Úlevníček 1

Od slova uleviti. Nějakou dobu, aspoň rok, přemýšlím o psaní občasníčku. Nemám na to psát pravidelně týden co týden jako některá děvčata. Občas mě něco nedá spát, sem tam se mi něco stane, děje se něco kolem dětí ...

Nejsem mladá (42) nejsem těhu (Marťa 20, Zuza 19, Pepča 6 a Ada 2,5) a nejsem snažilka, ale ani nesnažilka. Šárkooooo! Potřebuju vlastní kategorii nebo ne? Že by se nenašla další tajná čekatelka?

Asi mi řeknete, že těch dětí mám dost. Nemám! Můj dětský sen nejméně 4 děti a od puberty bych ráda měla velkou rodinu, aspoň 10 dětí :-). Ale chlap na to není. To jsem pochopila v prvním manželství, kde muž ve skutečnost nechtěl žádné děti, ale měli jsme je, protože jsem první moc moc moc chtěla a druhé bylo neplánované (podlehla jsem pověře, že když kojím nemůžu otěhotnět).
Ve druhém manželství, to si mě muž bral s dvěma holkama 11 a 12 let a přáli jsme si klučíka. Po dvou letech manželství se narodil, snažili jsme se 9 měsíců. Adélka byla zase neplánovaná, používali jsme - jak se to jmenuje - symptometrální či co metodu - prostě sledování teplot, hlenu a čípku a v určitém období dělat všechno možné jen ne klasiku bez ochrany. Po klukovi jsem brala antikoncepci při kojení, ale bylo mi často blbě, tak jsem skočila na tuhle metodu. Hojně doporučovanou i místním křesťanským sdružením a na rodině to taky někdo stále vychvaluje. Otěhotněla jsem hned po dvou měsících 7 den cyklu (od 1 dne měsíčků), jediné tulení bez ochrany. Zpětně jsem zjistila, že to byl holčičkový termín podle Jonáše. Kdyby toho nebylo, neměla bych další dítě ze strachu z porodu. Každý porod od prvního do třetího byl totiž horší a horší. Ale když jsem tedy neplánovaně otěhotněla, našla jsem eMimino a díky němu povídání o Vrchlabí a přirozeném porodu a jiné dobré stránky s informacemi. Když se Adélka narodila, a bylo to skutečně nádherné, věděla jsem, že moje holky určitě budou rodit někde v podobné porodnici. A že je mi šíleně líto, že by to mělo být naposledy.

Je to asi půl roku co to na mě zase sedá - maminkovský toužení. Najednou mi Adélka přijde děsně velká a samostatná a já zas toužím po miminku. Ale o tom bych si asi měla nechat jen zdát. Muž další dítě nechce. Velké holky jsou sice už samostatné (z domu), ale Pepča má nějaké doživotní problémy a dvě děti mužovi bohatě stačí. Je to nejlepší chlap, kterého jsem kdy sbalila, takže jsem dala svoje touhy k ledu. No ne k ledu, nemluvím o tom, vyhýbám se tomu a celou dobu si přeju, aby se něco stalo - třeba prasknul prezervativ, „ujely mu nohy“, přišla třetí ovulační křivka… A tenhle měsíc se to stalo. Malý mužův karambolík dokonce v době ovu. A už to šlo jak na drátkách. Po určité době asi 5-6 dnů po tom se mi nalila prsa, bolí mě bradavky, vymáčknu z nich tekutinu, v podbřišku a v kříži mě bolí, jsem jako nachlazená, zimomřivá, občas žaludek na vodě… řekli byste těhu příznaky jak vyšije. Mám do mrchy 5-7 dnů. Dneska jsem si dělala testík použitelný od 10 dne po početí. U kluka se mi ukázaly proužky už v 8 den po. Dnes 11 den a negativní. Muž jásal a okamžitě se začal dožadovat tuleníčka a pořád si mě předchází. Jsem dost smutná, dělám jako by nic. A vím, že od teď už si tak dá pozor, že si můžu rovnou zajít požádat o podvázání vaječníků. Což by přivítal s radostí. No on už od Adélky vyhrožuje, že si tam zajde sám a nechá se ste… :-) vypadlo mi to z hlavy, vy víte co.
A já se pořád cítím těhu, i když jsem tu jednu čárku viděla dobře. Muž si myslí, že by to mohl být i následek braní Gynexu. Ten jsem si začala brát na PMS, který mě trápí čím dál víc. Hlavně migrény před mrchou jsou výživné. Blbé pocity zvládám Bachovkami.
Tak jestli je tu někdo aspoň přibližně praštěný jako já, jestli máte dobré rady na migrénu zřejmě hormonálního původu, pojďte si popovídat.
Krásné dny přeje Stefinka

