Šestinedělí
- Rodičovství
- lilia81
- 13.05.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb sice o tom čtete, víte, že může přijít poporodní deprese, hormonální výkyvy, problémy s kojením, věříte, že to zvládnete a pak následuje tvrdá realita :).
Myslela jsem, že mým porodním deníčkem končí moje psaní, ale když tak rekapituluju na konci šestinedělí, tak přeci jen mám ještě, co říci. Hlavně těm, co prožívají něco podobného.
PO PORODU
Měla jsem štěstí, akutní císař byl v epidurálu a já malého slyšela křičet a hned ho viděla. A měla jsem znovu štěstí, přišel ten nepopsatelný pocit lásky, překvapení, zmatku, štěstí, pocit, že to není pravda, že je ten uzlíček opravdu můj. Neskutečné překvapení, že jsem máma, že je to jen sen, že to nemůže být pravda, že už těch 9 měsíců bylo najednou tak krátká doba.
V PORODNICI
Malý byl hodné miminko, sestřičky říkaly, že s přikládáním si nemám dělat starosti, že se mlíčko vytvoří. No, měla jsem si dělat starosti hned. Příště budu chytřejší. Malý řval jen, když jsem se ho snažila přikládat, střídaly se u mě všechny dětské sestry, nutily mu všemožným způsobem bradavku do pusinky a on jen řval. Nepřisával se, pouštěl se, pokud se nepustil, tak jen dumlal a žužlal. Kapičky mleziva jsem vytlačovala rukou, aby se přisál, ale on je jen olízl jazýčkem a čekal na další a u toho plakal.
A tak jsem dostala 4. den po císaři odsávačku a snažila se rozkojit. Nejdřív přikládat malého, řev, řev, řev, uspat, pak stimulovat prsa odsávačkou, pak chvilka pauzy a celé znovu. Nervy na pochodu, ale nevzdávala jsem se. Zkoušela jsem snad patero kloboučků, jestli to nebude lepší. Nebylo.
Noc byla krušná, brečela jsem, malý už plakal hlady, já se cítila tím jeho pláčem paralyzovaná, nebyla se schopná zvednout z postele, šílené. Nakonec jsem zvonila na sestru, ta, když mě viděla, vzala si malého na zbytek noci s sebou.
A začala poporodní deprese, probrečela jsem zbytek noci - že nebudu kojit, že jsem špatná máma, že by měl mít lepší, že bude lepší, když tu nebudu, že si můj muž najde pro něj lepší mámu, že jsem neschopná atd. Víte o tom, že to může přijít, čtete o tom a když Vás to smete, zdravý rozum se vytratí a Vám zbydou opravdu jen oči pro pláč.
Ráno mě dorazil pediatr - malý zhubnul už moc, musíme začít dokrmovat umělým. To byl poslední hřebíček a přes slzy už jsem neviděla, kapesníky byly už všechny použité a i když se všichni snažili mě uklidnit, že to bude dobré, tak se ten vodopád nedal zastavit. Chudák malý, musela jsem ho převlíknout, jak byl mokrý. Ještě, že se pode mnou nevytvořila loužička slz.
Nicméně malý začal trošku pít i z prsou, po 45 minutách alespoň 20 ml z obou, takže to bylo dobré a s příkrmem začal přibývat. Další den jsme mohli domů.
ŠESTINEDĚLÍ - aneb jak kojit!
Myslela jsem, že nejhorší mám za sebou, ale doma se kojit taky moc nedařilo, pak jsme zjistili, že za 4 dny na mém mléce bez dokrmu přibral jen 20g a začal nový kolotoč. S laktační poradkyní jsem strávila 3 hodiny, další den k ní jel muž pro váhu.
Takže nastimulovat bradavku odsávačkou - zvážit mimino, nakojit z jednoho prsa - zvážit mimino - nastimulovat druhou bradavku - nakojit z druhého prsa - zvážit mimino - dokrmit mimino umělou stravou - uspat mimino - dalších 20 minut odsávání z obou prsou. Zjištění - vysaje tak 10-20ml z obou prsou za 30 minut.
Litry kojícího čaje, homeopatika. Kojení opět z obou prsou, 45minut, pak dokrmovat, odsávat. Bohužel jsme se nedostali na to, abych byla schopná plně kojit. Brečela jsem, malý nesál, vztekal se, zase se objem zmenšoval.
Dostala jsem horečky, 3 dny mezi 37,8-38,9, zimnice, únava, omdlévání. Nebyla jsem schopná udržet malého na rukách. Začala jsem jen odsávat a i když jsem to potom ještě zkoušela, malý už se nechtěl přisát vůbec. Jednou se to povedlo, ale zase se hned pustil.
S odsáváním jsem vydržela do konce šestinedělí, i s dalšími homeopatiky se mi nepodařilo laktaci udržet v potřebách malého a postupně jsme ze 4 dávek mého mléka a 4 umělého byli na 1 mého a 6ti umělého.
Srovnala jsem se i psychicky - jsem schopná říct, že nekojím, jsem schopná vyslovit to nahlas! Nejsem na sebe hrdá, občas mě to trápí, ale myslím, že jsem se snažila. Holt třeba budu kojit u druhého dítěte, ale třeba taky ne. Proto nejsem špatná máma a mám více času, který trávím s malým. Nesedím už vystresovaná u odsávačky, neuspávám ho v rychlosti, aby už usnul, a já mu mohla odsát mlíčko, netrávím noci s odsávačkou v ruce.
I přesto, že nekojím, vím, že se snažím být dobrou mámou a udělat pro něj vše, co mu na očích vidím.
Přečtěte si také
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 3127
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 1576
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 750
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 1727
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1264
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 5862
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 13857
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 3299
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 4056
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...
Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Naše děti chodí do stejné školy
- Anonymní
- 18.10.26
- 3292
Důvěřovala jsem jí natolik, že jsem jí vyprávěla i o problémech v manželství. Teď vím, že se v té době scházela s mým mužem. Nejhorší je, že se jí nemůžu jednoduše vyhnout. Naše děti jsou kamarádi...