i já byla neplodná

Ahoj snažilky, Po dlouhé době jsem zavítala na tyto stránky. Ještě před nedávnem jsem je hltala každý den. Jsou to zhruba 4 roky. V té době jsem se marně pokoušelo o miminko. Víc jak „celé 3 roky se nám nedařilo. Vím, pro někoho to může být krátká doba, ale já už byla zoufalá. Menstruace mi chodila jako hodinky, bazalní teplota stoupala přesně v polovině a stále nic. Poté jsem šla do specializovaného střediska v OV gyncentru. Tam jsem však měla smůlu na lékaře, který mi po odebrání krve (žádné jiné vyšetření mi nedělal), sdělil, že se mi netvoří vajíčka a přirozeně nikdy neotěhotním, jen umělím oplodněním. Jenže to se šeredně spletl, já svůj boj nevzdala, studovala jsem na internetu a po známých co se dalo A dnes jsem už šťastnou maminkou 14 měsíční holčičky Barunky. A jelikož už toužím po dalším miminku, chtěla bych se s Váma podělit o pár zkušeností, které jsem po dobu své neplodnosti získala.

BAZÁLNÍ TEPLOTA - zhruba po roce, když se nám nedařilo mimi, jsem zašla na gynekologii, tam jsem dostala menstruační kalendář, abych si měřila bazální teplotu a snažila se „utrefit" své plodné dny.
Moje doporučení - pokud si chce neměřit teplotu, tak pouze orientačně na 3 měsíce. Protože nakonec se z milování stane hon na ovulační chvilku. Nutila jsem sebe a manžela do sexu, jen pro to, že by zrovna dneska mohla být ta pravá chvíle. Nohy jsem pak držela půl noci na horu nebo jsem zkoušela jiné vyčtené figle, jako popostrčit prstem sperma k čípku. Menstruace však chodila jako hodinky.
A víte, kdy jsem otěhotněla. V prosinci, když jsem počala Barunku jsem se s manželem milovala jen dvakrát. Byla jsem tak zoufalá a nešťastná, že ani tyto vánoce jsem neotěhotněla, že jsem na sex už neměla chuť. Milovala jsem se jen 2× - v den, kdy mi skončila menstruace a týden na to (v té době, jsem si ještě dělala zápisky sexu, ale teplotu jsem už neměřila). Tohle milování bylo doopravdy o vášní a sblížení. Žádný oplodňovací akt. A přesto, že to bylo hned po skončení menzes jsem otěhotněla J

UROLOGIE - zhruba půl roku před otěhotněním jsem potkala kamarádku. Samozřejmě jsme došli na mé neoblíbené téma „tak co mimi, už jsi těhotná". Každý se neustále vyptával. Po svatbě jsme se začali intenzivně snažit o miminko a známí to věděli. Takže nás neustále bombardovali otázkami. Kdo mohl vědět, že to tak snadně nepůjde.
No, ale tahle známa mi moc dobře poradila. Řekla, že se jí taky nedařilo přijít do jiného stavu a její kamarádka jí poradila, ať si zajde na urologii. Posilněna jejíma radama, jsem běžela na gynekologii. Tam jsem dr. řekla, že mě pálí při močení, ale uvnitř.
Samozřejmě mi nic nebylo, jen jsem si to vymyslela. Pan doktor mi chtěl dát léky, ale já řekla, že bych raději lístek na urologii. Byl v pohodě a dal mi doporučenku.
Ani nevíte, jak jsem se na urologii klepala, když mi dávala sestřička šampusku na moč. Nic mi nebylo, nic nepálilo, čurala jsem pravidelně, takže jsem měla strach, že mě odhalí.
Ale nakonec jsem koukala, co všechno mi pan doktor nenašel. Měla jsem zánět jako hrom. Víc jak 3 měsíce jsem jedla antibiotika a léky. Chodila jsem na proplachy močového měchýře. Přišla jsem zdravá a domů jsem nesla balík léků. Pan dr. urolog byl senzační, vyslechl si mé trápení z neplodností a sám mi potvrdil, že hodně žen má záněty a neví o tom. Což může vést k neplodnosti. Skoro půl roku jsem se léčila. Nakonec jsem dostala léky ještě na podporu močového systému, ale jedla jsem je sotva týden. Pak už jsem zjistila radostnou zprávu.
Moje doporučení - v žádném případě nepodceňujte teplé oblečení, hlavně přes kříže
A pokud jste z OV, tak skvělí lékař se jmenuje dr. Síkora, tel: 596618377, zastávkamezi domem kultury Vítkovice v Mariánských Horácha náměstí republiky (kousek od nemocnice Fifejdy). Je to naproti podniku MHD na hlavní třídě, asi v půli cesty mezi zastávkama. Vedle je obchod s nábytkem.

