Marley a já
Ten, kdo má vztah ke psům, tak musí určitě vidět, ač si myslím, že tento film už je tak dost známý.
Celkově nejsem člověk, který by vysedával u televize, ale když už mě něco chytí za srdce, tak na to můžu koukat i tisíckrát - a to je i tento případ. Už od mala jsem vyrůstala se psem a právě on mi ukázal ty nejkrásnější vlastnosti jako je láska, přátelství a věrnost. Díky němu jsem zažila to nejhezčí dětství, co jsem mohla zažít.
Každopádně, abych se dostala k filmu. Poprvé, co jsem film viděla, tak jsem se popadala za břicho, protože je to opravdu skvělá komedie. Marley jako štěně, který zničí půlku baráku a tropí hlouposti, sledujeme výchovu a život psa, kterého si zamilujeme. Psa, který je paličatý, hravý, ale i neposlušný. Každý v něm určitě uvidí kousek svého psa.
Ale bohužel jak to bývá, tak i psí život jednou skončí, tak i v tomto filmu se s Marleym musí rozloučit. Jelikož i můj pejsek z dětství odešel stejně jako Marley, tak o to více mě konec tohoto filmu chytnul a opravdu jsem brečela ještě hodinu po filmu. Ten, kdo přišel o psa a ví, jaké to je, jelikož ztrácíme člena rodiny, tak chápe.
Opravdu je zde ukázaná láska ke psu a psí láska k lidem, jak pán na konci filmu říká:
„Pes nemá zapotřebí rychlá auta, velké domy nebo značkové oblečení, mokrý klacek bohatě postačí. Psovi je jedno, jestli jste bohatí, chudí, chytří, hloupí, oškliví, hezcí, dejte mu srdce a on vám dá své.“
Což je pravda, protože pes je opravdu jediné stvoření, co nás má rádo víc než sám sebe. Proto i my teď máme 2 psy, syn si s nimi užívá dětství, tak jako já a i oni ho učí lásce, přátelství a věrnosti.
Tento film si mě získal hlavně díky mě oblíbené herečce Jennifer Anniston, ale hlavně si mě získal Marley, který je opravdu úžasný a komediální. Celkově je film komedie se smutným koncem, ale hlavně s posláním, jací psi jsou.
Pokud jste film ještě neviděly a jste na tom podobně jako já, tak určitě doporučuji, a pokud jste viděly a film se vám líbil, tak přichází nový film, PSÍ POSLÁNÍ, o kterém zatím doporučení napsat nemůžu, ale vypadá to, že nás opět chytí za srdce.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 518
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 349
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 563
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 260
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 174
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18043
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2414
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2340
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1557
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....