Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Přelétavý deníček, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (4. díl)

Život na vedlejší koleji (4. díl)
  • Anonymní
  • 09.05.26
  • 1151

Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
mamca
12
30.7.03 15:22

Ahoj holky,
to se nám ten deníček pěkně rozjel, už je tu i výhled na příští téma. Svatba, jak romantické, pro některé krásné a úsměvné vzpomínání, pro jiné netrpělivé a vzrušující očekávání a přípravy…

A teď k dovoleným - asi se trošičku zastydím před všemi, které tu píšete o krásách dovolené v zahraničí. Mě, nevím proč, zahraničí zatím neláká. Nejraději jezdím po naší republice. Oblíbila jsem si Plumlov, kam jsem začala jezdit se svou láskou pod stan a užívala si našich objetí a polibků a společných nocí…
Teď máme dva prcky a dovolenou plánujeme až na příští rok, ale asi znovu někde po České republice, ovšem už ne pod stan, ale spíš na chatu, přece už jen jsem trošku „zpohodlněla“.

Jinak všem přispěvatelkám do tohoto deníčku přeji krásné prosluněné léto. mamča

  • načítám...
  • Zmínit
Rybicka2
1
30.7.03 16:08

Ahoj vsechny preletavky,
Uvodem jen par slov ? na e-mimino chodim jiz dva roky, ale zatim jsem aktivne neprispivala (i kdyz zase takova nouma nejsem, ale holt asi nejsem zase az tak prubojna…). Takze tohle je muj prvni prispevek, tak snad se mezi vas zaclenim :-) - (hrozne rada).

Sama patrim mezi snazilky/umelinky, ale zatim neuspesne …to ale do tohoto denicku nepatri.

Na tema dovolene musim napsat par mych myslenek.. a tak trochu na sebe prozradit par veci. Drive jsem jezdila na spise aktivni dovolene s mym prvnim manzelem, bylo to hlavne na vodu a na kola. Tyhle dovolene nemely chybu a vzdycky na ne budu rada vzpominat (hlavne na ty vodacke), spousta bezvadnych lidi kolem sebe, krasa ceskych rek a okoli, nadherna atmosfera kempu, hospudek, celodenni popijeni, proste nadhera…Do toho samozrejme nejaka ta dovolena se spoluzaky, napr. procestovani Francie od severu az k jihu ve stare dobre 120-itce…Postupem casu se zmenilo hodne veci a jak asi napovida zacatek, nyni jsem se svym druhym manzelem a s nim jezdime spise na ty pohodove dovolene (hlavne diky pracovnimu vytizeni oba radi timto druhem dovolene nepohrdnem) a musim napsat, ze ani tyhle dovolene nejsou k zahozeni. Hlavne jsme si oblibili, jiz tady nekolikrat zminene, recke ostrovy, a musela bych se tu hodne rozepisovat, jak moc na nas tahle kultura zapusobila a jak radi se tam budem vzdycky vracet…
Na zaver bych chtela jeste napsat, ze tak nejak, jak leta pribyvaji, jsem vyzkousela ruzne typy dovolene a opravdu tezko rict, ktera byla ta nej. Zazitku bylo spousta a jak rika jeden muj kolega, neni dulezite zda zazitky jsou pozitivni nebo negativni, ale hlavne ze jsou silne ! a ja s tim proste musim souhlasit :-).

Tak a timhle bych ukoncila muj prvni prispevek.
Vsem preji krasny zbytek dne a tydne.

Sarka

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
30.7.03 17:06

dala jsem se přemluvit partou kamarádů, pár dalších zlanařila a přihlásila se na zájezd do italských Dolomitů. Vlastně jsem nikdy takhle na horách nebyla, když nepočítám Tatry s rodiči, ale to jsem byla ještě malá dítko a moc toho nenaťapkala. Vyjížděli jsme v noci a nad ránem projížděli rakouskými horami. V malé upraveném městečku Lienz byla vyhlášena protahovací procházka. Obdivovali jsme čistou prudkou horskou říčku, mé vodácké srdce plesalo a jásalo a hned jsem hledala hlavní proud, kudy by se to dalo projet!

