O nenarozeném drobečkovi
Chtěla bych se svámi podělit o svůj příběh. O tom, co jsem musela udělat a o čem už rozhodla příroda za mě. Je mi 20 let, život si užívám plnými doušky a přesto mám pocit, že mi něco chybí.
Jsem máma jednoho draka, Dominička (1,5), je to velký živel, miluji ho. V létě jsem hodně marodila, brala jsem chemoterapii na močové cesty, všechna možná léčiva, takže mi selhala antikoncepce. To že jsem těhotná, jsem se dozvěděla začátkem září a věřte mi, že jsem polkla hořkou slinu. Manžel chodí do práce, bydlení máme, ale další dítko neplánujeme. Ne, já přeci nemůžu být těhotná! HCG a i vše tomu ale odpovídalo.
Cestu od doktora jsem probrečela. Bylo mi hrozně. Na jednu stranu jsem si dítě chtěla nechat kvůli představě, že je ve mně malinký tvor, který chce jen žít. Ale na druhou stranu, jsem věděla, že to nezvládnu. Doma jsem vše vylíčila manželovi. Zásadně byl proti tomu, abych si dítě nechala. Plakala jsem ještě víc. Druhý den jsem se sešla s matkou a vše jí vylíčila. Poplakala jsem si a snažila se na to alespoň na okamžik zapomenout. S těžkým srdcem jsem se objednala k dr. na vypsání papírů do nemocnice. V den výkonu mi bylo hrozně. Vstala jsem z postele a ozvalo se slabé křupnutí, najednou bylo kolem mě a na mně spousta krve.
To, co se stalo pak, už vlastně nevím, zpanikařila jsem a omdlela. Po probuzení jsem ležela na lůžku s infuzí a u mě seděl manžel. Plakal, řekl mi, že se den před tím rozmyslel a chtěl, abych si dítě nechala, ale protože jsem s ním nechtěla mluvit, neřekl mi to. Chtěl mi to oznámit dnes ráno a do nemocnice zavolat a vše odvolat. To už jsme plakali oba. Bolest byla veliká. Toho drobečka jsem zabila! Podle výsledků z genetiky, o které jsem si žádala už předtím, by miminko ale nebylo zdravé. Brala jsem tak silné léky, že by mělo nejspíš postižený mozek, a to by mě moc trápilo.
Po 3 dnech mě na mou žádost propustili, ztratila jsem velké množství krve, a tak si mě tam nechali déle. Co bude dál? Kdo ví. Starám se dál o draka Dominika a snažím se nemyslet na to všechno, i když jsem toho stále plná. S manželem jsme se rozhodli, že si druhé dítko pořídíme a oznámíme mé těhotenství jako dárek k Vánocům. A našemu nenarozenému drobečkovi je určitě lépe nahoře. My to víme.
Přečtěte si také
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 7216
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 1525
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 2329
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 9214
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 1491
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 3790
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 6951
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1942
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 1429
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 1496
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...
. Moc mě mrzí, že jsi přišla o miminko, ale kdo ví, jestli by po takovém náporu vůbec bylo schopné přežít celé těhotenství, porod… Ztráta miminka v pozdější době by bylo mnohem horší. Nebo případně jeho přežití s poškozením mozku, nebyl by to žádný život ani pro miminko, ani pro tebe s rodinou. Ber to tak, že příroda je moudrá a proto se stalo to, co se stalo 
Až přijde další mimčo, tak vám to vynahradí 
Je mi moc líto co jsi prožila, prožíváš opravdu, ale moc mi to nejde na rozum, omlouvám se…i přes to, že jsi teda byla nebo jsi nemocná, tak se zadařilo a otěhotnila jsi, přes všechny ty léky by nebylo dobré si to nechat, ale vy jste si to nechtěli nechat z jiných důvodů-sociálních? Neuživili by jste další dítko? Rozhodli jste se pro potrat. Nakonec vše příroda zřejmě zařídila sama, věř, že to tak bylo nejlepší pokud by to bylo nemocné vlivem léků co jsi brala. Zřejmě Vás to citově ovlivnilo natolik, že by další dítě nakonec nebyl takový problém jak se zpočátku zdálo, což je dobře, držím pěsti, aby to vyšlo, ale není přece jen brzy? Po potratu a po těch lécích? Asi by jsi to měla prodiskutovat s lékařem jestli je vůbec už vhodná doba. 
JInak ta veta - poriddime si dite na VAnoce, to mi prijde jako by to byla nejaka vec, doplnek, proste si to poridime… My teda mame taky vsechny deti hned, jak se nam zachtelo, ale beru to jako obrovsky dar a prijimam to s diky a s pokorou.
Taky jsem si říkala druhé dítě nezvladnu a nakonec jsem změkla když jsem malou viděla na UTZ 
