Jsem normální matka :-)
- Rodičovství
- jujuli
- 11.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nedělám z ničeho vědu, řídím se selským rozumem, a tak mám pocit, že se v této době kolem dětí strašně všechno přehání. Je to móda a póza? Nevím, nevím. Ale někdy se mi zdá, že nevyhraněnými názory spíše vybočuji.
Předem podotýkám, že svou osmiměsíční holčičku nadevše miluju a moc jsem si jí přála. Věnuji se jí, ale mateřství beru tak nějak normálně a nešílím kvůli „moderním“ tématům typu domácí porod, očkovat ano či ne atd.
Otěhotněla jsem neplánovaně, ale od začátku jsem se na svojí malou moc těšila. Těhotenství jsem prožívala tak nějak normálně, pracovala jsem, sháněla věcičky na mimi a tak. Kočárek jsme koupili při první návštěvě prodejny, žádné sáhodlouhé rozmýšlení, jestli takový nebo makový. Půlku věcí na mimi jsem podědila, byly pěkné, tak proč bych nad tím měla ohrnovat nos.
Rodila jsem v porodnici s lékařkou a porodní asistentkou. Mým přáním bylo se hlavně vyhnout nástřihu, proto jsem používala v těhotenství Epi - no a povedlo se. Nic bych ale nehrotila, lepší malé šmiknutí než se nechat potrhat až k zadku.
Dále jsem chtěla mimi hned na břicho a ne epidurál ani jiné léky. Samozřejmě, pokud by byly komplikace, nechám lékaře, ať dělají svou práci. Nic jiného jsem neprosazovala. Porod byl vyvolaný kvůli 14 dní trvajícímu přenášení. Rodila jsem 8 hodin, tlačila z toho asi 40 minut. Paní doktorka i asistentka byly moc fajn a opravdu se necítím nějak poškozena z porodu a pobytu v porodnici a z věcí s tím spojených.
Rozkojila jsem se hned a kojím dodnes. Pohoda v porodnici, kterou jsem zažila, mi připomíná, že prostě nechápu, proč riskovat porod doma. Co to je za maminky, které „obtěžuje“ péče personálu? Většina porodů proběhne normálně. Ale jeden nikdy neví, zda zrovna ten jeho nebude ten patologický. Opravdu mě nikdo nešikanoval, byla jsem velmi spokojená, pokud jsem něco chtěla nebo nechtěla, vyhověli mi.
Od porodu používám normální Pampersky a moje dítko nemá žádné alergie ani opruzeniny. Látkovat nechci, protože kromě ekologičtějšího přístupu nespatřuji v neustálém praní plen žádná pozitiva.
Očkování jsem odložila na půl roku a nyní jedeme podle očkovacího kalendáře a žádný problém. S dětskou lékařkou se nehádám, je lékařka a ví, co dělá. Vím, že pokud by chtěla nasadit ona věčně diskutovaná antibiotika, pak oprávněně a cíleně a bude to mít důvod. Moje malá je ale zdravá a pěkná, díky Bohu.
Chodit či nechodit do dětských center a na plavání, když je to teď tak moc „in“? Nevím. Docela fajn program si vymyslím s malou i bez toho. Možná, až bude starší…
Nějak mě nebaví ty sáhodlouhé spory: očkovat, neočkovat, tyhle botičky, nebo tamty, nebo snad tyhlety? A máte už ten úúúžasný růůžovoučký fusáááček? A co porodnice, je ta naše dobrá? Není? Ó jé! Tak to radší pojedu 80 km někam do tramtárie, aby vyhověli mému přání rodit hlavou dolů. ![]()
Asi jsem moc „normální“, že ty věci nehrotím.
Sem tam se sejdu s nějakou kámoškou a jdem kočárkovat, ale taky ráda zajdu do divadla, do hospody nebo na výstavu i s někým zatím bezdětným. Nějak chci řešit i jiné věci než děti.
Jsem normální. Moje průměrnost mi přijde lepší, než věci moc hrotit.
Průměrným matkám zdar! ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1639
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20622
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2607
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1754
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....