Něco po poledni jsme dorazily do Sant Martina, našeho přechodného domova. Hned následující den se z nás stali praví nefalšovaní horalé ? po snídani jsme vyfasovali kolečko turistického salámu, chleba, jablko a horalku, přepásaní mikinami a obtěžkáni batůžky, připlácnuti ze shora kšiltovkou, s odhodlaným, ba až zarputilým výrazem ve tvářích, nastoupili do autobusu. Náš první vrchol se jmenoval Seekofel a my se už v autobuse začali hádat, co ten název vlastně znamená. Jelikož jediný cizí jazyk, kterým vládnu je němčina, vyslovila jsem smělou hypotézu, že je to jezero v kufru, což rozpoutalo značné veselí a ohnivou diskusi. Ale to už nás náš milý bus vyklopil u skutečného horského jezera ze všech stran uzavřeného nádhernými vrcholy. No co jsem říkala!! Po malých skupinkách se náš průvod pohnul směrem nahoru. Brzo jsem zjistila, že stojí za to držet se v přední skupince. Jak zůstaneš pozadu, je zle. Ti vepředu na Tebe sice počkají, ale jakmile se k nim s jazykem na vestě doploužíš, nenechají Tě ani pořádně vydechnout a už zase frčí dál. tato zkušenost se mi zatím všude v horách vyplatila. První upachtění horalé skončili těsně pod vrcholem. My se prodírali jako kamzíci dál zanechávajíc za sebou spršku štěrku a drobných kamínků jak se nám drolil od bot. Na vrcholu na nás čekali a zvědavě si prohlíželi jeho první dobyvatelé ? černolesklé kavky. Jakmile jsme vybalili proviant, hned začali kroužit kolem s nadějí, že nějaký ten drobeček utrousíme. Sestup byl o poznání těžší, začali se ozývat kolena a kotníky, místy i otlačené paty a palce. Na samém závěru cesty nás přepadl mírný deštík. Nakonec jsem spolu s dalšími blázny porušila panenskou hladinu divokého jezera a smočila v něm znavené údy. Jak rychle jsem tam vlezla, tak rychle jsem zase prchala ven!! Otřelí horalé se dusily smíchy. Voda v jezírku totiž měla nějakých 6 °C!! Osvěžení a lehce promodralí nastupujeme do našeho busu. Večer padáme do duchen a bolí nás celý člověk.

Oč horší bylo ráno! Při pouhém náznaku pohybu se ozývají namožené svaly! Ale nic naplat, po snídani opět balíme kus žvance a vyjíždíme směrem k nejvyšší pěšmo zdolatelné hoře Tofaně di Rozes. V autobuse bojuji sama se sebou. Moc se mi chce jít na vrchol, ale po včerejším zátahu to vidím spíš na příjemnou procházku v údolí. Rozum říkal, že je lepší držet se při zemi, hlava chtěla být vysoko v oblacích? Dodali tomu kluci, když před autobusem přemlouvali Aničku, zasloužilou matku tří synů, aby s nimi šla na Tofanu. To už jsem nevydržela a vyběhla ven. Kamil na mě koukl: ?Ty chceš jít taky, vid?? ? Bojím se, že bych vás brzdila, nevím jestli na to mám? vyhrkla jsem. ?Ale jít chceš, tak pojď!? A bylo to. Vrátila jsem se do autobusu pro batůžek, zapomněla tam kšiltovku, takže mi celý den pražilo na palici, ale v ten okamžik to bylo všechno vedlejší. Hned od začátku jsme na:,–(ili přímo ďábelské tempo. Později jsme si přiznali, že v ten okamžik jsem to chtěli asi všichni vzdát? Trochu nás honil čas návratu, museli jsme jít pěkně friško. Jakžtakž v limitu jsme dofuněli k chatě, kde byl krátký odpočinek a první příležitost k nabaštění. Na kamenech sušíme zpocená trička na kterých zůstávají prosolené mapy. Kolem nás proudí Francouzi, Poláci a Italové.

Zvedám se o deset minut dřív, abych pak nezdržovala. Jít máme stále po červené značce až na vrchol. Čekám, že mě ostatní rychle doběhnou. Držím si své tempo. Kolem mě jsou nádherné barevné majestátné hory a mě je dobře u srdce. Jde se velice dobře. Na malém skalnatém výběžku silně, připomínajícím nějakou zříceninu, sedí nějaký človíček a svačí. Máváme na sebe. Kochám se tou mlčící nádherou a vytahuji foťák. Říkám si, že bych takhle mohla jít klidně i sama. Jenže za rohem mě přešel smích. Cesta se zúžila v římsičku a pod ní je několik desítek metrů příkrý sráz. Jedno uklouznutí stačí. Dívám se dolů a divím se, jako to že se dole neválejí lidské kostry. Někde v dálce pochodují Italové, co mě před chvílí míjeli. Jsou jako mrňavé figurky. Usedám na kus dolomitu a čekám na ostatní. Ani nevím jak jsem tam byla dlouho, hodinky nenosím. Mladý muž na protější straně se zvedá a ještě jednou mi mává. Opětuji.

