Krásný zážitek
- Porod
- Kateři
- 25.11.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Již je to 10,5 měsíce od porodu císařským řezem, na ten zážitek i přes nějakou tu bolest vzpomínám strašně ráda i s tatínkem našeho kloučka.
Také ráda pročítám nové deníčky, tak jsem se rozhodla napsat o mém porodu, který skončil nakonec císařským řezem. Rodila jsem v Podolí v Praze a nemůžu si stěžovat. Přenášela jsem již 10 dní a stále častější kontroly na monitor už mě celkem otravovaly, jelikož jsem dojížděla s přítelem cca 40 km (ach ty věčné kolony).
Takže jsem byla docela ráda, když se rozhodlo, že nastupuji na vyvolání (konečně ať už něco přijde!). Pro urychlení porodu jsem zkoušela kde co, ale nic samozřejmě nepomohlo. Byla jsem přijata na rizikové, kde jsem si poležela tři dny. Měla jsem bezvadnou spolubydlící, takže čas relativně rychle utíkal a přítel tam se mnou byl jak to šlo. Každý den mi byla zavedena tableta na vyvolání, ale ani třetí pokus se mnou prostě nepohnul.
Už to bylo dlouhé. Zavádění tablet, ani žádné vyšetření mě vůbec nebolelo, jen jsem byla plná očekávání, kdy přijdou konečně kontarkce. Nic. Proto se rozhodlo čtvrtý den nástup na císaře – aaaaaa! Docela jsem se bála, byla jsem oholena, vycévkována (tohle mi bylo nepříjemný, sakra ani ne ten výkon, ale být s tím hodinu a půl mi nebylo příjemný) a klystýr žádný nebyl, jelikož jsem po půlnoci den před výkonem už nic nejedla a nepila (ta žíža!).
Na sále všichni perfektní, byl tam můj přítel, držel mě za ruku, hladil po hlavě a rozesmíval, byl báječnej a jsem moc ráda, že tam byl (všem doporučuji). Zavední epiduralu (umrtvení od pasu dolů) jsem vůbec necítila, prostě nic, a to jsem se té jehly bála!. Pak už jen teplíčko od konečků prstů a čekání. Samotný výkon samozřejmě nebolel, jen jsem cítila, že se ve mě hrabou (zvláštní pocit), a taky mi chvilku bylo na zvracení a při vyndavání miminka pálení na prsou ale fakt hustý:-).
Pak se vykulil náš Matýsek, byl krásnej, buřtíček 4050 g a mně se chtělo řvát radostí:-). Tatínek šel se setřičkou mýt a zahřát miminko, mě zašili a jelo se na pokoj. JIP byla obsazená takže rovnou na šestinedělí. Dostala jsem injekci na bolest a celou noc jsem krásně spala, nic jsem necítila (jestli něco tak chvilkama jakoby slabou menstruaci).
Druhý den jsem hned dopoledne vstala, sice s obtížemi, ale šlo to. Jizva se mi docela hojila, takže žádná velká urputná bolest, kterou jsem čekala, prostě nedorazila. Jen mi to vadilo při kojení, že se člověk zrovna nemůže nahnout jak potřebuje a to i doma po čtyřech dnech, kdy nás pustili. Přeju všem maminkám, pokud budou muset na sekci, aby to měli bez komplikací jako já.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1602
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1645
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 688
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20652
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....