ENDOKRINOLOGIE - v gyncentru mi vzali testy na krev.Zjistili mi, že nemám ovulaci. Jinak byl stav mé krve v pořádku. Přesto, když jsem sháněla různé informace a poslala jsem své výsledky z krve na www.iscare.cz bylo mi paní doktorkou v poradně doporučeno, ať si zajdu na vyšetření štítné žlázy. Mé hodnoty byli ještě v normě na spodní hranici. Vysvětlila mi, že né každému se nefunkční štítná žláza v krvi projeví. Takže jsem běžela za svojí obvodní lékařkou s žádostí o doporučenku na endokrinologii. Naštěstí mám hodnou doktorku, sice mi říkala, že nemá důvod mě tam poslat, ale vyhověla mi.
Pan doktor se nedivil, že jsem přišla. Vyšetřil mě a doopravdy mi potvrdil, že patřím do skupiny lidí, kterým se stav štítné žlázy do krve nepromítne. Neměla jsem dost hormonu pro své tělo, natož pro výživu miminka. A dle dr. právě mimi potřebuje hormony štítné žlázy k výrobě mozečku, především prvních třech měsících. Pokud bych byla šla na umělé oplodnění, mohla jsem mít dementní dítě. Takže jsem dostala léky. Po lécích mi najednou zmizela únava, bylo mi, jako bych dostala „hopsinkovou štávu" do žil. Také mi zmizelo noční brnění končetin.
V těhotenství jsem stále jedla léky a to větší množství, ale vyplatilo se. Dnes se mi po porodu štítná žláza upravila. Užívám jen občas lék s rybím tukem (volně prodejný) a týdně si dám rybu (nejsem milovnice ryb, takže si dávám aspoň tuňáka v konzervě). Při dalším těhotenství však budu stále baštit léky na štítnou žlázu.
Moje doporučení - velice hodný dr. v Ostravě se jmenuje Nezdařil, tel: 595687938 (někdy trvá, než se tam dovoláte) a sídlí na poliklinice na Nové Huti

SARAPIS - je to lék určeny především pro ženy v přechodu, je to přírodní produkt z mateří kašičky (sice dražší). Pokud na to nejste alergičtí, tak doporučuji, ale maximálně na půl roku. Já je jedla 3 měsíce před těhu.
Moje doporučení - pokud nemáte problém z menstruací nebo ovulaci, asi vám Sarapis nepomůže

