Kdy začít?

Trvá to už déle než půl roku a stále nevím, co mám dělat. Možná se mi při psaní tohoto deníčku utřídí myšlenky, nebo se najde nějaká dobře mířená rada, která mi pomůže v tom mém trápení?

Začala bych tím, že je mi 26 a momentálně aktivně sháním zaměstnání. Důvodem mého odchodu z práce, kde jsem byla šťastná, byl můj přítel, nyní už snoubenec a z mnoha důvodů nešlo ve společnosti, kde jsme oba pracovali, setrvat. Od té doby jsem vystřídala již dvě zaměstnání. V jednom jsem se setkala se šikanou od nadřízené a druhé zaměstnání jsem opustila z důvodu velmi vysokého pracovního vytížení, které jsem po pár měsících fyzicky, a poté už i psychicky nezvládala. Připadám si jak v začarovaném kruhu :(

Dle mých plánů to mělo být tak, že si najdu stálé zaměstnání, vynaložím maximální pracovní nasazení, abych práci zvládla na jedničku, a časem jsem chtěla dosáhnout i nějakého kariérního postupu a toho, aby na mě byl můj partner pyšný.

Problémem ale je, že už nějakou dobu slyším tikat hodiny… bumbumbum. Některé kamarádky kolem mě už mají děti, některé jsou v očekávání a moc se na miminko těší. No a já? Nemám nic, ani práci, která by mě bavila (a to už vůbec nemluvím o slušně rozjeté kariéře) a nečekám ani miminko, které bych už opravdu chtěla. Představa, že budu maminka bez zaměstnání a veškerá finanční odpovědnost padne na mého partnera, mě děsí.

Tak co teď? Zaměřit se na hledání práce, plánování svatby, a pak na miminko? Logické. Ale co když to nepůjde? Po operaci vaječníku mám prokázaný srůst a doktor mi řekl, že je možnost, že první miminko potratím :( Když by se to stalo, musela bych na operaci, kde by srůst odstranili a po nějaké době bych se mohla zase snažit. Ale při téhle představě bych také mohla mít miminko až ve 30 letech, a to nechci.

Jediným východiskem asi je nebýt hrrr a vyčkat na to, co mi osud připraví.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Adriapia
2120
9.8.12 09:47

Najdi si tu práci…tak nějak (partner měl v té firmě, kde tě práce bavila, lepší postavení jako Ty, že jsi odešla Ty místo aby odešel on?) bych neřešila práci, kde by jsi dělala kariéru (to není nikdy ze dne na den) ale spíš bych si našla něco, kde vyděláš, ale nebudeš se stresovat (kvůli tomu, že chceš miminko, protože většinou ve stresu je s početím problém)
nechápu, proč tě doktor trápí tím, že bys mohla první miminko potratit, to se snad uvidí, no ne? ach jo…
tak hlavně hodně zdaru ;-) a držím pěsti pro ŠTĚSTÍ

  • načítám...
  • Zmínit
dlacatko
2139
9.8.12 09:56

Ahojky. :mavam: chtěla bych tě nějak potěšit nebo poradit, ale nevím úplně, jak. možná využij času, který teď máš k samostudiu, koníčkům a udržování přátelství (ti v hledání práce mohou taky pomoci) nebo hledání přátel nových. co jsi chtěla vždycky umět za jazyk? zkusila jsi někdy jógu nebo jiné cvičení? využíváš svůj čas naplno (tím myslím i třeba zabýt den s knihou v posteli, i to se počítá, když tě to baví) nebo se nudíš a proto máš čas myslet na nepříjemnosti? polož si tyto otázky a uvidíš, jestli tě to někam posune. a nečekej na zásah shůry. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Petullka82
2156
9.8.12 10:10

A co najít jiného doktora a nechat si udělat vyšetření znovu a pořádně? mám výbornou gynekoložku v praze, kdybys byla odtud. nikdo by ti v žádném případě neměl nic říkat o potratu :! :! :!

