Natálko, děkuji...
- O životě
- kackark
- 12.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
S odstupem času vím, že vše má svůj smysl a jsem šťastná, že jsi tu s námi byla, i když jen tak krátkou chviličku.
Natálko nejdražší,
sedím v autě, déšť bubnuje na okýnka, hlavou se mi honí spousta myšlenek, jak kapičky po skle, čekám až se vzbudí Tadeášek a myslím na Tebe. Nevím, kam se píšou dopisy andílkům, tak Ti píši sem.
Vím, že cítíš, jak moc na Tebe myslím, ale dnes Ti chci poděkovat.
Děkuji, že jsi tu s námi byla, i když jen velmi krátce, ale o to víc si mě naučila.
Naučila jsi mě trpělivosti (to když v noci po desáté přendávám Tadeáška od prsa k prsu a neremcám, jen si uvědomím, jaké je to štěstí, že je zdravý), tolerantnosti, odvaze i pokoře.
Díky Tobě vím, že svět není jednoznačně černobílý, nikoho za nic nesoudím. Vím i to, že boj se závistí, zlobou a neomaleností je marný.
Možná jsem byla dřív trošku pyšná a povrchní. Dnes jsem taky pyšná, ale na Tebe, Ty můj andílku, na Tadeáška, naše sluníčko a na vašeho tatínka. Už moc dobře vím, že vůbec nezáleží na tom, co mám na sobě a zda mám kruhy pod očima, ale na tom, jak moc miluji ty, na kterých mi záleží a jak smysluplně s nimi trávím svůj volný čas.
S tatínkem se snažíme žít tak, abychom nikomu neubližovali a až se jednou na konci života ohlédneme, chceme si říct, že jsme prožili hezký život a pro vás, naše děti, udělali maximum. Snažíme se žít i s tím, že jsou lidi, kteří nás nemají rádi a hází nám klacky pod nohy.
Měla jsem Tě učit chodit, mluvit, hrát si a spoustu dalších věcí. Zatím jsi to Ty, co jsi mě moc naučila a já Ti za to dnes chci moc poděkovat. Jsou to dva roky, co jsi byla u mně a já si šťastně hladila bříško, teď Tě nemůžu pohladit, ale cítím, že mě provázíš pořád. Díky Tobě jsem se změnila a doufám, že k lepšímu.
Už hodinu sedím v autě a čekám, až se Tadeášek probudí. Dnes už to neberu jako ztrátu času, jsem ráda, že jsme spolu, a že můžu o Tobě přemýšlet. Nenadávám osudu, proč to potkalo zrovna nás, já mu děkuji, že jsme spolu tu chviličku mohli být.
Holčičko moje, moc Tě miluji a ještě jednou děkuji za vše.
Tvoje máma
P.S. To není zdaleka vše, co bych Ti chtěla říct, jen Táda už je vzhůru. Neboj, zase napíšu.
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 92
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 65
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 105
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 135
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 82
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1142
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 924
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 716
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1288
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 611
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