MOJŽÍŠOVÁ - toto cvičení velice doporučuji, ale jen pod odborným vedením. Toto cvičení jsem začala nejprve sama cvičit podle manuálu z internetu. Ale výsledek žádný.
Po delší době jsem se však dozvěděla, že na toto cvičení mám bezplatný nárok, pokud mi gynekolog napíše doporučenku. Přes internet jsem si našla doktora. Ten mi především srovnal páteř a to pravidelně každý měsíc. Nezbytné bylo taky úprava dělohy přes konečník. Nebylo to sice moc příjemné, ale nebolelo to. Taktéž jsem na každém sezení dostala 2-3 cviky. Byly jednoduché, ale spíš ke konci náročné na čas. Poctivě jsem každý den po práci cvičila (a věřte, že se mi vždy nechtělo). Cviky byli zaměřeny především na oblast pánevní a křížovou. Ze začátku se cvičí asi půl hoďky, ale s každým dalším cvikem jsem se nakonec dostala až na 1,5 hodiny. První dny cvičení mě strašně bolela páteř, ale postupem času jsem už nevěděla, co jsou bolavá záda (a to mě někdy hodně bolely kříže).
Pan doktor tvrdil, že touto metodou se uvolní děloha a vrátí se na své místo. Ale bez odborného vedení to není zas až tak účinné, Dr. cviky volí dle páteře, kdežto na internetu jsou všeobecné informace. A prý by se neměli cvičit všechny cviky hned najednou.
Moje doporučení - opět pokud bydlíte v Ostravě a v okolí tak toto cvičení provádí pan doktor Dobeš (učil se přímo u paní Mojžíšové), sídlí ve Vítkovicích. Zastávka za ČEZ arénou (je tam nějaký fotbalový stadion). V budově DJK fyzioterapie (modrý dům za plotem). Kontakt je 595783329, dovoláte se na sestřičky. Lepší je volat po ránu, tak kolem sedmé.

POSTAVA - když jsme se po svatbě pokoušeli o miminko, tak jsem si začala pěkně dopřávat. Dala jsem si klidně dvojitou večeři nebo nějakou sladkost. Však jsem to dělala pro své nastávající miminko, aby mělo dost výživy. Jenže mimi nepřicházelo a já pěkně kynula. Za čas jsem přibrala 10 kg. Byla to chyba. Pro tělo je nejlepší, když si udržuje zdravou váhu, ani příliš hubená ani tlustá. Endokrinolog říkal, že v některých případech neplodnosti může mít vinu i váha a samozřejmě podváha. Takže mi doporučil snížit váhu, ale lehce jen max 2 kg měsíčně. Spíš než hubnout, tak jist zdravě a cvičit. A tak jsem hubla, a nakonec jsem to dotáhle ze 72 na 62,5. A pak už jsem zase začala radostně kynout.
Mé doporučení - jen nehubněte, ale taky sportujte J

PSYCHICKÁ POHODA - tak to asi každá snažilka ví, že toto je skoro nemožné. Dobře se říká, ať na to člověk nemyslí, ale nedá se to. Nejvíc vás dostane vaše okolí. Kolik jsem potkala kamarádek, které mi řekli, že jsou v tom, ani to dítě nechtěli. Týrání dětí atd. Hrůza.
A i přesto, že mám skvělého manžela, který mě miloval, nikdy mi ani slovem nevyčetl, že je to moje chyba (manžel byl zcela v pořádku). Neustále mi tvrdil, že než být beze mě, tak raději bude bez dítěte nebo si nějaké adoptujeme. Ten vnitřní pocit, že já jsem ta neplodná mě užíral a ničil. Ještě dnes, když jsme se rozhodli, že se pokusíme o druhé mimčo se mi najednou na další den vrátil ten šílený pocit, že bude zase vše na mě. Myslela jsem si, že už budu v pohodě, vždyť už mám jedno dítě, ale vnitřní myšlenky nezastavíte. Snažím se s tím bojovat a i vy musíte.
Moje doporučení - mě osobně nejvíc pomohly snažilky, s kterýma si i dodnes dopisuji. Některé už děti mají některé ještě ne. Především bych tímto chtělo poděkovat skvělé spřízněné dušičce Jarušce Nesměrákové (moc už ti konečně přeji ať se staneš maminkou). Nejlíp se do pocitů vžije člověk se stejným problémem, se stejnými pocity. Hlavní je, to nedržet v sobě. Prostě je to tak, že některé dny se Vám bude chtít brečet a pak budete mít i šťastnější chvilky

Tak to jsem se teda rozepsala. Vím, že velká většina už tohle vše zná, takže Vám děkuji za Váš čas. Moc Vám všem přeji, ať jste šťastné a máte krásné kulaté bříška. Snad i já znovu otěhotním a přidám Barunce bratříčka nebo sestřičku.