Nakonec mi nezbylo nic jiného, než se vrátit. Uvažuji, co se asi stalo. Asi šli po modré přímo nahoru a ne po červené, jak mi řekli. Kus přede mnou šel onen človíček, co na mě mával. Napadlo mě snad to jediné, co se v té situaci dalo dělat. Zavolala jsem na něj. A světe zboř se, on mluvil německy neb to nebyl spanilý Ital, ale Němec jako poleno! Zeptala jsem se, jestli jde na vrchol. Řekl, že ano. Jeho přítel šel po červené, což je Via Ferrata ? cesta určená spíš pro horolezce než pro normální zeměšlapy. Ve stručnosti jsem vylíčila svou situaci ? zůstala jsem uprostřed hor sama a nechce se mi sedět dvě tři hodiny před chatou a čekat, až se ostatní vrátí. A tak jsem měla najednou doprovod ? sympatického mladého muže s tmavým knírkem, který vůbec nevypadal německy a se kterým jsem počala zdolávati poslední úsek hory. Teda byl vám to terén jen co je pravda! Samá suť, sněhové jazyky, které jak tály, vytvářely malé potůčky a vodopády? O nějakém značení už nemohla být řeč, modré značení se ztratilo po několika metrech. Tu a tam se objevila kamenná mohylka naznačující cestu. Výběr byl veliký ? buď po sněhu nebo se brodit sutí či šlápnout na mokrou skálu. Dirk pošlapával terén svými traktory (ten chlap měl snad padesátku nohu!), já za ním klopýtala a uhýbala spršce kamínků. Ano, během cesty jsem se stačili představit. Někde vysoko nad námi vykoukly Radčiny puntíkované kraťasy. Volám na ně, aby o mě neměli strach. Dirk se zájmem naslouchá. Pak se zeptal, odkud vlastně jsem. Na moc řečí nebyl čas. Těsně pod vrcholem došlo na hroznový cukr a iontové nápoje. Měníme si vizitky. Poslední úsek byl k nepřečkání. Lapám po dechu. Dirk mě nechá vydechnout, ale pak rázně pobízí. Jsme přes 3 000 metrů nad mořem a je to znát.

Konečně je vidět veliký kříž. Pod ním posedává naše znavená banda a Dirkův kamarád. Jsem unavená a spokojená. Na nějaké velké nadšení není místo. Obloha se zatáhla mraky, takže je vidět jen občas, když se náhodou protrhnou. Kolem krouží všudypřítomné kavky a pojídají, co nám odpadne od pusy. Kamil zvedl obrovský kámen posetý drobnými krystaly. Prý pro sestry na památku!! Nadšenec!

Dirk už se zvedl a odcházejí. I pro nás už je čas. Za necelé tři hodiny odjíždí náš autobus. Cesta dolů je v něčem náročnější, v jiném snazší. Kluci skáčí přímo do sutě a nechávají se vždy o pár centimetrů svést dolů. Jdeme většinou po dvojicích, vzájemně se ztrácíme a zase nacházíme. U chaty se ani nezastavujeme a vyšlapanými cestičkami doslova pelášíme dolů. Vysoko nad námi se tyčí majestátně Tofana di Rozes ve své 3 255 metrové velebnosti. Dívám se na ni a připadá mi neskutečné, že jsem vůbec kdy byla na jejím vrcholu. Nemám pocit, že jsme pokořili horu. Zůstává nepokořená, znovu lákající k dobývání, jen nepatrně pošlapaná podrážkami našich bot. Ona je stejná, to my jsme se v něčem změnili?

I zbývající túry byly moc vydařené a pěkné. Někde mám spoustu pěkných fotek. Asi týden po našem návratu mi přišel mail z Německa. A od té doby mi Dirk píše skoro každý týden a z každé dovolené přistane v mé schránce jeden nádherný pohled posetý drobounkým nečitelným písmem?

Tak to byl jeden krásný nezapomenutelný zážitek z dovolené.

Alice

  • načítám...
  • Zmínit
Slunnicko
44
30.7.03 17:10

Ahojte všechny dovolenkářky :),

napadlo mě, že bych toho mohla využít a poradit se s váma na téma naší blížící se dovolené. Tak vás trochu zneužiju a poprosím o názory všechny, které byly někdy na dovolené v Chorvatsku. Chystáme se tam totiž koncem prázdnin na čtrnáct dní, ale ještě nejsme úplně na tuty rozhodnutí KAM. Rozhovory na toto téma u nás probíhají asi tak, že si každý meleme dokola svoje a kdyby nás někdo poslouchal, zaručeně by netipoval, že se chystáme jet spolu a už vůbec ne na stejné místo. Můj přítel totiž, nejen že přehlíží mé názory, ale nezajímá ho ani skutečnost, že s námi jedou ještě další známí. Nedávno začal na návštěvě vykládat, že jedeme do Černé hory ? udiveně jsem na něj zírala a hlavou mi šrotovaly myšlenky, že snad jede s někým jiným, protože tohle pro mě byla novinka stejně jako pro ty, kterým to s nadšením sděloval. Pak mi objasnil situaci ? v Chorvartsku jsou prý jen „nízké“ hory a v Černé hoře jsou „vysoké“ a je to jen o PÁR kilometrů dál (on se musí totiž na každé túře vydrápat aspoň na nějakou hromadu kamení, když už nic, jinak to nepovažuje za výlet). Takže od té dovolené čekáme oba něco jiného. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli někdo nevíte o místě, kde by se dalo skloubit: hory-turistika-moře (prosím ? šetřete mě :))! Zatím je favoritem NP Paklenica nedaleko Zadaru, tak jestli máte někdo vlastní zkušenost, budu ráda, když mě připravíte na to, co mě čeká? a nemine? Zkrátka budu ráda za jakékoliv reference, co se Chorvatska týče, pak si to nějak sesumíruju a opatrně doma nadhodím.

