Náš andílek
Tak už jsem taky maminka, jen jsem na konci těhotenství neodešla z porodnice s miminkem, ale s andílkem. :
Chtěla bych začít tím, že jsem si ani v nejhorším snu neuměla představit, že jednou budu taky maminka andílka. Tolik hodin jsem kdysi proplakala nad stránkami dlouhacesta.cz, nenarozenemiminko.cz a tolik jsem si přála, aby se to žádné ženě nikdy nestalo. Nechápala jsem, kde berou sílu žít dál a radovat se ze života. Ani nevím, proč jsem to všechno četla.
No a teď jsem se sama stala jednou z nich. Moje holčička Nikolka zemřela v bříšku v 32. tt. Už dva dny před tím osudným 5. zářím jsem si říkala, že se nějak míň mele, že mě nekope. Ale rostla a říkala jsem si, že se asi přetočila, a tak to není tolik cítit, že nekope „ven“. Občas vystrčila ven hlavičku a udělala velikou bouli na bříšku. S mamkou jsme se tomu smály.
Přítel odjel do zahraničí na dva dny a pamatuju, jak jsem mu psala, že mě malá zlobí, že je lenoška. Tak jsme se dohodli, že v pátek, až se vrátí, zaběhnu na kontrolu, jen pro jistotu, než odjedeme na dovču. Jenže sestřička nemohla dlouho najít srdíčko, pak mě vzala doktorka na ultrazvuk. Neodpověděla mi, jestli je všechno v pořádku a uchlácholila mě tím, že mě pošlu na kontrolu do nemocnice, že tam mají lepší přístroje.
Volala jsme příteli, že to není dobrý, že musíme do nemocnice. Dneska jsem si jistá, že mi neřekla, že malá už není, protože by mě tam jen tak nedostali.
V nemocnici byli všichni moc hodní, ale tu nejhorší zprávu mého života jim stejně „neodpustím“.
"Je nám to moc líto, ale Vaše miminko nežije.“ Jako by mi vyrvali kus srdce z těla. Někdy si sama pro sebe napíšu co a jak se tam dělo, ale teď nemám sílu.
Nejhorší minuta mého života - v 00.15, 6. září 2014 jsem porodila svého andílka, Nikolku. 44 cm a 1900 gramů. To TICHO potom.
Dneska už je to víc jak 2 měsíce, s přítelem se máme snad radši než předtím. Už se zase často smějeme, užíváme si život! Ale každý den, každou minutu myslím na to, že na tu procházku s pejskama, na návštěvu k našim, do postele už měla jít s námi Nikolka. Snad je jí tam někde dobře!
Nikolko, holčičko, i když jsme se nikdy neviděly, miluju Tě a vždycky budu. 
Přečtěte si také
Na fotbal nežárlím. Jen mám pocit, že manžela ztrácím a hodně mi chybí
- Anonymní
- 10.07.26
- 717
Děti vyrostly, jenže fotbal se hraje pořád. Teď navíc i po nocích. Myslela jsem, že budeme trávit večery spolu, místo toho manžel chodí brzy spát, aby mohl v noci koukat na mistrovství.
Byla jsem mladá babička a neměla na vnučku čas. Dnes svého sobectví lituji
- Anonymní
- 10.07.26
- 814
Když jsem se stala babičkou, bylo mi 43 let. Mé jediné vnučce je dnes už 15 let a já si její dětství vlastně vůbec neužila. Byla jsem naštvaná na dceru, že otěhotněla tak mladá, ale zároveň jsem...
Čtyři roky jsem věřila jeho slibům. Stačila jedna návštěva a všechno se změnilo
- Anonymní
- 10.07.26
- 1300
Nikdy jsem si nemyslela, že se zamiluju do ženatého chlapa. Vždycky jsem tvrdila, že přesně tohle bych nikdy neudělala. Jenže pak jsem se seznámila s Petrem. Byl starší, pohledný a neuvěřitelně...
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 1846
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 542
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 2875
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 6637
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...
Moje dcera se jí začala bát. Kvůli tomu skončilo přátelství, které trvalo 20 let
- Anonymní
- 09.07.26
- 2788
Ještě před dvěma lety jsme byly skoro každý víkend spolu. Naše děti si hrály na dece, my pily kávu a smály se tomu, že jednou pojedeme společně na dovolenou. Dnes se nevídáme vůbec. A důvod? Možná...
Na festival do Varů jsem jela zazářit. Odvezla jsem si pořádný trapas
- Anonymní
- 09.07.26
- 1248
Do Varů jsem odjížděla s jasným plánem. Aspoň na jeden večer si připadat jako filmová hvězda. Doma jsem nechala děti, partnerovi oznámila, že mě čeká kultura, a do kufru přibalila šaty, které už...
Řekl, že děti nechce stejně jako já. Zapomněl ale dodat, že už má tři
- Anonymní
- 09.07.26
- 2785
Nikdy jsem netoužila po dětech. Nevadily mi, ale nikdy jsem se neviděla jako máma. Měla jsem ráda svůj klid, spontánní výlety i tiché večery s knížkou. Když se kamarádky rozplývaly nad miminky,...
je mi to moc líto… Bulím jak malá. Taky si občas pobrečím nad dlouhoucestou, ani nevím proč tam lezu, vždycky pak nemůžu spát. Držte se 
.
Ve 12tt chce to čas. 