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Radina
23.9.04 23:31

ahoj Stefinko,
jsem přesně o 10 let mladší než ty a úplně chápu tvoje touhy. Mám dvě děti, syna z prvního manželství a teď, čerstvě vdaná podruhé, 2 měsíční holčičku. Před měsícem mě začaly přepadat myšlenky na další miminko. Nevím jak bych to zvládala. Je pravda, že nepoužíváme žádnou ochranu, jen si dáváme pozor. Tak trošku mám podezření, že jsem těhu, ale neplaším, nedělám si testy, prostě nic. Když jsem se manžílka předevčírem ptala, jestli bychom si další miminko nechali, řekl že snad jo. Taky se, stejně jako já, bojí jestli bychom byli schopni uživit 3 děti? Doma v šuplíku mám antikoncepci, jestli nejsem těhu, mám na nejbližších 5 let po srandě a musím si nechat zajít chuť na dalšího člena rodiny. Říkám si, kéž by ta antikoncepce byla nepoužitelná a já těhu. Nechci na manžela šít žádnou boudu, on ví že bych byla ráda, ale vítězí zdravý rozum. Píšu dost zmateně, ale v podstatě jde jen o jedno: s tímhle fantastickým chlapem chci mít ještě jedno miminko…!

  • Upravit
Anonymní
24.9.04 06:37

Stefinko,jak já ti závidím.Teda závidím ti tu touhu po dalším dítěti.Před rokem jsem se vdala(poprvé a snad i naposled),ale manžel má z prvního manželství dvě děti(13 a 12 let).Tak nějak jsem kdysi hooodně toužila po miminku,ale od té doby,co každý víkend,každé prázdniny,každé volno máme děti,tak ta chuť mě přechází.Ještě asi nejsem ,tak úplně stará(27),ale všechny mé kamarádk už děti mají nebo jsou,alespoň těhotné(mám pocit,že je to teď trend).Takže když vidím něčí miminko,tak příjdu domů a pořád nad tím uvažuju ,pořád se snažím si nějak zdůvodnit pro a proti.
Takže ti strašně závidím tu tvou odhodlanost,tu tvou rozhodnost.A hlavně ti držím palce,ať se ti to ještě jednou podaří.
 Pupula

  • Upravit
Koculka
225
24.9.04 09:38

Ahoj Stefinko! Četla jsem tvé povídání o porodu ve Vrchlabí a musím říct, že jsem ti hrozně záviděla. Já jsem zatím stále snažilka, ale o čem jsem chtěla napsat je něco úplně jiného. Četla jsem o tvých trablích s PMS. Já ho měla jako vyšitý, s návaly, špatným tlakem, mizernou náladou a docela dlouho před MS. Náhodou se přišlo na to, že mám zvýšenou hladinu prolaktinu, sice téměř zanedbatelně, ale může to být příčina našeho bezvýsledného snažení a tak jsem dostala léky. Bylo mi z nich hodně zle, ale pomalu jsem si zvykla a teď nevím, co je to PMS. Zkus si nechat udělat hormonální profil, třeba tam bude zakopaný pes.
Držím palečky, ať manžílka trochu nahlodáš a na další mimi si dá říct. Pokud ne, máš už 4 děti a to je docela velký pokládek, tak si ho pěkně střež:).
stálá snažilka Kočulka

  • načítám...
  • Zmínit
HAJINKA
2773
24.9.04 10:00

Stefinko,
já tě obdivuju :-), a moooc ti držím palce, aby případné páté! těhu bylo naprosto pohodové a stejně tak i mimísek. A kdyby to nevyšlo - i tak máš pro koho žít :-). A kdyby tvůj muž splnil, čím vyhrožuje, můžeš si vybíjet mateřské pudy třeba na štěňátkách. :-)))) Ale to bys doma měla brzy asi veeelký zvěřinec, že? :o)
Hajinka od Matýsků

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
24.9.04 11:59

Ahoj RADINO, PUPULO, KOCULKO A HAJINKO,
ty reakce mě rozbrečely, obávala jsem se, že mi třeba někdo vynadá :-). A vy jste plné pochopení, i když máte toho sami dost.
Jestli to teď nebude těhu tak už půjdu po té hormonální stránce mých PMS. A doufám se zbavím migrén, ale mám trochu obavy z hormonální léčby, protože po HA to bylo s migrénami horší. Marťa s tím má taky dost problémy, Zuzka ne. Možná to suvisí i s tím, že Marťa je mi hodně podobná a má i stejnou krevní skupinu. Třeba se tím pomůže i jí.
Momentálně nemáme zvířátka, děcka jsou alergici na chlupy, měli jsme pejska, několikrát morčata, křečky, Zuzka (nemá alergii) má za krkem krysu občas o ni pečujeme a koťátka ze stodoly nám neustále záhadně mizí. Plný baráček myší teď při podzimku.
Vnoučátka? Asi nejdřív za 5 let, jak říká Marťa. Před sebou má asi podobné problémy co většina holek tady - práce je, chlap je, hodný je, ale v této chvíli splácí nějaké vleklé dluhy a bydlí po podnájmech. Před sebou mají zařizování bydlení. Marťa bydlí o 100 km dál a dojíždí za ním. Zuzka vyhrožovala, že si pořídí dítě s tatínkem či bez tatínka hned po matuře. A to by to určitě dopadlo tak, že babička bych byla neustále v permanenci.
Když se narodil Pepča, byli jsme cosi konzultovat u místní vyhlášené kartářky. Jako otázku navíc jsem se ptala kolik budu mít dětí. Pravila že tři. Tak když se ohlásila Adélka, začala mi ta trojka vrtat hlavou. Nezeptala jsem se jestli dohromady 3 nebo s novým mužem 3.
Krásný podzim a ozvu se jak to dopadlo, zda dorazila rudá mrcha nebo jsou čárky. Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
24.9.04 12:29