schamka, Nafteta, Katusa, Bella, Anini, mysinka, Maru, claudia: holky, všimla jsem si, že se vám tady rozmohla nějaká mohutná propagační kampaň zvaná Řecko :o). To je taky můj dávný sen, ale na ten si ještě asi nějaký čas počkám. Ale co, hory tam nějaké jsou (ne?), tak možná jednou? (Anini ? krásné překvápko od manžílka, taky bych si dala říct :))

Sýkorka, Anini: s Rumunskem je mi „vyhrožováno“ neustále, mám se čeho bát? ? :(

claudia, Alice: Roháče jsme taky absolvovali ? několik „dvoutisícovek“ za den, no abych nemachrovala, šli jsme po hřebeni, ale vylézt na tu první ? to bylo ? uf! Taky jsme bydleli v Habovce a podruhé v sousedním Zuberci ? tam mají skvělou pizzerii :)

Toffifee, Brusinka: stanování jsem „objevila“ teprve před pár týdny a moc se mi líbí (hlavně když nám kousek od stanu neprotíká horský potůček, od kterého jde jednak děsná ledárna a jednak mě přinutil několikrát za noc špacírovat v polospánku přes celý kemp po směru šipek s nápisem WC ? já jak slyším téct vodu, tak se neznám ?)

A už se mi ty jména začínají motat, takže všechny ostatní jen v rychlosti zdravím a snad se chytnu příště. Určitě jsem na někoho zapomněla, podle „osmatera“ tohoto deníčku, se příspěvky mají týkat všech, což je pro mě v pět hodin odpoledne nadlidský výkon. Tak snad mi odpustíte?

Mějte se všechny moc pěkně a piště!
Jana

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
30.7.03 17:34

Jedte na Paklenicu, přijdete si na své oba. Byli jsem tam s manželem před svatbou, je to nádhera, za jeden den se to ani nedá projít. Dobré je stavit se cestou tam na Plitvických jezerech.

Alice

  • načítám...
  • Zmínit
Koculka
225
31.7.03 09:50

Já se holčiny ještě zeptám na radu.
Za měsíc plánujeme svatební cestu do Řecka, nejraději na nějaký ostrov. Jak sleduji vaše dovolenkovací zážitky, tak už hezká řádka z vás tam byla. Poraďte, který je ten pravý? Vím, že je to hloupá otázka, nicméně prosím o nějaké rady na výběr romanticého krásného místa, kde se dá válet na pláži, šnorchlovat a něco hezkého vidět pod vodou i na souši.

Děkuji Táňa

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
31.7.03 10:27

Jo holky, abych nezapomněla, Dirk je stále SVOBODNÝ! Kontakt a fotky jsou na vyžádání u mě… :o)

A.

  • načítám...
  • Zmínit
Sykorka
150
31.7.03 10:44

Ahojky!

Rumunsko je moc hezký na výlety - pokud se vydáte na hory, jsou víceméně srovnatelné s Roháčema - vrcholy taky přes 2000 m. Jinak je to tam trochu chudší na zábavu vesnice jsou většinou proti těm našim trochu zaostalejší. I když jsem slyšela, že u moře už je „turistický průmysl“ celkem na úrovni. Myslím, že není třeba se Rumunska nijak bát - je tam klid a vstřícní lidé. A kdybyste tam náhodou vyrazili tak se z vás okamžitě stanou multimililonáři - ta jejich měna se hemží ke konci spoustou nul …
Zajímavá je oblast Banátu - tam žije česká menšina - dá se levně ubytovat v rodinách (českých) a odtud podnikat výlety do okolí.

Měj se fajn Sýkorka

  • načítám...
  • Zmínit
Anini
371
31.7.03 11:58

Ahoj Jani,
teda nemáš doma mého Romana???? Myslím, že jo, protože nejede nikam, kde není aspoň 1 000 m vysoká hora, to by tam jel zbytečně. Loni jsme byli v Chrovatsku a prošli celé pohoří Biokovo, Bijele-Stijene (snad se to tak píše), taky NP Paklenica a nevím co ještě, taky na moře nakonec došlo,ale jako na potvoru, když jsem si chtěla trošku odpočinout u moře (všechno mě po tom chození strašně bolelo), tak se nám zatáhlo a já u moře chodila v teplákách a bundě!!
Jestli chceš, zkusím doma najít deník z této cesty, třeba se ti bude hodit. Jen nevím jak ti jej poslat. zkus mi napsat na mail: anna.starhova@seznam.cz, jestli mám ten deník hledat.
 pá

