Už je Ti rok
20. 8. 2010 ve 12:09 se nám narodila naše úžasná princezna Karolínka. Moje milované zlatíčko! Už je to rok, co jsi svým pláčem rozzářila naše tváře, dala jsi světlo našim životům a my jsme konečně pochopili, jak nádherné je milovat a být milován.
Za svůj první rok jsi zvládla tolik věcí! Poprvé ses na nás usmála, poprvé jsi ukázala prstíkem, poprvé sis sedla, plazila ses, klečela jsi na kolínkách, lezla jsi a vrchol Tvého roku byl, když sis poprvé stoupla a poprvé jsi obešla konferenčák v obýváku ![]()
Tvůj smích umí rozzářit každičký den, okamžik, kdy nám není právě nejlíp… Ano, co ses narodila, nebyly všechny dny jen veselé, ale přišly i takové dny, kdy jsi byla nemocná, měla jsi rýmu, rostly Ti zoubky, trápily Tě prdíky. Všechny tyhle strasti jsme ale překonali a jde se vesele dál.
Není pro mě krásnější odměny než Tvůj pokrčený nosíček a veselý smích, nezapomenutelné jsou i okamžiky, kdy jsi poprvé ochutnala mrkvičku či jiné „ňamky“ a jak ráda jsi u toho prskala, kýchala a dělala podobné skopičiny ![]()
Chtěla bych Ti říct, jak jsme šťastní, že jsi tu s námi. Jsem na Tebe moc pyšná miláčku a budu se dál snažit být Ti nejen dobrou maminkou, ale v budoucnu i kamarádkou. Moc Tě milujeme zlatíčko a přejeme Ti s tatínkem vše nejlepší k Tvým úplně prvním narozeninkám ![]()
Přečtěte si také
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 679
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 1021
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3626
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 1092
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 1150
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 804
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1604
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 1160
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 5487
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 2019
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...