  • načítám...
  • Zmínit
sweet78
8569
9.8.12 10:14

Souhlasím s Adriapia že pokud plánuješ rodinu tak nemá smysl hrotit kariéru… Podstatnější budou v tuhle chvíli peníze a minimum stresu. První nebo i x-té dítě můžeš potratit i bez srůstu.. to je prostě příroda takže tím bych se vůbec nezabývala! Zbytečné strašení! Na trápení je čas až se to skutečně stane a ne se trápit už dopředu že se to může stát (ale taky NEMUSÍ!!!)
Chápu jak se cítíš… hodiny tikají jak splašený… čas utíká… kolem každý rodí a ty zůstáváš ta poslední kdo nemá dítě… a nakonec ani ta práce nestojí za nic… TY máš ale to štěstí že je ti teprve 26 :potlesk: To je krásný věk a mít dítě ve 30 není zase taková tragédie… Já jsem plánovala dítě mezi 30-33… už mi bylo i 34 a pořád nic… :nevim: ale vím že se jednou dočkám :dance: :dance:
NESTRESUJ SE!!! A věř že se to časem podaří :hug: i bez super kariéry ;)

  • načítám...
  • Zmínit
novo123
9.8.12 10:30

No, vidíš, já jsem chtěla mít obě děti do 30 a měli jsme nějaké problémy s otěhotněním, první jsem rodila jako čerstvá 30 a teď čekám dvojčata, který porodím, když mi bude 31. Takže být matkou tří dětí v 31 není zase tak strašný. Snažit jsme se začali, když mi bylo 27. Soustředila bych se na práci, na kariéru zapomeň, tím se jenom stresuješ, taky jsem měla tu představu, pak jsem zjistila, že podstatnější než postup je, abys tam byla spokojená, bavilo tě to a peníze stáli za to, abys ráno vstávala. Teď dělám při mateřské sama na sebe jako OSVČ, takže ani nemám kam postoupit a jsem spokojenější než jako zaměstnanec :-)Minimálně bys měla být někde zaměstnaná kvůli mateřské, i kdybys tam byla chvilku. Švagrová byla v práci pár měsíců, když otěhotněla.

  • Upravit
Mishha
9.8.12 11:32

Chtěla bych vám všem moc poděkovat. Opravdu mi vaše rady pomohly utřídit si myšlenky a je pravda, že teď je na řadě práce - miminko pak určitě přijde ve správný čas! :D

Co se týče partnera, tak měl/má lepší postavení než já a pracuje tam delší dobu, proto bylo spravedlivější, abych odešla já. I když se jednou dvakrát nabídl, že by odešel on, tak to jsem zamítla s tím, že je to holý nesmysl.

Zájmů mám sice dost (knížky, sport, jazyk…), ale když je člověk celý den sám a nemá si moc s kým povídat, tak je mu sem tam smutno :,(

Ještě jednou velké díky!!! a věřím, že brzy bude lépe ;)

  • Upravit
karolínka12
9.8.12 12:47

Především bych neodcházela z každého zaměstnání kvůli každé prkotině; ono v podstatě v každém zaměstnání je něco; a pokud chceš „kariéru“, tak musíš mít trochu ostřejší lokty; já pokud bych měla odcházet ze zaměstnání, protože mě někdo šikanoval nebo tam byly jiné problémy, odešla bych velmi brzo z prvního, třetího i čtvrtého zaměstnání; být šťastný v zaměstnání je spíše v dnešní době výjimka; je ale docela důležité mít z čeho a žít a pokud chceš i rodinu tak teprv; já bych hledala zaměstnání, snažila bych se setrvat, neodcházela bych po chvilce a pak bych se zaměřila na tvorbu rodiny; i tomu dítěti bude líp, pokud půjde do určité jistoty než do nestabilní rodiny

  • Upravit
Zuzza0
3987
9.8.12 15:16

Proč teď, když se ještě o mimi nesnažíte, přemýšlíš nad tím, že to možná nepůjde? Dítě je zázrak a né žádná matematická rovnice..může vám to jít líp, než si myslíš…práce je důležitá, to určitě, ale kariéru můžeš mít i po md

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzza0
3987
9.8.12 15:24

Proč teď, když se ještě o mimi nesnažíte, přemýšlíš nad tím, že to možná nepůjde? Dítě je zázrak a né žádná matematická rovnice..může vám to jít líp, než si myslíš…práce je důležitá, to určitě, ale kariéru můžeš mít i po md

  • načítám...
  • Zmínit
Mishha
9.8.12 16:16

Vím, že otěhotnět a mít miminko není matematická rovnice. Je pravdou, že nikdo nemůže vědět, jestli to půjde nebo ne, ale pokud mi lékař řekl, že můžu mít nějaké komplikace, tak je lepší s tím raději počítat, nemyslíš? Samotnou mě to překvapilo a zarazilo, že to tak řekl. Jinak co se týče financí, tak s tím mít problém, myslím, nebudeme. Jde mi jen o to, abych i já něco do rodinného rozpočtu přinesla a necítila se jako příživník.