  • načítám...
  • Zmínit
Anini
371
31.7.03 12:06

Čau Táni, dneska si připadám jako „radící kancelář“ nicméně se i s tebou podělím o rady mého muže. Letos jak sis přečetla jistě výš jedeme taky, vlastně už za 6 dní do Řecka. manžel tam byl dokonce před 3 lety sám 7 týdnů a zcestoval kdejaký ostrov. Nicméně letos „vymyslel“ ostrov, na které nebyl jménem Sifnos a taky Mílos. Dívala jsem s ena netu, je to malinkatý ostrov, předpokládám bez diskoték a nočního hluku,ale s dostatkem tavren. Zkus se podívat : http://www.cyclades-accommodation.com/…sights.shtml
my letíme do Atén a pak lodí z Pirea na ostrov, dám ti odkaz i na trajekty http://www.ferries.gr/

Tak vyberte dobře. Vím, i když jsem tam nikdy nebyla, že nejnavštěvovanější z těch malinkých ostrůvků je Paros, Ios, Thira.

Pěkný den
Anna

  • načítám...
  • Zmínit
Slunnicko
44
31.7.03 14:23

Ahoj holky,
díky moc za rady a tipy…

Alice: já myslím, že Paklenica stejně nakonec zvítězí a aspoň pár dnů tam strávíme, ale včera ve zprávách hlásili v těch místech nějaké rozsáhlé požáry, tak huš huš, ať nám to živel nezničí! Jo, jen tak mimochodem - skvělé počteníčko z Dolomitů :)

Sykorka: Rumunska už se teda nebojím, … když říkáš :))). Opatruj pupíka i sebe!

Anini: … máš to v mailíku, díky ;)

Mějte se všechny pěkně a zítra pamatujte na předvíkendový režim, tak opatrně, ať se v práci nestrháte :)
 Jana

  • načítám...
  • Zmínit
Anini
371
31.7.03 14:32

Taky tip na Rumunsko, ať máte nad čím přemýšlet, my byli v Apusenách, je tam ještě méně turistů než v Banátu :o) a jak psala Sýkorka, budete tam milionáři!!! Jak nepiju tak velkého panáka Metaxy (28 Kč!!) jsem neodmítla.

Pááá
Anna

  • načítám...
  • Zmínit
katusa1
20
31.7.03 14:42

Taky jsem si všimla řecké „mánie“ :))))
Hory taky beru, právě za 14 dní jedeme do Tater takže si užiju a doufám, že si z té dovolené nebudu muset léčit nožičky moc dlouho… :o) Přítelík je totiž typ - když už tu jsem tak chci vidět všechno. Myslím, že z toho má asi největší radost naše psice Elina :)

Ahoj Katusa

  • načítám...
  • Zmínit
katusa1
20
31.7.03 14:57

Ahoj Táňo,
Jak už jsem psala tak jsem se nedávno vrátila z Rhodosu, já myslím, že záleží na tom zda chcete být víceméně sami nebo jít i večer někam na disku nebo tak něco.
Rhodos je největší z ostrovů Dodekanesu, je velmi blízko Turecka a mě tam strašně vyhovovalo to, že ačkoliv byl pařák (42°C) tak foukal větřík chladný takže se člověk cítil fakt parádně. Na ostrově je dost míst kde se ubytovává, já byla v Faliraki - to je nejrušnější město ostrova, žije převážně v noci a jsou tam největší Beachparties na ostrově, taky je tam nový krásný aquapark.
Nejkrásnější je tam město Lindos, ve kterém jsou jedině staré bílé domky, je tam zakázáno stavět, takže je to velmi romantické místo, byli jsme tam v rámci fakultativního výletu - nad městem je totiž akropole. Šnorchlovat se dá všude je tam nádherně čistá voda, já se potápěla v zátoce Kallithea (jediné místo na ostrově kde je dovoleno potápění s kyslíkem), mám z toho nádherné fotky dole dám odkazy tak se sama podívej. Nechci se tu moc rozepisovat, aby z toho nebyl román :o)), pokud chceš víc tak mi napiš zprávu :o)

Katusa

Akropole v Lindosu
http://www.sweb.cz/nnyx/dov2.JPG /> Přístav Symi a Rhodos
http://www.sweb.cz/nnyx/dov4.jpg /> A fotky z podvodního fotáku
 http://www.sweb.cz/nnyx/more.JPG

  • načítám...
  • Zmínit
Koculka
225
31.7.03 15:27

Apolennko to máš pravdu. Chlapi jsou prostě jiný živočišný druh než my a proto se musíme občas uchylovat k drobným lstem. Alespoň je život barevný:).
Ta moje kamarádka se ale z toho flirtíku vzpamatovávala několik měsíců. Přitom je to hezká a příjemná holka. Ale na sto honů je z ní cítit ta snaha někoho ulovit za každou cenu. To chlapi asi poznají a buď to využijí nebo zdrhnou. Nebo obojí:). Bylo mi jí líto, protože se v tom opravdu plácala. No to je život:).
 K.

