Čekala jsem dvojčátka, mám jen holčičku...

Jak jsme přišli o chlapečka... Dlouho jsem přemýšlela,jestli mám náš příběh sepsat,ale protože mě to pořád hrozně moc trápí tak doufám,že třeba mi vypsání trochu pomůže.

Bude to už skoro 5 měsíců co jsem musela předčasně ve 29.týdnu porodit naše dvojčátka. Těhotenství jsem do té doby prožívala naprosto pohodově a bez jakýchkoliv problémů. Na běžné kontrole se ale zjistilo, že holčička má nulový průtok placentou, proto jsem byla okamžitě přijata do nemocnice a po 4 dnech z důvodu zhoršovaní se na monitoru mi byla provedena sekce.
Mařenka po porodu vážila jen 950 gramů,ale byla bez výraznějších obtíží a dokonce nemusela být ani na ventilátoru. Chlapeček, kterému se v bříšku dařilo dobře vážil 1350 gramů a ani on nemusel být zaintubován. Bohužel třetí den po porodu dostal těžkou infekci a i přes velkou snahu lékařů se nepodařilo ho zachránit…

Hrozně moc to bolí i přesto,že Mařenka je veliká bojovnice a je to krásná zdravá holčička, která už váží 4 kila a život si na světě vybojovala, nedokážu na našeho chlapečka zapomenout. Pořád si představuju jaké by to bylo mít doma dvě dětičky. A kladu si otázku proč se to stalo zrovna nám, co jsme udělali špatně. Ano rodila jsem předčasně, ale často se zachraňují dětí narozené mnohem dřív a hlavně s mnohem nižší váhou.

Pohled na jakýkoliv dvojčatový kočárek mě vždycky hrozně rozesmutní. Situace je pro mě o to teď ještě těžší, že sousedům na patře se narodily dvě holčičky. Když jsem se to dozvěděla, tak sem si řekla, že už nás ten osud zkouší nějak moc.

Další věc,která mě velmi trápí,je strach,že Mařence už bude bráška celý život chybět.Nevím jestli je možné,aby si děti v bříšku už během pár týdnů vytvořily nějaké pouto mezi sebou, byla bych šťastná, kdyby tomu tak nebylo. Samozřejmě se budeme snažit jí pořídit sourozence, já bych otěhotněla klidně hned, ale z důvodu provedené sekce to minimálně rok nebude možné.

Závěrem chci jen napsat pokud budou náš příběh číst budoucí maminky dvojčátek,aby se nestrachovaly a nenervovaly, protože náš příběh opravdu není obvyklý.

Moc děkuji za tyto stránky a sem ráda,že jsem se odhodlala toto napsat.

Přečtěte si také

Šváb mi vzal klid na duši

Šváb mi vzal klid na duši
  • Kaonev
  • 19.09.26
  • 259

Poslední prázdninový den měl být klidný a příjemný. Jediné zaklepání na dveře ale obrátilo všechny moje plány vzhůru nohama. Zpráva o švábech v našem domě ve mně rozpoutala paniku a odstartovala...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Julliet
105
11.6.10 07:10

Chápu tvoji určitou prázdnotu, i když děťatko jedno máš. Já jsem čekala též dvojčátka, ale bohužel jsem je mohla pouze pohladit a rozloučit se s nima navždy. Umřeli mi obě,vinou mé gynekoložky.Závidím a otáčím se každýma dvojčátkama, a že jich je.Čas ti v tom mnohem pomůže, ale prazdnota zůstane. Hodně sil pro tebe i tvou holčičku. :mavam: :mavam: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Caty
11.6.10 07:31

Hodně síly a neboj bude líp, určitě. raduj se z holčičky, bráška jí hlídá a má doživotního anděla. V9m, to se mi to kecá, chápu, ale vžít se zcela nedokážu ikdyž trochu jo, jen tě chci povzbudit :srdce:

  • Upravit
Jaroslava1
4282
11.6.10 08:17

Hodně síly a holčičce,hodně zdraví.I já vím jaké to je ,mít takový strach o děti a čekat jak to dopadne.I já před rokem rodila v 29.tt,Kája 1310g,a Jára 1850g.Jára musel být kříšen a na kyslíku a Kájík naštěstí ne ,ale hodně nám zhubl a taky to nevypadalo dobře.Dostal se na váhu 1070g a byl to boj.Naštěstí u nás to dopadlo dobře a kluci jsou zdrávi a v pořádku.Držím palečky a cítím s tebou,drž se a raduj se z dcerky,všechno ti vrátí. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Elik
10802
11.6.10 09:10

Terr, ráda bych napsala něco povzbudivého, ale v takové situaci jsou každá slova prázdná. Tohle může vyléčit jedině čas…
Mařenka je moc šikulka, že to takhle zvládla!