Ahoj,
jsem jen malinko mladší než ty a mám doma 5 měsíčního chlapečka ke kterému jsme přišli právě kvůli PMS a migrénám - asi už kvůli věku. Nechtělo se mi pouštět se do chemických hormonů a tak jsem si v lekárně koupila nějaké sojové přípravky a fungovaly skvěle, ale jinak než jsem očekávala. Obratem jsem totiž neplánovaně otěhotněla. Co budu povídat, tak k velkým dětem (17 a 14) máme malého. A zvíře máme taky - malého pejska. Doporučuji ti na migrény tedy zkusit nejdříve přírodní přípravky.
 Pa

  • Upravit
Anonymní
24.9.04 17:18

Ahoj Stefinko,

tebe mi snad seslal Bůh, nebo kdokoli, ale moc Ti Děkuji. Je mi 36, mám dvě děti: 10 a 13. Už dávno jsem toužila po mimískovi, ale můj manžel nechtěl. Jaké bylo mé překvapení, když asi před rokem najednou přišel stím, že by jsme si mohli pořídit mimi. Nadšeně jsem souhlasila, po třech měsících se povedlo, dlouho jsme to tajili. Když jsme našli odvahu a všem příbuzným jsme se přiznali, tak jsem v 15 týdnu potratila. Jsem zdravá, plná energie a pořád jsem měla pocit, že i ještě docela mladá. Ale po potratu jsem absolvovala pár vyšetření ( vše v pořádku ), kde mi nějak nezapoměli zakaždým připomenout, že už nejsem nejmladší a já najednou začala pochybovat.Rozhodla jsem se sice, že se o mimíska ještě pokusíme ( jen tak se nevzdám, když už se i manža nadchl ), ale pořád jsem měla pochybnosti, zda jsem normální. Už delší dobu tady brouzdám po stránce a hledám podobné střeštilky, tak Ti moc děkuju, dodala jsi mi odvahu.

Ahoj Lina-snažilka

Ps: Končím s heslem: všem snažilkám //!

  • Upravit
Anonymní
24.9.04 18:22

Ahoj Stefinko! Docela Te chapu. Ja jsem podruhe vdana, ale me prvni manzelstvi bylo bezdetne. Muj manzel je zenaty poprve, ale z predchoziho vztahu ma 4letou holcicku. Nam se pred tremi mesici narodila ma prvni a jeho druha dcera. Jeho prvni dcera je skvela a chodi k nam take na vikendy a na prazdniny. Ale co si budeme povidat. I kdyz ty deti mas rada, nemuze to nahradit lasku materskou. Myslela jsem si, ze dve deti nezvladnu ( ve tvem pripade ev. 3 ), ale muzu Te ujistit, ze kdyz mas dite sve, je to uplne jiny pocit, nez kdyz mas na hlidani deti manzelovi. Proto hlavu vzhuru a zkus to! Mit dite je ten nejkrasnejsi pocit, jaky muze na svete byt…

  • Upravit
Anonymní
24.9.04 18:32

romin, zapomnela jsem se podepsat. Jmenuji se Eva

  • Upravit
Anonymní
24.9.04 18:33

A jeste jednou ja. Napsala jsem Ti Stefinko. Tak se omlouvam :-)))

  • Upravit
alice01
1460
24.9.04 20:57

Ahoj Lino!

Myslím si, že nejsi žádná ztřeštilka - já jsem poprvé otěhotněla v 36, porodila v 37, druhé dítko se mi narodilo teď na jaře, je mi 39 a uvažuji o třetím. Možná je dobré zajít na genetiku, probrat rodinnou anamnézu a před otěhotněním brát asi 3 měsíce kyselinu listovou.

Držím palce!

Alice

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
24.9.04 21:12

Ahoj Štefinko!

Tvoje příspěvky čtu moc ráda a vždycky mě potěší. Díky Tobě jsem našla odvahu kojit během těhotenství.

O vlastní kategorii škemrám už dlouho. Kam třeba zařadit takový Intimníček?! :o)

Třetí miminko bych Ti moc přála. Třeba je na cestě, kdo ví…! Naši dobří kamarádi teď čekají sedmé dítě - neplánované, ale s láskou přijaté a netrpělivě očekávané.

