Kojení a domácnost
- Rodičovství
- Petí2
- 14.05.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Historka o tom, jak jsem si myslela, že v šestinedělí budu vše zvládat.
Bylo před obědem a manžel chtěl sjet na nákup. Já s měsíčním synem zůstala doma s tím, že samozřejmě zvládnu uvařit oběd. Jen co se za manželem zavřely dveře, vzbudil se náš syn a začal plakat. No, spíš hystericky ječet. Snažím se uvařit těstoviny a mezitím 10× odbíhám, abych miminku dala dudlík a na chvilku ho zabavila. Sleju těstoviny, krájím maso, přeskakuju psa a zas dávám synovi dudlík do pusy.
Těstoviny stydnou v cedníku a já krájím maso. Potom se ho snažím smíchat se slepenýma těstovinama. Dítě řve a já nevím, co řešit dřív. Konečně šoupnu šunkofleky do trouby a mám chvíli čas. Jdu vyndat prádlo ze sušičky. Vyndám jeden ručník a jdu za synem, aby už neplakal. No dobrá, začínám kojit. V hlavě mě děsí myšlenka, že pokud nevyndám hned prádlo z pračky, tak bude smrdět. S dítětem u prsa jdu k sušičce, vyndavám z ní věci a nosím na stůl v kuchyni. Prádlo je na hromadě a já začínám bulet. Byla jsem zvyklá vše hned vyřešit a najednou to nejde.
Konečně přesunu věci z pračky do sušičky. Těstoviny se v troubě připalují, ale co, stejně to nebude k jídlu. Sedám si na gauč a dokojím syna. Naštěstí hned usíná a já vypnu troubu a skládám hromadu oblečení, co leží na kuchyňském stole. Jdu se odlíčit, protože mám řasenku po celém obličeji. Naivně jsem si myslela, že vydrží do večera.
Sedám si na gauč. Prádlo je uklizený a další je v sušičce, oběd hotový (snad to bude poživatelný) a já si říkám, jak jsem dobrá, že jsem to zvládla…
Přečtěte si také
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 426
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 987
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 278
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 327
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 227
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 2692
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 1102
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 674
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.
Kamarádka mi děkovala, že jsem zachránila její manželství. Netušila ale proč
- Anonymní
- 15.09.26
- 1169
Když mi Klára před dvěma lety zavolala, že se její manžel Martin chce odstěhovat, byla jsem u ní během půl hodiny. Seděla na zemi v obýváku, plakala a nechápala, co se s jejich manželstvím stalo.
S manželem se nehádáme. Jen už spolu vlastně nežijeme
- Anonymní
- 15.09.26
- 577
Máme dvě zdravé děti, fungující domácnost a na první pohled spokojené manželství. Jenže když děti večer usnou, každý si sedneme na opačný konec gauče a nemáme si co říct. Z partnerů se postupně...