Mějte se krásně. Pa pa Lucka R.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Janka02
1
25.11.07 04:57

Ahojky, dovol, abych i já přidala svou trošku do mlýna. Trochu se mě dotklo, že jsi zcela odsoudila umělé oplodnění a děti, které z něj vzešly a mluívš o nich jako dementních!!!to jsi odvážná! I já jsem si zkusila to, co tady zažívá snad každá Snažilka, která měsíc co měsíc pravidelně menstruuje a zpoždění se nekoná, natož nějaké těhu testíky.Nemůžeš přece soudit jen dle sebe, a vidět problém jen u sebe. My jsme zrovná pár, kdy je problém na straně muže a já se můžu rozkrájet a řídit se dle milion rad a stejně se těhulkovství nedostaví. Nebýt pomoc v CAR, tak dnes nemáme chytrého malého klučinu, který je jistě bystrý a hbitý jako ostatní děti a vůbec ne dementní! Nadále bych zkoušela tvé rady a troufám si říct, že s nulovým výsledkem. Myslela jsem, že tyhle stránky mají pomáhat a ne odsuzovat, tak se prosím nezlob za můj příspěvek, ale mě ten tvůj urazil. Jinak ostaním určitě přeji zkusit vše možné a zcela neslyšet řeči „nemysli na to“…Hodně štěstí ve snažení!!!    

  • načítám...
  • Zmínit
alda
291
25.11.07 05:47

Janko, čti pozorně. Autorka nepsala o tom, že děti vzešlé z umělého oplodnění jsou dementní. Psala o tom, že ona by možná s jedním skončila, protože měla problémy se štítnou žlázou o kterých nevěděla. O tom, že by všechny děti z umělého oplodnění byly dementní, tam není ani slovo. Zkus si to přečíst znovu, autorka nikoho neurazila, jen ty jsi tam přečetla něco co tam nebylo.

  • načítám...
  • Zmínit
TerezkaBrno
8601
25.11.07 11:40

" .(Neplodnost)„:[https://www.emimino.cz/pages/topic/29]luci, musím říct, že žasnu, co všechno se ti podařilo zjistit. Já jsem snažilkou teprve od srpna, ale "hon na spermie“ už trošku znám a proto si BT nechci měřit .  Moc děkuju, za další užitečné rady, o který jsem zatím fakt nikdy neslyšela. Škoda, že se takovéto rady člověk nedozví u svého lékaře, že? Držím palce u druhého snažení :-).
 Terka

  • načítám...
  • Zmínit
jaana01
292
25.11.07 15:24

Luci,pekne je to napsane.....ja jsem problemy s otehotnenim nemela,ale jeden samovolny potrat mam za sebou a SArapis jsem brala take a myslim,ze pomohl hodne…
Pises hodne uzitecnych rad,mam kamaradku snazilku.(uz dva roky)..je z Ostravy…tak ji ten tvuj denicek vytisknu :-).....
Hodne stesti …

Jana

  • načítám...
  • Zmínit
lucikry
1782
25.11.07 16:44

Ahojte snažilky,
rozhodně jsem svojim článkem nechtěla řict. že by mohl mít někdo díky umělému oplodnění dementní děti. Naopak každou, kerá umělko podstoupí moc obdivuju a přeji jim zdravé děti. Je to velmi fyzicky a hlavně psychicky náročné (mockrát jsem mím kamarádkám držela palečky a mockrát jsem s nimi prožívala nezdary). A teké znám mnoho dětí, ktzeří vznikl za pomocí lékařu a jsou to děti nadherné a chytré. A i já bych do toho byla šla, kdyby se mi nepodařilo otěhotnět. Vím jak bolestné je nemít děti a každou, biť malou naději bych brala všemi deseti. Ale nejprve jsem chtěla přijít na to, proč se tělo těhotenství brání. U mě bylo velké ryziko, pokud bych otěhotněla před léčbou štítné žlázy, že budu mít postižené dítě. A myslím si, že každá maminka si především přeje dětátko zdravé, to je dar, který nelze nahradit.
Také jsem chtěla, aby i Ostravské snažilky měli víc informací.
Mějte se Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
micka1
6
26.11.07 19:19