Jinak děkuji za reakce (pozitivní i negativní) a hlavně za povzbuzení. Už teď se cítím lépe ;)

  • Upravit
Walerka
1119
9.8.12 17:35

Před nějakou dobou jsem řešila to samé…vystudovala jsem vysokou školu a po ní se rozhodovala co teď, začít pracovat a hnát se za nějakým dobrým místem, pak kariéru na tři roky přerušit a pracovat dál, nebo si odpracovat aspoň rok ať mám mateřskou a snažit se o mimi a po něm začít bez přestávky na sobě pracovat. Taky jsem měla strach, že to nepůjde…měla jsem bouračku na motorce kde jsem si zlomila pánevní kůstku a nějaký chytrý léčitel mé známé ji řekl, že se na mně na dálku napojil a vidí, že nebudu mít děti. Samo, že to ve mě těch 6 let od nehody pěkně hlodalo i když jsem věděla, že je to určitě nesmysl. Nebrala jsem, ale celou dobu antikoncepci a pořád nic, jen si můj dával pozor a to se mi taky zdálo divné :D. Tak jsem dala přednost miminku a tomu že budu klidnější, že kdyby to náhodou nešlo, tak je čas to do 30-ti řešit. Teď je mi 26 let jako tobě, mimi se povedlo na poprvé a v prosinci budeme mít, jestli vše bude pokračovat nadále dobře, krásný dáreček :). Práce počká však na to budu mít do důchodu spoustu času :), jen co mě tak občas napadne je, že jsem si mohla ještě třeba rok ušetřit starosti spojené s mateřstvím, ale my to zvládnem :srdce: :srdce: :srdce:. Tak přeju ať to rozhodování dopadne pro tebe co nejlíp, já to řešila dost dlouho a fakt to pro mně nebylo jednoduché, jestli už nebo ještě ne :D.

  • načítám...
  • Zmínit
Walerka
1119
9.8.12 17:40

A co se týče těch peněz, taky mi vadí, že budu „závislá“ na manželovi, ale to bych byla tak nebo tak až by jednou na to došlo, jedině že bych si penízky dávala bokem a až bych byla na mateřské tak z nich fungovala a přispívala, ale vzhledem k tomu, že všechny vydělané peníze šly do baráčku a teď do výbavičky tak si myslím, že jsem přispěla i když jsem pracovala jen jeden rok, však já to po mateřské doženu, nebo si budu přivydělávat i při ní :). Jen ta kariéra jako taková bude muset počkat…jsem se trochu rozepsala :D

  • načítám...
  • Zmínit
Mishha
9.8.12 18:13

Tak já antikoncepci neberu už od 18 (jeden rok jsem ji užívala, ale bohužel nesnesu hormony, vlastně ani antibiotika a dokonce i některé prášky proti kašli), takže už jen to, že za takovou dobu nic. Navíc mě ten srůst někdy pobolívá, ale jsem srab, abych si ho nechala odstranit, by to mohlo pak být ještě horší :? Mno nevím, ale udělala jsi mi velikou radost, konečně mě někdo chápe! já už mám VŠ také za sebou a odpracované 4 roky, ale jak jsem už psala, teď tu práci bohužel nemám… :oops:

  • Upravit
Mishha
9.8.12 18:21

A vám přeji krásné a zdravé miminko, aby dělalo jen a jen radost :) Také věřím, že se to s mimi dá zvládnout, zvládly to na še maminky, sestry i kamarádky, tak proč ne my? :D