  • načítám...
  • Zmínit
Koculka
225
31.7.03 15:30

Děkuji, budu se těšit!!
Můj „skoromanžel“ mi teď říká slečna Nervík. To jen tak na okraj:). Myslela jsem si, že jsem kliďas a že to v pohodě zvládnu s úsměvem na rtu a ono ejhle co se děje:).
Kočulka Táňa

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
31.7.03 16:44

No nazdar! To jsem si na sebe upletla pěkný bič!! Mám balit na dovolenou, pod nohama se mi batlolí Verunka, chvílemi se chce mazlit, jindy zase vytahuje káblíky z počítače a tady je příspěvků jak do Literárního klubu!! Nevím nevím, jak to bude s mým předsevzetím reagovat na všechno!! To se má Pavča na co těšit!

Děkuji Pavče, že se ujala nového deníčku. Určitě každá z vás nějakou svatbu už zažila a aspoň něco se jí tam líbilo, takže se moc těším, jak si po dovolené počtu. Pomáhejte trochu Pavče a reagujte na příspěvky, které se vám líbí, at nemá mozoly na prstech? :o)

Meliska ? no výborně, svatba na obzoru, to si příští týden počteš!

Jani (schamka) v Martině jsme jednou byla, máte tam nádherné hory!

Jarča ? těšíme se na vaše seznámení!!

Toffifee ? Ahoj Zuzko, my se známe z chatu i z deníčku. Dobrá prevence proti zblbnutí je chodit sem!! Verunka je mimochodem 13.6. 2002!!

Alfinka - vítaj, doufám, že se konečně potkáme ve Zlíně!!

Tuc ? no jasně, přidej se!! Tu kanoi v Kanadě bych si také nechala líbit! Paráda!!

Bella - také stará známá!! Doufám, že nám příště vylíčíš své zážitky ze svatby!!

Anini ? tak přece Řecko! Už se těším, jak nám povykládáš!!

Marka ? už jsme Tě vyhlížely!

Brusinka ? dovolenou jen s tátou jsem nezažila, to mohlo být skvělé. Moje kámoška vzala jednou na vodu své rodiče a prý se to velice vydařilo?

Nafteta ? a umíš německy nebo anglicky? Dirk je stále volný?. :o) Neboj, on se ten správný chlap najde!!

mysinka ? vítej mezi námi a zachovej nám přízen!

Apolennka ? o té dovolené Ti to napíšu za týden, já totiž jedu na dovolenou s maminama a MArek jede na taneční seminář. Myslím si, že oddělená dovolená může být moc fajn. Pro oživení vztahu je to potřeba.

Maru ? snad jako jediná ses rozepsala jak jsi trávila prázdniny. Snad se k tomu také dostanu? Bylo by to zase na dlouho. Jezdili jsem k dědečkovi a oběma babičkám? Vltava je moc krásná, jala jsem jí pře 3 roky. Odkud vyjíždíte? Z Lenory nebo od Soumaráku?

mamča ? Jé tak to se těším, až se rozepíšeš o svých dětech. Já jsem taky nejdřív provandrovala republiku. Moc je mi líbí Jižní Čechy, Toulovcovy maštale, Vysočina, kde máme chatu?

Rybicka - moc mě těší, že po svou letech chození na emimino jsi začala přispívat právě k nám, protže pro Tobě podobné je tento deníček jako ušitý! Jestli se Ti bude chtít, napiš třeba jen o jedné dovolené, rády si počteme?

Slunnicko - Jani, to je pěkné jak ses rozepsala? Není to samozřejmě povinnost, ale je to hezké reagovat na něco, co napsal někdo druhý.

všem: osmero bylo napsáno spíš pro základní orientaci, konkrétně mi šlo o to, aby nikdo nebyl vyčleněn, je jedno, kdo zareaguje, ale je fajn, když je vidět, že to ostatní čtou a zajímá je to. Je to smutné přispívat a nepřečíst si potom jedinou reakci na to, cos napsala. Já ted sama nestíhám reagovat na všechno, píše nás sem prostě moc. Proto prosím vás ostatní ? pište, reaguje na to, co vás zajímá, povídejte si navzájem, proto tu jsme.

Uff! Tedy vlastně Howg! :o)

Alice

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
31.7.03 23:15

Nadá mi to, abych se ještě nepřipojila. Jednou jsem se sama dostala do role „svůdkyně“, ten kámoš byl o dost starší, samozřejmě ženatý a já už dlouho solo… K ničemu mezi námi nedošlo, spíš jsem si podídali, trošku se tulili, ale ta jeho parta byla naštvaná jen na mě ne na něj, i když si evidentně začal on (a taky pokračoval…) Je to zajímavé, že v tomto ohledu jsou považovány za viníky hlavně ženy… Život je někdy DOST pestrý!