Sice nemám tak velké děti, jako Ty, ale v koutku duše si říkám, že by mohla za nějaký ten rok přijít ještě jedna holčička… :o) Nebo třeba další klučík… Poslední těhotenství sice nebylo zdaleka tak příjemné a bezproblémové jako to první, ale stejně…

Zdraví Alice

  • načítám...
  • Zmínit
Goody
212
25.9.04 08:15

Ahoj Štěpánko, já taky budu případ toužící po dalším miminku v pozdnějším věku, už se to jasně rýsuje :-). Ale trochu odbočím. Vím, že sestavuješ individuální astrologické kalendáře, které lze použít buď na početí nebo antikoncepci. Já mám před sebou kalendář konstelací paní Thunové pro zahrádkáře, zemědělce a včelaře, který učí vnímat přirozené rytmy přírody, doporučuje vhodné hodiny a dny pro práce s konkrétními plodinami, aby byly co nejzdravější a měly nejlepší výnos bez použití chemie. Vše mají otestováno, padesát let se autorka tím již zabývá. Hned v úvodu je psáno, že údaje v jejím kalendáři se liší od běžných lunárních kalendářů, protože autorka zohlednila jev zvaný precese (posun jarního bodu). Je to zohledněno i v Tvých výpočtech? Petra

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
25.9.04 12:14

Ahoj Alice, moc dekuju za povzbuzení. Na genetice jsme byli, ale řekli nám, že není potřeba dělat žádné vyšetření, když v rodině nic nemáme, obě holky jsou zdravé a byl to první potrat. Jediný problém je, že mám krevní skupinu 0- a manža B+, tak jako obě děti, takže mám vyšší protilátky proti B, naštěstí ne proti RH faktoru. Takže jsem sledovaná a paní doktorka potvrdila, že by neměl být problém mít zdravé dítě. Tak snad to vyjde a vše bude v pořádku.

Ahoj Lina

  • Upravit
Dandule
561
26.9.04 22:19

Ahoj Lino.věř,že nás „praštěných“ je mnohem víc,než bys věřila,co chtějí dítě ve „vyšším“ věku .Já před časem dokonce rozpoutala na toto téma diskuzi.Mám doma dva kluky 18,5 a 14let.Čhtěli jsme s mužem ještě jedno dítě,zadařilo se a já čekala miminko.Pro příbuzné a blízké okolí jsme byli „divní“,že mimi oba moc chceme,když už máme velké děti.Jenže v 17týdnu zjistili,že náš chlapeček nežije.Musela jsem na potrat,příčina nebyla genetická,ale vzácný infekční virus,tak prý není důvod nemít miminko další.Neodradilo nás to a jsem už zase mezi snažilkami /museli jsme půlroku počkat,aby se děloha vzpamatovala/ a doufám a věřím,že snad brzy uvidím na testu dvě čárky!
Mimochodem,s manželem máme také „neslučitelnou“ krev,vždy po porodu i naposled po potratu mi ještě v nemocnici píchly protilátky a neměl by být problém.

Stefi,třeba se nakonec těhotenství potvrdí,bylo dost brzy na test.

Jsem moc ráda,když potkám někoho stejně „praštěného“ jako jsem já.

Dandule

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
27.9.04 08:37

Ahoj holky,
další testík si budu dělat až začátkem října nebo se dostaví rudá mrcha. Tenhle termín použila Zany v dopise pro mě už před rokem asi a moc se mi to líbilo. Moje dcera Marťa by to nepoužila, ta si M spíš hýčká, protože na mimi zatím nepomýšlí.

PETRO používám k výpočtu kalendáře způsob pana Jonáše a to byl klasický astrolog. Zatím neuvažuju že bych se vydala někam do novot. Zajímají mě zdravotní hlediska a podobně, nějaké horoskopování partnerské ani ne, oblíbila jsem si čínský horoskop a ten mám jenom z chytré knížky, i tak sedí to na páry lépe než západní horoskop. Myslím ten styl rychlého porovnání. Pokud chci vědět jak to s náma je, vždycky bych raději vyhledala zkušeného astrologa.

LINO, ALICE, DANDULE a další anonymní, koukám kolik nás je. Včera mi přišel dopis od mé nové kamarádky přes net a zjistila jsem, že jí je 49 a má malou holčičku 4 roky. Je to zřejmě už normální mít děti ve vyšším věku. Měla jsem takový pocit, že jsou tu samé holky kolem 30 a nezapadám. Mýlila jsem se. Na příspěvcích se nedá poznat věk a to je dobře.

Včera jsem se vyptávala manžela kolik by chtěl mít dětí, kdybych do manželství nepřivedla dvě. Jedno? Dvě? Tři? Jen se tak koukl, z toho se nedalo nic poznat a neřekl nic. Jak jde o nějaké intimní téma nebo když ho něco trápí, většinou mlčí a musím to z něj dostávat oklikou.
Přijel a kouká mi přes rameno, tak to raději utnu, nemůžu se soustředit :-).

