Naše třetí radost
- Porod
- moky
- 26.11.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...aneb, jak se narodila naše láska Kristýnka!
Nejprve trochu vklouznu myšlenkami zpátky do minulosti - zhruba do 25. roku mého života.
To byl rok, kdy jsme se spolu s manželem dohodli, že zplodíme potomka. Ale ouha! Ono to nešlo. Během 5,5 dalších let jsme vyzkoušeli 3× umělé oplodnění a 1× embryotransfer, neúspěšně.
Psychikou jsem prošla různými obdobími - přes zoufalství, nesnášenlivost všeho okolo, těhotenství, až ke smíření se se situací, a i přesto jsem stále v koutku duše doufala, že to vyjde.
Mezitím jsme se stěhovali do jiného kraje, do baráčku. Já se začala hodně věnovat sobě a svému hubnutí. Našla si nového doktora, který mi jako první provedl laparoskopii, kde zjistil, že mám tuhý obal okolo vaječníků a oba vaječníky propíchal, čili provedl drilling vaječníků. K tomu všemu jsem dostala podpůrně Clostylbegyt a já - světe div se - po 5,5 letech otěhotněla a úspěšně donosila dceru Gabču.
Když bylo Gábince 10 měsíců, otěhotněla jsem. Hned napoprvé! Donosila jsem syna Františka. Shrnu tuto minulost tím a doufám, že to může pomoci snažilkám, které v současnosti prožívají nějaké z výše napsaného období, kterým si já prošla, aby nezanevřeli, dál bojovali, protože ty děti ZA TO STOJÍ!!!
A dostávám se ke třetímu otěhotnění, kterému předcházelo jedno, co skončilo v 9. týdnu těhotenství. Tři měsíce po revizi jsem držela opět těhotenský test v ruce a strašně se těšila a zároveň bála, abych donosila i třetí dítě ve zdraví. A ano, vše probíhalo naprosto ukázkově, včetně občasných těhotenských neduhů, až do konce.
Moje maličká byla velmi klidné dítě už v bříšku, minimálně kopala, neboulila mi břichem, jak jsem to znala u kluka. Přesto si svůj den také zvolila - 24.10.2016!
První maličký stah jsem ucítila zhruba v 5 ráno. Pohlazením po rameni jsem manžela informovala o tom, že se naše malá dere pomaličku na svět, ale aby v klidu dospal. Do půl osmé jsem již nespala, kontrakce přicházely mezi 6-9 minutami, vana to neurychlila, a tak jsem měla relativní klid na přípravu dětí do školky, snídani a ranní úklid.
Pak dorazila tchyně, protože jsme si přáli i napotřetí, aby byl se mnou manžel u porodu. Dali jsme si v klidu kafe s mlskou. V 9 hodin odjela tchyně na nehty a já dál zapisovala časy - zkrátily se na 4 minuty - a to už trošku manžel znejistěl, že by raději opravdu vyrazil směr porodnice. Tak jsme jeli. Do porodnice jsme dorazili před 10. hodinou. Možná čekáte, že se kontrakce začaly stupňovat, ale nebylo to tak. Pořád slabý odvar a rovnou prozradím, že to tak bylo až do samotného konce. 
Připojili mě na monitor a tam jsem si užila další tři čtvrtě hodinku, protože tělo ani malá nevykazovala žádné poskoky, křivka rovná. Už jsem se začala bát, že nás pošlou zpátky domů, ale po vyšetření, kdy jsem byla otevřená na 7-8 cm, jsem věděla, že domů nepojedeme.
Proběhl klystýr a tam jsem cítila, že tělo samo malou přitláčí ven, bezbolestně. Zavolala jsem na sestřičku a ta mi řekla, že mě dovede na porodní sál, kde píchneme vodu a uvidíme, co bude dál.
Bylo 11:03, když jsem ulehala na křeslo. O 5 minut později mi doktorka píchla vodu, chvilku jsme čekali, až doteče celá. U obou předchozích porodů jsem věděla, že píchnutím vody to začne. Nezačalo. Nic, stále bez bolesti, jen teda silné tlaky, které jsem prodýchala.
V 11:20 píšu kamarádce, že mi před chvilkou píchli vodu. Odesílám sms, jde na mě stah a u něho vím, že teda bude mít „grády“, cítím to tak. Hážu manželovi telefon, přichází jedna obrovská kontrakce, tělo samo tlačí, já dýchám a v 11:22 naprosto celá vyklouzla naše princeznička Kristýnka s mírami 2580 g a 47 cm.
Doktorka doběhla na poslední chvíli chytnout malou, a protože tam byl primář, tak ten si stihl umýt jen ruce, mně pogratuloval k rychlému porodu a doktorku maličko seřval, že jsem neměla připravené křeslo (kvůli píchnutí vody jsem stále seděla jako na židli) a že manžel neměl na sobě zelený mundúr). Každopádně se smál a rychle zas odešel a nechal doktorku, aby mi udělala jeden maličký steh za odměnu.
Když to shrnu: doteď nechápu, že jsem měla téměř bezbolestný porod a že k tomu stačila jen jedna větší kontrakce. Každopádně, jak se malá projevovala v bříšku, tak se projevuje i na světě - ona pořád spííí.
Cítím, že tímto porodem jsme jako rodina kompletní a jsem strašně moc ráda, že to byl můj nejlepší porod a takovou vzpomínku si nesu dál do života.
Závěrem přeji všem snažilkám pevnou psychiku a empatické přátele kolem sebe, těhulkám rychlý porod a co nejméně strachu a maminkám spoustu krásných chvil s dětmi a co nejméně stresu, protože sama vím, že porodem to teprve začíná a mnohdy přijdou i dny, kdy by se člověk raději neviděl.
Je to fuška být MÁMOU, ale zároveň i to nejkrásnější, co nám život může dát. Díky i chlapům, protože bez nich bychom ty Zlatíčka neměli, že? 
Přečtěte si také
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 7
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 34
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 88
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 83
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 101
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 1853
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1277
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 949
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 693
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 798
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
! Doufam, ze i ja se nekdy dockam 
.Je pro me motivaci, protoze i ja za sest tydnu cekam treti mimi a ani nam
takže jsem moc ráda, že třetí porod byl, jaký byl 