Na jednu svou seznamovací akci jsem pozvala človíčka, který mi byl sympatický a on se tam seznámil s mou kamarádkou, kterou si pak za 9 měsíců vzal… Takže to znám vlastně tak trochu z obou stran…

Alice

  • načítám...
  • Zmínit
Koculka
225
1.8.03 07:56

Díky za odkazy. Na všechno se podívám.

Kočulka

  • načítám...
  • Zmínit
Nafteta
1154
1.8.03 08:18

Ahojky dovolenkářky!
Srdečně zdravím při pátku a oznamuji dvoutýdenní nepřítomnost.Jednu relaxovat na Slapy.Zatím jen s kámoškou,ale kdo ví.Jsem sice velikánskou milovnicí Řecka a teplých krajů vůbec,ale taková dovka v kempíku a v lese je taky super.Budeme jezdit parníkem,chodit na výlety a přijde na řadu taky nějaký ten hrad,nebo zámek.Nejspíš Jemniště,nebo Konopiště.Uvidíme.

Alice:Děkuji za radu.Německy sice umím,ale on se asi někdo objevil.Zatím o tom uvažuji jen potichoučku a opatrně,abych si to nezakřikla.Drž mi palečky.Jo,a pozdravuj andílka Verunku.

Mějte se tu pohádkově a užívejte sluníčka,pohody a Vašich lásek.Vždyť láska je to nejkrásnější,co můžeme mít.

Martina

  • načítám...
  • Zmínit
Pavca
6200
1.8.03 08:57

Ahoj holky štěbetalky,

tak tu máme konec týdne, mě čeká pracovní víkend, ale co naplat, někdo to naše doupě občas musí dát do kupy a manžel bude taky celej víkend makat, takže se přece nemůžu jen tak povalovat.

Musím říct, že při tom čtení o vašich krásných dovolených mě popadla myšlenka, že bychom ještě jednu krátkou dovču v tomto roce s manželem určitě užili a tak mi nezbývá než ho nahlodat a někam vyrazit, stačil by mi i týden po vlastech českých a moravských. Jinak všem, které na dovolenou brzy odjíždíte přeji, aby jste si tam odpočinuly, nachytaly bronz, okoukly všechny památky co budou k mání a přivezly si spoustu nových zážitků, o kterých nám pak povyprávíte.

Co se deníčku na příští týden týče, musím se poplácat po rameni, už je nachystaný a čeká na odeslání. Předem upozorňuji, že je vcelku dlouhý a to jsem ho už pořádně zkrátila, nedostává se v něm místo na všechny postřehy a pocity nevěsty, na drobnosti, které mi v ten den utkvěly v paměti, kdybych to všechno měla popsat, tak by to byl vážně román. Každopádně ráda zodpovím vaše případné všetečné dotazy a tak se třeba i k těm maličkostem dostaneme během diskuze.

Takže vám všem přeji krásný zbytek dne a pohodový víkend a sejdeme se v novém deníčku.

Pavča

  • načítám...
  • Zmínit
Meliska
194
1.8.03 09:52

Ahoj holky,
tak to vypadá, že mě příští rok zasáhne taky řecká mánie. Také bych se ráda podívala na nějaký ostrov či ostrůvek, strašně mě to láká z vašich příspěvků a nejraději bych se tam vypravila hned. Co se týče financí, tak jsem šlyšela, že je to tam dost drahé, ale určitě záleží i na místě. Jaké s tím máte zkušenosti vy? Když jsme byli ve Španělsku, tak můžu říci, že jsme si docela užili a nemuseli se nějak omezovat. Bylo to dost rušné město a v noci to tam opravdu žilo až do ranních hodin. Ale můžu vám říci, že jsem se tam opravdu bála přecházet silnici, protože Španělé se moc nevšímají semaforů a hurá na červenou. Přijde mi, že červená a zelená pro ně znamená to samé. Ale asi to tak ve velkých městech chodí.
Konečně tu máme pátek a víkendík se má vydařit, takže sluníčku zdar!
Meliska

  • načítám...
  • Zmínit
Pepigaba
197
1.8.03 10:14

Ahoj holky přelétavé,
zrovna, když začne fajn deníček, tak odjíždím na dovču (teda ne že bych se netěšila). Celé tři týdny budu bez emimina, je ze mě pomalu a jistě závislák. První věcí, když dorazím do rachotky je házení očka na milé stránečky (před šéfem úspěšně předstírám pracovní nasazení, teda zatím se mi to daří) a jsem spokojená!!!!!!! Ale stejně celý den nakukuji, včera dokonce manžel doma poznamenal " ty snad ani s náma neodjedeš, abys něco z té vaší drbárny nepropásla". No prostě mužskej, tomu prostě nemůže rozumět. Mrzí mě, že asi propásnu další fajn téma SVATBA, ta naše byla fajn a měla bych docela dlouho o čem psát, smůla. Snad aspoň stihnu ty hromady příspěvků přečíst (že bych si na ně vzala další dovču).
Anini: měj se moc fajn v Řecku a vrať se celá, a to kafe není tak špatný nápad, do Ostr. jezdím docela často.
Mějte se nádherně, užívejte sluníčka a všeho co k tomu patří.
Pepigaba

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
1.8.03 12:33

Kam jedeš na dovču? Jestli je to po vlastech českých, tak pošli Pavče číslo svého mobilu, ona Ti pošle nějakou tu zpávičku..

