Sama na miminko
- O životě
- Ally_P
- 25.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
S přítelem jsme se strašně těšili na miminko, bohužel, jen co jsem otěhotněla, jeho zavřeli, dostal 20 měsíců. Celé těhotenství tak prožívám sama, rověž tak budu prožívat i první rok dítěte nejkrásnější okamžiky. Bojuji teď sama se sebou, jak se z toho nezbláznit...
Nikdy jsem žádný deníček na internet nepsala, tohle je můj první.
Jsem teď v situaci, kdy je mi 31 let, jsem v 5. měsíci těhotenství, čekám své první dítě - holčičku. Moc jsme si ji s přítelem přáli. A povedla se nám v podstatě napoprvé
Měli jsme hroznou radost, jen co se mi na testíku objevily dvě čárky. Jenže naše radování trvalo zhruba týden, poté mi ho policajti odvezli a zavřeli. Jasně, věděli jsme o tom, že to přijde, ale nechtěli jsme si to připustit, zvlášť ne, že to bude takhle brzo. A za takovou kravinu - opakované řízení bez řidičáku. No, když je někdo nepoučitelý, nedá se s tím nic dělat. To jen na vysvětlení.
Již jsou to 4 měsíce co „sedí“, původně dostal trest „jen“ na 9 měsíců, ale nyní mu ho navýšili na 20, protože se prokázala z kamer ještě jedna jeho další jízda bez řidičáku. Takže jsem si to zrovna včera počítala - ještě 16 měsíců budeme bez „táty“. Na podmínečné propuštění po polovině trestu moc nevěřím.
Pořád se snažím s tím nějak srovnat, nikdy, opravdu nikdy jsem nechtěla být svobodná matka, ponechaná svému osudu. Stále se snažím uklidnit tím, že jsou na tom jiné ženy mnohem hůř než já - partner je opustil, nemá o ně a jejich dítě zájem, partnerovi rodiče od nich také dávají ruce pryč. A navíc třeba mají malý nebo žádný příjem. Hrozně je obdivuji, já jsem vždy byla samostatná a soběstačná, na žádném parnterovi jsem nebyla finančně závislá.
Vždy jsem pracovala, i nyní pracuji, příjem mám celkem slušný, ale i přesto se bojím, jak to finančně zvládnu a co bude dál. Vždy jsem žila od výplaty k výplatě, nemám nic našetřeného. Bydlím v Praze v podnájmu, mám velkého psa, starší auto, které každou chvíli potřebuje nějakou investici a sedačku na splátky. Tu naštěstí už za měsíc doplatím.
Přítel mě tu nechal jak se říká „s holým zadkem“, měl mu vyjít nějaký kšeftík, ale jeho uvěznění to překazilo.
Přemýšlím, kam se vrtnout, poslední dobou se vše kazí, mám na severu Čech byt, který jsem pronajímala, ale nájemník měl problémy s placením, tak se mi ze dne na den odstěhoval, tím pádem ještě ke svému pražskému podnájmu platím náklady za ten severočeský byt, který mě jen stojí peníze a nic teď nepřináší.
Napadla mě i myšlenka, že bych se odstěhovala do mého bytu, stejně jdu za dva měsíce na mateřskou, takže Prahu nebudu potřebovat, náklady tam jsou minimální, cca 3500 Kč měsíčně, zbyde mi pak na živobytí ještě skoro 16 tisíc. Vím, že bych to takto finančně zvládla úplně v pohodě, ale zase, nikoho v tom městě neznám, je to 30 km od mého rodného města (ale pořád blíž než to mám teď).
Říkám si, je to jen dočasné, s malým miminkem mi to bude utíkat, možná si i tam najdu kamarádky, které mají také malé děti a bude mi tam nakonec dobře, než se nám táta vrátí. Vím, že se vrátí, že se hrozně moc milujeme a těšíme se na to, až budeme opravdová rodina. Ale prostě jsem asi srab a nedokážu být tak silná, jak si mé okolí myslí, a je to krok pro mě směrem vzad, do malého města, které je sice hezké, ale kde podle mého nic není… jedná se o Teplice.
Nemáte náhodou některá podobnou zkušenost? Nemám si o tom s kým popovídat. Holky, které partner opustil, si hledají nové „tatínky“, ale to rozhodně není můj případ. Mě prostě žádní chlapi nezajímají. Kromě toho mého.
Přečtěte si také
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1032
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 733
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 663
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 581
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 500
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...
Chtěla jsem pro svého šikovného syna hlavní roli. Dostal ji totální trouba
- Anonymní
- 17.11.26
- 1232
Každoročně se u nás na vsi odehrává tradice, kterou milují všichni kromě mých pocuchaných nervů – rozsvěcení vánočního stromečku spojené s místní divadelní pohádkou. Režii a casting má pevně v...
Dřel jsem od rána do večera, aby byla žena šťastná. Místo toho si našla milence
- Anonymní
- 17.11.26
- 1699
Největší životní facku jsem nedostal od šéfa ani jsem nepřišel o peníze. Dostal jsem ji od vlastní ženy, když jsem ji jednoho odpoledne přistihl, jak se líbá s cizím chlapem. A víte, co mě štvalo...
Nesnáším podzim a manžel mi vyčítá, že kazím náladu celé rodině
- Anonymní
- 17.11.26
- 594
Zatímco všichni kolem mě obdivují barevné listí, těší se na dýňové latté a plánují podzimní výlety, já bych nejraději přeskočila rovnou do jara. S příchodem září se mi pravidelně zhoršuje nálada,...
Dcera mi pořád cpe svoje nevychované děti na hlídání. Já ale toužím po klidu
- Anonymní
- 17.11.26
- 1152
Vím, že to bude znít, jako bych neměla svá vnoučata ráda. Ale to není pravda. Mám šestiletého vnuka Davida a čtyřletou vnučku Elišku. Miluju je, ale hlídání je pro mě očistec. Dcera je totiž...
Za soukromou školu jsem dala 150 tisíc. Pak jsem zjistila, co syn neumí
- Anonymní
- 17.11.26
- 974
„Mami, já to neumím přečíst.“ Když mi tohle syn řekl nad obyčejnou dětskou knížkou, došlo mi, že jsme možná udělali pořádně drahou chybu. Za jeho soukromou školu jsme totiž každý měsíc platili 15...