Hezký den přeje Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.9.04 20:48

Ahoj Stefinko,
přeji krásný den a jsem ráda, že jsi napsala tento deníček. Je mi 34 let, mám rok a půl starého (mladého?:-) chlapečka a konečně jsem dostala svou první MS po porodu a chtěla bych co nejdříve další miminko. I když manželův zájem o sex moc velký není, věřím, že i z těch „pár“ styků za měsíc se to mimi nějak podaří! Musí, protože jsem taky „ztřeštilka“, chtěla bych totiž 3 nebo 4 děti, odjakživa toužím po velké rodině. A protože je tohle úlevníček, napíšu sem taky, co trápí mě.
Manžel další děcko moc nechce, říká, že mu jedno stačí, což mi připadá sobecké (i když má 2 z prvního manželství - ale skoro se s nimi nestýká a jsou už skoro dospělé). Postavili jsme si domeček, kde kromě obýváku a ložnice je místo na 3 dětské pokojíky. Mít jenom jedno dítě do baráku? to ne… bylo by tu smutno! Jedno děcko rychle vyroste a nám zbyde jen televize, práce na zahradě a velký prázdný dům (a doufat, že se někdy dočkám vnoučat)?
Takhle si to nepředstavuju.
Vím, že jsou tady na emiminu holky snažilky, co by daly všechno za možnost mít jedno jediné děťátko… Já jsem šťastná za to jedno, co mám, ale když vím, že jsem schopná dát lásku minimálně dalším dvěma, tak po tom toužím. Jsem toho plná, pořád každý den na to myslím, jak chci v náručí zase držet malinké „čerstvé“ miminko:-)) až si připadám divná!
Antikoncepci jsem nezačala od porodu žádnou brát a ani to nemám v plánu. Manžel sice říká, že už děti nechce, ale při sexu mu občas „ujedou nohy“ (schválně, někdy z toho má legraci) a tak si myslím, že by mu další moje těhotenství až tak nevadilo… Je mi smutno z toho, že neřekne narovinu, co si myslím, co cítí, proč se nemůžeme radovat z pokusů společně… jednou se mě dokonce zeptal, jestli bych si „to“ nechala, kdyby se „to chytlo“… tahle slova se mi vryla do paměti a hrozně mě to mrzí, že vůbec něco takového mohl říct… Jinak je to skvělej chlap po všech stránkách a hlavně dobrej táta. No to je jedno. Do antikoncepce mě nenutí a já to nevzdám!
Ty 4 děti mám v plánu celkově tak do 38-40 let, postupně jak to půjde. Věřím si, že to s láskou zvládnu i bez pomoci babiček (obě daleko) i bez pomoci kamarádek ka tet (jsme přestěhovaní v jiném městě, kde ještě nikoho neznáme).
Přeju všem bláznivkám hodně štěstí!!!
 Jitka

  • Upravit
Anonymní
28.9.04 11:04

ahoj stefinko a ostatni holky, já sice věkem patřím k těm mladším tady /je mi 27/, ale tvůj deníček mě oslovil a jsem ráda, že sem můžu také napsat. mám chlapečka vítka 1,5 roku. a strašně toužím po dalším miminku. někdy si říkám, co to ve mně je. mám docela dost psychických problémů a často nezvládám ani vítka a já bych chtěla další, nejlepe hned. já chtěla 10 dětí, když jsem byla malá. pak mi došlo, že to není jen tak. teď bych chtěla aspoň čtyři :).
ovšem je tu jeden velký problém. přítel od nás odešel. vlastně s náma nikdy ani pořádně nebyl, takže momentálně nemám na další mimi žádné vyhlídky. docela jsem začínala mít strach, že to ani nestihnu. ale díky vám jsem zase o něco klidnější a vím, že ještě nějaký ten čas mám.
tak se mějte všechny hezky. moc vás zdraví chillie

  • Upravit
Anonymní
28.9.04 14:06

Ahojky Papulo, nenech se otrávit „cizími“ dětmi a ochudit se tak o vlastní. Uvidíš, až budeš starší, jak budeš vděčná, že máš vlastní děti, že jsi pro někoho dokonalá (tak nás děti nějakou tu chvíli vnímají) a že když zvládnete komunikaci, nebudeš ke stáru s nerudným plešatým dědkem, ale budeš mít děti, které se k tobě budou vracet, vnoučata, která si budeš moci užívat = nebude ti smutno, opuštěně…
Já mám mimíska až nyní, v 29 a půl a vždy jsem věděla, že vlastní chci, i když v okolí bylo v podobě dětí dost odstrašujících případů :oú
 Efi

