Karlička – dítě s rozštěpem III.
- Ostatní
- Hana Broulíková
- 14.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Z dovolené si zpravidla vozíme vzpomínky a krásné zážitky, střípky okamžiků, které naplňují naše srdce blažeností a štěstím. Zážitky nepřenosné a nesdělitelné, protože pro každého z nás je tím okamžikem něco jiného, slovy těžko uchopitelného.
Když se před dvěma lety začal příběh Karličky, dítěte s rozštěpem, ještě jsem netušila, že bude pro mě i poselstvím dobra a optimismu pro všechny maminky, kterým tato vada zkříží cestu. Když jsem ji poprvé spatřila, říkala mi svýma očima: neboj mami, to dáme, nebudeš litovat… To jsem ještě netušila, do jaké míry bude svůj slib plnit každý den.
Na chorvatské pláži je rušno – jako každý večer začíná minidiskotéka a jako každý večer je tady spousta dětí různého věku, od těch nejmenších až po puberťáky. Je mezi nimi malá copatá cácorka z Čech co s ručičkama nad hlavou tancuje a tleská a těší se ze života. Zastavuje se u hloučku malých holčiček, bere je za ruce a ukazuje jim, jak udělat kroužek. Holčičky pochopily a tak se točí dokola, smějí se na sebe a švitoří. Když písnička skončí, posadí se na zem vedle sebe – něco si živě vyparavují, ukazují si svítivou kuličku a já bych dala nevím co za to, abych slyšela, co si povídají – a jak si povídají. Maminka od vedlejšího stolu si jednu z těch holčiček fotí a mluví německy, dvě holčičky vypadají jako místní. Karličce jsou dva roky, těžko jí rozumíme sami 
Ale jak je vidět, tyhle panenky si velmi dobře rozumějí. Kája je na rozloučenou objímá, mávají si a druhý den se opět berou za ručky, aby udělaly kolo.
Stejná holčička sedí druhý den ráno na pláži a „vaří“ se svým nádobíčkem. Pozoruje ji zblízka jiné batole a zálibně se dívá na Káji nádobíčko. Kája zcela samozřejmě natáhne k holčičce ruku s konvičkou, ta přisedá a už vaří spolu. Brebentí a vaří. Přichází tatínek holčičky, kterému Kája s úsměvem podává, co uvařila: “Vem si kávu“ – pán se usměje, řekne Grácia a je vtažen do hry. Přicházím Káju namazat. “Holčičku taky namaž“ a ukazuje na svou kamarádku. Situace roztomile rozpačitá. Snažím se vrýt si každou z nich do paměti – ty chvíle, kdy malá Kája bere za ruce další děti, kdy zcela samozřejmě spěchá do hry při každé vhodné příležitosti, kdy pro ni neexistují hranice ani bariéry. Její srdce je tak moc dobrotivé a překypuje láskou a touhou navazovat přátelství a komunikovat s dětmi. V hlavě a v srdci mi opět zní věta o tom, že „tyhle“ děti si nesou do života něco navíc. Ve skutečnosti je to moje prožívání a můj vztah ke každodenní realitě, kterou díky ní prožíváme jinak. Je to součást všech darů, o které jsme s Karličkou bohatší. Slunce v ní, které nesmíme nechat zapadnout.
Přečtěte si také
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 107
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 90
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 109
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 120
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 102
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 2235
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 1000
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 599
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.
Kamarádka mi děkovala, že jsem zachránila její manželství. Netušila ale proč
- Anonymní
- 15.09.26
- 1045
Když mi Klára před dvěma lety zavolala, že se její manžel Martin chce odstěhovat, byla jsem u ní během půl hodiny. Seděla na zemi v obýváku, plakala a nechápala, co se s jejich manželstvím stalo.
S manželem se nehádáme. Jen už spolu vlastně nežijeme
- Anonymní
- 15.09.26
- 513
Máme dvě zdravé děti, fungující domácnost a na první pohled spokojené manželství. Jenže když děti večer usnou, každý si sedneme na opačný konec gauče a nemáme si co říct. Z partnerů se postupně...
(mam 2 kluky) - moc krasny denicek, cetla jsem i ty Vase starsi, to je dobre, ze vsechno takhle krasne dopadlo 
.
Moc hezké. Dojemné a tak nějak pravdivě opravdové