Moc pěkně popsaný článek. Byla jsem na tom hodně podobně, jen u nás byl problém na obou stranách. Manžel má málo pohyblivých a normálních spermií, asi 3% a já kromě nepravidelné menstruace a občasné ovulace a hormonální nerovnováhy a… nebylo toho málo, jenže vždy tak na hranici mezi ještě normálním a nedostatečným množstvím. Po konzultaci v Sanusu centru asistované reprodukce nám bylo doporučeno objednat se na inseminaci, lékař byl skvělý, vyposlechl a ihned nabídl pomoc, jenže..   manžel prohlásil že buď otěhotním přirozenou cestou nebo ať na děti zapomenu, že nepodepíše souhlas k asistované inseminaci.
To byla docela rána, trápila jsem se tím ještě rok, nepomohl pláč ani přemlouvání, prostě nesouhlasím.
Když už jsem byla zoufalá začala jsem vyhrožovat že si najdu milence a ten mi dítě dá, nastal další šok, prý raději dítě od milence než asistované!
Tak to jsem opravdu nečekala. tak mne to odzbrojilo že jsem se vzdala naděje, byla jsem smutná a nevěděla kudy kam. Svěřila jsem se manželovu nejlepšímu kamarádovi. Začal mi pomáhat. Mluvil s manželem o svých dětech jak je to skvělé, že byl u porodu a to byl nejúžasnější zážitek a podobně. Nakonec se manžel nějak začal víc lísat a bylo i víc milování, přesto už jsem ani nevěřila že se dětí dočkám.
Alespoň jsem nestrádala, bylo dost něžností i milování.
Začátkem října mi manžel řekl jestli mám doma test, nebyl museli jsme jej jít koupit.
Pozor byly tam dvě čárky.
Doktorka řekla že se stal učebnicový zázrak. Čekáme miminko. nyní jsem 13tt.
Moc mi pomáhalo čtení diskuse snažilek. Děkuji všem, Naděje umírá poslední.  

  • načítám...
  • Zmínit
siloenka
27.11.07 08:32

Luci,super článek!! ..i když je to hodně individulální,to co pomohlo tobě,nemusí pomoct jiné snažilce,ale myslím,že si to psala jako svou vlastní zkušenost a ne nějaký obecný koncept rad. Přesto to bylo pro mě užitečné a obdivuju tě,že jsi za tím tak šla. My máme jedno dítě,rok a půl se snažíme o druhé,menstruace mi chodí vyloženě jak chce, sice teď pár cyklů byla ukázková ale poslední dobou si zase se mnou hraje :/ …mudra na to,že to nevadí,že to je v pořádku…přiznám se,že teď nemám tu sílu shánět jiné mudry a jiné rady…snažilkovské diskuze moc nesleduji,snad někdy později,za to si už začínám poněkolikáté měři BT :((…jenže nikdy mi to nic neukázalo,takže to potom vzdám a za nějakou dobu zase zkouším :(…no,takže asi tak :o)) …takže ještě jednou díky za článek

  • Upravit
lucikry
1782
27.11.07 18:37

Já vím, že má každá jiné problémy (a závažnější), ale i kdyby to pomohle jen jedné jediné snažilce byla bych ráda.
A taky jsem schválně uvedla nějaké kontakty na lékaře. V Praze je třeba víc center pro neplodnost, ale v Ostravě se něčeho dopátrat je problém (další centrum je až v Olomouci). A lékařům se nějak moc nechce zdělovat víc informací, než je nutné.
 Pa

  • načítám...
  • Zmínit
střižula
1
5.2.08 18:32

Zdravíčko,
tak jak jsm tady u vás četla ty články,tak procházím nečím podobným.S manželem už máme čtyřletého kluka a tak jsme se před dvouma rokama rozhodli mu pořídit bratříčka nebo sestřičku,jenže nic!!!Jsem už celkem  (hodně) zoufalá a trápí mě to,chodila jsem taky do nemocnice na cvičení podle P.Mojžíšové a nic,je fakt že jsem necvičila každý den a taky už rok beru léky na podporu k otěhotnění a přibrala jsem už deset kilo.Ted od nového roku se snážím zhubnout,tak snad to víjde.Je že za neplodnost může i zánět močovích cest.No pokusím se všechny rady použít a snad se brzy dočkáme.Tak ahoj.