  • Upravit
Anulka
2237
29.9.04 00:10

Ahoj milá Stefinko a ostatní maminy,připadala jsem si na některých komementářích trochu jako exot ,je mi 36.let a mám s jedním mužem 4 děti a to se dnes přece „nenosí“.Naši kluci měli 14,13 a 11 let ,kdy mě šíleně přepadly mateřské pudy,ale jak.Tenkrát když mi bylo 22 jsem měla 3 kluky a byl to vlastně trochu i trend doby,že žena měla co nejdříve 2-3 děti,aby byly v jedněch plínách ,ale co potom?Co bude později,jak bude žena o 10 a více let starší. Dnes musím říct,že ničeho jsem ani minutku nelitovala-naší berušku si užíváme ,všichni ji milujeme.Otěhotněla jsem asi za 6.měs. po vysazení HA, každý si myslel no stalo se,byla to nehoda a nikdo nevěřil,že je mimi chtěné pomalu dalo by se říct jako žádné jiné (samozřejmě řečeno jen obrazně).Nikdo nevěřil,že v dnešní době někdo může chtít čtvrté dítě.Tvrdím ,že doba byla těžká vždy,ať to bylo před 40,30,20 lety či nyní.A kde se nají lidí 5 nají se i šestý.Strašně moc jsem si přála holčičku ,ale po třech synech jsem tomu nevěřila a naše sluníčko bylo tajemné až do chvíle porodu.Byl to šok jela jsem pro Štěpána a byla to Eliška ,krásné překvapení malá se narodila v 15.30 a já celou noc tomu nevěřila a i když jsem si měla spánkem odpočinout neusla jsem a stále jsem tomu nevěřila.A reakce kluků po oznámení ,že budeme mít mimi to byl pro naše „puboše“ šok.Náš tehdy 15-ti letý byl z toho nešťastný,ale nyní je z malé nadšený je to i tím ,že je podobou jako jeho dvojče.Mít rodinný dům ,tak neváhám ani chvíli a dala bych si říct znova,ale byteček 3+1 je opravdu dost malý.Vzpomínám na krásné chvíle,kdy kluci zkoušeli ,jak mimi kope ,jak roste,četli časopisy,literaturu.Stefinko,taková jako jsi ty je asi opravdu málo ,ale měli bychom držet asi pohromadě a alespoň těmito články se psychicky podporovat.Život přece není jen o luxusním oblečení,drahých dovolených ,ale myslím, že strašně chybí rodinné vztahy ,city ,pohoda a porozumění.Vím a znám ženy ,které by mimi strašně moc chtěly a nemohou mít ,je mi jich moc a moc líto,že nemohou tyto šťastné chvilky s dětmi poznat,ale jsou taky ženy takové ,které mají vše velký byt,auto,peníze a na ven hrají chudáky,že si druhé dítko nemohou dovolit je to jejich problém,ale je to vůči těm prvním strašná nespravedlnost.Přeji krásné dny a šťastné chvilky s našimy zlatíčky s pozdravem Anulka.Moc a moc se těším na další komentáře a doufám,že se skupina mamin s více dětmi rozšíří.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
29.9.04 11:06

Ahoj Stefinko,
pořád na Tebe myslím a počítám dny s Tebou. Nevím jestli je to tím, nebo je to nakažlivé. Anebo snad mohu doufat? Já měla přesně ty samé příznaky včera a to mám do mrchy přesně týden. Nechce se mi věřit, že bych to poznala tak brzo a mám strach si dělat zbytečné naděje. Takže teď drzím palce tobě i sobě.
Jinak ta nová kategorie by se fakt hodila, něco ve smyslu: šíleně nadšené matky nad 35.

Jinak zdravim všechny zde zučastněné, moc jste mi pomohli, jsem fakt klidnější a cítím, že nejsem sama. Všichni, co se na mě dívají jako na skoro důchodkyni postihnutou vábením přírody mi můžou být ukradení!

Ahoj a // zdar!

  • Upravit
Anonymní
30.9.04 10:10

Děkuji Vám za řádky,je mi 35 let,mám 2 dcerky ve věku skoro 14 a skoro 15let a jsem 22TT.Stefinčin příběh mi moc připomíná můj,včetně druhého manželství,nechtěného otěhotnění při kojení atd.Takže Vám holky držím pěsti,ať se Vám podaří vše a ještě jednou moc díky za to,že nejsem tak stará a praštěná,jak mě semtam někdo vnucuje.Mějte se obě moc pěkně Dita

  • Upravit
stefinka
2304
30.9.04 10:31

Ahoj bláznivky,
mám 29 DC, poslední rok mám cyklus 25 (+ - 2) a zatím nic. Ten testík oddálím o týden, mám pořád ty těhu pocity a příznaky. Zrada by mohla být moje sychika.
Vždycky jsem si říkala „co ty třicítky blázněj s nějakýma hodinama“ a já už je taky slyším tikat a to dost splašeně.

Jo, finanční situace. Není to růžový. Jsem na rodičovské a mateřské od října 97. Manžel dělňas ve fabrice. Teď budu žádat o péči o osobu blízkou u autistického synka. Už jsem pracovala za víc než průměrný plat před 10ti lety, taky jsem zažila minimální peníze na domácnost od bývalého manžela a následné placení jeho dluhů. Pořád si říkám, teď máme doopravdy málo a nakonec se ukáže, že žijeme zase s míň penězi a jde to. Ale je to zvláštní a neměnila bych - jsem spokojená už osum let mám vnitřní pocit spokojenosti. To jsem nikdy před tím nezažila, nepamatuju ani z dětství.
Děcko - mám víc než dost věcí po starších dětech, šátek, kočárek, sedačku, postýlku a jiné nezbytnosti a dokážu plně kojit do roka. Plínky se budou muset kupovat. Dokud nezačnou chodit do školy je to docela fajn. Pak teprve nastane kolotoč. Jo, auto - nacpu tři sedačky na zadní sedadlo? To je tak jediný co mě „tíží“ :-))) pokud bychom měli další děcko.

Co nám chybí? Mně možnost sbalit pár švestek a mít možnost jít volně za prací. Neumíme jazyky tak nemůžeme někam za hranice. Mělo by to jít v rámci Česka. Klidně se můžu stěhovat. Pepíno je sice konzervativnější než já, ale taky dokáže být pružný.

Dneska jsem šla spát až k ránu, kamarádka je na áru. Mám v hlavě téma na nový úlevníček, jenom se musím pořádě vyspat a mít klid bez dětí a bez manžela. Vidím, že mi bláznivky jsme docela normální a není nás málo. Jsem ráda, že jsem se odhodlala ke psaní.

