Můj rychloporod :-)
- Porod
- Misel02
- 06.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček jsem se rozhodla napsat jako památku na můj první porod a narození našeho syna Pavlíčka.
Vše začalo kontrolou u mé gyndaře. Podíval se na mě a řekl, že mě pošle už do nemocnice se žádankou na vyvolání porodu. Byli jsme s manželem natěšeni, že konečně budeme mít miminko u sebe.
V pátek na monitoru nám oznámili, že není důvod vyvolávat porod, že to přijde samo. Byli jsme zklamaní, odcestovali jsme domů.
V noci o půl 1 ráno mě chytli poslíčci, kteří nepřestávali. Jako prvorodička jsem si myslela, že rodím. Tak jsme jeli do porodnice - tam mě nechali ležet celou noc a pak i den. Propouštěli mě v sobotu.
O víkendu jsme řezali dřevo, které jsme skládala, pálili listí a odřezky ze stromků. Ještě někteří si dělali srandu, že se narodí v úterý, páč bylo 14.10. 2014 a je to pěkné datum. Už jsme ničemu nevěřila a nechávala jsem tomu volnou ruku. 
V pondělí celý den i noc jsme měla pocit, že ze mne něco vytéká, a tak jsme v úterý volala na gynekologii, kde mi do sluchátka naše milá sestřička poradila, ať radši jedem do porodnice, že se může jednat o únik plodové vody.
Musím říct, že jsme tam jela se strachem, jak se na mne budou tvářit doktoři, že mě tam zase vidí. Sestřička na gynekologické ambulanci udělala test na plodovku a něco málo tam bylo, a tak doktorka rozhodla, abych šla na porodní sál, kde mě naměří monitor.
Jeden pán doktor mi s úsměvem řekl „Zase vy?“ No bylo mi trapně, jako bych tam chodila za zábavou či co a bavilo mě tam pořád chodit. :-/
Po všem mi oznámil doktor, že mohu jít domu a byla jsme domů poslána a vybavená s poporodními vložkami a oranžovou tekutinou, že si mám dělat testy doma.
Domu jsme přijeli s manželem v půl druhé, poobědvali jsme a usedli k televizi na naše oblíbené pořady. Zrovna začínali Ztracení a já chtěla jít na WC, že se mi chce jaksi čůrat. Jak jsem stoupla, najednou jsem měla mokro od spodku až ke kotníkům.
Utíkala jsem na WC s doprovodem mého muže, který na mě hleděl a říkal „Ses počůrala???“ 
Doma jsme si udělala testy na plodovku a byly pozitivní. Nabalila jsme to do sáčku, ať mám radši důkaz.
V klidu jsme se osprchovala, oholila a dochystala věci do porodnice. Můj se zatím pěkně oholil (že prej aby se malej nelekl) a dostal instrukce co a jak. Na moje slova v autě, že jestli mě odmítnou, jedu do jiné porodnice, jen přikývl a jel.
Neměla jsem žádné bolesti, když jsem přišla k porodnímu sálu, tak jsem se mile usmívala na sestřičku a říkám „Mně nic není“ To jsem ale nevěděla, jak to bude bolet pak…
Doktor řekl, že porodíme až ve středu ráno, že se neotvírám. Byl docela krutý, ale spletl se.
S manželem jsem si vykládala a smáli se na hekárně. Pak přišla PA, že uděláme monitor - to byla ale obrovská chyba. Když jsem si lehla, kontrakce přišly a ihned po jedné minutě nebo dvou. A tak jsme rozdejchávali s manželem společně.
Zkoušeli jsme po té i sprchu, ale od bolesti nic nepomohlo. Už jsem byla unavená, i když kontrakce trvaly jen hodinku. PA poradila lehnout si a trochu si odpočinout. Ale jde to? Nešlo to!
Najednou jsme měla šílený tlak na velkou, tak jsem utíkala rychle na WC. Jenže při každé kontrakci jsem cítila, jak se rozestupuji. Manžel ihned utíkal pro PA, že chci tlačit. PA zkontrolovala a řekla „Jdeme rodit.“
Tak tak jsme došli na sál, vyšplhala si na kozu. Sestra si nasadila v rychlosti rukavice a už jsme tlačili. Do toho si sestra telefonovala na šestinedělí, že se rodí.
Člověk by nevěřil, že i ti chlapi tlačí za nás. Manžel mi hodně pomáhal, moc mu za to děkuji. 
Pamatuji si jen, že došly dvě sestry, jedna mi 3× skočila na břicho a malej byl venku. Narodil se Nám syn Pavlík 14.10. 2014 v 20:56 s váhou 3470 g a měřil 48 cm.
Příchod na svět měl těžší, že měl kolem krčku 2× omotanou pupeční šnůru a 1× kolem hrudníčku. Naštěstí je vše v pořádku a už nás jen trápí malinko poporodní žloutenka.
A pak doktor? Ten přišel 5 minut po porodu, pochválil mě, že na prvorodičku jsem moc šikovná a dlouho to tu nebylo. Byla jsem bez nástřihu, jen malá oděrka, ale ta se sama zahojila. Celej náš porod trval od začátku až do konce 3,5 hodinky.
Přeji vám, budoucí maminky, mnoho štěstí, zdraví, rychlej porod a hlavně zdravá miminka.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 988
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 585
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1003
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 446
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 276
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18782
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2486
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2706
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2446
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1632
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
