Můj boj a motivace pokračovat
Zapojila jsem se do červnové výzvy... Pro mě to nebyla výzva, ale spíše motivace se držet a pokračovat.
V březnu tohoto roku mi váha ukázala nesnesitelné číslo a to 81 kg… No fuj, při mé výšce 167 cm. Celý život bojuji s váhou, ale tohle na mě bylo moc. Již jednou jsem hodně shodila, a to díky stránkám, které doporučovaly uživatelky na eMiminu - Stobklub.
No ještě, že existuje. ![]()
Ale jak to zná každý, kdo poněkolikáté hubne, tak s dalším pokusem shodit kila je to těžší a těžší… Ale všechno jde, když se chce.
Tak jsem se dala na to a motivací mi byla dcerka, aby se za mě jednou nestyděla. A i to, že v červenci chceme zkusit další mimčo - no a přece to nebudu zkoušet s takovou váhou. S tím se musí zatočit. Stobklub mi vyhotovil denní příjem na 5000 kJ, tak se snažím a semaforky zelenají. Dodržovat 5 jídel denně se prvně nedalo - nestíhala jsem, ale pak jsem si to upravila, abych jedla ve stejnou dobu jako dcerka.
A najednou to šlo.
Cítila jsem se plná… furt.
A nikdy bych nevěřila že opravdu pravidelná zdravá strava a pohyb, který jsem přidala později, udělá takové divy.
Když se mi váha zastavila na nějakých 76 kg, přidala jsem pohyb, a to prvně domácí posilování vlastní vahou.
Později jsem si řekla, že zkusím běh, který jsem dříve nesnášela. Všichni strašili, že akorát naberu hmotu, když poběžím na čas a ne na vytrvalost, tak jsem prvně zkusila jogging. Z 2km běhu už jsem dala skoro 6 km za 35 min. To je dobré, ne?
Pořídila jsem si sportovní oblečení a hlavně běžeckou obuv. Bože, ty ceny za boty! ![]()
Chytlo mě to natolik, že jsem běhala čtyřikrát do týdne, když manžel mohl hlídat dceru.
Bohužel před 14 dny jsem to s během přehnala a spíše jsem běžela, a to rychle. No dopadla jsem tak, že teď 14 dní neběhám, ale zotavuji se, protože ten den jsem si pohnula s kolenem tak, že jsem se i na blbé WC plazila po čtyřech.
Manžel měl ze mě srandu, ale když to tak bylo i ráno, musela jsem jít k doktorovi. No a léky od bolesti a léčba magnety byla nasazena. Teď je to lepší, ale pořád koleno bolí. Ty prášky, co jsem dostala, jsem vysadila protože způsobují poruchu ovulace a to se mi zrovna teď nehodí.
Už se těším, až budu moct zase vyběhnout.
Jinak to nejdůležitější - dnešním dnem jsem na váze 72,5 kg… Super - 8,5 kg dole za 2 měsíce a pár dní.
Jestli se odvážím, nahraju i fotku před a po… Ale varuji, pouze pro otrlé! ![]()
Přečtěte si také
Byla to chyba? Zjistila jsem, že nejlepší škola nemusí být ta nejprestižnější
- Anonymní
- 01.10.26
- 2645
S manželem máme oba celkem vysoké příjmy, takže když došlo na to, kam půjde naše dcera do školy, chtěli jsme pro ni to nejlepší. Soukromých škol je dnes už opravdu hodně a my měli štěstí, že za nás...
Tchyně mi tajně učí dítě říkat „mami“ jí. Nechci rozpoutat válku
- Anonymní
- 01.10.26
- 1592
Nejdřív to vypadalo jako nevinné babičkovské rozmazlování. Jenže pak jsem zaslechla, jak tchyně říká mojí dvouleté dceři, aby jí říkala „mami“. Manžel tvrdí, že to myslí ze srandy, ale já mám čím...
„To nezvládneš,“ řekla učitelka mému synovi. Kvůli jedné větě jsem se neudržela
- Anonymní
- 01.10.26
- 1369
Syn přišel ze školy a hned mezi dveřmi oznámil, že už nikdy nechce chodit na tělocvik. Nejdřív jsem si myslela, že se mu prostě nechce cvičit. Pak mi ale řekl proč.
Říkala jsem, že moje dítě nebude mít telefon. Stejně jsem ho koupila
- Anonymní
- 01.10.26
- 730
Dlouho jsem nechápala rodiče, kteří dávají dětem mobily pomalu ještě v porodnici. U nás doma byla jasná pravidla. Žádný telefon, dokud to nebude opravdu potřeba. Neviděla jsem jediný důvod, proč by...
Rozvod s násilníkem a boj o děti mi vzal veškeré iluze. Střídavá péče mě ničí
- Anonymní
- 01.10.26
- 638
Když jsem se do Petra zamilovala, nikdy by mě nenapadlo, že o pár let později od něj budu utíkat a bát se o život svůj i našich dětí. Petr se začal vybarvovat až po narození našich dvou dcer. Když...
Po obědě u tchána jsme skončili v nemocnici. O houbách nechce mluvit
- Anonymní
- 30.09.26
- 1683
Tchán nám k obědu připravil houbovou omáčku. Tvrdil, že houby dobře zná, a nikdo z nás neměl důvod mu nevěřit. O pár hodin později nám ale bylo zle a jeli jsme do nemocnice. Lékaři potřebovali...
Syn celé prázdniny ponocoval. Teď není schopný vstávat do školy a usíná v lavici
- Anonymní
- 30.09.26
- 927
Celé léto jsem bojovala s tím, že můj patnáctiletý puberťák ponocuje a spí minimálně do oběda. Jsem s ním sama a musela jsem chodit do práce, takže myslím, že mnohdy vstával i později. Jenže v noci...
Učitelka chce, abych dceru vyzvedávala dřív. Prý už odpolední družinu nezvládá
- Anonymní
- 30.09.26
- 10310
Dcera začala chodit do první třídy a dlouhé dny jsou pro ni náročné. Učitelka mi doporučila, abych ji vyzvedávala hned po obědě. Jenže já pracuji do pěti a nemám babičku ani chůvu. Kvůli její...
Dlouho jsem omlouvala manželovy lži. Pak mi došlo, že lžu hlavně sama sobě
- Anonymní
- 30.09.26
- 2468
Když mi kamarádka řekla, že si myslí, že mě manžel podvádí, skoro jsem se urazila. Ne proto, že by to nebyla pravda. Spíš proto, že jsem její slova vůbec nechtěla slyšet.
Chtěla jsem mít klidný večer, místo toho jsem do půlnoci šila kostým do školy
- Anonymní
- 30.09.26
- 986
Byl to jeden z těch dnů, kdy jsem se domů vracela s jedinou myšlenkou. Dostat děti do postele a konečně si na chvíli sednout. Chtěla jsem jen ticho, čaj a dvacet minut, během kterých po mně nikdo...