Vypadám mladě, ale zažila jsem toho hodně!
- O životě
- darja.8
- 08.05.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Shrnutí mého dosavadního života...
Chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh. Svého nynějšího manžela jsem poznala v 17 letech. Po dvou letech jsem zjistila, že jsem těhotná. Byl to pro mě hrozný šok. Ještě jsem se necítila psychicky zralá na těhotenství. Zvažovala jsem dokonce i možnost potratu. Nakonec jsem se s nově nastalou situací smířila. Začala jsem pozorovat své tělo. Hurá, konečně mám nějaká prsa! Mám je totiž příšerně malá. No, dopadlo to tak, že jsem se vdávala ve 3. měsíci. Měli jsme malou, ale pěknou svatbu v rodinném kruhu. Měla jsem nádhernou kytici a bílé svatební šaty, boty mi půjčila mamčina kamarádka, mám totiž příšerně velkou nohu. 
Pak nadešel čas porodu. Jednou v noci jsem myslela, že to jsou poslíčci. Nakonec jsem zjistila, že rodím. Tak jsme honem volali záchranku. Přijeli jsme do porodnice a za 15 minut byl syn na světě. Narodil se v 5:15 na ten čas nikdy nezapomenu. Byl to takový zvláštní pocit, když mi ležel poprvé na hrudi. Dnes jsem šťastná, že ho mám Je teď v pubertálním věku, ale dělá nám jen samou radost
A teď z jiného soudku. Před rokem jsem šla k doktorovi, že mám nějaké zažívací potíže. Tak se na mě podíval a říkal, že se mu vůbec nelíbím a poslal mě na týden do nemocnice v Odrách, ať mi tam udělají všemožná vyšetření. Tak jsem byla na sonu, tam mi zjistili, že trpím meteorismem (nadýmání). Ani jsem nevěděla, že to má takový název. Pak mě poslali na gastro. Tam mi zavedli hadičku s kamerkou přes krk až do dutiny břišní a zkoumali žaludek, jestli je tam vše v pořádku. Myslela, jsem, že se pobliju. Ještě, že jsem musela být nalačno, tak jsem neměla co vyzvrátit. Vyšetření dopadlo dobře. Pak jsem byla vyslána na kolonoskopii. Taky nalačno. Vyfasovala jsem kalhoty s otvorem vzadu. Byly mi velké, tak jsem si je musela přidržovat. Jo a v noci jsem musela vypít 2 litry příšerně chutnajícího roztoku, ať se mi řádně vyprázdní střeva. Ale zpět k vyšetření. Lehla jsem si na bok, dali mi injekci, aby bylo střevo v klidu. Vpustili mi tam vzduch, ať se rozšíří střeva, aby se daly dobře vyšetřit. To bylo dost nepříjemné. Myslela jsem, že prasknu zevnitř a pak opět hadička s kamerkou. Trvalo to nekonečných 17 minut. Zjistili mi hemeroidy. Navíc mi v nemocnici zjistili, že jsem anemická a mám příšerné hodnoty v krvi. Výsledky byly tak hrozné, že mi museli dát dvě transfúze krve. Zavěsili mi tu krev nad hlavu a celou dobu, než to dokapalo, jsem se nemohla hnout z postele. Trvalo to věčnost. Normálně pohled na krev nesnáším, ale tehdy mi to kupodivu nevadilo. Po týdnu jsem se vrátila z nemocnice domů a bylo mi mnohem líp.
Po nějakém čase jsem zažila požár v domě, kde bydlím. Máme tam pronajatý byt. Utíkali jsme oknem ven, protože chodba byla plná kouře a nedalo se tam projít. Při vyskakování z okna jsem si narazila koleno. Šla jsem opět k doktorovi a opět řekl, že se mu nelíbím, vzal mi krev a zjistil, že mám zvýšenou hladinu jaterních testů. Musela jsem opět do nemocnice. Poslali mě na infekční, ať se ty hodnoty sníží. Týden mi dávali kapačky a brali krev, aby zjistili, zda to není infekčního původu. Nebylo.
Tak mě převezli na internu, tam zjistili, že mám zvětšená játra. Udělali mi vyšetření jater a to prokázalo zánět na játrech. Hrozila mi dokonce transplantace. Tak mi udělali biopsii jater. Naštěstí výsledky nebyly tak hrozné, tak se transplantace nekonala. Nyní beru kortikoidy na zánět jater. A za 2 roky snad budu vyléčená. Chodím na pravidelné odběry krve a zatím to vypadá dobře.
A jak to bylo s nohou? Skončilo to operací kolene. Z obvázané nohy mi pak trčel drén a měla jsem i pytlík na moč, protože jsem musela ležet. V noci jsem se bála pohnout Když bylo vše v pořádku, hadičky vyndali a učila jsem se o berlích znovu chodit. Doma jsem měla problém sednout si i na záchod. Ještě, že mám tak skvělého manžela. Jinak nevím, jak bych to vše zvládla. Jo a barák je v pohodě. Majitel vše opravil
Na to, že je mi 33 let vypadám mladě. Aspoň myslím Zažila jsem toho ale hodně. Ale nikdy nepřestanu být optimistka. Život vás může srazit na kolena. Lidi zažívají i horší věci než já. Ale dokud nezmizí naděje na lepší zítřky, pořád je pro co žít
Přečtěte si také
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 2370
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 1639
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 2857
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 10943
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 760
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 6513
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 2941
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 1438
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 1373
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...
Chůvě jsem dával 300 korun za hodinu. Syn mi ukázal, co si má k večeři zalít
- Anonymní
- 06.11.26
- 2337
Syn přede mě položil kelímek instantních nudlí a zeptal se, jestli mu ho zaleju stejně jako Klára. Bylo půl osmé večer, zrovna jsem přišel z odpolední a žena měla službu ještě do rána. V lednici...
to si vážně myslíš nebo je to ironie? Teď fakt váhám 
a hlavně, ať máš zdraví v pořádku! O diagnóze i léčbě píšeš v pár větách, ale je mi jasné, že za nimi stálo mnoho měsíců obav, strachu a nejistoty, což člověku na klidu nepřidá a obrazně i doslova mu to roky ubírá. Na fotce vypadáš dobře 
. Jestli je tohle Tvůj první deníček, i když by to třeba ještě chtělo učesat, napsala jsi to moc hezky. Z negativních příspěvků si nic nedělej 
boze
