Můj 1. porod
- Porod
- Kikušk
- 11.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, tak jak čtu ty vaše deníčky, tak se taky podělím o svůj zážitek. Když jsem na testíku objevila dvě čárečky, brečela jsem neskutečným štěstím. Malá byla plánovaná, vždycky jsem byla rodinný typ a už dlouho jsem se těšila, až budu mít svoje miminko. Hned jak sem si udělala test, volala jsem svojí gynekoložce, že jsem těhotná. Hned mě objednala a já jsem se těšila, až konečně uvidím tu malou fazolku na ultrazvuku.
Když jsem přišla k paní doktorce, bohužel mi oznámila, že těhotná nejsem a poslala mě do laboratoře, že mi tam ten test udělají znovu. Oznámili mi, že test je negativní, brečela jsem, hned jsem volala manželovi, ten mě uklidňoval, že se pokusíme znovu, ale já jsem si byla jistá, že těhotná jsem. Koupila jsem si plno dalších testů a našla na nich dvě čárečky! Tak jsem se přehlásila k jiné doktorce, která mě hned druhý den vzala a oznámila mi, že jsem v 6. týdnu těhotenství
Spadl mi kámen ze srdce, a když mi ukazovala tu tečku na ultrazvuku, přepadl mě pocit nesmírného štěstí ![]()
Časem začaly ranní nevolnosti, které trvaly až do konce 5 měsíce, hrůza! Všechno, co jsem snědla, šlo ven :-/, ale říkala sem si že na konci mě čeká odměna
Od 30. týdne se mi začal zkracovat čípek a hrozil mi předčasný porod, neskutečně jsem se o tu naši princeznu bála
Když jsem chodila na další kontroly, tak se doktorka jen divila, co tu ještě dělám, že se tam malá drží jen na vlásku
Když mě ve 38. týdnu přeřazovala do porodnice, tak jen kroutila hlavou, že to ještě neviděla
V
V porodnici jsem byla jen na dvou kontrolách a 39+5 mi ráno praskla voda
Probudila jsem se s tím, že se mi chce hrozně na záchod. Stačila jsem přejít ložnici a bum, pode mnou byla louže
Neuvědomila jsem si to a šla normálně na záchod a až tam mi došlo, že mi praskla voda. Manžel byl v šoku snad víc než já, tak, že jsme oba zapomněli číslo na rychlou pomoc
Do 15 minut se mi rozjely první kontrakce ![]()
Přijeli jsme do porodnice, tam mě posadili na monitor, bylo to utrpení sedět v bolestech a nehýbat se
Pak mě přeřadili na porodní box a tam to začalo, bohužel jsem schytala křížové bolesti :-/ Porodní asistentka se mě chodila ptát, jestli nechci píchnout epidural, když tak trpím. Odmítala jsem ho, že to zvládnu! Tak mi řekla, ať jdu do sprchy, tam jsem se nějak doplazila, jenže mi tam nestihla dát míč a já jsem si sedla do sprchy
Seděla jsem tam hodinu, ne protože by mě to pomáhalo, ale protože jsem nemohla vstát
A manžel mi říká: „prosím tě, už vylez nebo ještě budeme platit za vodu“
V tu chvíli jsem myslela, že ho zastřelím ![]()
Když jsem se konečně z té sprchy dostala, tak jsem si sedla na postel a přišla znovu porodní asistentka, že mě jde zkontrolovat, po 9 hodinách neskutečných bolestí jsem byla otevřená jen na 2 cm :-/, tak jsem jí řekla, ať mi okamžitě píchnou epidural, že už to nezvládnu
Mezitím uběhla další hodina, protože mě museli odebrat ještě krev, jestli mi ho vůbec můžou dát :/ No to už jsem myslela, že vyskočím z okna
Když mi ho konečně píchli, neskutečně se mi ulevilo, necítila jsem absolutně nic, jen malý tlak na zadek, pak mi ještě píchli oxytocin a do 3. hodin po píchnutí epiduralu přišlo konečně na řadu tlačeni ![]()
Po dvanácti a půl hodinách byla naše princezna konečně na světě
3. 12. 2011 ve 21:25 s mírami 3230 g a 50 cm
Nikdy nezapomenu na větu od manžela: „děkuju ti, lásko“, a na to, jak jsme ji poprvé spatřili. Pak ještě došlo na placentu, ta se mi ale bohužel zasekla
Tak mi ji museli násilím vytáhnout, jenže mi tam kousek bohužel zůstal
Začala jsem hrozně krvácet a museli mě okamžitě odvést na sál! Řekli mi, že kdybych byla starší, tak to tělo už nezvládne, a že jsem měla obrovské štěstí! Tímto bych ještě jednou chtěla poděkovat panu doktoru Kamilu Frankovi, že jednal včas! Teď máme s manželem krásnou, šikovnou 7měsíční holčičku a jsme šťastní ![]()
Přečtěte si také
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 4684
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 3383
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 1868
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 4752
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1523
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 1941
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 2109
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1867
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 6096
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 441
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.