  • Upravit
Luminex
3309
9.8.12 20:36

Co je to bezstresová práce?? Ta v dnešní době neexistuje 8) Vím asi jak se cítíš, také jsem měla období, kdy jsem byla v minulé práci dost nespokojená, jenže se mi roztikali biologické hodiny a s manželem jsme si dítě přáli. Tak jsem si říkala, že to tam vydržím než uteču na mateřskou…jenže osud mi dal facku. Miminko nepřicházelo a místo toho šok, že je manžel víceméně neplodný, protože 1% dobrých spermií na SPG je neplodnost, ale okej, dá se to řešit ne pomocí přírody, ale doktorů. Jenže my jsme s manželem začli mí fakt dost velkou krizi (bylo tam hodně jiných faktorů, ne jen to, že nám nešlo dítě přirozenou cestou), takže miminko odsunuto a tikot hodin se začal pomalu zeslabovat a já se zase začala zaměřovat na pracovní oblast. Nakonec to všechno dopadlo tak, že mám novou práci od 1.8. kde je to sice velmi náročné, ale bude mě to bavit, místo dítěte máme psa a naše manželství prošlo lehkou transformací a je to v pohodě :srdce: Co tím chci všechno říct? Že není žádná tragédie když život není tak jak si ho naplánujeme a není tragédie když nemáš dítě ve věku kdy si představuje (bude mi příští rok 30 a chtěla jsem mít už dítě) a že právě ty různé události a překážky nám dávají jiný směr do života a přesně tohle se asi bude dít u tebe. Nečekej ale na to, že ti něco spadne samo do cesty, to je jen procento z toho co stejně musíš udělat ty sama a vzít život do svých rukou. Já ti spíše doporučuji se zaměřit na tu oblast pracovní, hodíš se do klidu, budeš mít nějaký režim a uvidíš, že všechno se vystříbří samo. Třeba sama poznáš, že tě baví si ještě užívat bez pokakaných plenek ;) (tohle prosím berte s nadsázkou, nikomu nedoporučuji nezakládat rodinu) Tak ti přeji v životě hodně štěstí :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
vaplus
1908
9.8.12 20:52

Ahoj, zda kariéru, miminko nebo obojí si asi budeš muset rozmyslet sama.Ale ohledně zapadnutí-jsem po operaci, vzali mi levý vwjcovod, vaječník, břicho plně srůstů a lékař říkal, že to samovolně nepůjde. Nyní jsem v 29tt, zdravá a moc šťastná. Příroda je mocná čarodejka. Důležité je zdraví, klid a pohoda. Snad ti vše dobře dopadne!

  • načítám...
  • Zmínit
Walerka
1119
9.8.12 21:12

No je fakt, že si to budeš muset rozhodnout a srovnat v hlavě sama, já jen za sebe vím, že ten strach, že to nepůjde tam byl pořád a já to prostě už musela „zkusit“ :D. Tak ať se rozhodneš tak nebo tak hlavně ať to dopadne pro tebe co nejlíp :hug:.

  • načítám...
  • Zmínit
Olion
2693
9.8.12 23:17

Asi tak pokud by sis teoreticky našla už zítra práci tak než budeš mít nějakou karieru tak ti těch 30 prostě bude. :) Takže to ber tak, práce, svatba, mimi, kariera. Tak to vidím já ale nemusíš na mě brát zřetel já z toho seznamu mám jen mimi.

  • načítám...
  • Zmínit
jediný andílek
1034
11.8.12 11:22

Ahojky, máme to podobné. Já také pracuji s přítelem v jedné malé tiskárně. Mě je 21 jemu 37. Prostě jsme se do sebe zamilovali. V práci to byl pro všechny absolutní šok, vyslechly jsme si narážky typu „to máš na prcání dobrý“… ale čas plynul a čím více do nás šily, tím více se milujem. Uplynulo pár měsíců a prostě patříme k sobě. za pár měsíců jim snad vytřeme zrak mým plánovaným těhu. Už jsme se v práci sžily, a důchodkyně to taky překously :D…Tobě bych radila njdříve svatbu, mateřská se dá vypočítat i z platu manžela. a jestli si pracovala více jak rok, tak máš taky po starostech. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Mishha
12.8.12 18:23

Je vidět, že jsme na tom podobně :) Mrzí mě, jak se k tomu většina lidí staví. Že mají tu potřebu neustále pomlouvat ostatní a nepřát jim štěstí. Jsem ráda, že jste to nevzdali a pracuješ tam dál. Někdy mě mrzí, že jsem odešla (byla nucena), ale život jde dál a doufám, že už konečně najdu nějaký klidný job s pohodovými lidmi. Jinak svatbu plánujeme, takže to je v poho :D a dokonce přítel nečekaně přišel s tím, že se půjdeme juknout na nějaký větší byteček :)… však ono se to časem nějak vyvrbí a doufám, že až přijde ta správná doba na miminko, že nebudeme dlouho čekat, až k nám přijde :srdce:

  • Upravit
anicka18
1917
13.10.12 14:35

Já to měla podobně.. miminko jsme chtěli ale nebyla jsem zaměstnaná.. tak jsem trošku ošulili dr. jak se tak říká :) nastoupila jsem do zaměstnámí chvíli jsem tam vydržela a jelikož to taky nebylo psychicky i fozicky zvladatelne tak jsem odešla na neschopenku a začali se snažit..(no snažily už před tím, ale asi to nešlo z duvodu te prace.. neschopenka byla mířená na bolest zad aby byla na co nejdýl.. už jsem na neschopence pul roku a ve 13tt.. neschopenka stale trva..smlouva mi skoncila.. piši to jen proto že i kdyz je clovek bez prace muže si zajistit nejaky mesicni prijem.. neni to sice tolik ale aspon neco.. preji hodne stesti v rozhodovaní :) at už je jakékoli :) :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Mishha
16.10.12 18:03

Děkuji za komentář :) Koukám, že se to dá hezky naplánovat i v těžkých chvílích. Já teď už práci mám. Ti co říkali, že mě těšení se na miminko přejde, že to je z nudy, tak neměli pravdu. Stále se nemůžu dočkat, až ta chvíle přijde… Chjoj, už aby bylo třeba za rok, dva :)

  • Upravit
rences
295
5.5.13 22:23

Tak jak to pokračuje dítě nebo práce ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Mishha
10.5.13 11:30

Děkuji za optání :) Za tu dobu se má touha po miminku nezmírnila, ale snažím se usměrňovat. Logicky si zdůvodnit, proč ještě počkat. I když je to někdy nadlidský úkol! :) Každopádně práci jsem si našla asi po 13 dnech od uveřejnění tohoto deníčku. Mezitím jsem byla i na operaci se srůsty, kde mi mimochodem žádné nenašly a to byli 4 lékaři skálopevně přesvědčeni, že to srůsty jsou! Břicho mě čas od času stále bolí, ale už alespoň vím, že mám reprodukční orgány naprosto v pořádku :) a po vyjadření lékařů jsem pro ně prý trochu záhadou… Za chvíli budeme mít svatbu, a pak… se uvidí. To čekání na vhodnou chvíli mě ale opravdu ničí, proto se na to snažím nemyslet. Partner chce počkat po svatbě. Vím, je to za chvíli, ale kdy je ona „vhodná doba“? Proč ne teď? Na druhou stranu na něj nechci naléhat. Pak budu možná ošklivá, neohrabaná a třeba i uplakaná a nechci, aby mi to vyčítal. Nevím, zda uvažuji jako normání člověk, někdy mám pocit, že z toho zešílím, jak moc mi je líto, že jestě nemám v břísku ten náš poklad. Na druhou stranu se bojím, abych miminku dala vše, co potřebuje a abych nezklamala patnera, miminko, kolegy v práci, protože ty info o těhu nepotěším. No a už dost, zase se do toho zamotávám a to nechci :) Miminko určitě přijde ve správný čas. Jen si říkám, není už ta vhodná chvilka tady???

  • Upravit
PusinkaMartinka
9397
10.5.13 20:24

Koukej my se ted chceme snažit pravděpodobně o druhý.. ano jsem mladší než ty je mě 24. Taky ted budeme mít v červnu svatbu a jelikož bych si ji chtěla užít i pít tak mimi plánujeme až po svatbě, ale už bych nejraději chtěla ted.. ale ve mě se pere jestly není lepší jít do práce a chvilku si na to druhé počkat.. ale malího mě nevzaly do školky a ted když se nevrátím do práce, tak mě po druhé mateřské už nemusí zaměstnat… takže opět nevím co a jak… živo t je hold zmatený…Sama si ted musím rozmýšlet, ale sme na to dva partner budoucí manžel snad pomůže :-D

  • načítám...
  • Zmínit
Mishha
16.9.13 06:54

Tak jak jste se rozhodli? My uz jsme ve fazi snazeni se :) Ted se na to jen neupinat a jak se rika, myslet na neco jineho (ale je to boj, nemyslet na mimi :) ). Manzel obratil o 180 stupnu a ted by si pral miminka klidne dve :) Snad se zadari brzy, ale vim, ze vse ma svuj cas i duvod. Preji krasny den vsem :)

  • Upravit
Mishha
16.9.13 06:54

Tak jak jste se rozhodli? My uz jsme ve fazi snazeni se :) Ted se na to jen neupinat a jak se rika, myslet na neco jineho (ale je to boj, nemyslet na mimi :) ). Manzel obratil o 180 stupnu a ted by si pral miminka klidne dve :) Snad se zadari brzy, ale vim, ze vse ma svuj cas i duvod. Preji krasny den vsem :)

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference