Souznění, 2. část
- Pro zábavu
- peta sena
- 24.02.22
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nabízím vám, jen tak pro zábavu, trochu romantiky a fantasy. S příchutí erotiky. Budu ráda, když se bude příběh líbit.
No, zatím to nevychází, jak bych si představovala. Vlastně, zatím to vůbec nevychází, jak bych si představovala. Sakra.
Vztekle jsem praštila dveřmi svého pokoje. Ten chlap je horší jak pijavice. Copak mu vůbec nedochází, že nemám zájem? Co si o sobě sakra myslí?
Podívala jsem se do zrcadla. Vážně vypadám jak strašák. Pomyslila jsem si. Hmm. Ale zřejmě mu to nestačí. Zřejmě mu to je úplně jedno. Anebo je zřejmě úplně slepý. Co budu dělat?
Sedla jsem si na kraj postele a prolétlo mi hlavou vše, co se před chvílí stalo. Už když jsem šla ze schodů dolů, jsem měla srdce až v krku. Vůbec nechápu, proč jsem z něho tak nervózní. Vždyť, vystřídalo se u nás tolik nastrčených nápadníků, že bych měla být imunní na celé mužské pokolení. Vážně. Tak jak to, že on jediný mě dokáže tak znervóznit. Vůbec jsem tomu nerozuměla. To bude asi tím, že on má tak dlouhé vedení. Protože jinak by už dávno, jen co mě uviděl, musel vzít roha.
„Jdeš na maškarní, ségra?" Smál se Jeremy, jen co jsem vstoupila do obývacího pokoje. Musela jsem uznat, že jsem to vážně asi trochu přehnala, ale chtěla jsem mít jistotu, že jen co mne uvidí, zdrhne.
Dlouhé vytahané kalhoty. Triko neidentifikovatelné barvy, které už dávno ztratilo svůj tvar. A vlasy, jako kdybych zrovna vylezla z postele. Hodila jsem svůj nejmilejší pohled na všechny zúčastněné a sedla jsem si ke stolu.
Jenna se na mě podívala káravým pohledem. Adam si jenom povzdychl. A on se jen usmál a změřil si mě od hlavy až k patě. Měla jsem pocit, že jsem pod tím pohledem přirostla k židli.
„Eleno! Chováš se jak…!" Jenna chtěla začít svůj proslov na téma, jak se mám chovat, ale on ji skočil do řeči.
„To je v pořádku Jenno,„ řekl a podíval se mi do očí. „Já mám velikou…, velikou představivost.“
Usmál se na mě pokřiveným úsměvem a já pochopila, že mi tohle jaksi nevyšlo. Ale největší katastrofa byla, že na tento víkend, na který jsme se jako každý rok chystaly na chatu k jezeru, pozvaly i jeho.
„Ramone, doufám, že tě mohu pozvat tento víkend, s námi k jezeru,„ ozval se Adam. „Máme takovou menší oslavu.“
To snad nemyslí vážně. Prolétlo mi hlavou. A mé srdce, se rozbušilo jako na poplach.
„Ale samozřejmě! Velmi rád," řekl a díval se při tom na mě. To si snad už vážně dělají srandu. Zaskočil mi kus masa, který jsem už asi hodinu přežvykovala, a začala jsem se dusit.
Jemně mě poplácal po zádech a sklonil se ke mně. Vypadalo to, že má vážně starost. Nebo alespoň to tak vypadalo. Ale mě tím neoblbneš, chlapečku, pomyslela jsem si. A z představy nadcházejícího víkendu, se mi začalo dělat zle.
Tak jsem se těšila, že sebou plácnu na sluníčko a budu se smažit a teď tohle. A jestli si myslí, že i letos si budu s Jeremym dávat závody v plavání, tak to se teda šeredně pletou. Jsou to moje narozeniny, nebo ne?
Bylo by asi hodně nezdvořilé, kdybych ho poslala do háje, nu co. Pěkně mu to tam osladím.
„Je to oslava Eleniných narozenin," ozval se Jeremy a vítězoslavně se na mě zašklebil, když jsem na něj upřela pohled typu: Do rána nepřežiješ.
„Díky Jeremy!„ řekl Ramon a podíval se na mě. „Jsem rád, že to vím.“ No. Ale k ničemu ti to nebude, prolétlo mi hlavou.
„Koupím jí hřeben," zašklebil se na mě můj bratr. Zabiji ho. Kolik schytám za bratrovraždu?
„Proč?„ usmál se na mě ten zabedněnec a vzal do rukou pramen mých vlasů. „Líbí se mi to!“ Sklonil se ke mně. „Přesně takhle budeš vypadat po naší první noci!"
Vytřeštila jsem na něj oči. Co si o sobě myslí? Jeremy vyprskl smíchy a vypadalo to, že i Adam, má co dělat, aby se nezačal smát. Zalapala jsem po dechu. Vlastně mi došla slova. Poprvé v životě mi došla slova.
Jak to, že s tímhle chlapem jde všechno úplně jinak? Tomu vážně nerozumím. A měla jsem pocit, že začínám panikařit. Jestli si Jenna s Adamem myslí, že mě s ním dají dohromady, tak to se teda pletou. V žádném případě. Nikdy! Nikdy. To raději zůstanu, nadosmrti sama.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 1061
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 1006
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1520
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 1261
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 769
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 2085
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1284
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2357
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 971
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 589
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?