Krásný zážitek

Již je to 10,5 měsíce od porodu císařským řezem, na ten zážitek i přes nějakou tu bolest vzpomínám strašně ráda i s tatínkem našeho kloučka.

KaM2.jpg KaM2.jpg

Také ráda pročítám nové deníčky, tak jsem se rozhodla napsat o mém porodu, který skončil nakonec císařským řezem. Rodila jsem v Podolí v Praze a nemůžu si stěžovat. Přenášela jsem již 10 dní a stále častější kontroly na monitor už mě celkem otravovaly, jelikož jsem dojížděla s přítelem cca 40 km (ach ty věčné kolony).

Takže jsem byla docela ráda, když se rozhodlo, že nastupuji na vyvolání (konečně ať už něco přijde!). Pro urychlení porodu jsem zkoušela kde co, ale nic samozřejmě nepomohlo. Byla jsem přijata na rizikové, kde jsem si poležela tři dny. Měla jsem bezvadnou spolubydlící, takže čas relativně rychle utíkal a přítel tam se mnou byl jak to šlo. Každý den mi byla zavedena tableta na vyvolání, ale ani třetí pokus se mnou prostě nepohnul.

Už to bylo dlouhé. Zavádění tablet, ani žádné vyšetření mě vůbec nebolelo, jen jsem byla plná očekávání, kdy přijdou konečně kontarkce. Nic. Proto se rozhodlo čtvrtý den nástup na císaře – aaaaaa! Docela jsem se bála, byla jsem oholena, vycévkována (tohle mi bylo nepříjemný, sakra ani ne ten výkon, ale být s tím hodinu a půl mi nebylo příjemný) a klystýr žádný nebyl, jelikož jsem po půlnoci den před výkonem už nic nejedla a nepila (ta žíža!).

Na sále všichni perfektní, byl tam můj přítel, držel mě za ruku, hladil po hlavě a rozesmíval, byl báječnej a jsem moc ráda, že tam byl (všem doporučuji). Zavední epiduralu (umrtvení od pasu dolů) jsem vůbec necítila, prostě nic, a to jsem se té jehly bála!. Pak už jen teplíčko od konečků prstů a čekání. Samotný výkon samozřejmě nebolel, jen jsem cítila, že se ve mě hrabou (zvláštní pocit), a taky mi chvilku bylo na zvracení a při vyndavání miminka pálení na prsou ale fakt hustý:-).

Pak se vykulil náš Matýsek, byl krásnej, buřtíček 4050 g a mně se chtělo řvát radostí:-). Tatínek šel se setřičkou mýt a zahřát miminko, mě zašili a jelo se na pokoj. JIP byla obsazená takže rovnou na šestinedělí. Dostala jsem injekci na bolest a celou noc jsem krásně spala, nic jsem necítila (jestli něco tak chvilkama jakoby slabou menstruaci).

Druhý den jsem hned dopoledne vstala, sice s obtížemi, ale šlo to. Jizva se mi docela hojila, takže žádná velká urputná bolest, kterou jsem čekala, prostě nedorazila. Jen mi to vadilo při kojení, že se člověk zrovna nemůže nahnout jak potřebuje a to i doma po čtyřech dnech, kdy nás pustili. Přeju všem maminkám, pokud budou muset na sekci, aby to měli bez komplikací jako já.

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 1734

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
22051
25.11.10 12:27

Krásný chlapeček! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
2100
25.11.10 14:00

Ahoj, gratuluju ke krásnému chlapečkovi a že jste to takhle dobře zvládli. Ať se vám daří :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
25324
25.11.10 14:19

Ahoj,u mě to bylo hoodně podobné jako u tebe,na JIP jsem byla pár hodin,pak na šestinedělí.bolesti po císaři jsem taky moc neměla.Ale jinak gratuluji!

  • načítám...
  • Zmínit
53
25.11.10 14:46

děkuji :-D

  • načítám...
  • Zmínit
595
25.11.10 15:28

Sikula, at se vam dari :kytka:

Příspěvek upraven 25.11.10 v 15:29

  • načítám...
  • Zmínit
8413
26.11.10 14:54

Taky mám za sebou císaře a bolelo to, ale s tím miminkem v náručí to je stejně úplně fuk, že jo :wink:

  • načítám...
  • Zmínit