Srdce mi puklo
- Prázdná náruč
- Weru
- 18.12.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milý Maxíčku, strašně moc mi chybíš. Objevil ses v mém bříšku nečekaně rychle. Ani já, ani tvůj táta jsme nečekali, že už za necelé dva měsíce budeš u mě v pelíšku, maminčině bříšku. Jakmile jsme se s tatínkem dozvěděli, že jsi, byli jsme šťastní, i když trochu zaskočeni náhlou rychlostí. Milovali jsme tě od první vteřiny, co jsme se na testu dozvěděli, že jsi.
Naše láska se prohloubila, jakmile jsme tě spatřili u doktorka na ultrazvuku. Byl jsi jen necelé 2 cm malinký a přesto tak nádherný, a hlavně náš. Naší lásku jsme mohli ještě víc prohlubovat hned další týden, a to už s námi šla i tvoje sestra Laura, která se na tebe těšila, hladila bříško a mluvila k tobě každý den, už teď se nemohla dočkat, až tě uvidí.
Ležela jsem na křesle, oči se mi leskly štěstím, ségra skotačila vedle a táta ji s úsměvem káral. „Koukej, ségra nebo bráška je tam.“ Doktor se nás podíval, budu vás muset poslat k doktorovi na diagnostiku, vaše miminko má nedovřené bříško. Štěstí vystřídal strach, úzkost.
Doktor na diagnostice prognózu potvrdil, sdělil nám, že tvé postižení je operovatelné, že bude lepší odběr klků, jestli nemáš i jiné postižení nebo jsme se mohli rozhodnout pro potrat. Uvážení bylo na nás. Ani na vteřinku nás nenapdalo se tě vzdát. Test dopadl dobře a už jsme věděli, kdo jsi. Chlapeček.
Je ti 19 týdnů. Láska k tobě pohltila celé mé srdce, když jsem tě viděla na 3D ultrazvuku. Byl jsi tak nádherný, tak spokojeně jsi plaval a tulil se v mém bříšku, prognóza zněla gastroschizis. Věděli jsme, že tě po porodu budou operovat. Šli jsme ke specialistům naplánovat porod a tvoji operaci. Pořádně zkontrolovat, co vše z orgánů bude potřeba vrátit zpět do tvého bříška, jak rozsáhlé je postižení a zda zvládneš dýcht.
V uších mi zněla slova chirurga. „Nezvládne dýchta, nezvládne nejspíš ani porod, přinejlepším operaci, pokud bude silný, přežije a celý život zůstane na přístrojích v nemocnici.“ Měl jsi venku všechny orgány z bříška, i játra. Díky tomu jsi měl malé plíce, srdce netlouklo tak, jak mělo… Věděla jsem, že budeš muset jít ven z mého bříška už teď.
Byl jsi v mém bříšku 22 týdnů, milovali jsme tě…
Nechtěla jsem tě nejdřív vidět, bála jsem se, že tě budu milovat ještě víc, i když to už nebylo možné. Bála jsem se, že když tě uvidím, srdce mi pukne bolestí. Kopal jsi mě svojí centimetrovou nožičkou do stehna, tatínek plakal, říkal, že jsi nádherný, že se musím podívat. Podívala jsem se… Srdce mi pukalo bolestí, že nikdy neuvidím tvůj první úsměv, první krok, neucítím tvůj první stisk.
Objímal sis orgány tak pevně, vypadal jsi spokojeně, když tě táta držel na rukou, já jsem hladila tvoji jemnou kůži. Po dvou hodinách přišla doktorka, přiložila prst na tvé srdce. „Ještě tluče.“ Čtyři hodiny uběhly, smutně se na nás podívala a říká: „většího bojovníka jsme tu něměli“. Stále ti tlouklo srdíčko a já nechtěla, aby někdy přestalo. Čtyři a půl hodiny… Dali jsme tě do proutěného košíku, políbili, přikryli a odnesli tě. Srdce mi puklo… Nemohla jsem spát, myslela jsem na tebe celou noc, celý den, celý měsíc.
Myslím na tebe stále a nikdy nepřestanu!
Miluji tě, můj andílku, náš synu…
Vím, že tam jsi. Vím, že dáváš pozor na svoji malou sestřičku.
Přečtěte si také
Syn přišel ze školy s tím, že je chudý. Nesmím ale promluvit s učitelkou
- Anonymní
- 05.09.26
- 17544
Když začal první den školy, byl to pro nás něco jako oslava Nového roku. Všichni jsme byli natěšení, co nás nového čeká, kam se ten rok posuneme a jak nový školní rok bude vypadat. První dny byly...
Můj muž čekal deset let, až změním názor. Když jsem ho nezměnila, odešel
- Anonymní
- 05.09.26
- 10378
Když jsme se s Petrem poznali, bylo mi osmadvacet let. Děti jsem nechtěla a nijak jsem to neskrývala. Ne proto, že bych je neměla ráda. Nemám problém si pochovat kamarádčino miminko nebo vzít...
Tři měsíce jsme to odkládali. Když na „to“ došlo, přišlo „měkké“ zklamání
- Anonymní
- 05.09.26
- 19703
Skoro tři měsíce jsme kolem sebe s Petrem kroužili. Bylo to to krásné, jemně vzrušující období, kdy se navzájem napínáte, držíte za ruce, povídáte si dlouho do noci a přemýšlíte, kdy konečně padne...
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 8610
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 2953
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...
Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky
- Anonymní
- 04.09.26
- 1312
Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem...
Školková angličtina za 10 tisíc? Odmítla jsem platit a učitelka zuří
- Anonymní
- 04.09.26
- 11708
Sníst ranní rohlík, obléknout dvě věčně se hemžící holčičky, dorazit do naší malé vesnické školky včas a pak honem do práce. Není to vždycky jednoduché, ale tuhle školku prostě miluju. Rodinná...
Dcera mě pozvala na víkend. Až na místě jsem zjistila, kolik mě to bude stát
- Anonymní
- 04.09.26
- 41495
K šedesátinám jsem od dcery dostala krásný dárek. Alespoň jsem si to tehdy myslela. V obálce byla rezervace na prodloužený víkend v malém penzionu v jižních Čechách. Měla jsem jet já, dcera s...
Až když jsem na týden odjela, zjistila jsem, že manžela nemusím furt kontrolovat
- Anonymní
- 04.09.26
- 9483
Dlouhá léta jsem měla pocit, že kdybych na chvíli přestala fungovat, naše domácnost se rozpadne. Můj muž přitom není neschopný. V práci vede lidi, umí vyřešit spoustu problémů a poradí si i s...
Kolegové se vracejí z homeofficu do kanceláře. Cítím nepříjemnou změnu
- Anonymní
- 04.09.26
- 4612
Ve vzduchu je od minulého školního roku vyhazov zaměstnanců. Nikdo nám před prázdninami sice nic neřekl, ale informace mezi lidmi kolovaly jako horký brambor. Teď jsme všichni zpátky a lidi jsou na...