  • načítám...
  • Zmínit
BlanulaK
341
11.6.10 10:28

Vím, je to těžké…Jen chci podotknout, že moje sestra je také z dvojčátek, její sestřička zemřela hned po porodu. Nikdy myslim neměla žádný pocit prázdnoty po té „druhé půlce“ JÁ. Nic takového. Tak snad aspoň malinkaté povzbuzení. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Alficek
5544
11.6.10 10:55

Ahojky,musí to být strašný..ale určitě měj radost z toho,že máš holčičku..a drž se,moc vám přeji at vám vše vyjde a máte konečně štěstí a další těhotenství at je v pořádku.Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
petullle
20507
11.6.10 11:51

Terrr moc mě mrzí co tě potkalo, opravdu si nedokážu představit jak to musí tak strašně bolet, ale věř že chlapeček hlídá mařenku z dětského obláčku a vždycky na ni bude dávat pozor, vy se opatrujte a určitě brzičko přibude další bráška :hug: přeji hodně štěstí a hlavně síly na překonání té prázdnoty která tě tedka postihla, ale MAruška je bojovnince a zaslouží si tedka veškerou tvou lásku :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Lavien71
18
11.6.10 12:07

Vždycky je mi moc smutno ,když čtu nějaký takový příběh.Ten život nám někdy dává zkoušky je to hrozný.Nevím jestli se dá na něco takového zapomenout úplně.Moc přeji v životě už jen to dobré a ať se Mařence a její statečné mamince daří.

  • načítám...
  • Zmínit
zitorka
2199
11.6.10 12:46

Je mi moc líto, čím jsis musela projít…a čím ještě budeš procházet, smutno ti bude vždycky, nikdy nezapomeneš, ale už to nebude bolet s každým nádechem…
Přeju Tobě i Tvé dceři, ať se vám jen daří a brzy přibudou další miminka, další sourozenci, kteří aspoň trochu obrousí ty rány bolesti… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
MadGirlNancy
2081
11.6.10 14:03

Je to smutné. Mojí sestře umřela jedna dcera z dvojčat ve třetím měsíci na SIDS a musím říct, že druhá holčička si odmala, od 10 měsíců, s sebou všude nosí panenku. Možná je to tím, že jí chybí dvojče. Jinak je to ale moc šikovná holčička, jen potřebuje trochu víc lásky, možná i pro tu ztrátu. Žij pro svoji dceru, třeba se časem podaří vyplnit prázdné místo…

  • načítám...
  • Zmínit
suvik
28294
11.6.10 15:47

Ahoj Terrr, to je moc smutný co se ti stalo. :cry: Chtěla bych tě povzbudit aspoň v tom, že jsem taky z dvojčat a to druhé umřelo (ještě v břichu) a nemůžu říct, že bych cítila nějakou vědomou ztrátu. Možná někde hluboko nevědomě to může být, těžko říct, ale určitě se bude holčičce žít i tak dobře.

Přeju vám pak další děťátko a těhotenství a porod bez komplikací!

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22238
11.6.10 18:00

Je mi to moc líto… :cry:

Bohužel to ale zas tak neobvyklé není - moje vzdálená sestřenice před dvěma měsíci předčasně (cca o 2 měsíce dříve) porodila dva chlapečky, z nichž zachránili pouze jednoho, Petříka…

  • načítám...
  • Zmínit
miselinka
1265
11.6.10 18:58

Moc mě to mrzí a nedokážu si představit že by se mi to stalo :cry: :cry: chudátko malí..určitě je strašně těžké se z něčím tak strašným vyrovnat :cry: Držím vám pěsti :kytka: at se mařence daří a je zdravá holčička :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
petrikaaa
1465
11.6.10 19:40

Ahoj,i já ztratila svá dvojčátka holčičky umřely mi ve 24 týdnu těhotenství je to už 5 měsíců a pořád na to myslím,pořád to bolí ale už né tolik jako dřív..Přemýšlím nad dalším miminkem a doufám,že se ho co nejdříve dočkáme a to samé přeji tobě…Hodně sil a štěstí..

  • načítám...
  • Zmínit
Jarks
11.6.10 21:18

Ja vim cim si prochazis, casem to bude lepsi ale ta bolest zustane bohuzel. Muj prvni chlapecek se mel narodit 04.12. zemrel 03.12. a porodila jsem ho 05.12. byla to hruza jelikoz ja i on byla zdrava a mel pres 3.50 i pitva nezjistila proc se to stalo, za 3 mesice na to jsem opet otehotnela s jednovajecnyma dvojcatama tak kazdy rikal ze je to dar od boha mit 2 miminka po tom co se nam stalo, bohuzel v 20 tydnu zjistili ze se jedno prejida a druhe ma nedostatek zivin tak jsem mela operaci v Londyne to spravit ale bohuzel neuspesne tak jsme museli nechat Helenku odejit do nebe a dat sanci Anicce (te je ted 2 a pul roku) bylo to hrozny ztratit 2 deti ale dalsi 3 mesice a opet jsem byla tehotna s Alexikem kteremu je ted 1 a pul (obe deti se narodili cisarem) a kdyz je vidim spolu jak si hrajou atd. tak to vse stalo za to ikdyz nikdy nezapomenu na to co se prihodilo ale zivot jde dal!!!! Sourozence urcite doporucuji:-) Pa pa a hodne sil

  • Upravit
janka58
11.6.10 22:16

Ahoj. Presne viem co prezivas. Ja som pred 3 tyzdnami cakala dvojicky - chlapceka a dievcatko. Prisli na svet v 28tt s tym ze lekari zachranovali moj zivot. Dievcatko zilo 1 a pol hodiny. Chlapceka mame stale v nemocnici a ja kazdy den verim, ze coskoro bude doma spolu s nami. Mozno to mam lahsie v tom, ze nase dievcatko som nevidela (zato manzel ano a on si tak hrozne prial dievcatko, ze si myslim, ze on trpi viac ako ja). Snazim sa to zvladat, ale najhorsie je to asi vtedy ked vidim dvojicky. Dodnes nechapem preco sa nam ten krasny sen spnil (ja som hrozne chcela chlapceka a manzel dievcatko) a potom nam zivot dievcatko vzal. Verim v to, ze nase dievcatko je anjelikom nasmu Jakubkovi a bude s nim v zlom i v dobrom. Tiez som sa zo zaciatku bala ze ci Jakubkovi nebude chybat sestricka. Zatial to neviem posudit. Avsak uz pocas pobytu v nemocnici som stretla pani, ktora bola tiez z dvojiciek, kde jedno zomrelo a povedala ze ona nemala presne ten pocit ze jej chyba dvojca ale tym ze bola jedinacik, hrozne jej chybal surodenec. A presne, ako ty pises najradsej by som otehotnela teraz co najskor. I ked si myslim, ze teraz je prvorady Jakubko, ktory bude potrebovat vsetko nasu lasku.
Asi som ti velmi nepomohla, ale ver ze nie si sama. A treba teraz zit pre to druhe babatko.

  • Upravit
Havraní
726
12.6.10 08:52

Vždycky,když někomu umře dvojče,dotkne se mě to,protože já ztratila taky svoje jednovaječný dvojče,ale v 27 letech,opravdu je to,jako by Ti odešla půlka Tebe,ale takhle brzy myslím,že o tom malá ani neví,snad nějak podvědomě,to asi jo,jsou věci mezi nebem a zemí,budou ji možná životem provázet různý nadpřirozený záležitosti,jako teď mě,ale to je spíš příjemný,že to spojení jakoby neskončilo,ale to maj možná spíš jednovaječný,prostě něco tam je,ale tím se netrap,myslím,že horší je to teď pro Tebe,ale můžu opravdu říct,z vlastní zkušenosti,že i z nejhoršího se člověk dostane,když má pro co žít,a to Ty máš,čas je opravdu lék,a lidi kolem :kytka:Pořiďte si brzy další mimi,to by mohlo hodně pomoct :dance:

  • načítám...
  • Zmínit
cic
18.6.10 01:57

povzbuzení

Chtěla bych tě povzbudit i když vím jak moc tě to teď bolí v srdci.Ale věř,že je Bůh který vše s tebou prožívá a cítí a u něho můžeš najít odpočinutí a vylití tvého srdce a ba i dokonce uzdravení.Moc ti to přeji a žehnám ti.Buď vděčná za dcerku a raduj se s ní ona tě moc potřebuje.Bůh tě miluje a ikdyž ne vždy víme proč se to stalo, tak určitě věř,že chlapečkovi je už dobře a možná by nemusel obstát na tomto světě svou životní cestu.Je v Božím králoství a věřím,že Bůh ti dá další těhotenství.Přeji ti mnoho dobrých věcí a požehnané budoucí těhotenství.Bůh rány sceluje a hojí věřmi, vím o čem mluvím. :srdce:

  • Upravit
Vložit nový komentář