  • načítám...
  • Zmínit
lucikry
1782
26.2.08 13:04

Právě problém s močovým měchýřem není až tak přisuzován k neplodnosti, ale je to tak.
Vysvětlení je jednoduché. Hlavně v případě, že trpíte na studené nohy. Krev totiž putuje do nohou. Pokud jsou nohy studené, tak se zpět nahoru vrací i studená krev, která prochází kolem vaječníku a močáku. Tím se vaječníky ochlazují a to není dobře. A problem je na světě. Buď se nachladí vaječníky nebo močák a s toho může vzniknout zánět.

Já teď přišla v 8tt o miminko. Byla jsem po druhé těhotná (otěhotněla jsem po 1,5 měsíci). Po potratu jsem si zašla preventivně na urologii, s tím, že jsem jen učuraná a už jím 2 měsíce antibiotika. Takže jsem tu něco napsala a sama jsem se tím neřídila. Takže teď jsem oblítala všechny své lékaře a zase se začnu snažilkovat a věřím, že se druhé miminko podaří.
Samozřejmě každé tělo je jiné, ale doufám, že aspoň někomu tenhle článek pomůže k miminku.

Pa Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
madela
20
20.3.09 09:20

Ahoj
I já byla před čtyřmi lety považována za neplodnou, tedy já a manžel - ten úplně já částečně, zkusili jsme mojžíšovou, laparoskopii s průchodností, IUI - 3×, IVF -3 x + ICSS,  z druhého nepovedeného pokusu my zbyli dvě embrya, ale měla jsem nízkou výstelku k třetímu pokusu, dali nám léky na růst výstelky a šup já a můj neplodný manžel jsme normální cestou zplodili dítě, holčičku je jí přes tři roky,  kojila jsem ji do roka a půl kdy jsem zjistila že já a můj úplně neplodný manžel opět čekáme, máme tedy ještě 14 měsíčního chlapečka a já si musela nechat zavést tělísko, aby se něco nám neplodným nepřihodilo dotřetice, léčila jsem se šest let.

  • načítám...
  • Zmínit
angela
177
11.6.09 20:22

Zdravím všechny snažilky.
Tyto stránky jsem už dřív pročítala a dnes jsem se zaregistrovala.  S manželem se snažíme rok. Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla mít problém otěhotnět - ikdyž už mám blízko ke čtyřicítce. Mám pravidelnou menstruaci 25 až 28 dní. Čekala jsem, že hned otěhotním. Po třech měsících jsem začala cvičit Mojžíšovou a docházet  na mobilizace. Měřila jsem si Bt a po půl roce jsem byla u gynekoložky. Udělala mi vyšetření ultrazvukem a vyš. krve na hormony. Vše v normě. Manžel byl teď na spermiogramu - není úplně v normě, některé smermie jsou trochu pomalejší. Dostal léky na prokrvení a máme se dál snažit. Byli jsme taky u léčitelky. Podle ní jsme vpořádku, předepsala nám bylinné čaje, které pravidelně pijeme. Jinak mám dost problémů v práci. Už při příjimacím pohovoru se mě ptali jestli nejsem těhotná. Měla jsem je odpálkovat, že se mě na to nemají co ptát. A tak to šlo dál. V dalším zaměstnání se mě ptaly kolegyně, jestli s manželem chceme miminko. Odpověděla jsem, že ano. A pak to začalo. Mezi řečí mi bylo sděleno, že dělám speciální práci, kde by mě těžko někdo zastoupil. Jsem v izolaci a nikdo se se mnou nebaví. A to jsem si jen dovolila chtít dítě. Dost psychicky trpím. Přála bych si mít kolem sebe nějaké normální lidi.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

zkušenosti Gyncentrum Ostrava