Krásný den všem přeje Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
30.9.04 14:10

Ahoj Chillie,
ještě máš i čas najít si pořádného chlapa. Ten minulý nebyl marný, jinak bys neměla Vítka :-) a to by byla škoda.
Mám malou radu ohledně hledání muže, osobně jsem si ji vyzkoušela a povedlo se mi to.

O úplňku zapálit svíčku, udělala jsem si malý oltářík s vyobrazením všech božstev a bytostí, ve které věřím. Neříkejte že nevěříte, když jde do tuhýho, člověk vždycky něčemu věří. Sedla jsem si před něj, zavřela oči, soustředila se a třikrát požádala o muže určitých vlastností. Pak jsem si ho představovala, že stojí přede mnou. Teda neměl určitý obličej, postavu, věk a tak. Měla jsem představu něco jako obrys přede mnou obdařený určitými vlastnostmi. Každá víme jaký by měl být. Ta představa by neměla trvat míň jak 10 minut. Můžeš si představovat, že přichází a jak spolu jste, žijete, jak má rád tvýho synka … Já ho prostě jenom pořád viděla před sebou. Viděla - vlastně nevidím, mám pocity. Před sebou jsem ho měla pocitově. Pro hlídání času je dobré cd s pěknou muzikou.

Po 2-3 měsících se ten můj vynořil, dali jsme se dohromady a už po týdnu mě požádal o ruku. Má všechny kýžené vlastnosti. Mimo jedné, na kterou jsem si nevzpomněla, což bylo dobře, tu jedinou by nemohl splnit a nevím jestli by někdo jako on ještě někde byl. Ale víš, my se vlastně už tak 2-3 roky míjeli, chodili na stejné akce, měli stejného koníčka, on si mě pamatoval, já jeho ne. Svoje děti jsem všude brala s sebou i na většinu svých akcí. Ty znal taky. A dokonce jsme spolu i mluvili. Když mi to připomněl, tak se vzpomínka vynořila.

POZOR obvykle se plní co si usilovně přejem. Tak opatrně se svýma přáníma. Abyste pak neříkali, že tohle není pro vás. Tak nejdřív vzít rozum do hrsti a teprve čarovat. Příští úplněk bude 28.10. Čarovat se dá doopravdy na všechno, i dítě a práci, bydlení … jen tomu musíte nechat čas, aby situace uzrála. Někdy to může trvat i dlouho. Jo, dlouhodobá nemoc - vemte něco propocenýho od dotyčné osoby a za úplňku zakopat, aby se to nedalo vyhrabat třeba zvěří. Možná si ťukáte na hlavu, ale když člověk neví kudy kam, zkusí všechno. Kamoška to udělala u pubertální dcery, která začala ujíždět na drogách. Do roka se to vyřešilo. Štěstí taky, že byla na začátku.

Na mimi jsme čarovali a narodilo se 2 roky po tom. Akorát už z toho není jedno, ale doufám i třetí.

Dnes podruhé krásný podzimní den přeje Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
30.9.04 14:20

Ahoj Pupulo,
nepíšeš jestli kluky či holky. No asi momentálně i probíhá boj o tátu. Za chvilku je to ale přestane bavit, holkám už se nechtělo jezdit a musely povinně. To bylo dost utrpení, jen tatík trval na svém. A co říká tvůj manžel? Chce mít s tebou dítě? Tohle je dost citlivé téma i z toho důvodu, že někdy chlapi se cítí provinile a nová manželka to musí kvůli novému dítěti doma srovnat. Musím říct, že u mě to pocitově funguje tak, že velký holky už jsou velký a starám se hlavně o svůj „druhý vrh“.
Držím ti palce. Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
30.9.04 14:25

Ahoj Dito,
přeji zdravé mimi, lehký porod a z řečí si nic nedělej. Dneska už jsi v kategorii matek průměrného věku :-). Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
30.9.04 14:38

Koukám, že jsem se zapoměla podepsat.
Takže ješte jednou ahoj.

Lina

  • Upravit
stefinka
2304
30.9.04 14:46

Ahoj Jitko,
kdyby nechtěl dítě, dával by si pozor. Někdy mají chlapi divné řeči, které nechápeme a naopak, oni občas nepochopí nás. Když je táta dobrej na jedno dítě, bude na další co přijde. Pepíno se smířil s malou až když se narodila. Do té doby jsem často brečela, nesměla jsem se ho ptát jak se na dítě těší. V tu chvilku mlčel a ani se na mě nepodíval. Vím, že měl strach z budoucnosti. Adélka je jeho největší miláček a má ho pěkně omotaného kolem prstíčku. Jak ta se umí přišmajchlovat a jak se s ní chlubí. Tentokrát už si jeho obličejů nebudu všímat. Vím, že zase bude to malé mít rád.
No jo, já se taky styděla za ty pocity, když jsem si četla o tom co holky musí podstoupit a čekají a čekají.
S pepčou mi pomáhaly holky, teď jsou pryč, tak na pepču a Adélku už jsem sama. Občas se mi Zuzku podaří ukecat, aby přijela na víkend pohlídat. Nikdy jsem neměla hlídací babičku nebo tetičku, vždycky jsem na to byla sama a daleko od nejbližších. Jedno jestli doopravdy nebo i tím, že si nerozumíme. Dneska jsem tak zvyklá, že cizí babu bych si do domácnosti nepustila :-))).
Tak držím palce ať se povede co nejdřív a máte plný dům dětského křiku. Malý stejně potřebuje sourozence, co jeden mrňous mezi dospělými. Není to dobré ani pro něj, ani pro vás. Někdo chytrý napsal, že od 4 dětí už je to parta. Tak ať má tvůj malý takovou príma partu doma.
Hezký podzimní den přeje Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
30.9.04 15:55