Alice

  • načítám...
  • Zmínit
Sandrine
166
1.8.03 13:04

Ahoj Kočulko,
je mi 25 a vdávala jsem se před měsícem, téma svatba je u mě stále velmi živé, naprosto chápu co prožíváš. U nás jsem si svatbu vymyslela já (a vlastně i objednala, manžel o tom chudák ani nevěděl :-) ale to by bylo na dlouhý vyprávění) a před svatbou jsem začala vyšilovat, jestli dělám dobře, jestli náhodou není někde nějaký „pravější“ než on. Nakonec to bylo jak rozjetej vlak, kterej nejde zastavit - prostě jsem udělala to, co všichni očekávali a jsem moc šťastná. Ještě že po vás oddávající nechce nic jinýho, než říct ano (teda pokud nebudeš mít svatbu v kostele), protože i to pro mě byl nadlidký výkon, byla jsem na omdlení. O to víc si pak člověk užije oslavu.
Takže, s chutí do toho - jestli ještě nemáš, tak urči osobu, která bude svatbu organizovat, protože ty ani ženich na to nebudete mít čas a uvidíš, že všechno bude nádherné.

Měj se Sandrine

  • načítám...
  • Zmínit
Slunnicko
44
1.8.03 13:30

Ahoj holky,

VŠEM přeju co nejkrásnější víkend a těm, co si ho prodlouží na nějaký ten týden, dva tři, … přeju nádhernou a odpočinkovou dovolenou.

Pádím domů a těším se na Pavčin svatební deníček :). Mějte se..............

Jana

  • načítám...
  • Zmínit
Norreen
175
3.8.03 18:23

Ahoj holky, všechny zdravím …
Alice - tak tenhle deníček byl naprosto skvělý nápad - deníček přelétavý je skvělá věc. Něco takového tu opravdu chybělo.

Tak pro začátek některé mě znají a ví a pro ty co ne aspoň zkráceně - Jmenuju se Martina, je mi 33 a mám doma dva miláčky - Manžela Josefa a křečka Ferdu a s manželem se snažíme o dalšího miláčka. Ráda čtu a ráda vařím (taky jím a je pravda že je to na mě trošku - no trošku více znát) :-)))

Tak a teď k tématu deníčku - dovolená.
Já z ní včera přijela - byla jsem v jižních čechách na Hluboké - a byla to nádherná dovolená. Každá dovolená je krásná, když jí můžete trávit s někým kdo vás má rád a s kým jste rády.

V pondělí jsme byli v ZOO na Hluboké - každému kdo do toho kouta jede, zejména s dětma návštěvu ZOO doporučuju, je opravdu pěkná. A pak jsme jezdili po výletech. A chystáme se ještě minimálně jednou v srpnu, abychom si zajeli do Jindřichova Hradce na parní mašinku, protože tu jsme nějak prošvihli…
A při pátečním výletu - udělali jsme si takovou krásnou cestu kolem Světa (lodičkou). Cela dovolená byla nádherná - jenom jednu chybičku měla - byla strašně krátká… další mě čeká (doufám) koncem srpna…

Mimochodem na Hluboké jsem předvedla své „nadšení pro jídlo“ - musela jsem navštívit expozici „Kuchyně“ :-)))

Jinak v Řecku jsem byla 2× a v obou případech to byla nádherná dovolená a určitě se tam vydám zas někdy příštřě

Marti

P.S.: A ted se jdu podívat na další díl deníčku, protože do „Svateb“ bych docela ráda přihodila svou story :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Tvoříme s dětmi: Domečky z papíru

Kuchtíme s dětmi: Drobenkový koláč s tvarohem

Tvoříme s dětmi: Podzimní melancholie aneb koláže z barevných lístků

Tvoříme s dětmi - Lucernička z dýně

Tvoříme s dětmi: I. Figurky z přírodnin

TVOŘÍME S DĚTMI: Začínáme

Jarní miminka 2004 - JÁ SÁM!!

Jarní miminka 2004 aneb Jak jsme slavili

10. ŠTÍHLENÍ Mlsání aneb tuky a cukry

9. ŠTÍHLENÍ Když váha trucuje aneb stagnace