Jak jsem vařila vajíčka aneb: Mé kulinářské začátky
- Pro zábavu
- Clarette
- 28.02.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Příběh, o který bych se chtěla s Vámi podělit, se odehrál už dávno, ale zrovna dnes mi ho moje mamka připomněla a říkala jsem si, že srandy není nikdy dost a zrovna v tomhle období je vážně potřeba, tak tady je moje historka.
Bylo mi asi 13 let a měla u mě ten den spát moje kamarádka. Mamka nám slíbila, že nám k večeři udělá bramborový salát s řízkem a já měla za úkol uvařit vajíčka, než se mamka vrátí z práce.
V té době moje kulinářské schopnosti nebyly vůbec dobré, ale oloupat brambory nebo uvařit pytlík rýže jsem zvládla. Tak jsem se tedy ujala i tohohle úkolu. Zapnula jsem sporák, vzala hrnec, nalila vodu a dala vařit vajíčka. Mezitím přijela kamarádka a já ji šla otevřít. Řekla jsem jí, že než půjdeme ven, musím to dovařit a pak půjdeme. Sedla si tedy ke stolu a povídaly jsme si. Po nějaké době jí říkám, že nevím, jestli jsou už vajíčka hotová, jestli neví, jak to poznám. Ona že prý ví, musím do nich píchnout. „Cože? Co je to za blbost?“ říkám jí. „Neboj, vezmi si nůž a píchni do nich.“ Vzala jsem tedy ostrý nůž a píchla jsem do jednoho. „Co teď?“ ptala jsem se. „Je to měkké?“ říká mi kamarádka. Přemýšlela jsem nad tím, že vajíčka mají přeci skořápku, tak měkká být ani nemůžou, ale o vaření jsem nevěděla vůbec nic, zato kamarádka se tvářila jako profík a já se nechtěla ztrapnit, tak říkám: „Ještě ne.“
A tak jsem chvíli čekala a šla to zkusit znovu. Opatrně jsem nožem píchla do dalšího a to bylo, světe div se, opět tvrdé. Ptala jsem se kamarádky, co s tím, ona, že mám ještě pět minut vydržet a pak už určitě budou. Za pět minut jsem to šla tedy zkusit potřetí a kamarádka svou radu ještě vylepšila a říká mi: „Vem si nůž, píchni do toho a když spadne, je to hotový.“ Vzala jsem nůž, propíchla vajíčko, to z nože spadlo a já se zaradovala, že máme hotovo. Sundala jsem hrnec ze sporáku a šlo se ven.
Odpoledne přijela mamka a my jí pomáhaly se salátem. Vzala vajíčka a koukala se na ně a ptala se, proč jsou všechna propíchaná? Kamarádka se na mě koukla a začala se smát. Ona si celou dobu myslela, že vařím brambory a já mezitím píchala do vajíček. Když nám to řekla, smíchy jsme se mohly všechny tři potrhat.
Je to už naštěstí spoustu let, co se to stalo a moje kulinářské schopnosti se výrazně zlepšily, ale přeci jen, od té doby, vždy když mamka vaří vajíčka, na tu historku si vzpomene a nezapomene mi to připomenout ![]()
Přečtěte si také
Tchyni je 80, ale celé léto nás honila po své zahradě. Makali jsme jak diví
- Anonymní
- 06.09.26
- 3653
Tchyni je sice osmdesát, ale pořád je bohužel při síle. Když k ní přijedeme, stává se z ní doslova generál. Než stačíme vystoupit z auta, už ví, co budeme dělat. Jeden pleje záhony, druhý stříhá...
Byt byl psaný na exmanžela. O peníze jsem pak bojovala roky
- Anonymní
- 06.09.26
- 2383
Když jsme se s manželem před lety rozhodli koupit byt, vůbec mě nenapadlo, že jednou budu stát před otázkou, jestli z něj vůbec něco dostanu zpátky. Byli jsme manželé, měli jsme společný účet,...
Moje dcera má novou učitelku. Byla zvyklá na vstřícný tón, teď jí čeká křik
- Anonymní
- 06.09.26
- 1758
Moje dcera právě nastoupila do druhé třídy. K našemu překvapení nás všechny čekala velká změna. První školní den nám představili novou učitelku. Bez předchozí informace, bez debat, prostě tam byla...
Pětileté dítě bez angličtiny? Podle rodiny mu prý ničím budoucnost
- Anonymní
- 06.09.26
- 841
Začalo září, děti nastoupily do školky a já šílím. Být mámou v dnešní době totiž znamená, že musíte mít z dítěte už v pěti letech pomalu olympionika a diplomata. Pokud vaše dítě nemá na každý den...
Nesnáším září. Končí letní pohoda a začíná chaos, vstávání, výdaje a kroužky
- Anonymní
- 06.09.26
- 691
Nevím, jak to mají ostatní rodiče. Některé mé kamarádky se na září dokonce těší. Ale já patřím mezi ty, kteří by si přáli, aby prázdniny nikdy neskončily.
Syn přišel ze školy s tím, že je chudý. Nesmím ale promluvit s učitelkou
- Anonymní
- 05.09.26
- 32448
Když začal první den školy, byl to pro nás něco jako oslava Nového roku. Všichni jsme byli natěšení, co nás nového čeká, kam se ten rok posuneme a jak nový školní rok bude vypadat. První dny byly...
Můj muž čekal deset let, až změním názor. Když jsem ho nezměnila, odešel
- Anonymní
- 05.09.26
- 22066
Když jsme se s Petrem poznali, bylo mi osmadvacet let. Děti jsem nechtěla a nijak jsem to neskrývala. Ne proto, že bych je neměla ráda. Nemám problém si pochovat kamarádčino miminko nebo vzít...
Tři měsíce jsme to odkládali. Když na „to“ došlo, přišlo „měkké“ zklamání
- Anonymní
- 05.09.26
- 47974
Skoro tři měsíce jsme kolem sebe s Petrem kroužili. Bylo to to krásné, jemně vzrušující období, kdy se navzájem napínáte, držíte za ruce, povídáte si dlouho do noci a přemýšlíte, kdy konečně padne...
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 24126
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 6900
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...