Ahoj Stefinko,

moc obdivuju Tvou energii a nadšení. Víš nikdy jsem se nebála jak to zvládnem finančně, mám pocit, že se to vždycky nějak vyřeší. Když jsme se ale pro to třetí dítě rozhodli a já najednou zůstala těhotná, měla jsem strašný strach, že nebude vpořádku. Bála jsem se, že mám dvě zdravé děti a že je to velká troufalost doufat, že i to třetí bude zdravé. Dokonce má máma mi řekla, že zbytečně pokoušíme osud. Cítila jsem opravdu velký strach a myslím, že i ten přispěl k tomu, že jsme o dítě přišli. Dneska už jsem klidnější, ale myslím, že by bylo moc zajímavé téma denníčku, kdybys napsala něco o tom, jak jsi se smiřovala s tím, že pepíček má problémy, nebo jak jsi prožívala těhotenství s poslední dcerkou. Pokud Ti ovšem nevadí se s tím svěřit. Vím, že je to ožehavé téma.
Mám ještě spostu dalších otázek, ale ty si nechám zas na někdy jindy.

Ahoj Lina

  • Upravit
Anonymní
1.10.04 13:50

ahoj stefinko / a ostatní/úplně jsi mi vehnala slzy do očí. po pravdě, nepobrala jsem moc sebevědomí a většinou, když jsem napsala do nějakého deníčku nedostalo se mi nějaké reakce ač jsem na ni toužebně čekala. strašně mi chybí se někomu vypovídat, ale asi to neumím :)
tvoji radu určitě vyzkouším, jen nevím, jestli hned nejbližší úplněk. přece jenom to ještě není tak dlouho, co přítel odešel… a nějak pořád ještě věřím, že ještě můžu být šťastná i s ním. on nechtěl odejít, jen nedokázal udělat nic jiného. stejně jako já jsem ho nechtěla poslat pryč, ale nic jiného jsem nedokázala. nedokázali jsme spolu dobře komunikovat. teď potřebujeme oba čas, rozhodnout se, poznat víc sami sebe…
tak ještě jednou ti děkuju za reakci a těším se na další deníček. chillie

  • Upravit
Anonymní
1.10.04 13:56

Jo, Stefinko, strašně moc Ti přeju ať to s tím pátým miminkem vyjde :) Ch.

  • Upravit
stefinka
2304
1.10.04 15:59

Ahoj Lino,
napsat o Pepčovi chci dávno dávno, teď snad by to šlo, je to rok co bylo vyřčeno podezření. Taky jsem kolem toho musela nastudovat poustu věcí. Mám problémy s rodiči … tady je spousta těhulek a snažilek, které mají nervíky na pochodu. Ná se Pepča narodil jako zdravý, aspoň to trvalo nějakou dobu než se jeho postižení zviditelnilo. Ale zase, mohlo by se pomoct ne až v pěti, to je skoro pozdě. Dá se na to přijít už mezi prvním a druhým rokem. Tak napíšu. Slibuju.
Ahoj Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
1.10.04 16:05

Chillie, napiš mi na mail a můžu ti něco víc napsat, když mi napíšeš tvoje a přítelovo datum narození. Třeba to co ti napíšu ti pomůže. Hezký den ti přeje Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
1.10.04 16:11

Dnes mi volala kamarádka z netu, po návratu z dovči, že si myslí, že je těhu. Tak si v úterý uděláme testíky a vzájemně si sdělíme výsledky. Říkala mi zajímavou věc - že se vajíčko může uhnízďovat až 3 týdny po oplodnění než se rozhodne definitivně. Tak možná i proto jsou ty testíky dlouho negativní.
Hezký víkend přeje Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
30.4.05 18:12

Bože dobrej, po dvou čárkách co se nakonec ukázaly bylo zamlklé těhu v 10tt. A ty moje touhy před touhle lapálií byly jen odvárek, čajíček. Čekám na zázrak, na další chybku, ale nevím nevím kdy poleví ostražitost mého miláčka.
Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

KOHOUT VE ZNAMENÍ VAH 22.09. 23:27 - 23.10. 08:46

KOHOUT VE ZNAMENÍ PANNY 23.08. 01:51

Červenčátka 040 - Lvíček 22.07.- 23.08.

KOHOUT VE ZNAMENÍ LVA 22.07. 18:47 - 23.08. 01:51

Červenčátka 039 - Co s dítětem?

Červenčátka 036 - Ráček 21.06. - 22.07.

KOHOUT VE ZNAMENÍ RAKA 21.06. 07:53 - 22.07. 18:47

ČERVENČÁTKA 034 - Blíženeček 20.05. - 21.06.

Krásná jako lednička

ČERVENČÁTKA 033 - Býček pro Veroniku a Františka