioza.html . Přeju hodně štěstí. PS: věřím, že nemoci mají původ v psychice takže je možné, že i smutek, který jsi prožívala nebo jiné emoce mohly mít na onemocnění vliv. NEBOJ SE, NEPOSLOUCHEJ LIDI, CO MLUVI O TOM, CO BORELIOZA DOKAZE NEGATIVNIHO S CLOVEKEM UDELAT. HLEDEJ SILU VE SVEM ORGANISMU.

  • načítám...
  • Zmínit
Eterka
1455
18.11.07 17:48

Ahoj Zuzi, nedávno - nevím přesně kdy - byl v časopisu Reflex moc dobrý článek na tohle téma, psal to dr., který zkušenost s boreliozou má osobně. Určitě by se to dalo najít, Reflex funguje i na internetu. Pak v dalším čísle k tomu byla velká diskuse.  

Hodně zdraví.
Et

  • načítám...
  • Zmínit
Gabinka1
6545
25.11.07 12:54

Nedávno proběhl pořad na Nově, já ho teda neviděla, ale co jsem pochopila z ukázek, pán na tom byl podobně - lékaři nepoznali boleriozu, nakonec mu to spustilo deprese, rozpadl se mu život.

Nevzdávej ten boj. Já si myslím, že možná bylo předčasné vysazení těch antidepresiv, připočtu k tomu to počasí podzimní a je možné, že ti to dává zabrat…Jestliže jsou testy v pořádku.

Ona psychika se rozhází velmi rychle, ale hůř se dává dokupy, i když se už subjektivně můžeš cítit dobře…nezkoušela jsi je znovu začít brát?

Dost lidí to možná odsoudí. Já přímo tvé potíže neměla, ale k depresím jsem se propracovala a tak jsem na AD.

Nemyslím si, že to je daň za rodinu. Určitě ne. Jen život si s námi nkdy nehezky pohrává.

Moc držím palečky, aby se to srovnalo a byla jsi v pohodě, protože to je nejdůležitější…

Gabča, Bára a bříško 28tt

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář